Jak ulovit velkou štiku 4. - hlubinná přívlač

V předchozích dílech seriálu o lovu velkých štik jsme se zaměřili na náčiní, lokalitu, nástrahy a dnes se podíváme na jednu z metod lovu velkých štik, konkrétně trolling (česky hlubinnou přívlač). V zahraničí jde o oblíbenou metodu lovu velkých štik, lososů, jezerních pstruhů a nachytano.cztaké sumců. U nás najde uplatnění hlavně při lovu štik na přehradách a říčních sumců. V tomto článku se zaměřím na přehradní štiky.

Jak už jsem napsal v předchozích dílech, přehradní štiky se podle způsobu života dělí na štiky žijící poblíž břehů a štiky pelagické neboli hlubinné, které žijí na volné vodě. Pobřežní populace štik během sezóny dostává slušně za uši od pobřežních rybářů, je více závislá na vysazování a zahrnuje tudíš častěji štiky menší, zato ve větších počtech. Pelagická populace štik je rozprostřena na velké vodní ploště, není na ni tak vysoký rybářský tlak. Proto zahrnuje více přirozenější obsádku s vyšším podílem trofejních ryb. Jejich koncentrace na hektar vodní plochy je ale nižší a musíte počítat se širokým hloubkovým rozptylem ryb, jejich migrací za hejny potravních ryb a vůbec je často dlouho hledat. I počet záběrů za vycházku je proti pobřežnímu rybaření nižší. Za zvýšenou šanci na trofejní úlovek to ale stojí.

Hlubinná přívlač je definována v příloze č. 7  k vyhlášce č. 197/2004 Sb. a v rybářském řádu  mezi povolenými způsoby lovu v bodě B. 1. B. jako "lov z pohybujícího se plavidla s použitím 1 udice, při němž je 1 nástraha tažena v jakékoliv hloubce vody; jiná udice není nastražena. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Při lovu se dbá zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo majetku ostatních osob."

V ČRS tedy platí, že tam, kde je na mimopstruhovém revíru povolen lov z loděk a je povolena přívlač, je povolena i hlubinná přívlač, ledaže by to v popisu revíru bylo stanoveno odlišně (například v povolení lovu výlučně ze zakotvené lodi je možnost hlubinné přívlače technicky vyloučena).

Výhody hlubinné přívlače jsou tyto:

    nástraha je vedena stále ve stejné hloubce, což šetří čas, protože na rozdíl od klasické přívlače odpadává ztráta času spojená s nahazováním, zanořováním a vynořováním nástrahy z pracovní hloubky.
    hlubinná přívlač ani s velkou nástrahou není tak namáhavá, protože náhozů je během lovu opravdu minimum
    můžeme lovit na opravdu velké nástrahy, které by jinak většinou nešly s prutem nahodit
    dají se s nimi cíleně lovit velké ryby
    dá se s ní v relativně krátké době prolovit velká vodní plocha

Nevýhodou je často monotónnost a minimální fyzická námaha, protože záběrů nebývá moc. Cílem ale není lovit kvanta malých ryb, ale zaměřit se na jednu velkou. Pokud lovíte za pomoci motoru, musíte hlídat stav paliva nebo stav baterie, abyste se nemuseli vracet na veslech. Osobně jsem to zažil a z předpokládaného pohodlného návratu na motoru po větru se stalo 2,5 hodiny veslování proti půlmetrovým vlnám, kdy už na nás padla tma a baterkou jsme na břehu hledali přístav.  Naproti tomu při lovu na vesla nebo pádlováním může být celodenní rybaření docela šichta, ale alespoň si tím člověk vynahradí právě nedostatek fyzické námahy způsobený poměrně pasivním rybařením.

Pokud jde o nástrahu, pak nejčastěji se k hlubiné přívlači používají woblery nebo gumové nástrahy s odpovídající gumovou hlavičkou.

Trolling s woblery

Při cíleném trollingu na štiky většinou využijeme větší woblery mezi 12 a 20cm. Pracovní hloubku wobleru volíme podle hloubky loviště, roční doby a především výskytu potravních hejn ryb. Často můžeme používat stejné woblery jako při lovu ze břehu.

