Klasické i nové montáže 3

V obou předchozích dílech jsme se věnovali různým variantám pevné montáže, která je u českých kaprařů bezpochyby  nejpoužívanější. Určitě jsou ale situace, kdy mohou být vhodnější jiné typy montáží, například průběžná, helikoptéra, Chod rig atd. A na ně se zaměříme dnes.

Průběžná montáž je rybářům známá už od nepaměti. Olůvko nebo krmítko se středovým otvorem, třikrát provlečená ventilková gumička, na konci vlasce navázaný háček s lopatkou. Na tom vyrostly celé generace rybářů. Nejblíže těmto montážím je varianta, kdy mezi in-line olůvko a návazcový obratlík vložíte tlumicí korálek. Ten zamezí vtažení obratlíku do zátěže a tou tak může volně procházet vlasec. Ještě lépe uděláte, pokud použijete protinárazový korálek, který kromě této funkce schová i celý obratlík. Určitou slabinou této montáže je vyšší pravděpodobnost zamotání, zvlášť když použijete návazec z měkké šňůrky.

O něco jemnější provedení průběžné montáže uděláte tak, že nad obratlík a tlumící korálek dáte boční olůvko s obratlíkem

Vlasec volně prochází velkým očkem obratlíku, díky čemuž je tato montáž mnohem citlivější než při použití in-line olova. K dostání jsou i speciální korálky pro průběžnou montáž, které jsou podobné těm proti nárazovým, jen s tím rozdílem, že mají směrem nahoru kónus. Olůvko při náhozu sedí na této kónické části, při záběru z ní lehce sjede a vlasec nebo hadička proti zamotání zlehka probíhá očkem zátěže. Podle mě to je nejlepší provedení průběžné montáže.

Osobně „průběžku“ zase tak často nepoužívám, ale už se mi párkrát stalo, že byla účinnější než pevná. Například na jednom mělčím lehce zatravněném revíru jsem měl s pevnou zátěží hodně pípanců, ale bez souvislejšího tahu, abych stihl zaseknout. Nevím proč, ale napadlo mě zkusit průběžnou montáž... A světe div se, najednou už to nebyly jednotlivé krátké pípance. Buď se mi swinger zlehka přimkl k prutu, nebo se pohyboval plynule nahoru, dolů. Většina záseků seděla a kapři se, jeden za druhým, ocitali v mém podběráku. Průběžná montáž je výborná i ve velmi chladné vodě, neboť je citlivější a snáze tak poznáte i jemné a zpomalené dotyky ryb.

Další typ montáže je helikoptéra

I když má svou nej větší slávu za sebou, stále je to montáž, která má své nezanedbatelné přednosti. A to zejména při dalekém nahazování, kdy ze všech typů montáží nejlépe odolává zamotávání návazce, zvlášť když použijete jemný pletený. A nejen u něj. I při použití kombinovaného návazce, nebo když u svlékací šňůrky stáhnete pár cm vrchního obalu, je při dlouhých prudkých náhozech poměrně velké riziko jeho zamotání. U helikoptérové montáže však návazec po celou dobu letu rotuje kolem osy vlasce (odtud název helikoptéra), čímž se pravděpodobnost zamotání blíží k nule.

Sestavení helikoptéry je velmi jednoduché. Stačí k tomu zátěž s obratlíkem, helikoptérový korálek, který se skládá ze dvou částí a pak už jen obratlík s větším očkem (alternativně s O kroužkem), na nějž připevníte návazec. Zátěž je připevněna přímo na konec šokového vlasce, často je ale lepší dát mezi to 80 až 100 cm šňůrky s olověným jádrem. Větší ze dvou korálků (v podstatě jde o proti nárazový korálek, o němž jsem psal už u průběžné montáže) se posadí přímo na obratlík olůvka, ten menší je o zhruba centimetr výš. Mezera je tam proto, aby návazcový obratlík, který je mezi nimi, mohí bez problémů rotovat.

Někdo tvrdí, že helikoptéra je nebezpečná montáž, ale podle mě to není pravda. Pokud ryba při zdolávání přetrhne vlasec, zátěže se poměrně brzy zbaví, protože návazec je držen jen odporem malého korálku. A ten ze šňůrky s olověným jádrem nebo jiného materiálu, který máte na konci montáže, snadno sjede.

