Lov candáta na položenou
Lov candátů u dna není staromódní a také to není plýtvání časem. Stále se jich chytne velmi mnoho na nástražní rybku, což ostatně vyplývá i ze statistických údajů. Na rozdíl od let minulých, se však podstatně zjemnilo náčiní, sestava udic i taktické přístupy používané při lovu candátů. Je tomu jinak než při vláčení,protože candáti mají při nahánění malých rybek dost času, aby podrobili zamýšlenou kořist přísnému zkoumání.Jsou opatrní a vybíraví. Když tito dravci pociťují při přijímání nástrahy sebemenší odpor, rychle rybku zase vyplivnou a to rychleji nežli stačí rybář vůbec něco zaregistrovat. Je možné i usoudit, že mnoho candátů rybářům unikne zaseknutí právě díky nedostatečně jemné a seřízené udici. Hlavním problémen při lovu candátů není vůbec zlákat rybu k záběru, ale spíše jde o to zabránit nepodařeným záběrům.V tomto směru je potřeba dbát na řadu faktorů.
Nejprve se musí nástražní rybka bezpodmínečně předložit tak, aby po záběru mohla být s minimálním odporem přitahována. Nejvhodnější je tato sestava. Na kmenový vlasec (podle překážek ve vodě 0,22-028 mm) navlékneme asi 20 cm dlouhou trubičku proti zamotání (Anti-tangle tube), tak jak to známe z lovu kaprů. Zabraňuje nejenom zamotání při dalekých hodech,ale zaručuje také bezproblémové navíjení vlasce, dokonce i na nerovném dně. Protože nástražní rybka má určitou váhu, postačí hruškové olůvko o váze 10-20 g, zavěšené do karabinky Anti-Tanlge trubičky jako zátěž. Potom, co na kmenový vlasec navlečeme ještě protinárazovou perličku, následuje obratlík, na který se nakonec připevní návazec (o dvě desetiny mm tenčí nežli kmenový vlasec). Protinárazová perlička je velmi důležitá, bez ní by nárazem trubičky Anti-Tangle trpěl uzel obratlíku.Tím by se silně zeslabila pevnost uzlu a nebezpečí prasknutí vlasce by při zdolávání ryby výrazně vzrostlo.
Velikost nástrahy a poloha háčku
Velikost a metoda úpravy nástražní rybky hraje při lovu candátů rovněž významnou úlohu. Candáti mají v porovnání se štikami relativně menší tlamu. To jim nebrání v tom, aby útočili i (na jejich poměry) na skutečně velké ryby (až do délky 20 cm). Pro náš lov je však účelnější omezit se na menší nástražní rybky. Co nám pomuže, když ryba přijme „obří nástrahu", když zásek vyjde naprázdno, protože háček visel mimo malou tlamku candáta? Proto použijeme i při cíleném lovu kapitálních kusů nástrahy do délky dvanácti cm, které nám pro tento lov budou dostatečně vyhovovat. Pokud se týká osazení nástražní rybky, nejvhodnější jsou nastávající tři varianty.
1.Prošití s otevřeným dvojháčkem. Při této metodě nasuneme prošívací jehlu se zavěšeným návazcem do šíje nástražní rybky a zavádíme ji podél páteře, takže návazec znovu vystoupí v ocasní partii.Tato varianta je při dálkových hodech stoprocentně bezpečná.
2.Tlamičkové osazení jednoháčkem.Tato metoda je vhodná vzlášť pro krátké vzdálenosti a menší nástražní rybičky. Důležité přitom je: háček se musí protáhnout skrze oba pysky rybičky, protože při záseku lépe sedí.
3.Nastražení u kořene ocasu některým z druhů dvojháčků.Tato varianta nastražování je velmi nenápadná, nezpůsobuje prakticky žádné nevyužité záběry a s malým trikem ji můžeme používat i pro daleké hody. Za tímto účelem připevníme raménko háčku nití nebo gumovou páskou na kořen ocasu nástražní rybky. Tímto způsobem se háček nevytrhne ani při rázných hodech. Když je candát velmi „nedůvěřivý", může se místo nítě nebo gumové pásky použít šňůra z PVA, která se po nahození ve vodě rozpustí.
