Jak na úhoře

Má vášeň pro lov velkých úhořů se datuje do období před dvaceti lety, od mého prvního setkání s touto rybou. Ze začátku jsem tahal jen samé malé tkaničky na jihu naší země. Tehdy jsem ještě neměl ponětí o lovu větších a rekordních exemplářů. Bylo to období neustálého hledání, jak přistupovat k lovu.
O úhořích je velmi málo publikováno, oproti jiným druhům ryb, ale naštěstí od mého prvního úlovku se počet mnou ulovených těchto jemných a zranitelných ryb hodně rozrostl. V rybářských týdenících se občas objevovali fotografie obludných kusů, často překonávajících čtyři kila. Já jsem jen tajně doufal, že se mi někdy v budoucnu také podaří nějakého zdolat. Nakonec jsem si vytvořil rekord v podobě 7lb a více než deseti kusů šesti lb, to mi ale nebrání ve vyhledávání dalších lokalit, kde by se mohli velcí úhoři vyskytovat.

Ulovení úhoři

Stále dokola se točí otázka – co se stane s úhoři, kteří byli chyceni? Někdo říká, že budou hledat bezpečnější útočiště, někteří tvrdí, že leknou. Tyto úvahy vznikají na základě toho, že se velcí úhoři poučí z ulovení a příště se chovají velice obezřetně. V praxi to znamená, jednoduše změní své potravní návyky a vyhýbají se nebezpečným nástrahám, zejména těm, na které byli jednou uloveni. Právě neustálým měněním nástrah je krok k úspěchu. Znamená to tedy střídat mrtvou nástrahu za živou, ale i tak se může stát, že se budou všemu vyhýbat. Jen jedinkrát zkoušeli úhoři opustit jejich domovské jezero. Bylo to v době květenství vodní řasy a to způsobilo nedostatek kyslíku ve vodě. Na rozdíl od ostatních rybích druhů, které uhynuly, se úhořům podařilo, díky své schopnosti plazit se opustit jezero a dostali se do potoku, který jezero napájel.
Uhyne úhoř, po tom co byl uloven? Ne, i když se může stát, že bude špatně zaseklý a uhyne, právě tak jako jiné druhy ryb. Úhoř neuhyne, protože je chytřejší, než většina ostatních ryb. Tato moje teorie je ale prokázaná fotografickým důkazem. Pár let zpět jsem každého chyceného úhoře vyfotografoval a pak se může identifikovat, podle nějakých znaků na těle úhoře. Neznám nikoho, kdo by to přede mnou někdy udělal. Po dobu tří let jsem tedy každého úhoře takto dokumentoval a zjistil jsem třeba, že jsem každé léto chytil jednoho úhoře a vždy na jinou nástrahu! Velcí úhoři mívají deformace zvláště na prsních ploutvích a na konci ocasu. Toto jsou tedy jakési poznávací značky. Jejich hlava také ukazuje určité rysy, ale různé drobné šrámy se mohou časem zahojit, tak mohou sloužit jen po krátkou dobu. Každý úhoř má nějaký svůj osobitý znak, právě tak, jako člověk má mateřské znaménko. Zejména to mohou být výrazné tmavé skvrny a ty jsou velice snadno rozpoznatelné a dokumentovatelné.

Zacházení s úhořem

Pro většinu z rybářů je zacházení s úhořem, libovolné velikosti, noční můrou. Jako u většiny jiných druhů ryb je snadnější zacházení s větším úhořem. Nejsnadněji se zachází s úhořem o velikosti kolem čtyř kil, jestliže ale budete dodržovat několik následných kroků. Co nejdříve vyjměte rybu z podběráku a položte na mokrou podložku. Nezkoušejte ihned odstranit háček. Jemně otočte úhoře na záda a hlaďte ho prsty po břiše. Opakujte to několikrát a uvidíte, jak se postupně zklidňuje. Po několika pokusech jako by byl paralyzován.  Říká se, že úhoř upadá to tohoto stavu, protože nemůže kyslík proudit jeho krví a tím se dostává do transu, ale skutečný důvod není znám. Důležité je, ale ho nechat v transu co nejkratší dobu, jinak mohou být následky fatální! Doufejte, že bude háček v dohledu. Jakmile se tedy stane nehybným, ihned se snažte o odháčkování – půjde to snadno. Nicméně jestliže je háček příliš hluboko, musíte vlasec odstřihnout. Úhoř má mozek v blízkosti očí, tak hrozí i jeho poškození, jestliže bude v jejich okolí. Poté umístěte úhoře do saku (pokud je to dovoleno). Ráno pak je pak váš úlovek připravený k fotografování. Hlavně se dobře ujistěte, že je sak umístěný dostatečně ve vodě! Pokud vše dodržíte, bude ráno ve skvělé kondici! Když ho budete chtít fotografovat, dejte mu přes oči mokrý „hadr“, to ho uklidní. Nyní si ověřte, jestli je opravdu připravený před objektiv.

