Jarní kaprařina

Pozdní rozednívání, pochmurné dny, brzké stmívání a teploty pod bodem mrazu. Počasí je otřesné, člověk je bez nálady a abstinenční příznaky se zvětšují. Čas se krátí jen listováním časopisů s rybářskou tématikou, sledováním rybářských DVD, odbornou konzultací na internetu, vzpomínáním na uplynulou sezonu nebo sledováním fotek, které zanechaly krásnou vzpomínku.

   Ano, řeč je o zimě. Není snad nic horšího, než je nekonečně dlouhá zimní pauza, která přeruší rybářovo snažení o nějaký ten úlovek. Asi jako většina rybářů i já patřím k těm nadšencům, kteří čekají na první jarní dny a vyrážejí k vodě, aby se konečně dočkali prvního nahození. Zimní čekání se dá zkrátit jakkoliv. Někdo si dává dohromady svou výbavu, jiný kupuje nové vybavení či pouhé doplňky anebo objíždí revíry, a to jak své oblíbené, tak nové. Když mrazy ustoupí, rtuť teploměru se šplhá směrem nahoru a ledy i sníh roztají, je to znamení, že přišlo jaro a s ním tolik očekávané výpravy k vodě. V tuto chvíli přichází správná otázka, totiž kam vyrazit?
  
Možnosti jsou jasné - buď vody tekoucí, nebo stojaté. Někdo na výběr nemá a někdo má (a ten, kdo má, tak se prostě má). Já osobně možnost volby výběru lokality mám a v tomto případě vyhledávám stojaté vody, které nejsou nikterak hluboké, jsou především něčím zajímavé a ve své podstatě i jednoduché, co se struktury dna týká. Jak se říká, v jednoduchosti je krása, a při výběru ideálního místa to platí dvojnásob. Není nic jednoduššího než „flíček“ s malou hloubkou, kam si jezdí kapři při teplých jarních dnech vyhřívat hřbety, neboť právě tam je voda prohřátá jako první. Na začátku jara bych doporučoval volit části revíru, které již v minulosti přinesly nějaké úspěchy. I tady samozřejmě můžeme (ať už na známém, či novém revíru) experimentovat, ale to bych si nechal na pozdější chvíle.

Tip: Ideálními místy pro jarní chytání mohou být často přehlížené mělčiny poblíž břehů. Voda se zde rychleji prohřívá, a pokud je v okolí břehů travnatý či vysoký porost, stojí to za vyzkoušení.
  
Místo tedy máme, ale co dál? Když při svých toulkách kolem vody, ať už s prutem, či bez, pozoruji rybáře, kteří používají veliká olova, veliké nástrahy a především veliké háčky a nestačí se divit, že záběr zase neproměnili, jen se nad tím pousměji. Vždyť použít hned na prvních výpravách (ať už na jednodenních, či víkendových) obří boilie či peletu je přece nesmysl. Montáže přizpůsobuji opatrnému braní, proto volím olova mezi 50–70 g, délku návazce kolem 10-15 cm a velikost háčku menší - vyměnit za větší se dá přece vždy. Ze zkušenosti vím, že první jarní záběry jsou opatrné a háček bývá na kraji tlamky. Pokud ryba vynaloží své síly na souboj o záchranu života, takto zapíchnutého háčku se snadno zbaví.
  
Pokud se zamyslím nad nástrahou a návnadou, tak v tomto směru to vždy byla, je a bude velká neznámá. Nekonečné téma, které bude vždy dávat zabrat mozkovým závitům pro nové výpravy či diskuse. Ale nic není tak hrozné, jak se zdá. Vždyť přece není problém začít malou nástrahou a dle četnosti záběrů zkoušet zvětšovat. Pokud si myslím, že je voda ještě studená, raději zvolím menší nástrahu. Například na jeden prut nastražím boilie velikosti 12 mm (jednu nebo dvě kuličky) a na druhý prut dám boilie o velikosti 16 mm. Pokud přicházejí záběry na větší kuličky, můžu velikost dále zvyšovat nebo přejdu na nastražení tzv. na panáčka, které se mi při jarním chytání osvědčilo. Pro zatraktivnění nástrahy se nebojím použít předem dipované boilie nebo obalovací těsto, které má za úkol upoutat pozornost a nalákat kapry k nástraze. Dá se zakoupit buď hotové, nebo práškové - stačí jen přilít vodu, zamíchat a obalit jím nastražené boilie. Jeho příprava by mohla leckoho odradit - zvlášť při špatně zvoleném poměru suché směsi a vody, kdy se těsto lepí k rukám. Chce to jen čas a výsledek se dostaví.
  
