Rotační třpytky
Už každý z nás si jistě povšiml, že určité vláčecí nástrahy mají na ryby tajemnou až magickou moc.Nedá se to dost dobře logicky vysvětlit, ale něco na tom je. Mezi oblíbené druh nástrahy rozhodně patří některé rotační třpytky. Váže nás k nim hodně vzpomínek na nezapomenutelné lovy minulosti a k nim se upíná i víra na úspěch v lovech budoucích...
PROČ ROTAČNÍ TŘPYTKY?
V dobře sestavené rotační třpytce se snoubí léty propracovaná a zkušenostmi ověnčená řemeslná zručnost. Chod této nástrahy díky svým vizuálním, vibračním a podle nejnovějších výzkumů i elektromagnetických efektům spouští u dravých ryb takové fyziologické reakce a podměty, které vedou k útoku. Aby výsledek lovu odpovídal očekávání, musím se hned na počátku rozhodnout, jakou velikost třpytky zvolit.
Z ČEHO SE SKLÁDÁ ROTAČNÍ TŘPYTKA
Osa - tu tvoří nerezový drát. Musí být dostatečně pevný, ale i tvárný pro vytvořenít očka kam se umístí trojháček. Průměr se volí podle velikosti tvořené nástrahy. Na některých revírech není lov s trojháčkem povolený a tak je vhodnější použít jednoháček, na který pro zatraktivnění nástrahy můžeme navléci malý twister. Vhodnější je řešit konstrukci tak, aby bylo možné háček podle potřeby měnit. Posunutím tělíčka po ose vzhůru se uvolní očko, na kterém je háček navlečený. U většiny rotačních třpytek to možné není.
Tělíčko - bývá vytvořené z mosazné kulatiny na soustruhu, či na soustružnickém automatu. Z jak silné kulatiny a jak dlouhé tělíčko musí být, jsou důležité faktory, které ovlivňují kvalitu chování lákadla ve vodě. S tvarem tělíčka či s použitým materiálem se právě dá hodně experimentovat. Lze použít i keramické či skleněné korálky, olověné zátěže, spirálová tělíčka z různých nerezavějících drátů. Taková si můžeme vyrobit i sami. Tělíčko by nemělo být delší než lopatka.
Lopatka - někdy označujeme jako lžičku. V místě, kudy budeme prostrkávat dřík, musí mít dostatečně veliký otvor, aby se mohla po dříku volně pohybovat. Vhodný je co nejtenčí, ale zároveň i nejpevnější materiál. Výrobci je vyrábějí na speciálních raznicích. Jejich pořízení je ale velice nákladné. Malovýrobci nezbývá nic jiného, než si tvar lopatky narýsovat na plech a ručně ho vystříhat a dobrousit. Někomu postačí nůžky a pilník, jiný si pořídí ruční nebo úhlovou brusku.
Dřík - je motorem třpytky. Na něm závisí, jak volně se bude moci lopatka otáčet kolem své osy. Musí být dobře opracovaný a vytvarovaný tak, aby lopatka měla patřičný odstup od tělíčka a mohla se volně pohybovat.
Rotační segmenty - jsou vlastně částice, které jsou na třpytce mezi dříkem a tělíčkem. Vyrábějí se z mosazi. Bývají ve tvaru oboustranného kuželu, oválné, kulaté, soudečkové. Jde o to, aby pod dříkem byla co nejmenší ploška, na které lopatka rotuje. Čím menší je ploška, tím menší je tření a lopatka se může otáčet volněji.
Obecně se dá říci, že při lovu vycházíme z místních podmínek. Například čistoty vody, světelných podmínek, ale hlavně podle velikosti potěru nebo rybek pohybujících se podél břehu, které se pak stávají nejčastější kořistí dravých ryb. Většina vodních predátorů se dá ulovit na malé a střední nástrahy, pokud se ale chceme zaměřit na vyloženě trofejní ryby – pak vybereme vždy tu největší nástrahu kterou naše krabička obsahoje. Neměli by jste mít obavu, že třpytka by mohla být příliš velká. Je totiž dostatečně prověřeno, že obří dravec nebude zbytečně vydávat energii honbou za malým soustem. Raději rovnou zaútočí na kořist, která ho svou velikostí bude schopna zasytit na delší dobu a také mu jen tak snadno neunikne. Pro optické zvýšení objemu nástrahy se například polepují rotační listy perleťovými a holografickými samolepkami. Běžně se také doplňují trojháčky nástrah různými pírky, střapci z vláken a srsti. Snad nejlépe je optické prodloužení nástrah patrné u největších rotačních třpytek Mepps s označením Gigant Killer a Tandem. Tyto vele-rotačky mají váhu až 50g a při namočeném střapci se jejich hmotnost ještě zvětší. Úprava tak nejenže zvětšuje nástrahu, ale napomáhá i prodloužit náhozy. Obarvený střapec srsti se při chodu nástrahy lákavě vlní a prohýbá. Podle intenzity vedení mění svůj objem. Tím vším svádí velkého dravce k útoku.
