Bivakování na svazovkách

ČRS nestanovil a nestanoví žádný zákaz stanování či kempování na kterémkoliv revíru v rámci ČR, nemá k tomu oprávnění, dokonce ani rybářská stráž není oprávněna kontrolovat stanování, kempování či bivakování, viz také oprávnění rybářské stráže ve smyslu § 16 zák. č. 99/2004 Sb. Nabízí se tedy otázka, proč je u některých revírů v popisech revíru tento zákaz uveden? ČRS tak upozorňuje rybáře na fakt, že v blízkosti daného revíru se již v minulosti vyskytly problémy tohoto druhu a chce určitým způsobem varovat a předejít možným konfliktům.
 
Pozemky, které se nacházejí v okolí našich revírů a mohou mít nejrůznější majitele. Těmi mohou být osoby fyzické či právnické, soukromé i státní. Stanování sice není obecně a všude zakázáno, ale existují například obecně závazné vyhlášky obcí, které zakazují na určitých pozemcích obce stanování, kempování, bivakování atd. Každý občan ČR má povinnost se s těmito lokálními úpravami seznámit, než se rozhodne např. postavit stan. Ruku na srdce, málo kdo z nás tak učiní – kdo z nás má čas běhat po katastrálních úřadech, zjišťovat si hranice a vlastníky pozemků a případné místní vyhlášky. To nás ale neomlouvá. V případě, že by rybář porušil takové předpisy, vystaví se postihu ze strany orgánů oprávněných tyto skutky kontrolovat a ukládat sankce (Policie ČR, ČIŽP).
 
Naopak, bude-li rybář důsledný a zajistí-li si souhlas majitele pozemku, případně výjimku od toho, kdo daný zákaz stanovil, může si na příslušném pozemku stanovat.
 
Každý revír zpravidla leží na desítkách i stovkách pozemků, proto nemůže soupis revírů detailněji rozepisovat, kde je stanování povoleno či zakázáno – v mžiku by nabyl rozměrů starých telefonních seznamů: navíc, ke změnám vlastníků, místních vyhlášek obcí i dalších zákazů dochází i v průběhu roku, takže by takový seznam stejně nebyl aktuální. 
 
Zákon ani vyhláška neznají termín „bivak“, hledáme tedy marně, chceme-li nalézt nějakou přesnou definici. Pro nás, rybáře, myslíme bivakem většinou stan bez podlážky, který můžeme před příslušnými kontrolními orgány označit jako „přístřešek“ sloužící k ochraně lovícího před nepříznivými povětrnostními vlivy po dobu výkonu rybářského práva. Tzv. bivak, neboli přístřešek není většinou nikým zakázán a my tím tak trochu obcházíme zákaz stanování. Nicméně zůstává v platnosti fakt, že v době, kdy je lov ryb zakázán (zpravidla mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno), měli bychom daný „přístřešek“ odstranit, což se, popravdě, málokdy děje. Rovněž, jsme-li o to požádáni majitelem pozemku, měli bychom v této době pozemek opustit, neboť právo na vstup na pobřežní pozemky máme toliko v době, kdy můžeme lovit ryby.
 
Závěrem, proč je důležité dodržovat určitá pravidla hry – například zákazy bivakování, stanování atd.? V první řadě je to jistě obecná slušnost a snaha o soužití v rámci naší společnosti, ale v neposlední řadě fakt, že ČRS si řadu nádrží pronajímá a v případě, že se namnoží konflikty s rybáři, může dostat ČRS výpověď a o revír prostě přijde. Tak se kvůli zarytosti několika osob, které se kupodivu zpravidla chovají na samé hranici dobrých mravů, může s daným revírem rozloučit řada slušných rybářů – a to je jistě škoda.