Důležité faktory při trollingu jsou dva - rychlost plavby a pracovní hloubka. V létě jsou štiky velmi aktivní a často preferují rychle vedené nástrahy. Ona totiž potravní ryba na volné vodě taky nebude čekat, než ji něco sežere, ale bude se pokoušet o rychlý únik. Od června do srpna jsem proto měl často záběry i při rychlosti 5,5km/hod. Postupně s ochlazováním se zpomalují i štiky a v říjnu trollujeme rychlostí někde okolo 3km/hod, na konci listopadu už bude rychlost 1.5-2.5km/hod. Je dobré rychlost střídat a zjišťovat, co rybám vyhovuje. Jejich žrací aktivita se během dne mění.

Pokud jde o hloubku lovu, pak záleží na lokalitě, teplotě vody a obsahu kyslíku v ní. Určitě je rozdíl, jestli lovíme na mělkém prohřátém jezeře s hloubkou 4 metry nebo na horské přehradě s hloubkou přes 40 metrů. Zatímco v prvním případě využijeme woblery s pracovní hloubkou okolo 2 až tří metrů, tak na hluboké přehradě bude chování ryb jiné. Dokonce i nad třicetimetrovou hloubkou může štika lovit při hladině, ale po většinu dne bude spíše v hloubce několika metrů pod hladinou poblíž hejna potravních ryb. Zapomeňte na downriggery, vrátky apod., nelovíme lososy v moři a nepotřebujeme lovit desítky metrů hluboko. Bohatě nám stačí hlubokopotápivé woblery. Nejčastěji budeme chytat někde mezi 5 a 7 metry. Wobler je třeba vést tak, aby si ho štika mohla všimnout. Měl by proto projet nad štikou.

V létě proto využijeme woblery s pracovní hloubkou v rozmezí 3-7 metrů, v listopadu a prosinci to může být 10, 12 i více metrů.  Rozhodně nemá smysl se snažit za každou cenu penetrovat co největší hloubky. Štika je tam, kde se vyskytuje její potrava. Hlubinné štiky nemohou využívat úkryty ve stromech a pařezech, protože žijí na volné vodě, kde je pod nimi často i několik desítek vodního sloupce. Jejich úkrytem je proto temnota vodní hlubiny. Ne že by se stahovaly do extrémních hloubek, ale díky jejich maskování se prostě ztratí na pozadí temné hlubiny a loví útokem z temnoty. Svoji kořist ale musí často honit. V létě je kyslík jen do hloubky cca 10-12 metrů, většina života se odehrává od hladiny po řekněme 7 metrů hloubky.

Důležitým pomocníkem při štičím trollingu je echolot. Nehledáme konkrétní ryby jako při vertikální přívlači. Naším cílem je najít velké shluky bílé ryby. Když je najdeme, většinou najdeme i hlubinné štiky. Nejčastější úkaz bude, že někde mezi hladinou a pěti metry vody, bude hejno plotic a na sedmi metrech, tedy dva metry pod hejnem je vidět větší šikmá čára - štika. Takto to bude od června do října, může se vlivem větru stávat, že hejno nebude na pěti metrech, ale třeba na sedmi až deseti a štika na deseti až dvanácti metrech, ale hlouběji už jen výjimečně. Pokud najdeme silné hejno potravních ryb a v jeho blízkosti dravce, nemá smysl hejno opustit a hledat další. Často se  vyplatí po přejetí hejna udělat obrat a přes hejno několikrát přejet sem a tam. Pamatujte na zpoždění, protože wobler není pod lodí, ale za lodí. Při otočče a návratu do dráhy pamatujte na to, že wobler se pohybuje v širší dráze než loď. Pokud to opominete, tak v lepším případě minete hejno, v horším případě si zamotáte šňůru do lodní vrtule. Vždy proto dělejte co nejširší obrátku a sledujte dráhu šňůry tak, aby se nepotkala s lodí.

Všichni, kdo kdy lovili s woblery, jistě vědí, že čím rychleji wobler táhneme, tím jde hlouběji. Pokud zpomalíme, může wobler pracovat v menší hloubce. Proto, pokud máme osvědčený model, který při velké rychlosti pracoval v sedmi metrech, může se stát, že při zpomalení bude pracovat jen v pěti a bude to málo. Je třeba najít alternativní nástrahu s větším ponorem.