Pokud budete mít chuť si jen tak zachytat a mít hodně záběrů - nasaďte menší rotační třpytky. Optimální velikosti jsou dány označením 0 až 1 (max. 2). Pro speciální (např. soutěžní) účely lze sehnat rotační třpytky o velikosti 00 s hmotností 1,5 g (v ultralehkém provedení 0,9 g). Tyto extrémně lehké nástrahy jsou zaměřeny především na jelce, jeseny, pstruhy a okouny. Na světě existuje prakticky jediný komerční výrobce těchto jemných nástrah a tou je firma Mepps, která má celý svůj výrobní program zaměřen a specializován právě na vývin nejrůznějších typů třpytek. Někteří naši domácí výrobci jsou schopni postavit rotačky i ve velikosti 000 – tyto miniaturní třpytky jsou sestaveny většinou na zakázku závodníků a nikoli pro rybářský trh. Zajistit vzorný chod tak titěrné nástrahy je nelehkou záležitostí, i jejich rozpohybování závisí na vedení. Jejich budoucí majitel musí bezpodmínečně použít ultralehký prut v nejnižšíí oblasti vrhací zátěže (1-2 g) a nejtenčí vlasce. Při ligových závodech se na pidi-rotačky velikosti 000 často loví i nedravé ryby (plotice, cejni, hrouzci, apod.)
Dobrý tip na závěr: v galanterii koupíte odpovídající barevné polyesterové šňůrky ( prodávají se v metráži). Přilepíte a převážete je k ramínku trojháčku, pak je rozčešete a hned máte zbrusu novou a neokoukanou nástrahu. Rotační třpytka s červeným, žlutým ocáskem je opravdovou metlou na okouny. Na štiky se nejvíce osvědčil bílý chomáč srsti, na candáta třapec signálně zelených a černých chlupů .Skupina rotačních třpytek patří k jedné z legend přívlače. Neexistuje snad žádný, běžně sportovně lovený, druh sladkovodní ryby, za nějž by si tato skupina neudělala „zářez do křidélka“. Tedy až na úhoře. Kvůli svým specifickým vlastnostem si tato skupina nástrah vytvořila velmi početnou armádu svých zastánců (věrných duší sahajících po této nástraze ve chvílích nejhlubší rybářské beznaděje). Stejně tak i početnou armádu odpůrců jímž se jen při vyslovení slova rotačka velmi spolehlivě zkroutí veškerý vlasec na navijáku. Věnujme se ale těm věrným, co hledají v kusu rotujícího plíšku své rybářské vykoupení. Mohlo by se zdát, že se ten pravidelný monotónně rotační chod musí rybám velmi brzy okoukat. Ale neokouká. Vlnění vydávané rotujícím křidélkem má na ryby úplně stejný účinek jako magnet na kovové hřebíky. Tvrzení o snadné okoukatelnosti nejspíše vychází z toho, že rybář lovící na tuto nástrahu vypadá naprosto odevzdán svému osudu, protože jen bezhlavě točí kličkou navijáku. A jen občas změní směr vedení úklonem špičky prutu nebo malým trhnutím. Ve skutečnosti se ale pekelně soustředí a snaží se nepatrnými změnami v rychlosti vedení nástrahy zaujmout ryby. Tyto „neviditelné finesy“ z 99% rozhodují o úspěchu lovu. Takové nenápadné zrychlení, po chodu, kdy nástraha téměř přestávala pracovat, dokáže velmi spolehlivě vyprovokovat dravce zvědavě sledujícího nástrahu. Rovněž i zastavení vedení rotačky nad překážkou (chod nástrahy zajišťuje pouze vodní proud) dokáže zázraky. Ale popisu technik vedení se v tomto seriálu věnovat nebudeme.
