Lov štik přívlačí nebo na přirozenou nástrahu ?
Mezi rybáři jsou zastánci a vyznavači lovu štik jen a pouze na přirozené nástrahy (nástražní rybičky), a pak jsou tu vyznavači přívlače, kteří by nikdy nelovili štiky jiným způsobem než na nástrahy umělé. V poslední době to však nemají vyznavači lovu štik přívlačí vůbec jednoduché, jelikož se jako houby po dešti množí revíry, kde si místní rybářské organizace určují zahájení přívlačové sezóny a oddalují ji až na 1.9.,především na Labských revírech. Další spousta revírů 
je pro přívlač uzavřená úplně a celoročně se na nich vláčet vůbec nesmí. Smysl takovýchto nařízení a omezování mi bohužel uniká a připadá mi jako těžké omezování jedné skupiny rybářů. Z jakého důvodu mají přednost vyznavači lovu štik na přirozené nástrahy před mnohem šetrnějším lovem přívlačí. Vždyť kolik podměrečných štik ročně je nevratně poškozeno a uhyne při způsobu lovu na přirozenou nástrahu, kdy jejím následným zažráním až do jícnu a zapíchnutými háčky, které lze jen těžko vyprostit, již štice mnoho nadějí na přežití a další růst v atraktivní rybu, moc šancí nedává.
Přívlač má nespornou výhodu v tom, že s jedním proutkem a krabičkou umělých nástrah jste schopni prochytat velký kus revíru, a tu svou štičku si najít. Rybářská výbava pro vláčkaře prošla velkým vývojem. Dnes máme k dispozici na výběr vlasce a pletené šňůry velmi slabých průměrů, které jsou pro štiky méně nápadné. Nosnost těchto slabých průměrů však několikanásobně převyšuje hmotnost lovených štik. Jako ochranu před štičími zuby použijeme jemná a pevná wolframová lanka, která spolehlivě odolávají štičímu dovádění. Útok štiky na naši vláčenou nástrahu, jistě každému přinese mnohem více adrenalinu do krve, jež jen sledování potápějící se káči a při zapáleném cigárku čekat, až žhavý konec začne olizovat filtr a tím vydá pomyslný povel k záseku.
Mnohem více potěší správný výběr vláčkařovy nástrahy na kterou se mu podaří pokořit statnou a zkušenostmi protřelou metrovku, než chycení takovéto štiky na přirozenou nástrahu ke které nepociťuje takovou nedůvěru. Vždyť již po tisíce let má v sobě zakódováno, že rybičky jsou její prakticky jedinou přirozenou potravou a pokud už měla možnost poznat píchnutí nastraženým háčkem v rybičce, přeci jen si to tolik nedokáže spojit s představujícím nebezpečím. Nadruhou stranu štika píchnutá háčkem z umělé nástrahy ať již jakékoliv třpytky či rippera nebo woblera si takovouto past velmi dobře pamatuje a její následné přesvědčování k útoku na námi nabízené nástrahy, nás bude stát mnohem více sil a zkoušení různých nástrah. Dalším důležitým faktorem při lovu štik, je naše víra v předkládanou nástrahu. Pokud vláčkař nebude mít ve svou právě používanou nástrahu 100% -tní důvěru, je to jen poloviční úspěch. Štika nemusí na nástrahu zaútočit pokaždé když se objeví v jejím zorném poli. Nástrahu pouze pozoruje a stojí nehybně na svém stanovišti maximálně nástrahu jen doprovodí. Takto se to může opakovat několikrát, něž se nechá přesvědčit k útoku. Útok štiky bývá velmi rychlý. V číslech to znamená, že rychlost útoku štiky na naší nástrahu se pohybuje kolem 30km za hodinu, to je osm metrů ( velice slušná vzdálenost) za sekundu které štika stačí urazit. Tato velká rychlost má pro nás výhodu v tom, že štika má opravdu jen minimum času – né li žádný, aby rozpoznala a stačila si uvědomit, že nástraha je pro ni past a od útoku ustoupila. Správně zvolená nástraha by měla vyprovokovat k záběru i štiku s plným břichem.
Lov na přirozené nástrahy oslovuje především jedince kteří chtějí co nejvíce masa za minimální výdej energie a prostředků. Dále z lovu přívlačí by asi neměli radost rybáři, kteří chytají jen v dosahu svého čtyřkolového miláčka a neradi se z takovéhoto zázemí posouvají někam dále.