Pokud jde o krmení, tak je samozřejmé, že si své lovné místo zakrmím, ale řídím se heslem „méně je někdy více“. Kobrou se dají dobře dostřílet rychle rozpustné pelety a boilie, které by mělo velikostně odpovídat tomu nastraženému. Díky rozpustným PVA materiálům se pak dají dobře prezentovat dobroty, které jsou v těsné blízkosti naší nástrahy. Do PVA punčochy můžeme nasypat třeba malé peletky a nakrájené boilie, kterým kapr pohybující se v blízkém okolí určitě neodolá. Tato malá porce pro něj bude přitažlivější než hromada velikého boilie. Krmit se samozřejmě dobře dá i partiklem, který by měl být dostatečně uvařený. Dopravit na místo se pak dá různými způsoby (např. krmicí raketou, vrhací lopatkou, zavážecí loďkou, ale třeba i již zmíněnou PVA punčochou). Pokud je řeč o kukuřici, tak její šlem, který vznikne při vaření, PVA materiál nerozpustí - proto není třeba se bát, že by se punčocha rozpustila předčasně - to dělá jen po kontaktu s vodou). Nastražení partiklu je rovněž výbornou volbou, zvláště ve chvíli, kdy s ním krmíme. A navíc - mazané a několikrát chycené ryby už k boilie nemají důvěru, a tak mnohdy raději vezmou sousto partiklu.

Tip: Nastražení kukuřice na vlas není určitě ničím novým, ale z jara může přinést daleko lepší výsledky než tolik známé a „profláknuté“ boilie. Navíc se dá nastražená kukuřice vylepšit buď plovoucí pěnou, nebo nějakou extrudovanou nástrahou, která se bude lákavě vznášet. Samotné boilie pak může být také něčím výjimečné. Vždyť rybářské obchody či e-shopy v dnešní době nabízejí velikou škálu dipů, a to jak tekutých, tak práškových. Někdy stačí jen pouhá maličkost, kterou je třeba okrájené boilie na háčku, u kterého jsou pro zatraktivnění na PVA šňůrce 3 nebo 4 poloviny boilie. I okrájené boilie do tvaru pelety udělá své. Není nic jednoduššího než vzít hotovou montáž s nastraženým boilie a nožem udělat do nástrahy malé vrypy. Dost rybářů to stále ještě nechápe, ale praxe mě za ta léta naučila a hlavně přemluvila k tomu, abych to dělal! A důvod?! Takto okrájené boilie vydává daleko rychleji pachové stopy a kapr má větší šanci na jeho lokalizaci než u boilie, které se teprve začne rozpouštět.
  
Dalším důležitým faktorem je opatrnost záběrů. Někteří kapři berou tak opatrně, že to ze začátku vypadá třeba na cejna. Jenže opak je pravdou a ve chvíli, kdy si náš soupeř uvědomí, že zapíchnutý háček v tlamce není žádná sranda a jde mu o život, začne ten správný souboj. Pak už se prut ohýbá přesně tak, jak má, a z cívky mizí více či méně metrů vlasce (to už samozřejmě záleží na kaprovi, jak spolupracuje:-).
  
Po zdolání už na kapra čeká podběrák a samozřejmě podložka. Následuje zjištění potřebných informací, jako jsou délka a váha, a nakonec společná fotka na památku, neboť to je pro kapraře to jediné, co mu zůstane.

Tip: Mnoho kaprařů se asi po přečtení následujících řádků pousměje, ale realita je občas velmi smutná! Ne každý rybář je ochoten používat podložku, a to jen z toho důvodu, že to rybářský řád výslovně nevyžaduje. Já si ale myslím, že pro rybáře, kterému se stala kaprařina celoživostní láskou, by měla být podložka samozřejmostí. Zvláště na jaře, kdy jsou ryby po dlouhém zimování vyčerpané a každé poranění může vést k vážným zdravotním problémům.
  
Průběh jarního kapraření není závislý jen na tom, co se napíše nebo kdo Vám co řekne. Je důležité, jak Vám bude do karet hrát počasí! Jaro je všeobecný pojem pro období několika daných měsíců. Pokud ale slunce svými paprsky dostatečně prohřeje vodu a zvýší tím žravost ryb, záleží nejvíce na naší schopnosti adekvátně reagovat. V takovém případě je hloupost chytat na malé nástrahy. V tuto chvíli bychom měli být připraveni správně zvolit a přejít na větší. Díky tomu se pak omezí záběry menších ryb a na řadu příjdou ty větší. Pak už není problém nastražit třeba dvě 20mm kuličky boilie. Možností je nespočet!
  
Teorie je věc jedna, praxe věc druhá. Ten rybář, který odmítá zkoušet a experimentovat, může u vody jen se závistí sledovat, jak připravenějším kolegům berou. Proto buďte připraveni na změny, které je mnohdy potřeba udělat v průběhu lovu. Nenechte se odradit a vydržte - vždyť jarní kaprařina je úžasná věc!

Matěj Šole
Článek vyšel v časopise Český rybář

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.