Rotační třpytky se běžně prodávají ve velikostech 00, 0, 1, 2, 3, 4, a 5 (někdy i 6 a více, ale to už jsou pořádné „lodní šrouby“) – zde je hlavním kriteriem pro kategorizaci velikosti nástrah velikost rotačního listu nástrahy. Druhé rozdělení rotaček je dle jejich hmotnosti. Toto jsou standardní mezinárodně používané velikostní rozdělení nástrah, podle nichž si je rybář velmi dobře schopen udělat představu o nástraze, aniž by ji kdy viděl. Velmi často bývají rotačky rozděleny číslováním 1, 2, 3 (1 - malá, 2 - střední a 3 - velká) nebo UL, L, M a H. Tato velikostní rozdělení používají výrobci čistě pro konkrétní řadu výrobku nebo k doporučení vhodnosti nástrahy pro použití v určité kategorii přívlače. Zkušenější rybář je i z tohoto označení schopen odtušit vzhled nástrahy, ale s určitostí to už tvrdit nemůže. U rotaček vyráběných rybářskými kutily podomácku již žádné velikostní rozlišení neexistuje. V tabulce č.1 uvádím nejpoužívanější velikosti rotačních třpytek pro jednotlivé druhy ryb.
Uvedená tabulka by měla poskytnout pouze informace pro počáteční orientaci za předpokladu běžného používání nástrah (bez přídavných zátěží, střapců, tandemů, pevnosti nástrahy a háčků na ní) pro daný druh ryby. V praxi ale velmi rychle zjistíte, že ryby nad nějakým tabulkovým rozlišením „jen vesele mávají ploutvičkou“ a velmi často bude třeba velikost nástrahy pružně upravit dle aktuálních požadavků ryb. Barevná nabídka je u rotačních třpytek velmi široká. K základním používaným barvám patří stříbrná, zlatá, měď, mosaz, černá, červená, perleťová,... Velmi rozšířené jsou i přírodní vzory imitující plotičku, okounka, pstruha potočního a duhového, střevli, lína, ... Fantastické barevné kombinace tvoří samostatnou neuvěřitelně širokou škálu vzorů. Všechny jednotlivé barvy a vzory mohou tvořit vzájemné kombinace.
Vysvětlivky: xxx - výborná xx - vyhovující x - nevyhovující
Rotační třpytky můžeme dělit i podle tvaru rotačního křidélka. Alfa a omega asi budou dva základní tvary: aglia (ovál) a aglia long (vrbový list). K těchto základním vzorům se postupem doby přidaly další (často až fantastické) tvary křidélek. Jaký je tedy rozdíl v práci dvou základních vzorů a v jejich užití? Oválný tvar (aglia) rotuje s velmi vysokou frekvencí, křidélko pracuje vzhledem k ose nástrahy pod hodně velkým úhlem.
U tvaru vrbový list (aglia long) pracuje křidélko pod hodně malým úhlem vzhledem k ose nástrahy a s malou frekvencí rotace. Tvar aglia klade ve vodě velmi velký odpor během vedení nástrahy a je vhodný spíše pro pomaleji proudící až stojaté vody. Je vhodný rovněž pro velmi pomalé vedení nástrahy a lov ve směru po proudu. Tvar aglia long naopak klade ve vodě hodně malý odpor, je tedy vhodná do rychleji proudících vod a pro rychlejší vedení nástrahy. Tyto vlastnosti jej přímo předurčují zejména k lovu proti proudu. V poslední době se staly módní záležitostí tzv. zvukové třpytky, kdy tvar, popřípadě perforace rotačního listu (i tvar tělíčka nástrahy) vydávají ve vodě vlnění o nízké frekvenci vnímané rybou jako šum. A právě tyto nízkofrekvenční zvuky ryby mocně přitahují, neboť jsou velmi podobné těm, co vydává zraněná kořist. Rybáři se však nespokojili s klasickou vizáží rotačky a zkusili vyvinout tandemy, tj. dvě rotační třpytky za sebou. Prvním pokusem bylo spojení dvou rotačních třpytek dohromady pomocí kroužku, dalším krokem bylo umístění dvou a více rotačních listů na drátěnou osu jedné třpytky. Zde bývá ctěno pravidlo, že největší list je umístěn nejblíže tělíčku.