Jediná pozitiva které lze nalézt pro lov s přirozenou nástrahou jsou – relativně mnohem levnější způsob chytání, nevyžaduje neustálou pozornost být stále ve střehu a možnosti věnovat se i jiným činnostem, jako diskuzi s kamarády , popíjením něčeho pro zahřátí a tak podobně. K lovu dokonale postačí starší prut z laminátu, naviják také nemusí být žádný top a stačí když bude mít dobře seřiditelnou brzdu. Síla vlasce podle prostředí ve kterém se loví, ale průměr kolem 0,30mm by měl postačit. Dále káču, lanko a dvojhák nebo trojhák případně nějaký systémek. Suma sumárum finančně to asi nikoho nezruinuje. Výbava na přívlač, tak to už přeci jenom něco stojí. K lovu štik pevnější prut s gramáží kolem 40 gramů. Naviják bychom neměli podceňovat, jelikož neustálé nahazování a překlápění mu dávají pěkně na frak, vsadíme na kvalitu. Není dobré si koupit naviják za pár korun a po pár dnech mu pomáhat s překlapováním a při navíjení poslouchat různé zvuky které vyluzuje. A teď položka, která možná bude někomu připadat přehnaná, ale největší finanční zátěží za sezónu jsou nástrahy. Podle vlastních zkušeností, a to se budu držet při zdi, je investice do nástrah několikatisícová. To je však jen v případě, že je náš lov zaměřen na všechny druhy dravých ryb. Vzhledem k tomu, že si zde probíráme lov štik, tak ty ceny nemusí být tak vysoké, pokud si vystačíme s gumovými nástrahami (kopyta, rippery), případně železem (plandavky a rotačky). U gumových nástrah jen jedna věc. Na našem trhu je spousta druhů jiggových hlaviček, ale ne všechny jsou k lovu štik vhodné. Je potřeba opravdu dobře vybírat hlavičky které mají opravdu pevné a dostatečně dlouhé háčky. Háček který ohneme již při mírném tlaku je nám na nic. S takovým by moc štik v podběráku neskončilo. Pokud si můžete dovolit nějakou korunu pustit, tak by ve výbavě neměli chybět wobblery. Je to dosti účinná zbraň v lovu štik.
Wobblery – výhody používání wobblerů , jsou jejich opravdová účinnost, velký výběr rozličných tvarů, typů a barev. Se správně zvoleným typem lze prochytat jak místa zarostlá s povrchovými nebo hladinovými wobblery, tak s i hluboká místa s hlubinými wobblery . Prakticky každý si najde pro svůj typ vody svého woba. Jejich nevýhoda spočívá především ve vyšších pořizovacích cenách.
Gumy – výhody používání gum jsou především v jejich příznivých cenách a velkého výběru typů a barev. Jejich nevýhoda spočívá v poměrně krátké životnosti, a v poslední době jsou již na některých revírech štikám okoukané.
Kaudik
.jpg)
.jpg)
je pro přívlač uzavřená úplně a celoročně se na nich vláčet vůbec nesmí. Smysl takovýchto nařízení a omezování mi bohužel uniká a připadá mi jako těžké omezování jedné skupiny rybářů. Z jakého důvodu mají přednost vyznavači lovu štik na přirozené nástrahy před mnohem šetrnějším lovem přívlačí. Vždyť kolik podměrečných štik ročně je nevratně poškozeno a uhyne při způsobu lovu na přirozenou nástrahu, kdy jejím následným zažráním až do jícnu a zapíchnutými háčky, které lze jen těžko vyprostit, již štice mnoho nadějí na přežití a další růst v atraktivní rybu, moc šancí nedává.Přívlač má nespornou výhodu v tom, že s jedním proutkem a krabičkou umělých nástrah jste schopni prochytat velký kus revíru, a tu svou štičku si najít. Rybářská výbava pro vláčkaře prošla velkým vývojem. Dnes máme k dispozici na výběr vlasce a pletené šňůry velmi slabých průměrů, které jsou pro štiky méně nápadné. Nosnost těchto slabých průměrů však několikanásobně převyšuje hmotnost lovených štik. Jako ochranu před štičími zuby použijeme jemná a pevná wolframová lanka, která spolehlivě odolávají štičímu dovádění. Útok štiky na naši vláčenou nástrahu, jistě každému přinese mnohem více adrenalinu do krve, jež jen sledování potápějící se káči a při zapáleném cigárku čekat, až žhavý konec začne olizovat filtr a tím vydá pomyslný povel k záseku.