Mě osobně se v létě osvědčuje wobler Bonito Szczupak 12, který při rychlosti 5km/hod pracuje na 0,17mm pletence na hloubce okolo 7 metrů. Dalším úspěšným modelem je Bonito Antoś 11,5cm s ponorem okolo 6 metrů. Pro mělčí trolling sáhnu po wobleru Bonito Krap 9 DR s ponorem 3 metry nebo Dorado Invader 9 s ponorem 5 metrů. Pokud se voda ochladí a dravci se stáhnou za rybami ještě hlouběji, sáhnu po wobleru Bonito szczupak 12 SDR, který dosahuje pracovní hloubky přes 10 metrů nebo Szczupak 17 s pracovní hloubkou dokonce 12-14 metrů. Pracovní hloubku wobleru snadno ověříme za pomoci sonaru a dna přehrady. Když jedu podle sonaru na hloubce 7 metrů a wobler drnká lopatkou o dno, určitě je na dně. Když popojedu na hloubku 8 metrů a wobler o dno nezavadí, pak už do osmi metrů nedošel.

Ani přehradní dno však není vždy monotónní. Někdy prostě jedeme na hloubce 12 metrů a najedeme nad podvodní horu s vrcholkem na třech metrech. Pokud máme wobler třeba 20 metrů zasebou, pak máme jen několik sekund na reakci. V opačném případě může hrozit, že wobler v sedmi metrech prostě do boku hory narazí a uvázne o vlasce nebo jiné překážky. O podření šňůry o vrchol hory ani nemluvě. Pokud je rozdíl hloubek malý, stačí zpomalit a zvednout špici prutu k obloze. Wobler bude pracovat mělčeji a předrnká se přes horní hranu hory. Často po jejím přejetí následuje záběr na zadní straně hory. Po pominutí drnkání o dno máme jistotu, že nástraha horu minula a můžeme prut sklopit zpět.

TIP: Dávejte si pozor na špičku prutu, wobler se mohl při náhozu zamotat nebo může pod vodou nabrat nějaké nečistoty jako listí, trs vodní trávy, větev nebo kus igelitu a pak přestane pracovat. Proto pravidelně kontrolujte pohyby špičky prutu, jestli vibruje. Pokud je jen tupě prohnutá, něco není v pořádku a nástrhua z vody vytáhněte a překontrolujte. Je to lepší než jezdit na prázdno.

Trolling s gumovými nástrahaminachytano.cz

Vedle woblerů se k trollingu velmi dobře hodí i velké gumové rybky. Jejich nevýhodou ale často je malá pracovní hloubka. Na rozdíl od woblerů totiž nemají nořítko. Jakmile se rozjedeme, tlak vody vynese gumu k hladině. Aby se tak nestalo, můžeme zvážit tyto možnosti:

1) těžší jigová hlava - může to pomoci, ale ne vždy. Kupříkladu 25cm Dok´s Frogtail nastražený na 50g jigové hlavě při rychlosti 5km/hod pracoval jen kousek pod hladinou. Bohužel velkou nevýhodou příliš zatížených gum je, že zaseknutí štika může hmotnost nástrahy použít proti nám. Buď během zdolávání pod vodou nebo určitě při výskoku si nástrahu snadno vyklepe z tlamy.

2) snížení rychlosti - menší rychlost, menší tlak na nástrahu a tím i lepší pracovní hloubka.

3) volně navlečená zátěž na vlasci před nástrahou - není-li zátěž spojena s nástrahou, pak po záseku vyjede po vlasci nahoru a ryba její hmotnost nemůže použít k vyklepání z tlamy. Nevýhodou může být vyšší tendence k zamotávání při náhozu.

4) montáž s odpadávací nástrahou. Nástraha je průběžně připevněna ke karabince na lanku. Ryba po záseku vytrhne z nástrahy lanko s trojháčky a nástraha vyjede volně nahoru po lanku. Ryba pak nástrahu nemůže využít k vyklepání si trojháčků z tlamy.

