Na rybách s Michalem Kučerou - plovoucí nástrahy
Pro mnoho rybářů jsou plovoucí či vyvážené nástrahy stále čímsi neznámým, nebo alespoň něčím, co používají zřídkakdy. Přitom je to podle mě škoda. Zejména zjara, ale mnohde po celou sezónu, mohou být na některých revírech tou nejúčinnější nástrahou.
Vybavuji si třeba nultý ročník Carp maratónu na Tovačově. Konal se na jaře, voda se teprve prohřívala a na dně začínaly vyrůstat trávy. Tehdy ještě ne takové, jaké jsou tam dnes. Byly jen pár centimetrů nade dnem. Kolega, s nímž jsem chytal, měl před sebou členitější dno s čistým štěrkem. Během noci míval několik záběrů, ale přes den nic. Mé místo nebylo na první pohled zajímavé - průměrná hloubka, žádné velké členitosti, jen právě ta tráva, co začínala vyrůstat. Jeden prut jsem nastražil s klasickým boilie, ale druhý jsem nadlehčil tak, aby kulička zůstala na úrovni rostlin. A právě na tento prut jsem pravidelně chytal v jinak hluchých obdobích dne dvě až tři bodované ryby, což nás vždy výrazně posouvalo dopředu a nakonec nám to dopomohlo k vítězství. Naprostá většina závodníků, až na jedno místo v zátoce, kde byly ryby nahromaděné před třením, byla totiž během dne zcela bez záběrů. Možná k tomu alespoň na některých místech, stačilo jen nástrahu nadlehčit.
Podobné zkušenosti jsem získal vloni na jaře při chytání na jedné pískovně
Zatímco nástrahy ležící na dně přinášely jen občasné záběry, použití plovoucího boilie umístěného 5 až 7 cm nade dnem fungovalo na výbornou. Měl jsem s ním více záběrů, než s jakýmkoliv jiným předložením nástrahy. Dno bylo přitom na většině míst čisté, jen sem tam byly nějaké větvičky. Hlavní důvod, proč pop up byl v tu chvíli tak účinný, je podle mě ten, že ryby v tuto dobu ještě intenzivně neryjí ve dně, ale spíš si jen tak a sem tam něco sezobnou. A právě pro tyto účely je samostatná atraktivní kulička, která jde snadno nasát, trefou do černého.
Představte si, že sedíte v kuchyni a nemáte velký hlad
Pak vám z rozpálené trouby do nosu zavane pronikavá vůně pečeného masa po níž se vám pomalu začnou sbíhat sliny. Dal byste si, ale nechce se vám vstávat ze židle. V tu chvíli manželka vyndá maso ven a podá vám ho na talíři tak, že se vám zničehonic vznáší kousek před očima... A tím i před „chřtánem". Není třeba dlouho přemýšlet, co uděláte. Jasně. Chramst po masíčku! Přesně takhle nějak funguje pop up ve vodě. Výrazná fluo barva, dráždivá vůně a umístění do takové výšky, že se pro něj nemusíte nikam nahýbat. Zbaštíte to, ani nevíte jak.
Právě ona dráždivost sousta a také možnost umístění nástrahy nad traviny nebo jiné překážky na dně, kde by mohlo klasické boilie zapadnout, jsou největší předností plovoucích pop up. Zbývá jen vyřešit, do jaké výšky nástrahu umístit. Pokaždé to může být jiné. Pokud je na dně jen kraťoučký travní porost nebo jen drobné nečistoty, bývá optimální vzdálenost nad dnem 2 až 5 cm. Jde jen o to, aby nástraha vyčnívala z reliéfu dna a už z dálky upozorňovala proplouvající ryby, že je tam něco k snědku. Je to perfektní zejména tehdy, když v okolí montáže máte navnaděno, ryby se tu krmí a vy spoléháte na neodolatelnost jednotlivého pop up, který je jen těsně nad návnadou.
