Štiky na mušku.
Když se léto přehoupne a nastane podzim, sezóna obecných pstruhů skončila. Zbývají nám sice ještě lipani a duháci, ale dny se povážlivě krátí a nížinnému muškaři se už za nimi nechce cestovat někdy i stovky kilometrů. Co si počít, když v představách cítíte trhnutí šňůry, tak důvěrně známé z útoku ryby na streamer ? Nic jiného než to co udělá kterýkoliv kolega vláčkař ve vašem okolí: vyrazit na štiku!
Ne, nepřemlouvám nikoho k tomu, aby vyměnil svůj milovaný „mušák“ za vláčecí prut. Myslím vyrazit na ně s muškou, konkrétně se streamerem. Stejně jako okoun na něj reaguje velice dobře, a to po celý rok a ne pouze na podzim. To je dobré mít na mysli, protože při katastrofálním stavu „potočáků“ v našich řekách nám to umožňuje zdolání větší ryby. Vždyť kolik pstruhů kolem dvou kilogramů se vám povede vytáhnout za život, kdežto stejně těžká štika je ,,jen“ průměr. Navíc je najdete na všech typech vod – od potůčků po přehrady. Podzimní štiky ale lovím převážně na ,,stojácích“. Ač miluji řeky, má to svůj důvod. Podzimní deště jsou příčinou jejich rozkolísané hladiny a čistoty. A taky si chci koncem sezóny aspoň trochu užít po celý rok z muškařského hlediska neprávem přehlížené revíry. Výhodou je, pokud na dané lokalitě můžete použít loďku, nebo jiné rybářské plavidlo. Určitě vám pomůže ve vyhledávání jejich stanovišť a patřičně zvětší i rádius vašeho působení. Pokud je její použití zakázané, také se nic neděje. Prostě si místo rukou při veslování procvičíte nohy chůzí. Stejně nemá šanci se před vaší nástrahou schovat. I když žijí i v hloubkách , raději si hledám mělká loviště, tak kolem 2 m. Loví se na nich jednodušeji, ale i rychleji, protože nemusím dlouho čekat až muška klesne do hlubiny a můžu použít i jemnější náčiní. Při chytání štik jeho síla nezáleží na velikosti lovených ryb, ale na velikosti a váze uvázaných streamerů. A velká ryba potřebuje velké mouchy. Streamer ve velikosti 10 cm až 15 cm po nasáknutí vodou už něco váží. Pro daleký nához, ale i na ,,vyšlehnutí“ takové mušky z vody už je potřeba sakra těžká šňůra a pevný prut. Pokud jsem z počátku lov štik považoval za okrajovou záležitost, používal jsem levné pruty třídy AFTMA 9 – 10. Nyní, kdy jsem do prutů více investoval mi úplně stačí „sedmička“. Kvalitní blank v této kategorii je už dostatečně pevný a dynamický. Přesto se ho snažím nepřetěžovat a ,,zbrojím“ ho buď potápivou šňůrou WF7S, nebo jen s potápivým koncem WF7F/S. Sám mám druhý typ raději, protože nemusím používat tolik síly při jejím vytahování z vody.
I v konstrukci much jsem s přibývající specializací zaznamenal určité změny. Kdysi jsem jako základ používal hlavně peří marabu a proužky různých srstí, nyní k nim přibyly ve velké míře syntetické materiály a různé holografické a kovové lametky, které tolik neabsorbují vodu a proto se s nimi lehčeji vrhá. Výborným materiálem jsou tak zvané andělské vlasy v zlaté a stříbrné barvě. Při ukončení dělám s oblibou velkou hlavu, aby na ni bylo dost místa na přilepení plastových očí, nebo alespoň jejich namalování. Ty někdy nahrazuji i kovovými nebo plastovými korálky, a pokud chci muškového „deep runnera“ tak očima olověnýma. Ale jak říkám – čím těžší muška, tím hůře se s ní nahazuje. Na ty obzvlášť těžké je lepší použít místo muškařského prutu vláčecí – ale to už jsme jinde.
Návazec, protože chytám jen na jednu mouchu, dělám většinou z jednoho kusu vlasce o průměru 0,25 mm. Na konec připevním wolframové lanko s karabinkou z co nejtenčího drátu. Její pomocí rychleji vyměňuji mušky a její váha je v celé sestavě zanedbatelná.
Snažím se o co nejdelší náhozy. Dovolím mušce klesnout až téměř ke dnu a potom ji přitahuji dlouhými přískoky, na jejichž začátku razantně cuknu. V určitých intervalech udělám několik krátkých a rychlých přitažení. Tato změna pohybu často vyprovokuje rybu k útoku.
Protože záběr štiky z počátku připomíná váznutí, je nutné mít s muškou neustálý kontakt. Teprve při dalším potažení se ozve známé zacukání a může začít pravá rybářská poezie. Zdolávání dvou kilové štiky na muškařské náčiní je nezapomenutelný zážitek. Muškařský prut je specificky konstruován, tak že vytvoří doslova luk. Šňůra vykresluje na hladině každý pohyb zdolávané ryby. Nezapomeňte na pevné připevnění muškařské šňůry k dostatečně dlouhému podkladu. Pak můžeme beze strachu zdolávat i opravdu velké ryby. Každý rybář si musí zamilovat její dlouhé výpady v okamžiku, kdy jste měli pocit, že je už unavená a proto ji stačí jen navést do podběráku. To okoun útočí jinak – agresivněji a tvrději. Po záseku je hned cítit známé klepání hlavy ze strany na stranu a pokus o úniky na všechny strany. Není tak rychlý jako pstruh, ale v agresivitě se mu skoro vyrovná.
Jak jsem vzpomínal na začátku, může být lov „nížinných“dravců dobrou alternativou pro každého ,,pstruhaře“.
Sám jsem roky patřil k ortodoxním zastáncům chytání „na sucho“ , ale občasná změna stylu mi jen prospěla a rozšířila rybářské obzory. Nížinné muškování (nejen dravců) vám prodlouží sezónu na celý rok a ulehčí pstruhovým vodám. Tak proč to nezkusit!
Autor: Martin Pánek