Zacházení s uloveným úhořem

Vyzkoušejte, jestli je úhoř dostatečně zklidněný. Jednou jsem toto podcenil a chtěl zvěčnit asi pětilibrového úhoře, ale ztratil jsem nad ním kontrolu a on mi z rukou vyklouzl a odplazil se do svého rodného živlu. Položte ho tedy, jak jsem popsal výše, na záda. Na každý krok – fotografování a měření máte zhruba 20 vteřin. Nevím, jestli to nebude zbytečné upozornění, ale nedá mi to, abych se o tom nezmínil. Nikdy nenechávejte rybu na podložce bez dozoru, třeba abyste si připravili fotografické vybavení. To byste pak třeba neměli už co fotit. Mějte tedy vše připravené a po ruce. Já třeba udělám několik snímků nanečisto, abych se ujistil, že pak budou snímky s rybou v pořádku. Pamatujte, že zdraví úhoře je důležitější, než ostrý snímek!

Chcete chytit velkého úhoře?

Zhruba v 95% všech vod žije úhoř, tak nikdy nepřehlížejte vodu, kde zatím žádný nebyl ulovený.  Mnoho velkých ryb bylo uloveno právě v takových vodách. Rybáři a hlavně provozovatelé různých soukromých revírů si pohotově předávají informace o ulovení velkých úhořů. Taková ryba v jejich podání bude mít vzrůstající míru i váhu.
Když přijdu na neznámý revír, lovím dvěma způsoby. Na jeden prut nastražím mrtvé červy a na druhý dám buď malou mrtvou rybku, nebo jen její ocásek, či hlavu. Většinou k tomu používám malého perlína. Nikdy je nenahazuji do stejného místa. Úhoř má neuvěřitelný čich a ucítí nástrahu z velké vzdálenosti. Existuje zde možnost, že na mrtvou rybku dostanete záběr třeba od štiky a na červy přijde běžně kapr, nebo cejn. Jestliže budete mít záběry pouze na jeden prut, přemístěte druhou nástrahu poblíž, ale do bezpečné vzdálenosti.
Úhoř je citlivý k odporu, tak jednou z důležitých částí je indikátor záběru, který není jen visuelní, ale dovolí vlasci volný pohyb. Jedním ze způsobů je vložení vlasce do klipu na blanku prutu. Sebemenší tah jej z klipu uvolní a dovolí úhoři pohyb, bez odporu. Bohužel lov pomocí baitruneru má tu nevýhodu, že každé pohnutí vlascem rozezní indikátor, nehledě na jednotlivé „pípání“, to se ale dá odstranit ztlumením hlasitosti. Přesto zůstaňte ostražití na každý takový signál.
Jakmile chytím prvního úhoře, na druhý prut nastražím stejnou, úspěšnou nástrahu. Úhoři na každé vodě preferují stejnou potravu, tak se vaše šance na ulovení maximalizují. Jestliže si ale budete myslet, že jedna úspěšná nástraha bude úspěšná všude, jste na omylu. Vytěžte maximum z nástrahy, která je úspěšná, protože za krátkou dobu už to nemusí být top nástraha. Proč tomu tak je? Protože úhoř bude vždy chtít mít navrch v myšlení, musíte se snažit v produktivní době záběrů vytěžit co nejvíce.
Zatímco se vám budou malí úhoři věšet na háček spolehlivě, velcí budou extrémně těžce chytatelní. Velcí úhoři jsou aktivnější v noci, kdy jsou pro ně optimální podmínky, tím myslím obsah kyslíku ve vodě, teplota vody a povětrnostní podmínky. V tom se hodně podobají sumcům. Často jsou naprosto apatičtí, ale najednou u nich propukne naprosté potravinové šílenství. Jestliže podnikáte výpravu na neznámý revír, vězte, že načasování je velice důležité! Dokonce i po několika výpravách, kdy vyjdete naprázdno, může na stejném místě dojít k tomu, že by se to dalo přirovnat ke zlatému dolu. Čekejte, že k ulovení velkého úhoře budete potřebovat velice mnoho odseděných hodin u vody. Ale ulovení trofejní ryby, tím myslím úhoře nad čtyři libry, vám bude sladkou odměnou.

Važte si úhořů, oni si to zaslouží

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč se vám tak dlouho nedaří ulovit velkého úhoře? Je známo, že celkově velkých úhořů ubývá. Hlavním důvodem je Anguillicola Crassus, parazit, který se objevil v roce 1980 ve východní Asii. Evropská populace úhořů se jím nakazil během deseti let. Tento cizopasník se usadí v plynném měchýři, během putování v oceánu a pak se dostane do našich řek a jezer.
Dalším negativním faktorem je celkové znečištění vod a to s dalšími nepříznivými okolnostmi dávají za výsledek to, že jich proti minulým letům ubývá. Japonští vědci se snažili o umělý odchov úhořů, ale dařilo se jim je udržet živé, jen několik dnů. Doufejme, že se jim to nakonec podaří a výzkum nám pomůže udržet populaci této pozoruhodné ryby. S poklesem úhoří populace, úměrně roste jejich cena. To opravdu není dobrá zpráva. Když ještě byli úhoři dostatečně rozšíření v našich řekách, tvořili základní potravu vydrám. Jestliže se nedaří lovit úhoře nám, podobně na tom budou tedy i vydry. Je to celkově silně nestabilizující situace. Dalším nebezpečím pro úhoře je nadměrné vysazování sumců do revírů. Sumec honí úhoře, jako kočka myš. Není to příliš promyšlený tah od našich hospodářů, nedívají se do budoucnosti.
Z AJ přeložil -  chj.rybar