• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Pstruzi v Jizeře

  • cadox fishing
25. 10. 2014
Kam bych jezdil za rybami, když mi téměř pod okny teče Jizera? Teče z Jizerských hor, to je logický, a když teče z hor, tak je studená, to je taky logický. A to mám doma akvárko, to je taky logický, když mám rybičky. :o) Jistěže nechytám jen na Jizeře, nechci to tady zatěžovat statistikou, ale vyjádřeno procenty, tak z 80% chytám na Jizeře. Proto se taky nemůžu chlubit co do velikosti rekordními úlovky. Jizera je studená i v létě a tak rybí přírůstky nemohou být takové, jaké mají jiné, úživnější vody. Přesto si za rok připíšu pár nových rekordních zářezů do korku mého vláčáku.

Dříve se jednalo většinou o ryby rodu jelcovitých, zejména tloušť byl mým nejčastějším soupeřem a u něj jsem si vytvářel osobáky, až jsem zatím skončil na 58cm. Štik jsem měl taky dost a o okounech se ani nemá cenu zmiňovat. U nich ale šlo většinou o dlaňové velikosti pak ještě pár bolenů a můj výčet druhů ryb ulovených na přívlač v Jizeře je celý. Tedy až do loňského roku.

Upozorňuju, že jezdím na stále stejná místa. Ale v loňské sezóně se mezi mé úlovky vtlačil nový a na typ vody celkem očekávaný druh – pstruh potoční. Sice jsem zde pár pstruhů chytil i dříve, ale to byli jeho bratranci – pstruzi duhoví. Byly to ale úlovky na jinou techniku, než na přívlač, tak to nepočítám.

Když začne vláčecí sezóna, začínám nejprve vláčet na Jizeře v místě, kde ústí pstruhová říčka. V očekávání, že by se tam mohl vyskytnout i nějaký ten salmonoid. Vždy jsem si tam dobře zachytal, ale pouze tlouští dorostence, a to jsem si ještě trochu zapřeháněl. Byli to mini tloušti. Z jiných ryb jsem k mému překvapení dostal na třpytku jednoho lipana. O pstruha jsem nezavadil. I když to tam rybama přímo vonělo! I když jsem postupem času a postupem k zjemnění výbavy přecházel k stále slabším vlascům, byl výsledek pouze tlouští drobotina. Možná, že svou žravostí k potencionálnímu soustu nic jiného nepustili, každopádně jsem vždy odcházel, nedá se říci zklamaný, ale prostě to nesplnilo mé očekávání. Je také s podivem, že jsem tam nikdy nepotkal žádného kolegu. A to ani muškaře. Postupně jsem měnil, do té doby moje favority No.1 rotační třpytky za jiné umělé nástrahy. Přes twistery jsem přešel ke smáčkům. Co jiného by mělo lépe simulovat drobný potěr, než tato na jiných vodách super nástraha? Opět o ni projevili zájem jen tloušti.

Zlom začal až, když jsem podlehl kouzlu woblerů a začal dráždit vodní dravečky s tvrdými napodobeninami malých rybek. Začal jsem si plnit postupně krabičku malými rybkami s jedním, nebo dvěma trojháčky. Woblery jsem používal i dříve, ale když jsem na na ně neměl žádný záběr, přestal jsem jim věřit a vrátil se k osvědčenému a záběry se zase dostavily. Nyní jsem tedy musel překonat svou nedůvěru a vydržet. Kupodivu to začalo fungovat! Neříkám, že pstruzi šli na hod, ale přece jen se mi sem tam na woblírka pstruh pověsil. Nečekal jsem trofejní kusy, ale všichni splňovali zákonné míry. Dost mě sice zamrzelo, že po jejich prudkých útocích řada z nich uronila několik kapek krve, ale je to asi jejich daň za neopatrnost. Když to jde tady, na skoro pstruhovém revíru, mohlo by to fungovat i na revíru, který mi protéká pod chatou.

