Netradiční přívlačové nástrahy II.
Před časem se na těchto stránkách objevil můj článek věnovaný vláčecím nástrahám, které zatím nepatří mezi rybářské klasiky. Když jsem se nad tímto tématem ale více zamyslel, bylo mi jasné, že toto téma nebylo zdaleka vyčerpáno. Těch relativně nových nástrah je totiž mnohem více.
Před několika lety se například jako blesk z čistého nebe objevily woblery určené speciálně pro lov bolenů. Šlo o těžké potápivé nástrahy s kolmo postavenou lopatkou. Tyto woblery byly určené pro rychlé vedení těsně pod hladinou v blízkosti lovících bolenů. Jako první se u nás začal prodávat Gloog hermes těsně následovaný Thrillem od Salma. Dnes už je nabídka daleko širší. Podobný typ nástrahy se nachází ve výrobním programu většiny, hlavně polských, výrobců nástrah. Rozšířila se i velikostní škála. Koupit lze jak malé nástrahy pro mělké revíry, tak i velké a těžké pro daleké hody na spodních úsecích řek. Nutno ovšem podotknout, že s narůstající popularitou těchto woblerů často klesla i jejich účinnost.
Ale kolmá lopatka, která má za úkol nástrahu pouze rozpohybovat do stran a nikoliv ponořit se začala používat i u jiných druhů woblerů. Především těch imitujících hmyz. I v tomto případě se to týká hlavně woblerů z Polska. Za všechny jmenuji woblery Stepanowa či Lil bug od Salma. Ten je vybaven posuvným závažím v těle nástrahy, takže i přes svou miniaturní velikost umožňuje velmi dlouhé hody. Až do nedávna byly tyto hladinové nástrahy doménou hlavně ultra lehké přívlače. Vývoj nástrah ale jde velmi rychle kupředu a tak Rapala před nedávnem představila na tomto konceptu postavený wobler BX walking minnow 13cm. Tady už nejde o zavalitý wobler, ale o klasickou štíhlou nástrahu, která chodem připomíná minule zmíněné Walky. Uměl bych si jí docela dobře představit pro přívlač na Švédských jezerech. Snad jen škoda, že není k dispozici i ve velikosti kolem sedmi centimetrů. Věřím, že naši tloušti a boleni by o takovou nástrahu projevili zájem. Klasický zavalitý tvar při tomto konceptu nástrahy mají u nás málo známé woblery Norizi. Původně šlo o nástrahu pro chytání sumců lovících u hladiny, na malou velikost si ale rád vyšlápne i velký tloušť či bolen.
Vývoj a změny lze pozorovat i na poli gumových nástrah a to jak v oblasti tvarů, tak barev. Stále větší důraz je kladen na detaily. Například Daiwa rozšířila u svých originálních Duckfin shadů barevnou škálu o několik zajímavých přírodních odstínů. Neokoukaným a originálním dojmem působí také smáčci Orca domácího výrobce vlacej.cz. Oproti většině smáčků nejsou z boků ploché, ale zavalité a jsou doplněny o zvýraznění v podobě vystouplých ploutviček. A jelikož naše vody jsou často už silně prolovené, každá odlišnost se počítá a může být klíčem k úspěchu.
Ovšem nepracuje se jen na tvarech. Například nymfy od většiny firem jsou si tvarově vcelku podobné. Naprostá většina jich ovšem patří do kategorie miniaturních nástrah. Tedy spíše patřila, než začala firma Redbass nabízet tyto nástrahy ve velikosti 8 a dokonce 13cm. Menší jsem již vyzkoušel a nemám pocit, že by měla proti klasickým mikronymfám nějaké nevýhody. O gumách by se ale dalo hovořit ještě velmi dlouho. Mezi závodníky se těší oblibě aromatizované gumy Crazyfish, mnoho originálních tvarů nabízí u nás znovuobjevená Orka... A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Zajímavé také je, že některé typy nástrah jsou sice k dostání poměrně běžně, ale rybáři je nějak přecházejí a evegreeny se z nich nestávají. Sám bych si například asi nekoupil tandemovou rotační třpytku s dvěma lístky umístěnými nad sebou. Přitom je obchody nabízí docela pravidelně, hlavně větší velikosti. Svůj názor jsem změnil poté, co jsem viděl kamarádovy úspěchy právě s tímto typem třpytky, během naší cesty do Švédska. No a dnes již tandemku ve své krabičce mám také a jsem poměrně zvědavý, jak se osvědčí v domácím prostředí.
