Muškaření na stojákách - hod muškařskou šňůrou
Ryby se mohou v nádrži nacházet různě daleko od břehu. Pokud se věnujeme pouze břehovému chytání, je někdy opravdu důležité nahazovat co nejdále.
Bude tedy určitě užitečné natrénovat si techniku dlouhých hodů. Každý muškař si musí sám najít způsob,který mu bude nejlépe vyhovovat k dosažení co nejdelších hodů. Na rozdíl od lovu na řece, kde házíme na kratší vzdálenost a celou činnost provádíme jaksi automaticky, při házení na stojaté vodě, pokud chceme dosahovat delších hodů, je nutné se po celou dobu provádění hodu soustředit a vyvarovat se možných chyb v technice.
K docílení dalekých hodů se úspěšně používá také technika tzv. „ dvojitého tahu“. Velmi v krátkosti a zjednodušeně se jedná o to, že v okamžiku švihu prutem vzad zatáhneme volnou rukou za šňůru směrem dolů. Při letu šňůry vzad necháme volnou ruku jakoby táhnout šňůrou až přibližně ke spodnímu očku prutu. V okamžiku vyrovnání šňůry za námi švihneme prutem vpřed a současně zatáhneme za šňůru směrem dolů. Hod dokončíme tak, že šňůru na konci tahu směrem dolů vypustíme a necháme volně dolétnout. Dokonalá souhra všech pohybů je velmi důležitá a trvá nějaký čas, než vše dokonale zvládneme. Nemá smysl se zde o této technice podrobně rozepisovat hlavně z toho důvodu, že pokud bude někdo mít opravdu zájem tento způsob zvládnout, bude určitě rozumné vyhledat někoho, kdo toto dokonale ovládá a požádat ho o praktické předvedení. V žádném případě ale netvrdím, že pokud nepoužíváte tento způsob házení, tak nemůžete při chytání ze břehu uspět. Znám velmi mnoho muškařů, kteří při lovu na stojaté vodě hází klasickou technikou a dosahují velmi dobrých výsledků.
Lov na lury
Lov, kdy za nástrahu používáme lury nebo bloby a jiné podobné nástrahy, které z nich konstrukčně vycházejí, přivážeme přívěsy (obr. 1). Je samozřejmě také možné poskládat návazec např. ze třech různě silných částí a tím vytvořit návazec ujímaný. Pokud budeme lovit pstruhy duhové na nádrži, o které víme, že je stále doplňována rybami nebo na nádrži, kam byly v nedávné době ryby nebo nám po krátké době spadnou z háčku, můžeme zkusit šňůru plovoucí nebo hover, s jejíž pomocí udržíme mušky také pod hladinou, ale můžeme je táhnout pomaleji.
Pokud naopak ryby nereagují na mušky tažené pod hladinou, zkusíme lovit blíže ke dnu. Také zde můžeme použít pomalou intermediální šňůru tak, že po nahození odpočítáme určitou hloubku, než začneme stahovat. Při dalším hodu pustíme šňůru zase níže - pamatujeme si časový úsek, po který jsme nechali šňůru propadávat. Jako pomůcka nám opět poslouží jednoduché odpočítávání.
Pokud záběry přicházejí stále v jedné určité hloubce, pak se snažíme nechat šňůru propadnástrahy ke břehu zastavit tažení a zvednout špičku prutu, abychom měli s nástrahami přímý kontakt a pomalu je přitahovat, nebo nadržovat pomocí prutu. Velmi často přichází záběr právě v této fázi. Také šňůru musíme v tomto případě bedlivě sledovat. Hlavně v místě, kde se noří do vody, protože záběry bývají někdy zcela nepatrné a šňůra nám zde slouží jako indikátor. Je dobré toto zkoušet tam, kde je nějaký terénní zlom poblíž břehu, za kterým se duháci nebo i siveni často zdržují.
Při jezerním muškaření je důležité znát profi l dna nádrže, protože ryby se mnohdy zdržují právě za různými nerovnostmi nebo v místech kde dno tvoří jámu a tak podobně. To, že najdeme stanoviště ryb je vlastně jedním z klíčů k úspěchu. Hlavně to platí, pokud chceme být úspěšní i při lovu ryb, které obývají nádrž delší dobu a jejichž počet se od doby kdy byly do nádrže nasazeny značně zmenšil, což bývá na našich svazových vodách vlastně téměř po celou sezonu.
Luboš Burian
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.