Kdy berou štiky


Je na snadě, že podmínkou pro úspěšný lov je vždy ochota dravců přijímat potravu. Mezi další faktory lze zařadit hlad dravce, jeho schopnost najít potravu, případně neschopnost rozeznání nebezpečné nástrahy. Velký vliv na účinnost těchto faktorů má především prostředí ve kterém štiky žijí.
nachytano.cz
Především tzv. abiotické faktory mezi které lze zahrnout podnebí, ovzduší, voda a vlhkost, teplota, světlo, proudění, salinita.
 
Nejvýznamějším a nejrozšířenějším vlivem je teplota vody, která má zásadní význam pro pohybovou aktivitu, rychlost metabolizmu a příjem potravy všech studenokrevných vodních živočichů. Další faktory jsou rychlost větru, světelnost, tlak vzduchu, délka dne, hodina nebo teplota vzduchu. Pak tu máme ještě zajímavý faktor a tím je vliv fáze Měsíce. Dle výsledků různých studii je tento faktor vzácně rozporuplný a neexistuje jednoznačný důkaz o pozitivu tohoto vlivu. Existují studie prokazující úspěšnost lovu na vrcholu období úplňku, podle jiné studie je úspěšnější novoluní a další studie vůbec žádný vztah nepotvrdily. Tak potom babo raď, když se každá studie přiklání k něčemu jinému a je jen na samotném rybáři, aby si v praxi vyzkoušel který vliv fáze měsíce je pro něj úspěšný.

Na světě existuje kolem 25 tisíc druhů ryb a proto je jasné, že nejen chování Měsíce, ale i ostatní obecné podmínky pro úspěšný lov jsou samozřejmě druhově závislé. Dá se tedy říci, že téměř každý soubor podmínek je optimální pro nějaký rybí druh. Z toho lze usoudit jen jedno - neexistuje univerzální druhově nezávislý návod, jak vyčkat na vhodné podmínky pro úspěšný rybolov.

Dalším důležitým faktorem je samozřejmě charakteristika revíru. Vědecké studie se tedy většinou zabývají jedním konkrétním druhem ryb a jedním konkrétním typem revíru.

V prestižním vědeckém časopise Fisheries Research byly publikovány výsledky Anny Kuparinenové z Helsinské univerzity, která spolu s německými kolegy zkoumala vlivy některých faktorů na úspěšnost lovu štik pomoci prutu s navijákem..

Štiky se lovily metodou chyť a pusť na malém přírodním jezeru Kleindól-Iner See v severozápadním Německu, asi 70 km od Berlína. Po celou dobu lovu, ale i před a po sběru dat, byl na celém jezeru zakázán jakýkoliv jiný typ lovu. Sběr dat trval krátkou dobu v rámci jedné rybářské sezóny - cca 4 měsíce, aby byl vyloučen nezkoumaný vliv větších změn v zarybnění. Ryby chytalo celkem 25 zkušených rybářů a 22 dalších rybářů různého typu. Mimochodem, moc by se mi líbilo být mezi nimi. Každý tester si mohl vybrat umělé i živé nástrahy podle vlastní preference, prut se střední akcí pro přívlač a každou vycházku také jeden plácek pro chytání. V případě použití živé nástrahy byl požadován včasný zásek, aby se omezil počet smrtelných poranění ryby. Po každém chycení byl rybě odstraněn háček, byla změřena, zvážena a okamžitě vrácena vodě. Okamžitá úmrtnost (před puštěním) byla 3,9 %. Celkový počet chycených štik byl zaznamenáván zvlášť během dne a zvlášť po setmění. Během 94 dní bylo získáno celkem 169 datových vzorů (93 pro den a 76 pro období soumraku). V nocí se nechytalo.

Pro každý den byly také zaznamenány hodnoty následujících proměnných: teplota vody (14,7-24,1 °C), rychlost větru (0,7-6,9 m/s), směr větru, vlhkost vzduchu (58-98 %), srážky (0-14,3 l/m2), počet hodin slunečního svitu denně (0-15 h/den), tlak vzduchu (997,8-1024,6 hPa) a změna tlaku vzduchu během následujících 24h (-11,4-12,8 hPa). Také byla zaznamenána fáze Měsíce ve formě úhlu a historický rybářský tlak vyjádřený celkovým počtem hodin lovu za minulé dny, Rybářský tlak byl vypočítán souhrnně za první a druhý den nazpět, zvlášť pro třetí den nazpět a zvlášť pro čtvrtý den nazpět. Autoři studie získaná data analyzovali pomocí statistických metod a došli k zajímavým závěrům.