Jinou variantou tandemu jsou kombinované nástrahy, vzniklé kombinací rotační třpytky se „zmrzačeným“ potápivým woblerem bez lopatky nebo větším zatíženým atraktivně tvarovaným tělíčkem rotačky. Výborně lze rovněž využít twister nebo streamer. V tomto případě se u těchto tandemů velmi často jedná o trefu do černého, neboť dochází ke splynutí vlastností dvou skvělých nástrah. Takový svůdně se vlnící twister nebo streamer doplněný vhodně barevným rotujícím listem, dokáže vydráždit k útoku i jinak již zrazenou rybu. Tyto tandemy mají také tu výhodu, že si je velmi snadno můžeme vyrobit sami dle aktuální potřeby (velmi rychle i u vody pomocí kroužku) a využijeme i jinak nepoužitelné „mrzáčky“, např. woblery bez lopatky (potápivé nebo plovoucí). Takto vyrobené tandemy mají ještě jednu velmi výhodnou vlastnost, že v maximální možné míře eliminují kroucení vlasce, které rotační třpytky často způsobují.
K jistému druhu „univerzálních“ rotaček patří třpytky se závěsem, umožňujícím výměnu jedné barvy nebo velikosti křidélka za druhou, přesně dle aktuálních podmínek a požadavků ryb. To rovněž platí i pro změnu tvaru křidélka.
Poněkud zapomenutou a „zaprášenou“ legendou ležící někde hluboko vespod krabiček s nástrahami jsou devony. Tato velmi stará skupina nástrah má řadu atraktivních vlastností – vydávaná frekvence vlnění je pro ryby velmi atraktivní, vysoká hmotnost dovoluje velmi daleké náhozy a bezproblémový lov v dolní polovině vodního sloupce a lov proti proudu ve velmi silných proudech (zejména při lovu lososovitých ryb). Tyto nemalé klady ale velmi spolehlivě ruší jedna nepříjemná vlastnost, a tou je 100 %-ní a velmi rychlé zkroucení vlasce. Zde prakticky nepomáhají žádné („méně násilné“) opatření proti zkrucování jako jsou obratlíky a kousky filmu navlečené na vlasec, atd... Pro tento nešvar zapadly devony na to místo v krabičkách na nástrahy odkud jsme je vylovili. Občas sice oslnivě zazáří, ale jejich jas velmi rychle pohasne ve znovu zkrouceném vlasci. Od devonů je jen velmi malý krůček k nejrůznějším turbínkám a vrtulkám, vyráběných jak komerčně tak rybáři samotnými. Pracují na stejném principu jako devony a mají tedy i jejich nešvary, někdy v poněkud menší míře.
K rotačním třpytkám s křidélkem rotujícím asymetricky vůči ose nástrahy patří cyankali. Tajemný a hrůzu nahánějící název vychází z jejich jedovaté vražedné účinnosti, o níž kolují mezi starými rybáři těžko uvěřitelné legendy. Mladí rybáři jsou, ale k tomuto volání hluší a dělají fatální chybu. Taková nenápadná cyankálka dokáže na „přerapalovaných“ vodách udělat čest svému jménu. Co se konstrukce této třpytky týče, jedná se o jakéhosi hybrida mezi rotačkou a plandavkou. Co činí tento typ nástrahy tak účinným? Je to někdy rotující, jindy plandající křidélko nástrahy, doplněné barvenou olověnou zátěží ve tvaru kořisti. Později byla tato olověná zátěž nahrazována twisterem nebo zatíženým streamerem. K dalším kladům patří umístění hrotů háčku, ty směřují vždy nahoru a obloučky háčků zase dolů. Riziko vázky je tak omezeno na přijatelnou mez i při lovu u dna a rybáři tak mohou o dost klidněji lovit i v hodně „chytlavých“ vodách.
Zábrana zkrucování vlasce u rotačních třpytek bude, vzhledem k jejich konstrukci, vždy problémem. Jistým řešením je použití rotaček s přetíženým tělíčkem. Tělíčko tohoto typu je asi 2-3krát těžší než tělíčko nezatížené při stejné velikosti. Mnohem vyšší hmotnost tělíčka brání nástraze v její celkové rotaci a poskytuje ose třpytky stabilitu vzhledem k rotujícímu listu. Těžké tělíčko také umožňuje mnohem delší náhozy, lov ve větších hloubkách a silnějších proudech. Ovšem za cenu nutnosti mnohem lépe ovládat práci s nástrahou. Na tak těžkou nástrahu již vodní proud působí zcela minimálně a veškerý pohyb nástraze už musí udělit rybář.
Autor: Milan Rozsypal
PROČ ROTAČNÍ TŘPYTKY?