Pokud je však na dně vyšší porost rostlin, nebo například větší větve či kameny, je potřeba jít s nástrahou výš. O kolik? To musíte odzkoušet! Někde může být optimum kolem 7 až 10 cm, jinde i 15 až 30 cm. Opět sázíte na to, že ryby se pohybují ve vámi prokrmené oblasti. A vy jim posadíte nástrahu do takové výšky, že neodolají pokušení ji nasát. Samozřejmě, plovoucí nástrahu lze umístit i mnohem výš než je 30 cm. Pak už ale nelze hovořit o chytání s pop up nade dnem, ale o chytání se zig rigem ve sloupci - a to už je úplně jiná technika, při níž se používají odlišné způsoby vnadění. Je zaměřena na ryby, které se pohybují uprostřed nebo v horní části vodního sloupce a které se z nějakého důvodu, jako je třeba rozdílná teplota vody, momentálně nepohybují v blízkosti dna.
Vrátím se tedy zpět ke klasickému použití plovoucích nástrah. Jejich nastražení je na jednu stranu jednoduché, má ale pár odlišností. Tou první je délka vlasového přívěsu. Jestliže při chytání s klasickým boilie obvykle mívám délku vlasového přívěsu nastavenou tak, že nástraha visí 1,5 až 3 cm pod háčkem, u pop up ji zkracuji na úplné minimum. Popku dávám jen pár milimetrů od ramínka. Hlavní důvod je ten, že nástrahy ve sloupci jsou přijímány jinak než nástrahy ze dna. Zatímco ty ležící je kapr zvyklý nasávat větší silou, aby je odlepil ze dna, ty ve sloupci mnohdy jen lehce natahuje na okraj pysků. Při dlouhém vlasu by se pak mohlo stát, že se do tlamy dostane jen popka, zatímco háček zůstane venku nebo jen na okraji.
Plovoucí nástrahu můžete navléknout klasicky přes boilie jehlu na vlasový přívěs a zajistit zarážkou, nebo ji připevnit pomocí zapichovacích či zavrtávacích držáků, což je ještě jednodušší. Jejich použití mám celkem v oblibě, ale pokud potřebuji nahodit do extrémních vzdáleností, raději volím klasickou cestu. Také způsob zhotovení návazce má několik základních variant. Tou první je krátký návazec, jehož délka je zároveň tou vzdáleností, o jakou se nástraha vznáší nade dnem. Pokud to bude 7 cm, popka bude přesně tak vysoko. Tento návazec se obvykle vyrábí z fluorokarbonu, popřípadě ze silnějšího monofilu.
Další způsob je zhotovení delšího návazce, na kterém je v určité vzdálenosti od háčku broček či jiné závažíčko
A právě tato vzdálenost určuje výšku ode dna. Je nutné zvolit optimální velikost bročku, aby ho nástraha nezdvihala, na druhou stranu by neměl být příliš těžký, aby umožňoval snadné nasátí. I proto se často používá tungstenový tmel Heavy metal, což je vlastně plastické olovo, kterým lze dokonale vyvážit vztlak nástrah. Na tento typ návazce se obvykle používají potahované svlékací návazce, nebo kombinace, kdy část může být z pletenky a druhá část z fluorokarbonu.
Samotnou montáž lze připravit několika způsoby
V klasické podobě jde o in line olovo či boční závěsku. Skvělé pro tento účel je použití chodu rigu, kdy zátěž je upevněná na konci a nástraha je mezi dvěma tungstenovými korálky posunuta 20 až 60 cm nad olovo. Tato montáž je výborná zejména do vyšších trav, neboť v nich nevázne a nechává nástrahu uchopitelnou i tehdy, když se při náhozu trefíte přímo do travin. Podobně je to v hlubokém bahně. Olovo do něj sice zajede, ale nástraha je díky té vzdálenosti nade dnem.
Plovoucí boilie je atraktivní samo o sobě, takže jej většinou není nutné nijak dá zvýrazňovat. Jestliže ale máte pocit, že už tak silně nevoní, stačí jej postříkat fluo sprejem, obalit v plovoucím fluo těstě nebo sypkém fluo slime. Popřípadě boilie pokapat esenciálním olejem nebo nechat krátce nasáknout v čisté esenci v kombinaci se sladidlem Talin či NHDC. Nedoporučuji ale pop up dlouhodobě máčet v dipech nebo tekutých potravách. Plov-ky tím ztěžknou a neplavou tak dlouho, jak by měly. Ať už použijete jakoukoli nástrahu, přeji vám hodně úspěchů. A ať vaše nástrahy rybám voní!
Michal Kučera