Lov candáta na rybičku
Lov přívlačí
Je úspěšný hlavně v proudných a nepříliš hlubokých vodách. Nejúspěšnější dobou bývá brzké ráno a večerní hodiny, v létě často až za úplné tmy. Pro lov zvolíme co nejjemnější udici bez lanka, pokud ovšem není nebezpečí záběru štiky. Jako nástrahy používáme mrtvé rybičky délky 5-10 cm zatěžované olověnými broky přiměřené hmotnosti. Touto technikou často ulovíme podměrečné candátky, které vracíme vodě s co nejmenším poraněním již proto, že jde o velmi citlivý rybí druh. Při obvyklém lovu candátů přívlačí z loďky se někdy osvědčuje lovit na místě spouštěním nástrahy na dno a jejím opakovaným povytahováním k hladině.
Lov na položenou
Ten je nejúspěšnější hlavně v hlubších vodách, jako jsou některé partie údolních nádrží. Při tomto způsobu lovu můžeme očekávat záběr v kteroukoliv denní dobu, vzácností nejsou ani záběry v pravé poledne. Volíme středně pevnou udici s takovou zátěží, abychom dosáhli dostatečně dlouhých hodů, pokud to není bezpodmínečně nutné, nepoužijeme lanko.
Tam, kde je to dovoleno, zavážíme nástrahu a tím zamezujeme jejímu poškozování. Nastražujeme mrtvé rybky délky 5-15 cm, nebo jejich části, nejčastěji ocásky. Aby nástraha neležela na dně, lze vyplnit dutinu rybičky lehkým materiálem (vznášenlivým), jako je korek a polystyren, nebo umístit asi 10-15 cm nad ní malý korkový splávek nebo naříznutou korkovou zátku. Všeobecná zkušenost ukazuje, že používání živé rybičky k větším úspěchům nevede, ta často brzy zemdlí a candátovi se nejeví nikterak atraktivní.Spíše může zlákat některou z hlubinných štik. Pravdou však je, že na některých revírech je tato zkušenost zavádějící a větší efekt má živá rybička. Pokud máme možnost nastražit jak živou, tak i mrtvou rybku, využijte obě možnosti a sami poznáte, která varianta je úspěšnější. Pokud to jde, vyhnememe se udicovým sestavám s trojháčky, už jenom z jednoduchého důvodu, jsou často příčinou beznadějných vázek. Před zásekem necháme candátovi volně vymotat alespoň dva metry vlasce, zejména v teplejší vodě.
Lov na plavanou
Pro candáty je vhodný tento způsob (podobně jako přívlač) především na proudné a nepříliš hluboké vodě. Ve stojatých a hlubších vodách můžeme očekávat úspěch za šera i za úplné tmy, kdy candáti vystupují častěji do vyšších vrstev vodního sloupce. Jako nástrahy použijeme živé nebo mrtvé rybičky délky 5-10 cm a nepříliš nápadný splávek s přiměřenou zátěží. První možnost je opodstatněná na stojaté vodě, kdy pohyb nástrahy provokuje dravce. V proudu není atraktivnost živé a mrtvé nástrahy příliš odlišná. Koncové udice zvolíme pokud možno s lankem, protože záběr štik je při tomto způsobu lovu většinou stejně pravděpodobný. Zasekáváme, jakmile splávek trvale ujíždí pod hladinu. Jak již bylo zmíněno, candát není příliš bojovnou rybou. Je zvláště citlivý na změnu tlaku; při vytahování úlovku z větší hloubky často pozorujeme jeho nápadnou ochablost. Candáta vylovujeme vždy šetrně, nejlépe podběrákem. Mělo by to být nepsanou povinností hlavně pokud jde menší exempláře, které hodláme pustit zpět do vody. Ani v prostorném vezírku se ulovení candáti necítí dobře a proto je v něm přechováváme jen krátce před odchodem od vody.
Milan Topol
Je úspěšný hlavně v proudných a nepříliš hlubokých vodách. Nejúspěšnější dobou bývá brzké ráno a večerní hodiny, v létě často až za úplné tmy. Pro lov zvolíme co nejjemnější udici bez lanka, pokud ovšem není nebezpečí záběru štiky. Jako nástrahy používáme mrtvé rybičky délky 5-10 cm zatěžované olověnými broky přiměřené hmotnosti. Touto technikou často ulovíme podměrečné candátky, které vracíme vodě s co nejmenším poraněním již proto, že jde o velmi citlivý rybí druh. Při obvyklém lovu candátů přívlačí z loďky se někdy osvědčuje lovit na místě spouštěním nástrahy na dno a jejím opakovaným povytahováním k hladině.Lov na položenou
Ten je nejúspěšnější hlavně v hlubších vodách, jako jsou některé partie údolních nádrží. Při tomto způsobu lovu můžeme očekávat záběr v kteroukoliv denní dobu, vzácností nejsou ani záběry v pravé poledne. Volíme středně pevnou udici s takovou zátěží, abychom dosáhli dostatečně dlouhých hodů, pokud to není bezpodmínečně nutné, nepoužijeme lanko.
Tam, kde je to dovoleno, zavážíme nástrahu a tím zamezujeme jejímu poškozování. Nastražujeme mrtvé rybky délky 5-15 cm, nebo jejich části, nejčastěji ocásky. Aby nástraha neležela na dně, lze vyplnit dutinu rybičky lehkým materiálem (vznášenlivým), jako je korek a polystyren, nebo umístit asi 10-15 cm nad ní malý korkový splávek nebo naříznutou korkovou zátku. Všeobecná zkušenost ukazuje, že používání živé rybičky k větším úspěchům nevede, ta často brzy zemdlí a candátovi se nejeví nikterak atraktivní.Spíše může zlákat některou z hlubinných štik. Pravdou však je, že na některých revírech je tato zkušenost zavádějící a větší efekt má živá rybička. Pokud máme možnost nastražit jak živou, tak i mrtvou rybku, využijte obě možnosti a sami poznáte, která varianta je úspěšnější. Pokud to jde, vyhnememe se udicovým sestavám s trojháčky, už jenom z jednoduchého důvodu, jsou často příčinou beznadějných vázek. Před zásekem necháme candátovi volně vymotat alespoň dva metry vlasce, zejména v teplejší vodě.
Lov na plavanou
Pro candáty je vhodný tento způsob (podobně jako přívlač) především na proudné a nepříliš hluboké vodě. Ve stojatých a hlubších vodách můžeme očekávat úspěch za šera i za úplné tmy, kdy candáti vystupují častěji do vyšších vrstev vodního sloupce. Jako nástrahy použijeme živé nebo mrtvé rybičky délky 5-10 cm a nepříliš nápadný splávek s přiměřenou zátěží. První možnost je opodstatněná na stojaté vodě, kdy pohyb nástrahy provokuje dravce. V proudu není atraktivnost živé a mrtvé nástrahy příliš odlišná. Koncové udice zvolíme pokud možno s lankem, protože záběr štik je při tomto způsobu lovu většinou stejně pravděpodobný. Zasekáváme, jakmile splávek trvale ujíždí pod hladinu. Jak již bylo zmíněno, candát není příliš bojovnou rybou. Je zvláště citlivý na změnu tlaku; při vytahování úlovku z větší hloubky často pozorujeme jeho nápadnou ochablost. Candáta vylovujeme vždy šetrně, nejlépe podběrákem. Mělo by to být nepsanou povinností hlavně pokud jde menší exempláře, které hodláme pustit zpět do vody. Ani v prostorném vezírku se ulovení candáti necítí dobře a proto je v něm přechováváme jen krátce před odchodem od vody.
Milan Topol