V dobře sestavené rotační třpytce se snoubí léty propracovaná a zkušenostmi ověnčená řemeslná zručnost. Chod této nástrahy díky svým vizuálním, vibračním a podle nejnovějších výzkumů i elektromagnetických efektům spouští u dravých ryb takové fyziologické reakce a podměty, které vedou k útoku. Aby výsledek lovu odpovídal očekávání, musím se hned na počátku rozhodnout, jakou velikost třpytky zvolit.
Z ČEHO SE SKLÁDÁ ROTAČNÍ TŘPYTKA
Osa - tu tvoří nerezový drát. Musí být dostatečně pevný, ale i tvárný pro vytvořenít očka kam se umístí trojháček. Průměr se volí podle velikosti tvořené nástrahy. Na některých revírech není lov s trojháčkem povolený a tak je vhodnější použít jednoháček, na který pro zatraktivnění nástrahy můžeme navléci malý twister. Vhodnější je řešit konstrukci tak, aby bylo možné háček podle potřeby měnit. Posunutím tělíčka po ose vzhůru se uvolní očko, na kterém je háček navlečený. U většiny rotačních třpytek to možné není.
Tělíčko - bývá vytvořené z mosazné kulatiny na soustruhu, či na soustružnickém automatu. Z jak silné kulatiny a jak dlouhé tělíčko musí být, jsou důležité faktory, které ovlivňují kvalitu chování lákadla ve vodě. S tvarem tělíčka či s použitým materiálem se právě dá hodně experimentovat. Lze použít i keramické či skleněné korálky, olověné zátěže, spirálová tělíčka z různých nerezavějících drátů. Taková si můžeme vyrobit i sami. Tělíčko by nemělo být delší než lopatka.
Lopatka - někdy označujeme jako lžičku. V místě, kudy budeme prostrkávat dřík, musí mít dostatečně veliký otvor, aby se mohla po dříku volně pohybovat. Vhodný je co nejtenčí, ale zároveň i nejpevnější materiál. Výrobci je vyrábějí na speciálních raznicích. Jejich pořízení je ale velice nákladné. Malovýrobci nezbývá nic jiného, než si tvar lopatky narýsovat na plech a ručně ho vystříhat a dobrousit. Někomu postačí nůžky a pilník, jiný si pořídí ruční nebo úhlovou brusku.
Dřík - je motorem třpytky. Na něm závisí, jak volně se bude moci lopatka otáčet kolem své osy. Musí být dobře opracovaný a vytvarovaný tak, aby lopatka měla patřičný odstup od tělíčka a mohla se volně pohybovat.
Rotační segmenty - jsou vlastně částice, které jsou na třpytce mezi dříkem a tělíčkem. Vyrábějí se z mosazi. Bývají ve tvaru oboustranného kuželu, oválné, kulaté, soudečkové. Jde o to, aby pod dříkem byla co nejmenší ploška, na které lopatka rotuje. Čím menší je ploška, tím menší je tření a lopatka se může otáčet volněji.
Obecně se dá říci, že při lovu vycházíme z místních podmínek. Například čistoty vody, světelných podmínek, ale hlavně podle velikosti potěru nebo rybek pohybujících se podél břehu, které se pak stávají nejčastější kořistí dravých ryb. Většina vodních predátorů se dá ulovit na malé a střední nástrahy, pokud se ale chceme zaměřit na vyloženě trofejní ryby – pak vybereme vždy tu největší nástrahu kterou naše krabička obsahoje. Neměli by jste mít obavu, že třpytka by mohla být příliš velká. Je totiž dostatečně prověřeno, že obří dravec nebude zbytečně vydávat energii honbou za malým soustem. Raději rovnou zaútočí na kořist, která ho svou velikostí bude schopna zasytit na delší dobu a také mu jen tak snadno neunikne. Pro optické zvýšení objemu nástrahy se například polepují rotační listy perleťovými a holografickými samolepkami. Běžně se také doplňují trojháčky nástrah různými pírky, střapci z vláken a srsti. Snad nejlépe je optické prodloužení nástrah patrné u největších rotačních třpytek Mepps s označením Gigant Killer a Tandem. Tyto vele-rotačky mají váhu až 50g a při namočeném střapci se jejich hmotnost ještě zvětší. Úprava tak nejenže zvětšuje nástrahu, ale napomáhá i prodloužit náhozy. Obarvený střapec srsti se při chodu nástrahy lákavě vlní a prohýbá. Podle intenzity vedení mění svůj objem. Tím vším svádí velkého dravce k útoku.
