Francie, ráj pro kapraře

Začátkem května jsem vyrazil na osmi denní výpravu do Francie za šupinatými mazlíčky. S kamarádem Zdeňkem jsme měli vyhlídnuto několik revírů. Vyjeli jsme na noc, abychom byli ráno u vody. Když jsme přijeli k první vodě, kterou jsme měli vyhlídnutou, bohužel všechna místa byla pod vodou. Sedli jsme do aut a jeli na druhou lokalitu. Tam jsme zase pro změnu narazili na místech na mělčině na zákaz lovu pro měsíc květen z důvodu tření ryb. Už jsme se smířili s tím, že si nikam nesedneme, protože většina vod byla kvůli vytrvalým dešťům takřka nechytatelná. Nakonec po najetí 500 km navíc jsme našli jednu zajímavou přehradu, kde vůbec nikdo nechytal. Na nic jsme nečekali a zabrali místa, která se nám zamlouvala.

Po klasické rutině následovala příprava prutů. Na první jsem nastražil boilie Legend Range Seafood + švestka/česnek, na druhý to samé jen s přidáním fluoro pop up dumbles broskev. Na třetí prut jsem nastražil příchuť biosquid a na čtvrtý rovněž, akorát v kombinaci s již zmíněným pop up broskev. Neměl jsem důvod vozit s sebou více druhů boilie, protože toto boilie prostě funguje všude.



Pruty jsem rozvozil do různých hloubek a šel si po dlouhé cestě natáhnout. Nespal jsem ani tři hodiny a přišel první záběr od kapra kolem 10 kg na Seafood. Pustil jsem ho a znovu zavezl udici. Chtěl jsem znovu zalehnout, ale v mžiku se mi rozjel ten samý prut a opět kapr stejné váhové kategorie. Za celou noc jsem ještě ulovil devět podobných ryb.
Ráno kolem 7. hodiny jsem měl padák a rozespalý jsem vylezl ze spacáku. Nevěřícně jsem se díval, protože na místech, kde jsme měli se Zdeňkem zavezeno, se nacházelo kolem dvaceti loděk plných vláčkařů.  A jeden z nich mi přestřihl šňůru! Začal jsem nadávat, když v tom najednou padák na druhém prutu. Spatřil jsem, jak 50 m od břehu hází vláčkař moji šňůru do vody. To už jsem nevydržel a křičel z plných plic. Najednou jsem viděl, jak vláčkař na belly boatu zahákl můj 3. prut. Na nic jsem nečekal, dotáhl brzdu Ultegry a vláčkaře surfoval ke břehu a křičel na něj. On přestřihl svůj vlasec a já vytáhl pěknou plandavku. To samé se stalo Zdeňkovi. Pohár trpělivosti přetekl! Stáhli jsme zbylé pruty. Celý den jsme nedělali nic jiného, než že jsme sledovali pruty, které byly vytažené a okolní vláčkaře. Čekali jsme, až padne večer a oni sednou do aut a pojedou domů. Ti poslední konečně odjeli a my na nic nečekali. Sedli do člunů a vyrazili vyvézt všechny pruty k druhému břehu. Přes noc jsme měli kolem šesti záběrů a většinou od ryb kolem 15 kg. Zajímavé bylo, že všichni ti krasavci zabrali na Seafood s pop up broskev. Unavený kolem 6. hodiny, jsem vytáhl pruty a šel si lehnout. Nechal jsem svá místa vláčkařům. Kolem poledne mě zbudil Zdeněk na oběd. Potom jsme připravovali „zbraně“ na večer, kdy jsme opět vyrazili do akce. Noc proběhla jako ty předchozí. Opět několik záběrů, ale tentokrát přišly všechny ryby na Biosquid s pop up broskev. Povedli se mi dokonce dva kapři 15 kg a 15,30 kg.



Ráno kolem 6. hodiny zazvonil budík a já se šel podívat co se děje. Na vodě byl jen jeden vláčkař a úplně jinde mimo naše pruty, takže žádné stahovaní. Museli jsme ale sedět u prutů a sledovat, jestli náhodou Frantíci nepřijedou vláčet. Do poledne se nic nedělo, jen přibyly další dvě lodě, které zakotvily u Zdeňka. Když už jsme u prutů usínali, ozval se z ničeho nic můj Delkim. Po půl hodinovém boji jsem podebral svou největší rybu výpravy, krásného lysce 18,60 kg.

Nechal se zlákat na Seafood s broskví a v koutku tlamky měl utržený háček. To samozřejmě nemohlo uniknout vláčkařům a při focení sem si všiml, že přímo na místech, kde jsem měl položené montáže, byly zakotvené dvě lodě. Kapra jsem po pár fotkách pustil a zrovna, když jsem stál s kaprem ve vodě, se mi přilepil swinger k prutu a hned jsem věděl proč. Frantík na gumu táhl mou žlutou šňůru. Dotáhl jsem Ultegru a začal točit. Toho si všiml vláčkař a mával na mě. S gestem sorry pustil mou montáž do vody. Vzdal jsem to a chtěl vytáhnout třetí prut, ale hned jsem někde visel. Vyrazil jsem na vodu, a když jsem dorazil na místo, vázka povolila a najednou z ničeho nic si něco vzalo přes brzdu pěkných pár metrů šokového vlasce Clear shock leader. Po chvíli se na hladině objevilo tělo lysce. Sáhl jsem po podběráku, ale ten nikde. Zapomněl jsem ho na břehu. Nezbylo mi nic jiného, než kapra podebrat do vážící tašky. Na popáté se to povedlo a kapra jsem položil do podložky v lodi. Na břehu jsme začali hned s vážením, 15,40 kg. Krásně zbarvený lysec. Byl jsem šťastný jako blecha a ani mi nevadilo, že jsem musel vytáhnout poslední prut. Zbylých pár dní se odehrávalo vesměs stejně. Přes den vytáhnout pruty a večer zavézt. Nemá smysl zde popisovat každý den. Ale přece jen se mi ještě předposlední noc během jedné hodiny povedli dva krásní lysci 17,60 kg a 17,20 kg. Za osm dní se mi poštěstilo udělat čtyřicet záběrů a ani jeden kapr mi nespadl.



Výpravu jsme si, co se týče záběrů a ulovených kaprů, užili. Kladl jsem si otázku, zda má smysl jezdit vůbec takovou dálku. Francouzští vláčkaři jsou naprosto bezohlední vůči ostatním rybářům, jak na tomto jezeře, tak i na ostatních vodách, co jsem za těch pár let zažil všude. Prostě kaprařina ve Francii není rybářský sport č. 1. Přes den nechytat, dvanáct hodin mít pruty na suchu. V Čechách je také spousta krásných vod. Anebo se obrnit a vydržet francouzskou mentalitu? Tak jako tak, stejně mi to asi nedá a na podzim se do Francie vrátím. Přece jen je to lepší svatební cesta, než se válet u moře...
 
Josef Lang

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.