Síh peleď
Coregonus peled (Gmelin, 1788)
Popis: tělo je poměrně vysoké, z boků stlačené, s malou hlavou a koncovými ústy, u nichž hornĺ čelist přečnívá dolní. Šupiny jsou poměrně velké,lehce opadavé. Za hřbetní ploutví je tuková ploutvička. PEŇÁZ a HOCHMAN (1971) nalezli u jedinců chovaných v rybnících Českomoravské vrchoviny ve hřbetní ploutvi 3—4 tvrdé a 8—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3—5 tvrdých a 12—15 měkkých paprsků. V postranní čáře je 82—93 (průměrně 77) šupin,nad postranní čárou 11—12, pod ní 9—11 šupin, žaberních tyčinek je 48—68 (průměrně 56). U kříženců síh severní (samec) x síh peled (samice) bylo nalezeno v postranní Čáře 38—50 (průměrně 43) šupin, u kříženců síh peled (samec) x síh severní (samice) 33—44 (průměrně 38).
Zbarvení: hřbet je tmavě šedozelený, boky stříbřité, břicho matně bilé. Na hlavě, hřbetu i na hřbetní ploutvi jsou Černé skvrnky.
Pohlavní rozdíly: nevýrazné; u samců, někdy však i u samic ve tření, se objevuje nad postranní čárou třecí vyrážka.
Výskyt: v našich vodách nepůvodní druh. Peled je chován v rybnících, uplatňuje se i v některých nádržích (např. Lipenská). Oproti síhu severnímu se dokáže přizpůsobit širokému teplotnímu rozmezí za předpokladu čisté vody, dostatečně nasycené kyslíkem. Ve volných vodách je potvrzován jen výjimečně (např. v roce 1974 byla ulovena samice v Medveďovském rameni Dunaje, dalším dokladem je samec chycený v Radvani nad Dunajem).
Růst a věk: v prvním roce života dosahuje u nás délky v průměru 224 mm (112 g), ve druhém roce 361 mm (559 g) a ve třetím 412 mm (938 g), LUSK, BARUŠ. VOSTRADOVSKÝ, 1983. V roce 1985 byl uloven v Sázavě jedinec
o délce 55 cm a o hmotnosti 2,28 kg. Za horní hranici hmotnosti je považován o 5—6 kg.
Potrava: hlavní složkou potravy je zooplankton, a to i u starších jedinců.V podzimních měsících se v potravě mohou objevit i drobné rybky.
Rozmnožování: většina ryb dospívá ve věku dva roky. Tření nastává v přírodě koncem listopadu či začátkem prosince, kdy teplota vody klesne na 2—3 °C. Samice mívá až 180 000 nažloutlých jiker o průměru asi 1,5 mm.
V našich podmínkách se peled rozmnožuje uměle.
Význam: síh peled se uplatňuje jako vedlejší druh v kaprových rybnících.Zjištěný rychlejší růst kříženců síha severního a peledě vyvolal v rybářské praxi živelné a nekontrolovatelné šíření jejich produkce na další líhně a rybářské oblasti, což vedlo ke ztrátě evidence genetického typu, ale i ke zhoršení plemenářské kvality používaných generačních ryb. Peled má maso výborné kvality, zejména je vhodné k uzení (obsahuje až 20 % tuku).
Popis: tělo je poměrně vysoké, z boků stlačené, s malou hlavou a koncovými ústy, u nichž hornĺ čelist přečnívá dolní. Šupiny jsou poměrně velké,lehce opadavé. Za hřbetní ploutví je tuková ploutvička. PEŇÁZ a HOCHMAN (1971) nalezli u jedinců chovaných v rybnících Českomoravské vrchoviny ve hřbetní ploutvi 3—4 tvrdé a 8—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3—5 tvrdých a 12—15 měkkých paprsků. V postranní čáře je 82—93 (průměrně 77) šupin,nad postranní čárou 11—12, pod ní 9—11 šupin, žaberních tyčinek je 48—68 (průměrně 56). U kříženců síh severní (samec) x síh peled (samice) bylo nalezeno v postranní Čáře 38—50 (průměrně 43) šupin, u kříženců síh peled (samec) x síh severní (samice) 33—44 (průměrně 38).
Zbarvení: hřbet je tmavě šedozelený, boky stříbřité, břicho matně bilé. Na hlavě, hřbetu i na hřbetní ploutvi jsou Černé skvrnky.
Pohlavní rozdíly: nevýrazné; u samců, někdy však i u samic ve tření, se objevuje nad postranní čárou třecí vyrážka.
Výskyt: v našich vodách nepůvodní druh. Peled je chován v rybnících, uplatňuje se i v některých nádržích (např. Lipenská). Oproti síhu severnímu se dokáže přizpůsobit širokému teplotnímu rozmezí za předpokladu čisté vody, dostatečně nasycené kyslíkem. Ve volných vodách je potvrzován jen výjimečně (např. v roce 1974 byla ulovena samice v Medveďovském rameni Dunaje, dalším dokladem je samec chycený v Radvani nad Dunajem).
Růst a věk: v prvním roce života dosahuje u nás délky v průměru 224 mm (112 g), ve druhém roce 361 mm (559 g) a ve třetím 412 mm (938 g), LUSK, BARUŠ. VOSTRADOVSKÝ, 1983. V roce 1985 byl uloven v Sázavě jedinec
o délce 55 cm a o hmotnosti 2,28 kg. Za horní hranici hmotnosti je považován o 5—6 kg.
Potrava: hlavní složkou potravy je zooplankton, a to i u starších jedinců.V podzimních měsících se v potravě mohou objevit i drobné rybky.
Rozmnožování: většina ryb dospívá ve věku dva roky. Tření nastává v přírodě koncem listopadu či začátkem prosince, kdy teplota vody klesne na 2—3 °C. Samice mívá až 180 000 nažloutlých jiker o průměru asi 1,5 mm.
V našich podmínkách se peled rozmnožuje uměle.
Význam: síh peled se uplatňuje jako vedlejší druh v kaprových rybnících.Zjištěný rychlejší růst kříženců síha severního a peledě vyvolal v rybářské praxi živelné a nekontrolovatelné šíření jejich produkce na další líhně a rybářské oblasti, což vedlo ke ztrátě evidence genetického typu, ale i ke zhoršení plemenářské kvality používaných generačních ryb. Peled má maso výborné kvality, zejména je vhodné k uzení (obsahuje až 20 % tuku).