Mnohem méně známý, ale částečně podobný helikoptéře, je chod rig. Liší se od ní v zásadě jen tím, že návazec není přímo nad zátěží, ale mezi dvěma korálky mnohem výš. Může to být jen 20 cm, ale klidně i 60 až 100 cm, pokud to situace vyžaduje. Je to jakási obdoba páternosterových montáží. Oproti nim má chod rig ale několik zásadních výhod. Vzdálenost nad zátěží je možné kdykoli upravit. Stačí posunout korálky do požadované výšky a je to. Návazec navíc není napevno, ale podobně jako u helikoptéry rotuje na obratlíku. Při zdolávání pak sjede až dolů, takže nemusíte mít obavu, že by olůvko poskakovalo na dně a zvyšovalo riziko uváznutí. Geniální!

Zejména v silně zabahněných vodách je to jediná varianta, kdy máte jistotu, že nástraha neskončila hluboko v nánosu. U všech ostatních montáží se návazec spolu ze zátěží zaboří tak hluboko, jak hluboké a měkké je tam bahno. Někdy to může znamenat konec nadějí na záběr, zvlášť když máte kratší návazec. U chod rig může olovo zajet klidně i metr do bahna a návazec přitom bude nad povrchem, jestliže jste nastavili takovou výšku. Také v místech, kde je silný travnatý porost, nabízí tato montáž úžasné výhody. Zatímco olovo je zavrtané kdesi dole v řasách, návazec leží v pohodě na povrchu travin. Zkuste hodit do trav tuto a klasickou montáž - a už jen při stahování poznáte, jaký je to rozdíl. Zatímco chod rig vytáhnete lehce, s klasickou montáží potáhnete zpět trsy travin. I když byl chod rig původně vyvinut pro plovoucí boilie s krátkým tuhým návazcem z fluorokarbonu a také se s nimi nejčastěji používá, nikde není psáno, že ho nemůžete použít pro potápivé boilie nebo na panáčka

Kamenná odpadávající montáž

Poslední montáž, kterou vám v tomto miniseriálu představím, je tzv, kamenná odpadávající montáž. Mnozí už ji určitě znají, tak alespoň její letmé připomenutí pro ty, kteří ji dosud nevyzkoušeli. Existuje několik variant provedení, ale já nejčastěji používám to, kdy do závěsky místo olova vložím ustřiženou gumičku z duše od horského kola nebo mopedu. Do té pak vložím kámen. Ryba se při záběru zasekne o jeho hmotnost, ale jakmile začne ujíždět, kámen spadne z gumičky a celá udice je volná. Není to až tak triviálně jednoduché, jak to vypadá, protože není úplně snadné najít správný průměr gumičky na velikost kamenů. Ty by měly být spíš větší, klidně jako pěst. Mohou vážit až několik set gramů. U menších kamenů je větší riziko, že nespadnou z gumičky a budou překážet při zdolávání. Důležité také je, aby kámen byl co možná nejvíce hladký, jinak opět riskujete, že neodpadne.

Nevýhodou této montáže je, že je použitelná jen pro vyvážení. Velkou výhodou naopak to, že rybu zdoláváte bez jakékoli zátěže. Je tedy skvělá do okolí překážek nebo kamkoli, kde zátěž může při zdolávání působit potíže. I když někteří mí kamarádi používají při této montáži kratší potahované návazce nebo dokonce fluorokarbon, osobně dávám přednost výhradně návazcům z pevných pletených šňůrek v délce 40 až 50 cm. Při spouštění montáže na dno, zvlášť když jsou vlny a vy jste na lodi sám, nemůžete mít jistotu, že se návazec alespoň částečně neomotá kolem kamene. Někteří kolegové sice pro jistotu popotahují kámen, já to ale obvykle nedělám. Ve větších vlnách na to ostatně ani není čas. S delším návazcem, i když dojde k lehčímu omotání okolo kamene, stále zbývá dost nato, aby kapr mohl bez potíží nasát nástrahu. Ať už budete používat jakoukoli montáž, mějte na paměti, že je to jen jedna ze součástí vedoucí k úspěchu a že ani ta nejlepší sama o sobě kapra nechytí. Na druhou stranu je dobré vědět, že mnohdy o úspěších rozhodují zdánlivě nepatrné detaily a ten, kdo je nezanedbává, bude ve výhodě. Přeji vám hodně úspěchů.

Michal Kučera