Náčiní

Při štikovém trollingu je třeba zohlednit tyto faktory:

- cílíme na velkou rybu

- lovíme s nástrahou, která ve vodě klade velký odpor

- překážky ve vodě

Pokud jde o velikost ryby, pak to se silou náčiní není třeba až tak moc přehánět, nelovíme sumce, ale štiky. Cílová štika má řekněme metr délky. Ryba z říše snů, nikoli nereálná, může mít 120-130cm. Na tyto ryby proto stačí vláčecí prut na těžší přívlač s odhozovou gramáží do 130g. Ne že by ho bylo třeba k odhozu wobleru, ten zase tak moc neváží, ale prut se nesmí pod náporem lopatky wobleru ohnout do úplného luku a stát se nefunkčním. Musí mít dost síly na to, aby s woblerem dokázal při záseku pohnout v silně sevřené tlamě štiky, aby se v ní mohly ujmout trojháčky. Osobně k tomuto lovu používám prut Westin W4 Powercast do 130g, můj otec má WFT Charisma do 190g, i když je to reálně prut do 100g. S těmito pruty je i metrová štika v lodi přibližně za dvě minuty.

Pokud jde o šňůru, pak by měla stačit 0,17mm šňůra s pevností 10 kg. Nemusí tomu být ale vždy. Hlavně v září se nám osvědčuje vedle širokých dálek i trolling nad korytem potoka a poblíž terénních zlomů blíže k břehu na hloubkách 5-8 metrů. Vedle štiky se těchto zlomů velmi rádi drží i candáti, tak proč je nezkusit. Hlubinné woblery jsou sice velmi dobře chráněny před uváznutím v kamenech a pařezech, ale bohužel se v těchto místech, i když jsou třeba 200 metrů daleko od břehu, často potkáváme s utrženými kaprařskými šňůrami a vlasci s pevností často přes 10 kg. Nemusí nutně ležet na dně, mnohdy jsou i několik metrů nade dnem. Pokud o ně wobler zavadí lopatkou, většinou v nich uvázne. Tehdy se vyplatí mít šňůru aspoň patnáctikilovou, abychom přetahovanou s kaprařským nádobíčkem vyhráli a nepřišli o wobler. Osvědčila se mi 0,15mm pletenka Mustad Wish braid s udávanou pevností 16 kg. Na první pohled sice šňůra vypadá silnější než 0,15 mm, možná bude mít i k 0,20mm, ale pevnost má opravdu vysokou a v porovnání s 0,17mm fireline je opravdu problém ji urvat. Doporučuji také mít v lodi vyprošťovač nástrah, který k wobleru z lodi spustíme. Neodbytnou součástí mé sestavy je 60cm dlouhé ocelové lanko na 15kg. Délka lanka je důležitá. Štika totiž na nástrahu ne vždy útočí zezadu, ale někdy zaútočí i zepředu a  její rozevřená tlama plná zubů by se mohla snadno potkat se šňůrou před nástrahou. Delší lanko je proto výhodou.

Držení v ruce nebo ve stojanu

Při držení prutu v ruce přesně víme, co se s nástrahou děje a máme možnost rychle reagovat jak na záběr, tak na drnkání wobleru do dna nebo na vázku. Ve stojanu máme problém, že musíme zkloubit zpomalení lodi, vyjmutí prutu ze stojanu a následnou práci s prutem.

Pozor na brzdu

Brzdu navijáku mějte vždy nastavenou tak, aby si ryba při záseku mohla vzít šňůru nebo aby se v případě vázky nezaseklo do tvrdého a nedošlo ke zlomení prutu.

Trolling s motorem nebo vesly

Trolling s motorem je sice efektivní, z hlediska rybaření jde ale jen po vození se na lodičce a je to dost nuda. Na veslech si dáte i celkem slušně do těla. Údery vesel o vodní hladinu a hlavně vrzání a skřípání jejich úchytů ale může ryby spolehlivě plašit. Míra plašení se snižuje s hloubkou, v níž nástraha pracuje a se vzdáleností od lodi. Nejlépe pak vychází trolling z kajaku, které nám dává poměrně svižnou rychlost a minimální plašení ryb. Problémem je, že při plavbě držíme v rukou pádlo, takže kam s prutem. Řeším to tak, že si prut dám mezi nohy. Prut mám špicí doleva, přes levou nohu ho mám zapřený o holenní kost a konec rukojeti je pod pravou kolenní jamkou. Taková kajakářská fenclovka. Když mám záběr, tak levou rukou zaseknu a v pravé držím pádlo. Pádlo pak položím do kajaku a rybu zdolám.

Petrův zdar - Ryba na háčku.cz
Převzato: https://rybanahacku.cz/blog/jak-ulovit-velkou-stiku-4-hlubinna-privlac-n92

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.

Sdílet članek

Hodnocení článku

Počet hlasů: 3

Diskuze

Přidat příspěvek do diskuze