Významné i nepodstatné faktory

Významné jsou rybářský tlak dva dny nazpět, čas během dne, průměrná denní teplota vody, rychlost větru afáze Měsíce. Naopak nepodstatné se ukázaly - doba slunečního svitu, rybářský tlak tři a čtyři dny před lovem, tlak vzduchu ijeho změna, směr větru, množství srážek a vlhkost vzduchu, Konkrétně, úspěšnost lovu štik významně vzrostla za soumraku, při nízkých teplotách vody (15-17 °C), vysoké rychlosti větru, novu a úplňku. Velký lovný tlak po dvou dnech naopak množství úlovků významně redukoval. Tento lidský faktor se na zkoumaném menším revíru dokonce ukázal jako mnohem významnější než ostatní vlivy. Rybář může tedy zvýšit svou úspěšnost vyčkáním na vhodnou kombinací všech environmentálních faktorů. Šance na úlovek se ale významně snižuje při příliš velkém rybářském tlaku trvajícím po dobu dvou dnů.

Rybářský tlaknachytano.cz

Některé rybí druhy vykazují schopnost naučit se odhadnout hrozbu a vyhnout se chycení. Je jasné, že význam této schopnosti zvlášť stoupá při metodě Chyť a pusť. I výsledek zmíněné studie v podstatě potvrzuje závěry předchozích studií - rybářský tlak nebo délka lovu můžou mít výrazný vliv na úspěšnost lovu. Už studie ze sedmdesátých let minulého století ukázaly to, co každý rybář tuší, že u většiny ryb je dočasná změna chování odezvou na množství puštěných úlovků, rybářských člunů, popřípadě zvuků spojených s rybařením. Příkladem je Beukemův experiment z roku 1970, při kterém se štiky v rybníku dokázaly naučit rozpoznat hrozbu v umělé nástraze, ale už ne v nástraze přirozené. Zajímavé je, že u štik se efekt rybářského tlaku ukázal jako krátkodobější, což poukazuje na jejich sníženou schopnost naučit se vyvarovat nebezpečí ze strany rybářů.

Denní doba

Výsledkem popsané studie také bylo, že štiky berou prokazatelně více za soumraku, To souvisí se skutečností, že štiky plavou a krmí se aktivněji, což zřejmě souvisí s chováním jejích kořisti, která směřuje více na otevřenou vodu a je tak snadněji ulovitelná. Kromě toho štika, která při lovu používá zrak, za šera rozpozná umělou nástrahu obtížněji.

Vliv denní doby na braní ryb nesporně závisí na konkrétním rybím druhu. Existují druhy, které jsou aktivnější přes den, druhy aktivnější v nocí atakéty, které preferují stmívání nebo soumrak. Oba typy ryb, denní či noční, mají za šera sníženou schopnost vidění, tudíž mohou být v této denní době snáze ulovitelní. Dravci to dobře vědí a v období soumraku mohou zvyšovat svou aktivitu právě proto.

Existují ale i jiné zajímavé mechanizmy vlivu denní doby na chování ryb. Většina ryb v řekách zůstává ve směru proti proudu (tzv. rheotaxe). Pokud například daný úsek řeky teče na západ, dopoledne jsou tyto ryby oslepené slunečním svitem a omezené schopnosti vyhledání potravy či úniku před dravci je přimějí raději odpočívat v úkrytu. Vhodnou dobou pro jejich lov je pak odpoledne, kdy se slunce přehoupne těmto rybám za ocas a ony se začnou krmit. Je jasné, že vhodná doba lovu zde tedy závisí na směru proudu v daném úseku řeky. Znalost takového mechanizmu je však aplikovatelná v mělčích řekách za slunečných dnů.