Ještě doplnění vyjádření Judr. Alexandra Šími:

Při samotném lovu smíte vstupovat (nikoliv vjíždět) na pobřežní pozemky a užívat je k výkonu rybářského práva, a to i bez souhlasu vlastníka pozemku. Bivakování ale není činnost, která je potřebná k výkonu rybářského práva. Takže můžete mít samozřejmě ochranu před povětrnostními vlivy (deštník, přenosný přístřešek apod.), ale k lovu nepotřebujete bivak, stan, rozdělaný oheň atd. Na pozemcích, které nejsou pobřežními pozemky (tedy třeba na přilehlých loukách apod.) smíte tábořit jedině tehdy, jestliže to nezakazují obecně závazné předpisy, např. zákon o lesích, zákon na ochranu přírody a krajiny, nebo také obecní vyhlášky. Druhou podmínkou je, že s tím souhlasí vlastník pozemku, To samé ovšem platí i pro pobřežní pozemky v době, kdy nelovíte. V tu dobu nejste rybář, tudíž můžete takový pozemek užívat jako kdokoliv jiný, tedy zase se souhlasem vlastníka (a není li to zakázáno speciálními předpisy). Za táboření se obecně považuje postavení stanu, bivaku (je úplně jedno, jakou má podlážku), rozdělávání ohně atd. Zcela přesná definice není.

Jednoduchá rada: Lovíte-li, věnujte se plně lovu. A když prší, tak se přiměřeně chraňte. Nelovíte-li, můžete se na pozemcích chovat jako každý jiný občan, tedy se souhlasem majitele pozemku na něm pobývat, třeba i stanovat, rozdělávat oheň, tábořit, pokud to ovšem navíc nezakazují zákony nebo vyhlášky. Táboření není činností, kterou lze zahrnout pod výkon rybářského práva. Znamená to, že pokud RS zjistí nedovolené táboření, může na to rybáře pouze upozornit a dále upozornit příslušné orgány (např. ochrany přírody, obecní policii apod.). Protože však nejde o rybářský přestupek, nesmí rybáři např. zadržet povolenku.

Z úst Jiřího Krouzy črs mo Kolín :

Zákaz stavby přístřešku se zrušil na členské schůzi tuším v roce 2016 na můj návrh. Jde o to, že rybáři (uživatel revíru, RS) nesmějí zakazovat nic co není psáno v rámci výkonu rybářského práva v zákonu 99/2004 Sb. prováděcí vyhlášce 197/2004 Sb. a bližších podmínkách výkonu rybářského práva. Zakon a vyhláška nezná a zcela správně neřeší pojem jako je táboření, bivakovani atd. Tedy zakazovat přístřešky rybářům nepřísluší a nemohou to vymáhat. A uživatel revíru tedy CRS nemůže ani v rámci BPVRP zakazovat nic co neřeší právě zákon a vyhláška. Například že rybář je povinen nosit růžové trenky při lovu ryb. Má to ale i druhou stranu. A to je zákaz v rámci Obecní vyhlášky a zákaz majitele konkrétního pozemku. A pokud takový existuje, je třeba jej dodržovat. Pokud vím tak existuje vyhláška města Kolín (tuším rok 2015) o zákazu táboření v katastrálním území města na městských pozemcích. Ale týká se to táboření. A táboření je bráno například stavbou stanu ATP. v podstatě něčeho s pevnou podlážkou. Dále to upravuje lesní zákon a zákon a ochranu přírody a krajiny. Takže i když to není ani na ramenech zakázáno, je správné se nejprve dotázat majitele konkretniho pozemku a předejít tak případným konfliktům ( ne ze strany RS ale ze strany MP a PČR na zavolání majitele). V podstatě jde o to, že uživatel rybářského revíru a RS nemohou zakazovat a postihovat člověka, který využívá něčeho jako je deštník nebo bivi za účelem ochrany před nepříznivými vlivy počasí, ale zakazovat to skutečně může majitel pozemku a obec. Pokud se bavíme o bivacich byt i na slepých ramenech, neměl by být problém. Pokud se bavíme o stanech či o něčem co má pevnou podlážku, bude to problém. V zájmu zachování dobrých vztahů rybářů s majiteli pozemků proto doporučuji se opravdu nejprve dotazat konkretniho majitele o svůj záměr. Ne však v případě bivaku bez podlážky. Tam bych to neřešil.

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.