Ješte si probereme velikost háčku. Názory na velikosti háčků jsou různé ale podle převažujících skušeností se dá říci že názor některých rybářů o tom že se candáti bojí velkých háčků, se nezakládá ne pravdě. To však neznamená že musíme používat hned nějaké kotvy, pro naši potřebu budou plně vyhovovat velikosti jedna až čtyři.
Optimální rozpoznání záběru nám zajišťuje čihadlo (swinger) ve spojení s elektronickým indikátorem záběru.Ten signalizuje odvíjení vlasce a akusticky, což je velkou pomocí zejména při soumraku a v noci (prakticky nejlepší doba pro záběry). Číhátko nemůžeme však i přes spolehlivost „pípatka" postrádat: je pro nás dodatečnou spolehlivou optickou kontrolou odvíjení vlasce a neklade mu skoro žádný odpor. Číhátko umožňuje taky rozpoznání tak zvaných „spadlých záběrů", při nichž ryba plave směrem k rybáři.
Když prut spočívá ve vidličkách, měl by být podle možnosti otevřen překlapěč navijáku, aby se candátovi při odvíjení vlasce nekladl odpor. Za silného bočního větru nebo v proudící vodě se musí vlasec upevnit nad navijákem tak zvanou „Run Clip". Ta se musí seřídit tak, aby vlasec sotva držel a při záběru se mohl ihned uvolnit a odvíjet. Ještě praktičtější než Run Clip jsou volnoběžkové navijáky, známé z lovu kaprů, které jsou do jisté míry vybaveny dvěma různými brzdami. Pomocí malé páčky se vyřadí z činosti tak zvaná „zdolávací brzda" a uvede se do chodu superjemná nastavitelná druhá brzda, která již při minimálním tahu okamžitě uvolňuje vlasec. Při záběru se nemusí nejdříve uzavírat překlápěč takového navijáku, zaseknutí se může provést okamžitě po aktivaci zdolávací brzdy, (otočením kličky nebo ovládáním páčky).
O okamžiku záseku se hodně diskutuje, ale jedno je jisté, pověstná „délka cigarety", kterou někteří štikaři nechávají uplynout mezi záběrem a zásekem, nemá při lovu candáta žádná svá opodstatnění. Ve zdaleka největším počtu případů probíhá záběr candáta při položené takto. Číhátko je jedním rázem uvedeno do pohybu a elektronický indikátor záběru signalizuje trvalé, avšak relativně pomalé odvíjení vlasce. V tuto chvíli platí zachovat klidné nervy. Musíme pouze dbát na to, aby se vlasec mohl odvíjet bez odporu. Jestliže candát po několika metrech nezůstane stát, uzavřeme překlapěč a čekáme až se vlasec napne a zasadíme energický zásek. Avšak právě u menších candátů se nezřídka stává, že po několika metrech se vlasec už dál neodvíjí, což ale nemusí znamenat, že dravec nástrahu vyplivnul. Malí candátci spíše vyčkávají určitou dobu, aby mohli uchvácenou kořist v tlamě správně otočit. V takovém případě uzavřete jednoduše překlapěč a vyčkejte několik sekund, než vlasec napnete a zaseknete. Kdo se zásekem vyčkává déle, riskuje, že nějaký pravděpodobně podměrečný candát polkne háček tak hluboko, že už nebude moci být vrácen zpět do vody bez nebezpečí pravděpodobného úhynutí.
Sedí-li háček, neznamená to ještě zdaleka, že candát je již v podběráku. Candáti nepůsobí právě na počátku zdolávání dojmem, že by chtěli klást vzlášť silný odpor. Spíš táhnou většinou líně ke straně směrem ke břehu. Ale pozor: candát je „časovaná bomba". Již mnohokrát se stalo že doměle zdolaný candát při spatření podběráku zmobilizuje značné síly a zmizí navždy v hlubinách. Zejména poslední fáze zdolávání vyžaduje celou rybařovu pozornost. Když candát putuje po vzrušujícím boji konečně do podběráku,můžete se radovat.
Kaudik