Výběr navijáku pro přívlač
V našich domácích podmínkách se k přívlači používají výhradně smekací navijáky. Ty dělíme na modely s přední, zadní, centrální či bojovou brzdou. A zde vyvstává první moment, kdy bychom měli zpozornět. Každý z nás si totiž hned na začátku musí udělat 
jasno v tom, jakou brzdu si vybere. Každá má své klady i zápory.
Přední brzda je umístěna na cívce. V drtivé většině případů bývá velmi přesná a umožňuje kvalitní a jemnou práci navijáku. Její nevýhodou, zejména pro začátečníky, může být méně pohodlné ovládání v napínavých situacích, kdy rybář musí opakovaně a rychle reagovat na nečekané změny situace. Přes tento drobný nedostatek je mezi zkušenými vláčkaři velmi oblíbena, a to právě pro svou vysokou účinnost.
Zadní brzda vyniká snadnější manipulací, proto ji vidíme povětšinou u začínajících nebo spíše svátečních vláčkařů. Některé navijáky se zadní brzdou mají u brzdového kolečka stupnici, která pomáhá rybáři přesně seřídit potřebnou citlivost. Naproti tomu nevýhodou - ve srovnání s přední brzdou - jsou relativně dlouhé brzdové převody z přední do zadní části navijáku. U nejlevnějších modelů navíc častým používáním nezřídka dochází ke snížení brzdného účinku.
Třetí brzdou, kterou známe díky navijákům značky Abu Garcia, je centrální brzda. Ta kombinuje výhody obou předešlých systémů. Ovládání brzdy je na objímce těsně za cívkou. Toto řešení jako jediné umožňuje držet prut s navijákem oběma rukama, kdy střední brzdu můžeme posouvat palcem ruky, která drží prut. Doba potřebná k uvolnění či přitažení brzdy je kratší než u obou předchozích systémů.
Zvláštní brzdou, mezi vláčkaři také velmi oblíbenou, je tzv. bojová brzda. Tu najdeme jako přidanou u navijáků se zadním brzdným systémem. Bojová brzda se také snadno ovládá jedním palcem, její hlavní smysl spočívá v posílení vlastností zadní brzdy v krizových situacích. Palcem volné ruky rychle uvolníme napětí při nečekaném nástupu ryby (například krátké zrychlení štiky před výskokem nad hladinu).
Pokud si v tomto uděláme jasno, stanovíme si cenový strop, za který nemůžeme při koupi jít. Tím dostaneme okruh navijáků, z nichž si nakonec vybereme. Při výběru ovšem budeme muset posoudit další technické parametry. Jedním z těch, o kterých se hodně mluví, jsou ložiska. Ložiska a jejich počet jsou skutečně další důležitou věcí, o které bychom při výběru měli vědět. Množství ložisek sice není pro kvalitu navijáku rozhodující, nicméně do určité míry vypovídá o konstrukci a provedení. Jestliže naviják stojí například 390 Kč a výrobce uvádí, že je osazen šesti ložisky, pak je třeba zbystřit. Třeba už jen proto, že cena šesti opravdu kvalitních kuličkových ložisek by převyšovala cenu tohoto navijáku.
Jak vybírat naviják?
1. fáze:
Zjišťování základních údajů o vybraném modelu. Kolik má naviják ložisek, z jakého materiálu je vyrobeno tělo a rotor, jaký je rychlostní převod, jak citlivá je brzda, jak funguje překlápěč, kolik vlasce cívka pojme, je ve výbavě náhradní cívka, případně za kolik se dá přikoupit? Tyto údaje zjišťujme a v klidu vyhodnocujme.
2. fáze:
Reference. Nemáme-li předchozí dobrou zkušenost s prodejcem, neradím spoléhat se na jeho doporučení k zakoupení navijáku. Někteří totiž chtějí za každou cenu prodat zboží, které odebírají, a proto mohou podat zkreslené nebo dokonce úmyslně nepravdivé informace (tyto případy už se staly). Pokud máme ve svého prodejce plnou důvěru, v klidu dejme na jeho doporučení. Nabídne nám to nejlepší za peníze, které můžeme nebo chceme utratit. V opačném případě se raději spoléhejme na nezávislé názory. Kde je najít? Třeba mezi známými nebo v diskusních fórech na internetu.
Na co se jich v takovém případě ptát? Jak dlouho a jak často ten či onen naviják používají, zdali zaznamenali nějaké problémy. Pokud ano, jak byla vyřizována reklamace či pozáruční servis. Na škodu nemusí být ani dotaz na chování navijáku ve zvláštních zátěžových situacích (např. jak přestojí případné „vykoupání“ a následné vysušení). Takový údaj může napovědět mnoho o jeho skutečné kvalitě a dlouhověkosti. Právě extrémní zátěžové situace jsou totiž jedinou skutečnou prověrkou kvality navijáku.