Pokud budete mít chuť si jen tak zachytat a mít hodně záběrů - nasaďte menší rotační třpytky. Optimální velikosti jsou dány označením 0 až 1 (max. 2). Pro speciální (např. soutěžní) účely lze sehnat rotační třpytky o velikosti 00 s hmotností 1,5 g (v ultralehkém provedení 0,9 g). Tyto extrémně lehké nástrahy jsou zaměřeny především na jelce, jeseny, pstruhy a okouny. Na světě existuje prakticky jediný komerční výrobce těchto jemných nástrah a tou je firma Mepps, která má celý svůj výrobní program zaměřen a specializován právě na vývin nejrůznějších typů třpytek. Někteří naši domácí výrobci jsou schopni postavit rotačky i ve velikosti 000 – tyto miniaturní třpytky jsou sestaveny většinou na zakázku závodníků a nikoli pro rybářský trh. Zajistit vzorný chod tak titěrné nástrahy je nelehkou záležitostí, i jejich rozpohybování závisí na vedení. Jejich budoucí majitel musí bezpodmínečně použít ultralehký prut v nejnižšíí oblasti vrhací zátěže (1-2 g) a nejtenčí vlasce. Při ligových závodech se na pidi-rotačky velikosti 000 často loví i nedravé ryby (plotice, cejni, hrouzci, apod.) Dobrý tip na závěr: v galanterii koupíte odpovídající barevné polyesterové šňůrky ( prodávají se v metráži). Přilepíte a převážete je k ramínku trojháčku, pak je rozčešete a hned máte zbrusu novou a neokoukanou nástrahu. Rotační třpytka s červeným, žlutým ocáskem je opravdovou metlou na okouny. Na štiky se nejvíce osvědčil bílý chomáč srsti, na candáta třapec signálně zelených a černých chlupů .Skupina rotačních třpytek patří k jedné z legend přívlače. Neexistuje snad žádný, běžně sportovně lovený, druh sladkovodní ryby, za nějž by si tato skupina neudělala „zářez do křidélka“. Tedy až na úhoře. Kvůli svým specifickým vlastnostem si tato skupina nástrah vytvořila velmi početnou armádu svých zastánců (věrných duší sahajících po této nástraze ve chvílích nejhlubší rybářské beznaděje). Stejně tak i početnou armádu odpůrců jímž se jen při vyslovení slova rotačka velmi spolehlivě zkroutí veškerý vlasec na navijáku. Věnujme se ale těm věrným, co hledají v kusu rotujícího plíšku své rybářské vykoupení. Mohlo by se zdát, že se ten pravidelný monotónně rotační chod musí rybám velmi brzy okoukat. Ale neokouká. Vlnění vydávané rotujícím křidélkem má na ryby úplně stejný účinek jako magnet na kovové hřebíky. Tvrzení o snadné okoukatelnosti nejspíše vychází z toho, že rybář lovící na tuto nástrahu vypadá naprosto odevzdán svému osudu, protože jen bezhlavě točí kličkou navijáku. A jen občas změní směr vedení úklonem špičky prutu nebo malým trhnutím. Ve skutečnosti se ale pekelně soustředí a snaží se nepatrnými změnami v rychlosti vedení nástrahy zaujmout ryby. Tyto „neviditelné finesy“ z 99% rozhodují o úspěchu lovu. Takové nenápadné zrychlení, po chodu, kdy nástraha téměř přestávala pracovat, dokáže velmi spolehlivě vyprovokovat dravce zvědavě sledujícího nástrahu. Rovněž i zastavení vedení rotačky nad překážkou (chod nástrahy zajišťuje pouze vodní proud) dokáže zázraky. Ale popisu technik vedení se v tomto seriálu věnovat nebudeme.
Rotační třpytky se běžně prodávají ve velikostech 00, 0, 1, 2, 3, 4, a 5 (někdy i 6 a více, ale to už jsou pořádné „lodní šrouby“) – zde je hlavním kriteriem pro kategorizaci velikosti nástrah velikost rotačního listu nástrahy. Druhé rozdělení rotaček je dle jejich hmotnosti. Toto jsou standardní mezinárodně používané velikostní rozdělení nástrah, podle nichž si je rybář velmi dobře schopen udělat představu o nástraze, aniž by ji kdy viděl. Velmi často bývají rotačky rozděleny číslováním 1, 2, 3 (1 - malá, 2 - střední a 3 - velká) nebo UL, L, M a H. Tato velikostní rozdělení používají výrobci čistě pro konkrétní řadu výrobku nebo k doporučení vhodnosti nástrahy pro použití v určité kategorii přívlače. Zkušenější rybář je i z tohoto označení schopen odtušit vzhled nástrahy, ale s určitostí to už tvrdit nemůže. U rotaček vyráběných rybářskými kutily podomácku již žádné velikostní rozlišení neexistuje. V tabulce č.1 uvádím nejpoužívanější velikosti rotačních třpytek pro jednotlivé druhy ryb.