Teplota vody

Dále podle uvedené studie vyšší teploty vody vedly k výraznému úbytku úlovků, přičemž minima bylo dosaženo při teplotách nad 20 stupňů. To může být způsobeno jevem popsaným v dřívějších studiích Casselmana ze 70. let, které ukázaly, že při nižších teplotách vody jsou štiky při vyhledávání potravy pohybově významně aktivnější. Jiným důvodem může být naopak zvýšená aktivita štičí kořisti během teplých dnů, která zvyšuje pravděpodobnost setkání štiky a přirozené potravy, která tak zvítězí nad umělými nástrahami. Některé jiné vědecké experimenty používající „šetrné" vypumpování rybího žaludku ukázaly, že rychlost rybího trávení stoupá pří vyšších teplotách vody, Teplota vody ale také ovlivňuje rybí apetyt, Například bylo ověřeno, že u pstruha je nejvyšší někde mezí 13 a 18 stupni.

Rychlost větru

Zvýšená úspěšnost lovu při větrném počasí může být způsobena zvýšenou turbiditou vody a špatnou viditelností, která (stejně jako za šera) zhoršuje štičí schopnost detekovat umělou nástrahu. Existují i další možná vysvětlení příznivého vlivu větrného počasí. Teplota vody a rychlost větru spolu souvisí. Inten- zivní vítr urychluje tepelnou výměnu mezi vzduchem a vodou a může 9 tak výrazně přispět k ochlazování mělkých a povrchových vod. A právě vliv chladnější vody byl už zmíněn výše.
 
Fáze Měsíce

nachytano.czSnad nejzajímavější výsledek uvedené studie byl, že úspěšnost lovu štik  výrazně stoupla při úplňku a novu. Zdálo by se že existuje hned několik vysvětlení tohoto jevu. Mnoho druhů ryb, které bývají aktivní hlavně přes den, začne intenzívně přijímat potravu v noci za úplňku. Velkou roli zde hraje samozřejmě dostatek světla, který jednak zvyšuje aktivitu hmyzu, kterým se ryby živí, jednak rybám pro hledání potravy umožňuje použít zrak, Den po úplňku takto nakrmené ryby naopak odpočívají, tráví a neberou.

Jmenujme jiný zajímavý příklad z mořského pobřežního lovu. Plankton, kterým se živí malé rybky, u pobřeží stoupá k hladině při nízké intenzitě světla a naopak klesá ke dnu při vysoké intenzitě světla. V období tmavých nocí kolem novu tedy dochází během přílivu u břehu ke kumulaci planktonu, který láká malé rybky, které dále lákají rybky větší. Nov může tedy výrazně zlepšit braní některých druhů ryb při mořském příbřežním rybolovu.

Obě uvedená vysvětlení však v popsané studii nepřicházejí v úvahu. Měsíční světlo nemůže hrát roli, protože naprostá většina pokusných vycházek proběhla za denního světla nebo za šera. Stejně tak nedává smysl druhé vysvětlení, protože o přílivu a odlivu se na tak malém jezeře nedá mluvit. Jeden důvod se však najít dá - střídání měsíčních fází může způsobovat zvýšený výskyt zooplanktonu, zvýšenou aktivitu štičí kořisti a tím i štik samotných. Přímá reakce štiky na změny měsíční gravitace zatím není známa,

Je ale jasné, že měsíční světlo může mít na úspěšnost lovu i neblahý vliv. Pokud má nezkušený rybář pří lovu úplněk za zády, s velkou pravděpodobností jeho stín na hladině může vyplašit ryby v dostatečné blízkosti hladiny,

Ostatní faktory

Je nutné si uvědomit, že výsledek zmíněné studie neznamená, že pokud vyrazíte k vodě při popsaných „ideálních" podmínkách, máte zajištěný obrovský počet úlovených štik, Stále je ve hře mnoho dalších skutečností, které zkoumány nebyly. Každý rybář například používal jiný typ nástrah, byl jinak zkušený než ostatní, nebo používal jinou strategii výběru lovného místa. Tyto a mnohé další faktory zajišťují rybářům to, co dělá jejich koníček tak zábavným  velkou míru náhody.

Martin Macaš

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.



Sdílet članek

Hodnocení článku

Počet hlasů: 19

Diskuze

Přidat příspěvek do diskuze