Lov úhoře a mníka na rybičku

Typicky tažnou rybou je úhoř říční. Z moře vstupuje do sladkovodních říčních systémů, u nás hlavně do labského. Zde je mu přírodou souzeno určitou dobu pobýt, aby se za účelem rozmnožování vrátil zpět do rodného moře. Vzhledem k hadovitému tvaru těla má úhoř schopnost pronikat nejen rybími přechody a úzkými kanálky, ale i malými škvírami v jezových polích. Díky soustavě přehrad na mnoha našich tocích je tato přirozená cesta úhořů do našich řek znemožněna a nebýt umělého vysazování, nemělo by vůbec smyslu o něm jako o lovné rybě uvažovat. Nejmenší lovná míra úhoře je na mimopstruhových revírech 45 cm, zatímco na revírech pstruhových nejmenší míru nemá. Je hájen od 1. září do 30. listopadu což je překvapivé, protože díky zmíněným přehradám je jeho zpětný návrat z našich vod do moře nevýznamný. Je zajímavé, že se setkáváme se dvěma formami úhoře říčního, úzkohlavou a širokohlavou.Úhoři u nás lovení jsou vesměs samice, drobnější samci prý zůstávají v ústích řek a kromě toho nedosahují uvedené lovné míry.

Mník jednovousý
je rybou žijící skrytým způsobem života a není příliš vzácný, jak někteří rybáři mylně předpokládají. Je vlastně evolučně zdomácnělou treskou, o čemž svědčí i jeho doba výtěru, která spadá do zimních měsíců, kdy mnohé naše toky jsou pokryty ledem. Na všech rybářských revírech má nejmenší lovnou míru 30 cm a je hájen od 1. ledna do 15. března.

V podmínkách našich vod se úhoř i mník živí drobnější živočišnou potravou u dna, jejich společnou vlastností je zvýšená aktivita v noci a v přikalené vodě. Rozdíl je však v tom, že záběry úhoře můžeme očekávat spíše jen v teplých měsících, přičemž  zimu přežívá obvykle netečně zavrtán v bahně, zatím co nejlepším obdobím pro lov mníka jsou chladné poslední podzimní měsíce. Protože většina rybářů dává přednost lovu v teplejším počasí a spíše za denního světla, není divu, že úlovky úhořů bývají celkově četnější než úlovky mníků. Kromě toho není snadné nalézt vždy stanoviště těchto ryb, které se vyskytují nejen v rozsáhlých údolních nádržích (např. Lipno, Jesenice, Orlík) a větších řekách (Labe, Vltava včetně přítoků), ale vstupují i do menších říček a potoků. Potravou úhoře i mníka mezi drobnější vodní zvířenou je také potěr různých druhů ryb. Pro přijímání příliš velkých soust nejsou jejich tlamy stavěny, což platí hlavně o úzkohlavé formě úhoře. Na nástražní rybky budeme proto záměrně lovit jen větší exempláře a spíše širokohlavou formu úhoře. Protože se oba sledované druhy ryb pohybují výlučně u dna, během dne jsou dokonce ukryty pod kameny a v různých skrýších, je prakticky jedinou účinnou metodou lov na položenou s odpovídající zátěží a vlascem nebo šňůrkou o minimální podélné pevnosti 5 kg. Jako nástrahu volíme malou mrtvou rybku do délky 5 cm, popřípadě kousky z větší rybky shodné velikosti. Velmi účelný je i lov na rybí ocásek, při němž se však můžeme dočkat i záběru candáta. Rybka může být i zmražená, někdy i trochu v rozkladu, ale v žádném případě konzervovaná nějakým chemickým přípravkem. Nastražujeme ji zásadně na jednoháček s dlouhým ramínkem (tzv. úhoří háčky). Úhoř nebo mník často zhltnou rybičku,aniž bychom zpozorovali jakýkoliv záběr a část dlouhého ramínka vyčnívající z tlamky nám umožní vyjmout háček bez nevratného poškození úlovku. Ale i při znatelném záběru nezasekáváme příliš brzy a dáme rybě čas, aby si celou nástrahu vsoukala do tlamky.

Po záseku vcelku snadno rozpoznáme, zda máme na udici úhoře nebo mníka. V prvním případě brzy pocítíme na prutu hadovité pohyby úlovku a snažíme se (zejména většího) úhoře udržet v dostatečné vzdálenosti ode dna a co nejrychleji ho vyvést tahem prutu z vody. Použití podběráku k vylovení úhoře je riskantní, často z něj bleskurychle vyjede a otáčením kolem své osy ukroutí i velmi pevný vlasec. Naproti tomu zaseknutý mník má tendenci držet se sice u dna, ale tahem prutu ho snadno přitáhneme k hladině a podebereme. O co jsou obě tyto ryby méně ceněny „sportovně", o to více z hlediska kulinářského. Vhodné úpravy úhořího masa i treskovitých jater z mníka jsou pokládány za delikatesy z našich ryb.
Zdroj: různé soubory rybářské literatury
 
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.