Uvedená tabulka by měla poskytnout pouze informace pro počáteční orientaci za předpokladu běžného používání nástrah (bez přídavných zátěží, střapců, tandemů, pevnosti nástrahy a háčků na ní) pro daný druh ryby. V praxi ale velmi rychle zjistíte, že ryby nad nějakým tabulkovým rozlišením „jen vesele mávají ploutvičkou“ a velmi často bude třeba velikost nástrahy pružně upravit dle aktuálních požadavků ryb. Barevná nabídka je u rotačních třpytek velmi široká. K základním používaným barvám patří stříbrná, zlatá, měď, mosaz, černá, červená, perleťová,... Velmi rozšířené jsou i přírodní vzory imitující plotičku, okounka, pstruha potočního a duhového, střevli, lína, ... Fantastické barevné kombinace tvoří samostatnou neuvěřitelně širokou škálu vzorů. Všechny jednotlivé barvy a vzory mohou tvořit vzájemné kombinace.
| ryba-velikost | 00 | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Štika |
X | X | XX | XXX | XXX | XXX | XXX |
|
Candát |
X | X | XX | XXX | XXX | X | X |
|
Sumec |
X | X | X | X | XX | XXX | XXX |
|
Bolen |
XX | XX | XXX | XXX | XX | X | X |
|
Okoun |
XXX | XXX | XXX | XXX | XX | X | X |
|
Tloušť |
XXX | XXX | XXX | XXX | XX | X | X |
|
Jesen |
XXX | XXX | XX | X | X | X | X |
|
Proudník |
XXX | XX | X | X | X | X | X |
|
Cejn,plotice |
XXX | XX | X | X | X | X | X |
|
Pstruh |
XXX | XXX | XXX | XXX | XX | X | X |
|
Siven |
XXX | XXX | XXX | XXX | XX | X | X |
|
Lipan |
XXX | XX | X | X | X | X | X |
|
Hlavatka |
X | X | X | X | XX | X | X |
Vysvětlivky: xxx - výborná xx - vyhovující x - nevyhovující
Rotační třpytky můžeme dělit i podle tvaru rotačního křidélka. Alfa a omega asi budou dva základní tvary: aglia (ovál) a aglia long (vrbový list). K těchto základním vzorům se postupem doby přidaly další (často až fantastické) tvary křidélek. Jaký je tedy rozdíl v práci dvou základních vzorů a v jejich užití? Oválný tvar (aglia) rotuje s velmi vysokou frekvencí, křidélko pracuje vzhledem k ose nástrahy pod hodně velkým úhlem.
U tvaru vrbový list (aglia long) pracuje křidélko pod hodně malým úhlem vzhledem k ose nástrahy a s malou frekvencí rotace. Tvar aglia klade ve vodě velmi velký odpor během vedení nástrahy a je vhodný spíše pro pomaleji proudící až stojaté vody. Je vhodný rovněž pro velmi pomalé vedení nástrahy a lov ve směru po proudu. Tvar aglia long naopak klade ve vodě hodně malý odpor, je tedy vhodná do rychleji proudících vod a pro rychlejší vedení nástrahy. Tyto vlastnosti jej přímo předurčují zejména k lovu proti proudu. V poslední době se staly módní záležitostí tzv. zvukové třpytky, kdy tvar, popřípadě perforace rotačního listu (i tvar tělíčka nástrahy) vydávají ve vodě vlnění o nízké frekvenci vnímané rybou jako šum. A právě tyto nízkofrekvenční zvuky ryby mocně přitahují, neboť jsou velmi podobné těm, co vydává zraněná kořist. Rybáři se však nespokojili s klasickou vizáží rotačky a zkusili vyvinout tandemy, tj. dvě rotační třpytky za sebou. Prvním pokusem bylo spojení dvou rotačních třpytek dohromady pomocí kroužku, dalším krokem bylo umístění dvou a více rotačních listů na drátěnou osu jedné třpytky. Zde bývá ctěno pravidlo, že největší list je umístěn nejblíže tělíčku.Jinou variantou tandemu jsou kombinované nástrahy, vzniklé kombinací rotační třpytky se „zmrzačeným“ potápivým woblerem bez lopatky nebo větším zatíženým atraktivně tvarovaným tělíčkem rotačky. Výborně lze rovněž využít twister nebo streamer. V tomto případě se u těchto tandemů velmi často jedná o trefu do černého, neboť dochází ke splynutí vlastností dvou skvělých nástrah. Takový svůdně se vlnící twister nebo streamer doplněný vhodně barevným rotujícím listem, dokáže vydráždit k útoku i jinak již zrazenou rybu. Tyto tandemy mají také tu výhodu, že si je velmi snadno můžeme vyrobit sami dle aktuální potřeby (velmi rychle i u vody pomocí kroužku) a využijeme i jinak nepoužitelné „mrzáčky“, např. woblery bez lopatky (potápivé nebo plovoucí). Takto vyrobené tandemy mají ještě jednu velmi výhodnou vlastnost, že v maximální možné míře eliminují kroucení vlasce, které rotační třpytky často způsobují.