Nezačínám rovnou woblerem, ale prozkoumám vodu nejprve gumou, jestli se ve vodě nevyskytuje nějaká nová překážka, o které nevím. Nic mi nebrání, nahodit dražší nástrahu, tak pro zkoušku dávám třpytku – mou oblíbenou měděnou. Ty tloušti snad připluli za mnou i sem. Já chci pstruha! Dost to tady proudí, tak tady musí být. Je ale pravda, že na hladině se objevují kroužky v dost vysoké frekvenci a z vyššího břehu je poznat, že se jedná zase jen o ty tlouště. Mám pocit, že se snad už musím se všemi osobně znát, vždyť jsem jich tady, podle mých statistik dostal několik set (vloni 108)! Přesto se zase nechají oklamat a skočí mi na lep, tedy na třpytku. Ryby jdou, tak zkusím woblera. Nejprve zkouším vodit woblera jen tak pod nohama, abych viděl, jak prudce vibruje a jaký bude potřeba pohyb špičky, abych to vše vyladil. Najednou rána do nástrahy a tečkovaný dravec se mi klepe na trojháčku! Světe div se! Wobler funguje i tady a pstruzi jsou skutečně i v mé domovské vodě! Po vyfocení ho hned pouštím, přilepí se ke dnu a jeho tečkovaný šat naprosto splyne s pískovým dnem, že na první pohled není k poznání! Příroda je velká čarodějka. Lovím pstruhy! Nahazuju k protějšímu břehu a nechávám za mne pracovat proud. Pouze trochu zvedám špičku prutu, abych korigoval chod nástrahy. Občas obdržím ránu do prutu, ale zásek jde do prázdna, ale povětšinou sedí a já na jemné sestavě cítím jak bojovný je to soupeř. V místech, kde jsem obyčejně lovil okouny, se najednou objevují pstruzi. Okouna asi vytlačili. Najednou chytám pstruhy všude. A navíc je to dost selektivní nástraha, tloušti o ní nejeví velký zájem.

Asi nejvíc si vážím pstruha, kterého jsem vyvláčel z pod větve, na které seděl kormorán. Jsem asi lepší, než on! Druhým hodem do stejného místa ještě dostávám tlouště. Jestli se na mne díval, tak jsem mu asi vzal dost sebevědomí. On mi to ale v zimě vrátí a přiletí sem se svým stohlavým hejnem a vyplení mi to málo, co na místním revíru je. MO není z nejbohatších a podle ubývajících úlovků soudím, že s vysazováním to není moc žhavé. Ale jak říkám, kromě kormoránů tady velká konkurence není.

Pokračuju v pátrání po tečkovaných krasavcích. Pod jedním napůl rozbořeným jezem nacházím další ložisko potočáků. Za dvě hodiny atakuju desítku ryb. A to je slušný výkon. Mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem rád, že nemám konkurenci a ani kolem vody není vidět, že by se zde vyskytovali příznivci Petrova cechu a na druhou stranu si nemohu ověřit, jak mi to oproti jiným jde. Myslím si, že jsem mistr světa a pak přijedu na závody a jsem zase na zemi a někdy i kousek pod ní.

Je zajímavé, že přijímají spolehlivě pouze woblery, jakmile dám gumu, nebo třpytku, přestanou brát pstruzi, ale zase se vrací ke slovu tloušti, takže se nenudím, ale pstruh to je o level výše. Každopádně. Když si toužím trochu pozvednout pokleslé sebevědomí, půjdu do gumy, nebo třpytky a mám několik pěkných ryb za hodinu, pokud si chci zahrát na velkého rybáře, dám woblera a mohu se za chvíli bezpečně pokochat tečkovanou krásou.
Možná bych se ještě měl zmínit, kde jsem pstruhy lovil. Představoval jsem si, kde bych asi tak byl ukrytý, kdybych byl pstruhem. Ideálně bych se ukrýval někde pod podemletým břehem a tam, ve skrytu bych číhal na kořist. Tak vás mohu ujistit, že tam jsem nedostal ani jednoho! Téměř vždy se jednalo o proudný úsek, bez nějakých přirozených úkrytů. Nebyli ani za kamenem, vyčnívajícím z vody, nebyli ani za napůl potopeným stromem. Byli vždy v proudu. Teda, abych zase nedával mylné informace, možná že tam byli, ale já je vždy chytil v proudu. Ti ukrytí se mi asi jen z povzdálí smáli. A to je logický… :o))

ch.j.rybar




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se