Mnohem více potěší správný výběr vláčkařovy nástrahy na kterou se mu podaří pokořit statnou a zkušenostmi protřelou metrovku, než chycení takovéto štiky na přirozenou nástrahu ke které nepociťuje takovou nedůvěru. Vždyť již po tisíce let má v sobě zakódováno, že rybičky jsou její prakticky jedinou přirozenou potravou a pokud už měla možnost poznat píchnutí nastraženým háčkem v rybičce, přeci jen si to tolik nedokáže spojit s představujícím nebezpečím. Nadruhou stranu štika píchnutá háčkem z umělé nástrahy ať již jakékoliv třpytky či rippera nebo woblera si takovouto past velmi dobře pamatuje a její následné přesvědčování k útoku na námi nabízené nástrahy, nás bude stát mnohem více sil a zkoušení různých nástrah. Dalším důležitým faktorem při lovu štik, je naše víra v předkládanou nástrahu. Pokud vláčkař nebude mít ve svou právě používanou nástrahu 100% -tní důvěru, je to jen poloviční úspěch. Štika nemusí na nástrahu zaútočit pokaždé když se objeví v jejím zorném poli. Nástrahu pouze pozoruje a stojí nehybně na svém stanovišti maximálně nástrahu jen doprovodí. Takto se to může opakovat několikrát, něž se nechá přesvědčit k útoku. Útok štiky bývá velmi rychlý. V číslech to znamená, že rychlost útoku štiky na naší nástrahu se pohybuje kolem 30km za hodinu, to je osm metrů ( velice slušná vzdálenost) za sekundu které štika stačí urazit. Tato velká rychlost má pro nás výhodu v tom, že štika má opravdu jen minimum času – né li žádný, aby rozpoznala a stačila si uvědomit, že nástraha je pro ni past a od útoku ustoupila. Správně zvolená nástraha by měla vyprovokovat k záběru i štiku s plným břichem.
Lov na přirozené nástrahy oslovuje především jedince kteří chtějí co nejvíce masa za minimální výdej energie a prostředků. Dále z lovu přívlačí by asi neměli radost rybáři, kteří chytají jen v dosahu svého čtyřkolového miláčka a neradi se z takovéhoto zázemí posouvají někam dále.
Jediná pozitiva které lze nalézt pro lov s přirozenou nástrahou jsou – relativně mnohem levnější způsob chytání, nevyžaduje neustálou pozornost být stále ve střehu a možnosti věnovat se i jiným činnostem, jako diskuzi s kamarády , popíjením něčeho pro zahřátí a tak podobně. K lovu dokonale postačí starší prut z laminátu, naviják také nemusí být žádný top a stačí když bude mít dobře seřiditelnou brzdu. Síla vlasce podle prostředí ve kterém se loví, ale průměr kolem 0,30mm by měl postačit. Dále káču, lanko a dvojhák nebo trojhák případně nějaký systémek. Suma sumárum finančně to asi nikoho nezruinuje. Výbava na přívlač, tak to už přeci jenom něco stojí. K lovu štik pevnější prut s gramáží kolem 40 gramů. Naviják bychom neměli podceňovat, jelikož neustálé nahazování a překlápění mu dávají pěkně na frak, vsadíme na kvalitu. Není dobré si koupit naviják za pár korun a po pár dnech mu pomáhat s překlapováním a při navíjení poslouchat různé zvuky které vyluzuje. A teď položka, která možná bude někomu připadat přehnaná, ale největší finanční zátěží za sezónu jsou nástrahy. Podle vlastních zkušeností, a to se budu držet při zdi, je investice do nástrah několikatisícová. To je však jen v případě, že je náš lov zaměřen na všechny druhy dravých ryb. Vzhledem k tomu, že si zde probíráme lov štik, tak ty ceny nemusí být tak vysoké, pokud si vystačíme s gumovými nástrahami (kopyta, rippery), případně železem (plandavky a rotačky). U gumových nástrah jen jedna věc. Na našem trhu je spousta druhů jiggových hlaviček, ale ne všechny jsou k lovu štik vhodné. Je potřeba opravdu dobře vybírat hlavičky které mají opravdu pevné a dostatečně dlouhé háčky. Háček který ohneme již při mírném tlaku je nám na nic. S takovým by moc štik v podběráku neskončilo. Pokud si můžete dovolit nějakou korunu pustit, tak by ve výbavě neměli chybět wobblery. Je to dosti účinná zbraň v lovu štik.
Wobblery – výhody používání wobblerů , jsou jejich opravdová účinnost, velký výběr rozličných tvarů, typů a barev. Se správně zvoleným typem lze prochytat jak místa zarostlá s povrchovými nebo hladinovými wobblery, tak s i hluboká místa s hlubinými wobblery . Prakticky každý si najde pro svůj typ vody svého woba. Jejich nevýhoda spočívá především ve vyšších pořizovacích cenách.
Gumy – výhody používání gum jsou především v jejich příznivých cenách a velkého výběru typů a barev. Jejich nevýhoda spočívá v poměrně krátké životnosti, a v poslední době jsou již na některých revírech štikám okoukané.
Kaudik