K jistému druhu „univerzálních“ rotaček patří třpytky se závěsem, umožňujícím výměnu jedné barvy nebo velikosti křidélka za druhou, přesně dle aktuálních podmínek a požadavků ryb. To rovněž platí i pro změnu tvaru křidélka.
Poněkud zapomenutou a „zaprášenou“ legendou ležící někde hluboko vespod krabiček s nástrahami jsou devony. Tato velmi stará skupina nástrah má řadu atraktivních vlastností – vydávaná frekvence vlnění je pro ryby velmi atraktivní, vysoká hmotnost dovoluje velmi daleké náhozy a bezproblémový lov v dolní polovině vodního sloupce a lov proti proudu ve velmi silných proudech (zejména při lovu lososovitých ryb). Tyto nemalé klady ale velmi spolehlivě ruší jedna nepříjemná vlastnost, a tou je 100 %-ní a velmi rychlé zkroucení vlasce. Zde prakticky nepomáhají žádné („méně násilné“) opatření proti zkrucování jako jsou obratlíky a kousky filmu navlečené na vlasec, atd... Pro tento nešvar zapadly devony na to místo v krabičkách na nástrahy odkud jsme je vylovili. Občas sice oslnivě zazáří, ale jejich jas velmi rychle pohasne ve znovu zkrouceném vlasci. Od devonů je jen velmi malý krůček k nejrůznějším turbínkám a vrtulkám, vyráběných jak komerčně tak rybáři samotnými. Pracují na stejném principu jako devony a mají tedy i jejich nešvary, někdy v poněkud menší míře.
K rotačním třpytkám s křidélkem rotujícím asymetricky vůči ose nástrahy patří cyankali. Tajemný a hrůzu nahánějící název vychází z jejich jedovaté vražedné účinnosti, o níž kolují mezi starými rybáři těžko uvěřitelné legendy. Mladí rybáři jsou, ale k tomuto volání hluší a dělají fatální chybu. Taková nenápadná cyankálka dokáže na „přerapalovaných“ vodách udělat čest svému jménu. Co se konstrukce této třpytky týče, jedná se o jakéhosi hybrida mezi rotačkou a plandavkou. Co činí tento typ nástrahy tak účinným? Je to někdy rotující, jindy plandající křidélko nástrahy, doplněné barvenou olověnou zátěží ve tvaru kořisti. Později byla tato olověná zátěž nahrazována twisterem nebo zatíženým streamerem. K dalším kladům patří umístění hrotů háčku, ty směřují vždy nahoru a obloučky háčků zase dolů. Riziko vázky je tak omezeno na přijatelnou mez i při lovu u dna a rybáři tak mohou o dost klidněji lovit i v hodně „chytlavých“ vodách.
Zábrana zkrucování vlasce u rotačních třpytek bude, vzhledem k jejich konstrukci, vždy problémem. Jistým řešením je použití rotaček s přetíženým tělíčkem. Tělíčko tohoto typu je asi 2-3krát těžší než tělíčko nezatížené při stejné velikosti. Mnohem vyšší hmotnost tělíčka brání nástraze v její celkové rotaci a poskytuje ose třpytky stabilitu vzhledem k rotujícímu listu. Těžké tělíčko také umožňuje mnohem delší náhozy, lov ve větších hloubkách a silnějších proudech. Ovšem za cenu nutnosti mnohem lépe ovládat práci s nástrahou. Na tak těžkou nástrahu již vodní proud působí zcela minimálně a veškerý pohyb nástraze už musí udělit rybář.
Autor: Milan Rozsypal