Druhým extrémem v zajímavých nástrahách jsou ty, které mají svá specifika, ale po čase z trhu zmizí. Většinou se tak děje právě v tu dobu, kdy nám dojdou naše původní zásoby a sehnat náhradu je prakticky nemožné. V této souvislosti se mi vybavuje zážitek kolegy, který se na severské řece trefil do chuti táhnoucích lososů. Během jediného dne ulovit tři ryby, z toho dvě přes osmdesát centimetrů. Všechny na plastový wobler v barvě pstruha potočního od neznámého výrobce. Nástraha nechodila hluboko pod hladinou, ale díky široké lopatce měla značně agresivní chod a pod hladinou byla výrazná. V průběhu dne ovšem o nástrahu přišel a další záběr od krále řeky se nedostavil. Možná v tom hrála určitou roli důvěra v nástrahu, ovšem nelze přejít ani její specifický chod. A podobných příkladů by se určitě našlo více. Mimochodem dodnes ji znovu nesehnal.
S touhou vláčkařů vlastnit nástrahu, kterou nemá každý, souvisí ještě jedna věc a tou je sběratelství. To se týká hlavně nástrah firmy Rapala, i když zkuste v nějaké internetové burze nabídnout starý Salmo roach. Věřím, že se tam dlouho neohřeje. Ale zpět k Rapale. Ta má ve své nabídce několik stálic, ale jinak svou modelovou i barevnou nabídku čas od času obměňuje. Podle jakého systému to dělá netuším, ale z mnoha úspěšných nástrah se tak časem stalo nedostatkové zboží. Rapala si toho je pravděpodobně
vědoma a tento stav udržuje. Jednou za čas totiž vyrobí limitovanou edici právě těchto starých modelů. Reedici tak zažily woblery Husky, Countdown shad rap, Countdown jointed a nebo aktuálně Shallow fat rap a Risto rap. Jen barevná škála se oproti staré o něco liší. Klasické barevné vzory zůstaly zachovány, jinak je ale doplňují spíše barvy, kterými se honosí dnešní Rapala woblery. Snad se podobné reedice časem dočkáme i u klasických modelů, například oživení některých starší barev Shad rapu bych uvítal nejen já. Na druhou stranu alespoň máme my vláčkaři čím se zabavit v době hájení, kdy "lovíme" alespoň nástrahy do krabiček.
Co říci závěrem? Snad pro vás byly tyto dva články motivací a občas připnete do karabinky v lanku i nástrahu, která se vymyká zaběhlým standartům. A možná budete překvapeni.
Lukáš Ardon
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou.
Před několika lety se například jako blesk z čistého nebe objevily woblery určené speciálně pro lov bolenů. Šlo o těžké potápivé nástrahy s kolmo postavenou lopatkou. Tyto woblery byly určené pro rychlé vedení těsně pod hladinou v blízkosti lovících bolenů. Jako první se u nás začal prodávat Gloog hermes těsně následovaný Thrillem od Salma. Dnes už je nabídka daleko širší. Podobný typ nástrahy se nachází ve výrobním programu většiny, hlavně polských, výrobců nástrah. Rozšířila se i velikostní škála. Koupit lze jak malé nástrahy pro mělké revíry, tak i velké a těžké pro daleké hody na spodních úsecích řek. Nutno ovšem podotknout, že s narůstající popularitou těchto woblerů často klesla i jejich účinnost.
Ale kolmá lopatka, která má za úkol nástrahu pouze rozpohybovat do stran a nikoliv ponořit se začala používat i u jiných druhů woblerů. Především těch imitujících hmyz. I v tomto případě se to týká hlavně woblerů z Polska. Za všechny jmenuji woblery Stepanowa či Lil bug od Salma. Ten je vybaven posuvným závažím v těle nástrahy, takže i přes svou miniaturní velikost umožňuje velmi dlouhé hody. Až do nedávna byly tyto hladinové nástrahy doménou hlavně ultra lehké přívlače. Vývoj nástrah ale jde velmi rychle kupředu a tak Rapala před nedávnem představila na tomto konceptu postavený wobler BX walking minnow 13cm. Tady už nejde o zavalitý wobler, ale o klasickou štíhlou nástrahu, která chodem připomíná minule zmíněné Walky. Uměl bych si jí docela dobře představit pro přívlač na Švédských jezerech. Snad jen škoda, že není k dispozici i ve velikosti kolem sedmi centimetrů. Věřím, že naši tloušti a boleni by o takovou nástrahu projevili zájem. Klasický zavalitý tvar při tomto konceptu nástrahy mají u nás málo známé woblery Norizi. Původně šlo o nástrahu pro chytání sumců lovících u hladiny, na malou velikost si ale rád vyšlápne i velký tloušť či bolen.