3. fáze:
Rozhodnutí o koupi
Proč jenom navijáky s přední brzdou? Přece jenom jsou mezi vláčkaři nejrozšířenější, byť navijáky s „bojovkou“ mají také dost ctitelů.
Václav Fikar
jasno v tom, jakou brzdu si vybere. Každá má své klady i zápory.Přední brzda je umístěna na cívce. V drtivé většině případů bývá velmi přesná a umožňuje kvalitní a jemnou práci navijáku. Její nevýhodou, zejména pro začátečníky, může být méně pohodlné ovládání v napínavých situacích, kdy rybář musí opakovaně a rychle reagovat na nečekané změny situace. Přes tento drobný nedostatek je mezi zkušenými vláčkaři velmi oblíbena, a to právě pro svou vysokou účinnost.
Zadní brzda vyniká snadnější manipulací, proto ji vidíme povětšinou u začínajících nebo spíše svátečních vláčkařů. Některé navijáky se zadní brzdou mají u brzdového kolečka stupnici, která pomáhá rybáři přesně seřídit potřebnou citlivost. Naproti tomu nevýhodou - ve srovnání s přední brzdou - jsou relativně dlouhé brzdové převody z přední do zadní části navijáku. U nejlevnějších modelů navíc častým používáním nezřídka dochází ke snížení brzdného účinku.
Třetí brzdou, kterou známe díky navijákům značky Abu Garcia, je centrální brzda. Ta kombinuje výhody obou předešlých systémů. Ovládání brzdy je na objímce těsně za cívkou. Toto řešení jako jediné umožňuje držet prut s navijákem oběma rukama, kdy střední brzdu můžeme posouvat palcem ruky, která drží prut. Doba potřebná k uvolnění či přitažení brzdy je kratší než u obou předchozích systémů.
Zvláštní brzdou, mezi vláčkaři také velmi oblíbenou, je tzv. bojová brzda. Tu najdeme jako přidanou u navijáků se zadním brzdným systémem. Bojová brzda se také snadno ovládá jedním palcem, její hlavní smysl spočívá v posílení vlastností zadní brzdy v krizových situacích. Palcem volné ruky rychle uvolníme napětí při nečekaném nástupu ryby (například krátké zrychlení štiky před výskokem nad hladinu).
Pokud si v tomto uděláme jasno, stanovíme si cenový strop, za který nemůžeme při koupi jít. Tím dostaneme okruh navijáků, z nichž si nakonec vybereme. Při výběru ovšem budeme muset posoudit další technické parametry. Jedním z těch, o kterých se hodně mluví, jsou ložiska. Ložiska a jejich počet jsou skutečně další důležitou věcí, o které bychom při výběru měli vědět. Množství ložisek sice není pro kvalitu navijáku rozhodující, nicméně do určité míry vypovídá o konstrukci a provedení. Jestliže naviják stojí například 390 Kč a výrobce uvádí, že je osazen šesti ložisky, pak je třeba zbystřit. Třeba už jen proto, že cena šesti opravdu kvalitních kuličkových ložisek by převyšovala cenu tohoto navijáku.
Jak vybírat naviják?
1. fáze:
Zjišťování základních údajů o vybraném modelu. Kolik má naviják ložisek, z jakého materiálu je vyrobeno tělo a rotor, jaký je rychlostní převod, jak citlivá je brzda, jak funguje překlápěč, kolik vlasce cívka pojme, je ve výbavě náhradní cívka, případně za kolik se dá přikoupit? Tyto údaje zjišťujme a v klidu vyhodnocujme.
2. fáze:
Reference. Nemáme-li předchozí dobrou zkušenost s prodejcem, neradím spoléhat se na jeho doporučení k zakoupení navijáku. Někteří totiž chtějí za každou cenu prodat zboží, které odebírají, a proto mohou podat zkreslené nebo dokonce úmyslně nepravdivé informace (tyto případy už se staly). Pokud máme ve svého prodejce plnou důvěru, v klidu dejme na jeho doporučení. Nabídne nám to nejlepší za peníze, které můžeme nebo chceme utratit. V opačném případě se raději spoléhejme na nezávislé názory. Kde je najít? Třeba mezi známými nebo v diskusních fórech na internetu.
Na co se jich v takovém případě ptát? Jak dlouho a jak často ten či onen naviják používají, zdali zaznamenali nějaké problémy. Pokud ano, jak byla vyřizována reklamace či pozáruční servis. Na škodu nemusí být ani dotaz na chování navijáku ve zvláštních zátěžových situacích (např. jak přestojí případné „vykoupání“ a následné vysušení). Takový údaj může napovědět mnoho o jeho skutečné kvalitě a dlouhověkosti. Právě extrémní zátěžové situace jsou totiž jedinou skutečnou prověrkou kvality navijáku.
3. fáze:
Rozhodnutí o koupi
Proč jenom navijáky s přední brzdou? Přece jenom jsou mezi vláčkaři nejrozšířenější, byť navijáky s „bojovkou“ mají také dost ctitelů.