Vývoj a změny lze pozorovat i na poli gumových nástrah a to jak v oblasti tvarů, tak barev. Stále větší důraz je kladen na detaily. Například Daiwa rozšířila u svých originálních Duckfin shadů barevnou škálu o několik zajímavých přírodních odstínů. Neokoukaným a originálním dojmem působí také smáčci Orca domácího výrobce vlacej.cz. Oproti většině smáčků nejsou z boků ploché, ale zavalité a jsou doplněny o zvýraznění v podobě vystouplých ploutviček. A jelikož naše vody jsou často už silně prolovené, každá odlišnost se počítá a může být klíčem k úspěchu.
Ovšem nepracuje se jen na tvarech. Například nymfy od většiny firem jsou si tvarově vcelku podobné. Naprostá většina jich ovšem patří do kategorie miniaturních nástrah. Tedy spíše patřila, než začala firma Redbass nabízet tyto nástrahy ve velikosti 8 a dokonce 13cm. Menší jsem již vyzkoušel a nemám pocit, že by měla proti klasickým mikronymfám nějaké nevýhody. O gumách by se ale dalo hovořit ještě velmi dlouho. Mezi závodníky se těší oblibě aromatizované gumy Crazyfish, mnoho originálních tvarů nabízí u nás znovuobjevená Orka... A tak by se dalo pokračovat do nekonečna.
Zajímavé také je, že některé typy nástrah jsou sice k dostání poměrně běžně, ale rybáři je nějak přecházejí a evegreeny se z nich nestávají. Sám bych si například asi nekoupil tandemovou rotační třpytku s dvěma lístky umístěnými nad sebou. Přitom je obchody nabízí docela pravidelně, hlavně větší velikosti. Svůj názor jsem změnil poté, co jsem viděl kamarádovy úspěchy právě s tímto typem třpytky, během naší cesty do Švédska. No a dnes již tandemku ve své krabičce mám také a jsem poměrně zvědavý, jak se osvědčí v domácím prostředí.
Druhým extrémem v zajímavých nástrahách jsou ty, které mají svá specifika, ale po čase z trhu zmizí. Většinou se tak děje právě v tu dobu, kdy nám dojdou naše původní zásoby a sehnat náhradu je prakticky nemožné. V této souvislosti se mi vybavuje zážitek kolegy, který se na severské řece trefil do chuti táhnoucích lososů. Během jediného dne ulovit tři ryby, z toho dvě přes osmdesát centimetrů. Všechny na plastový wobler v barvě pstruha potočního od neznámého výrobce. Nástraha nechodila hluboko pod hladinou, ale díky široké lopatce měla značně agresivní chod a pod hladinou byla výrazná. V průběhu dne ovšem o nástrahu přišel a další záběr od krále řeky se nedostavil. Možná v tom hrála určitou roli důvěra v nástrahu, ovšem nelze přejít ani její specifický chod. A podobných příkladů by se určitě našlo více. Mimochodem dodnes ji znovu nesehnal.
S touhou vláčkařů vlastnit nástrahu, kterou nemá každý, souvisí ještě jedna věc a tou je sběratelství. To se týká hlavně nástrah firmy Rapala, i když zkuste v nějaké internetové burze nabídnout starý Salmo roach. Věřím, že se tam dlouho neohřeje. Ale zpět k Rapale. Ta má ve své nabídce několik stálic, ale jinak svou modelovou i barevnou nabídku čas od času obměňuje. Podle jakého systému to dělá netuším, ale z mnoha úspěšných nástrah se tak časem stalo nedostatkové zboží. Rapala si toho je pravděpodobně
vědoma a tento stav udržuje. Jednou za čas totiž vyrobí limitovanou edici právě těchto starých modelů. Reedici tak zažily woblery Husky, Countdown shad rap, Countdown jointed a nebo aktuálně Shallow fat rap a Risto rap. Jen barevná škála se oproti staré o něco liší. Klasické barevné vzory zůstaly zachovány, jinak je ale doplňují spíše barvy, kterými se honosí dnešní Rapala woblery. Snad se podobné reedice časem dočkáme i u klasických modelů, například oživení některých starší barev Shad rapu bych uvítal nejen já. Na druhou stranu alespoň máme my vláčkaři čím se zabavit v době hájení, kdy "lovíme" alespoň nástrahy do krabiček.Co říci závěrem? Snad pro vás byly tyto dva články motivací a občas připnete do karabinky v lanku i nástrahu, která se vymyká zaběhlým standartům. A možná budete překvapeni.
Lukáš Ardon
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou.