Pár vychytávek pro lepší přívlač
Jistěže nevymýšlíme hlouposti, ale všichni přemýšlíme o tom, jak přelstít dravce při lovu na umělé nástrahy. Bádáme, vylepšujeme, vyrábíme, vybarvujeme, kupujeme novinky za účelem větší efektivity našich odchytaných hodin. Někdy však nepomáhají ani dobré nápady, ani ty nejnovější nebo nejstarší nástrahy, ani sebelépe do praxe uváděná fantazie při vedení nástrahy. Mnohdy prostě člověku zůstane jen a jen houževnatá trpělivost, než se dostaví úspěch. Ale naše hlavy a ruce by nám měly být dobrými služebníky...
LEPŠÍ LANKO
Wolframové? Ano, pokud je nutné při jemnější přívlači. Ocelové? Ano, to jemné 1x7 nebo 7x7, ne to ošklivé a tlusté, které je nejprodávanější a nejnespolehlivější. Hard Mono nebo fluorokarbonové? Ano, určitě ano, i když je dražší. Jen jedno je nutné k posledně jmenovanému lanku dodat. Neměli bychom si pořizovat výrobcem již navázaná lanka. Proč? Protože se vždy nelze spolehnout na kvalitu trubičkového spojení v průmyslovém provedení. Stalvá se totiž, že s takovým to od výrobce hotovým návazcem, většinou při vázce, lanko povolilí zrovna tam, kde je nekvalitně a nedostatečně zamáčknuté do trubičky. Každopádně proto je dobré zopakovat, že pro bezpečnost návazce je nutné provléknout Hard Mono nebo flurokarbon trubičkou třikrát (viz foto). Mimoto je dobré připomenout, že oba materiály lze jednoduše vázat uzly.
VYLEPŠÍME GUMOVOU RYBKU(SHAD)
Tvar gumové rybky můžeme měnit, tvarovat, implantovat a opravovat. Fénem, horkou, vodou, nožem, zapalovačem... Někdy ale chceme změnit chod - pohyb gumové rybky.Jedním z nejjednodušších způsobů jak udělat pohyb shadu/ripperu pro dravce atraktivnějším, je zmenšit úhel lopatky/kopyta ocasu vůči tělu nástrahy na 90°. Dosáhneme toho menšími řezy do spodní části kořene lopatky, po kterých zkontrolujeme, zda bylo po spojení výřezudosaženo úhlu 90°(viz foto). Poté malým plamenem zapalovače krátce nahřejeme vnitřek řezu, který musí téměř zkapalnět. Obě strany výřezu stlačíme opatrně (pozor horká guma!) k sobě a chvilku je tak podržíme než guma zchladne. Hotovo (viz foto).Touto operací kořene ocasu naší nástrahy dosáhneme jejího kývavého pohybu do stran (asi jako u některých wobblerů).Nástraha po náhozu klesá pomaleji, což může mít za následek záběr dravce již během klesání ke dnu. Kdo má doma větší akvárko, které není plné akvarijních rybek, může si své pooperační nástrahy ihned otestovat a zjistit změny v jejich pohybu.
DODÁME OČI A VÁLEČNÉ POMALOVÁNÍ
Někteří výrobci ve svém sortimenai nabízejí samolepicí oči hned v několika velikostech a provedeních. Nalepme je také našim gumám. Oči má přece každá ryba, i ta malá. Je vyzkoušeno, že to někdy může hrát podstatnou roli v chování lovícího dravce. Zároveň můžeme barevnými fixy naše gumové rybky zkrášlit. Dodáme jim okouní pruhy, nebo jim namalujeme dráždivou skvrnu anebo budeme chytat na modely vzniklé podle naší fantazie (viz foto).
NAOSTŘÍME HÁČKY
Pro všechny vláčkaře je celkem duležitá věc a dá se říci že dokonce nutnost mít v kapse malý brousek, špičky háčků po vázkách kontrolovat a dobrousit. Zásek ryby, která na naši nástrahu zaútočila, může být dobrý (druhé přiseknutí není na škodu), ale co nám to bude nakonec platné, když háček neprosekne dostatečně tvrdé části tlamy štiky nebo candáta, o sumci ani nemluvě. Lepší brousit než „zaplakat" nad ztracenou rybou. Potom si to totiž ryba víc než zasloužila!
BUDEME CHYTAT „S VĚTREM"
Jelikož neporučíme větru, dešti, tak vláčíme často i za větrného počasí. Ne vždy však házíme „s větrem". Někdy proti němu, což občas není vůbec špatné. Jindy zase příčně k němu, protože to jinak nejde, jenže to je pro nás ta nejhorší varianta. Zjišťujeme to již při náhozu. Nástraha již dávno dopadla na hladinu a šňůra nebo vlasec se ještě stále zmítá ve větru, vytváří obrovský pytel ve směru, kam vítr fouká. Již před dopadem nástrahy na hladinu obracíme prut proti směru větru a navíjíme volný vlasec nebo šňůru. Během klesání a po dopadu šňůry na hladinu zkrátíme pytel co nejvíce; co kdyby přišel záběr. Ale jelikož nechytáme vždy na rotačku nebo plandavku, kdy můžeme mít špičku prutu skloněnou až k hladině, ale třeba na gumu, kdy chceme špičkou nástrahu potahovat v určitém úhlu ke dnu a musíme proto mít špičku prutu v potřebném úhlu vztyčenou, otočíme špičku prutu po větru. Pytel volného vlasce udržujeme co nejmenší (což je u menších gramáží jigových hlav problém). Ale co je hlavní... Získáme tak za daných podmínek optimální možný kontakt s nástrahou, kontrolujeme (za silného větru je to někdy téměř nemožné) její pohyb a záběr rozpoznáme daleko snadněji. Příčně do větru není nejvhodnější, házení proti větru, i když tak třeba nenahodíme dost daleko, bývá lepší variantou.
POUŽIJEME CHRASTÍTKA
Chrastítka jsou malé, skleněné nebo plastové kapsle, obsahující ve svém nitru několik miniaturních kovových kuliček. Jedna strana těchto chrastítek je špičatá, což nám umožní jejich bezproblémové zastrčení do gumové rybky. Kapsle zasunutá do těla nebo hlavy nástrahy chrastí méně, naopak zasuneme-li ji do ocasní části, bude zvuk pohybující se gumové rybky silnější. Těchto kapslí využijeme nejvíce v přikalených vodách. Anebo tehdy, když je třeba letargické dravce vydláždit. Nefunguje to však vždy, někdy může příliš hluku ryby i odradit, ale pokud nechtějí brát, tak je třeba vyzkoušet i tuto možnost a nespokojit se s rčením:„Tady ryby nejsou."
ALU FÓLIE DO DRACHKOWITCHE
Trvalo to dlouho než naši přívlačáři přijali Drachkowitchův systémek a začali do něj montovat jak mrtvé rybky, tak gumové. Jeho přednosti oproti pevné jigové hlavě přívlačáři uznali teprve v poslední době, po vydání excelentní knihy Oliviera Portrata o lovu candátů. Co ale dělat, když vám dojdou rybičky, nachytat se nedají a ty gumové zůstaly doma? Takže co s tím?Jet domů? Možná budete mít s sebou svačinu v alobalu. Pak domů nemusíte předčasně. Ze složeného a do tvaru rybky ztvarovaného alobalu si uděláte to,co vám chybělo.V systémku drží dobře. Ano, pravda, tato „ryba" je celkem tuhá a nepohyblivá, ale nějakou štiku nebo candáta by mohla přemluvit a pořád je to lepší než skončit v bačkorách předčasně.
ODTUČNÍME GUMY
Tlusté shady/rippery/gumové rybky zbavíme ostrým nožem břicha a získáme útlejší
nástrahu, která bude mnohdy lépe odpovídat podobě potravních rybek okounů nebo candátů. A candáti nikdy nemilovali příliš břichaté, nýbrž podlouhlé ryby.
SNÍŽÍME POČET NEDOBRANÝCH ZÁBĚRŮ
O přídavných trojháčcích na lanku se psalo a píše různě, ale přesto se nadále stává, že zažijeme i s nimi od candátů nedobrané záběry. Taková ta drbnutí, jakoby postrčení nástrahy. Tehdy řekneme, že nechtějí... Nebo se stane, že přijde záběr, pěkně poctivý, zasekneme - a nic. Pohled na vytaženou gumovou rybku: Chybí jí ocas! V obou případech patří tedy přídavný trojháček právě na ten ocas. Zkusíme ho tedy zapíchnout až do samého konce ocasu.Snížíme tak sice pohyb nástrahy, ale nebude to nutně na škodu, naopak uvidíme nakonec rybu zblízka. Dravci ovšem nemusí útočit vždy na ocas nástrahy. Někdy jde i candát po hlavě nástrahy a když si ji prohlédneme pořádně, můžeme na ní najít stopy po zubech dravce. V takovém případě je zase dobré mít přídavný trojháček přímo na hlavě gumové rybky. Může se ovšem stát,že nebude jednoduché navázat tak kraťoučký návazec. Můžeme si to však trochu zjednodušit. Vezmeme obratlík a dva kroužky.Trojháček navlékneme do prvního kroužku, obratlík také. Do druhého očka obratlíku navlékneme druhý kroužek, který potom navlékneme (ne provlékneme!) přes očko jigové hlavy. Trojháček zapíchneme do hlavy gumové ryby. Hotovo! Takže ani útoky na hlavu nebo ocas nemusí zůstat bez zaseknuté ryby na prutu.
Na závěr.
Kdo to nezná? Zpětný háček jigové hlavy na kterém drží twister nebo gumová rybka nám
nástrahu potrhají.Ta potom z jigové hlavy sklouzává.Popotahování gumy k hlavě po každém vytažení z vody je prostě nervák. Při trošce zamyšlení dospějeme k závěru, že stojí za to udělat si doma čas k přípravě.Zpětné háčky na jigových začneme zamačkávat kleštěmi. Gumové ryby, twistery, ráčky atd. přilepujeme k hlavám kapkou vteřinového lepidla.Věřte, že se taková časová oběť vyplatí.
Vladimír Lexa
LEPŠÍ LANKO
Wolframové? Ano, pokud je nutné při jemnější přívlači. Ocelové? Ano, to jemné 1x7 nebo 7x7, ne to ošklivé a tlusté, které je nejprodávanější a nejnespolehlivější. Hard Mono nebo fluorokarbonové? Ano, určitě ano, i když je dražší. Jen jedno je nutné k posledně jmenovanému lanku dodat. Neměli bychom si pořizovat výrobcem již navázaná lanka. Proč? Protože se vždy nelze spolehnout na kvalitu trubičkového spojení v průmyslovém provedení. Stalvá se totiž, že s takovým to od výrobce hotovým návazcem, většinou při vázce, lanko povolilí zrovna tam, kde je nekvalitně a nedostatečně zamáčknuté do trubičky. Každopádně proto je dobré zopakovat, že pro bezpečnost návazce je nutné provléknout Hard Mono nebo flurokarbon trubičkou třikrát (viz foto). Mimoto je dobré připomenout, že oba materiály lze jednoduše vázat uzly.
VYLEPŠÍME GUMOVOU RYBKU(SHAD)
Tvar gumové rybky můžeme měnit, tvarovat, implantovat a opravovat. Fénem, horkou, vodou, nožem, zapalovačem... Někdy ale chceme změnit chod - pohyb gumové rybky.Jedním z nejjednodušších způsobů jak udělat pohyb shadu/ripperu pro dravce atraktivnějším, je zmenšit úhel lopatky/kopyta ocasu vůči tělu nástrahy na 90°. Dosáhneme toho menšími řezy do spodní části kořene lopatky, po kterých zkontrolujeme, zda bylo po spojení výřezudosaženo úhlu 90°(viz foto). Poté malým plamenem zapalovače krátce nahřejeme vnitřek řezu, který musí téměř zkapalnět. Obě strany výřezu stlačíme opatrně (pozor horká guma!) k sobě a chvilku je tak podržíme než guma zchladne. Hotovo (viz foto).Touto operací kořene ocasu naší nástrahy dosáhneme jejího kývavého pohybu do stran (asi jako u některých wobblerů).Nástraha po náhozu klesá pomaleji, což může mít za následek záběr dravce již během klesání ke dnu. Kdo má doma větší akvárko, které není plné akvarijních rybek, může si své pooperační nástrahy ihned otestovat a zjistit změny v jejich pohybu.
DODÁME OČI A VÁLEČNÉ POMALOVÁNÍ
Někteří výrobci ve svém sortimenai nabízejí samolepicí oči hned v několika velikostech a provedeních. Nalepme je také našim gumám. Oči má přece každá ryba, i ta malá. Je vyzkoušeno, že to někdy může hrát podstatnou roli v chování lovícího dravce. Zároveň můžeme barevnými fixy naše gumové rybky zkrášlit. Dodáme jim okouní pruhy, nebo jim namalujeme dráždivou skvrnu anebo budeme chytat na modely vzniklé podle naší fantazie (viz foto).
NAOSTŘÍME HÁČKY
Pro všechny vláčkaře je celkem duležitá věc a dá se říci že dokonce nutnost mít v kapse malý brousek, špičky háčků po vázkách kontrolovat a dobrousit. Zásek ryby, která na naši nástrahu zaútočila, může být dobrý (druhé přiseknutí není na škodu), ale co nám to bude nakonec platné, když háček neprosekne dostatečně tvrdé části tlamy štiky nebo candáta, o sumci ani nemluvě. Lepší brousit než „zaplakat" nad ztracenou rybou. Potom si to totiž ryba víc než zasloužila!
BUDEME CHYTAT „S VĚTREM"
Jelikož neporučíme větru, dešti, tak vláčíme často i za větrného počasí. Ne vždy však házíme „s větrem". Někdy proti němu, což občas není vůbec špatné. Jindy zase příčně k němu, protože to jinak nejde, jenže to je pro nás ta nejhorší varianta. Zjišťujeme to již při náhozu. Nástraha již dávno dopadla na hladinu a šňůra nebo vlasec se ještě stále zmítá ve větru, vytváří obrovský pytel ve směru, kam vítr fouká. Již před dopadem nástrahy na hladinu obracíme prut proti směru větru a navíjíme volný vlasec nebo šňůru. Během klesání a po dopadu šňůry na hladinu zkrátíme pytel co nejvíce; co kdyby přišel záběr. Ale jelikož nechytáme vždy na rotačku nebo plandavku, kdy můžeme mít špičku prutu skloněnou až k hladině, ale třeba na gumu, kdy chceme špičkou nástrahu potahovat v určitém úhlu ke dnu a musíme proto mít špičku prutu v potřebném úhlu vztyčenou, otočíme špičku prutu po větru. Pytel volného vlasce udržujeme co nejmenší (což je u menších gramáží jigových hlav problém). Ale co je hlavní... Získáme tak za daných podmínek optimální možný kontakt s nástrahou, kontrolujeme (za silného větru je to někdy téměř nemožné) její pohyb a záběr rozpoznáme daleko snadněji. Příčně do větru není nejvhodnější, házení proti větru, i když tak třeba nenahodíme dost daleko, bývá lepší variantou.
POUŽIJEME CHRASTÍTKA
Chrastítka jsou malé, skleněné nebo plastové kapsle, obsahující ve svém nitru několik miniaturních kovových kuliček. Jedna strana těchto chrastítek je špičatá, což nám umožní jejich bezproblémové zastrčení do gumové rybky. Kapsle zasunutá do těla nebo hlavy nástrahy chrastí méně, naopak zasuneme-li ji do ocasní části, bude zvuk pohybující se gumové rybky silnější. Těchto kapslí využijeme nejvíce v přikalených vodách. Anebo tehdy, když je třeba letargické dravce vydláždit. Nefunguje to však vždy, někdy může příliš hluku ryby i odradit, ale pokud nechtějí brát, tak je třeba vyzkoušet i tuto možnost a nespokojit se s rčením:„Tady ryby nejsou."
ALU FÓLIE DO DRACHKOWITCHE
Trvalo to dlouho než naši přívlačáři přijali Drachkowitchův systémek a začali do něj montovat jak mrtvé rybky, tak gumové. Jeho přednosti oproti pevné jigové hlavě přívlačáři uznali teprve v poslední době, po vydání excelentní knihy Oliviera Portrata o lovu candátů. Co ale dělat, když vám dojdou rybičky, nachytat se nedají a ty gumové zůstaly doma? Takže co s tím?Jet domů? Možná budete mít s sebou svačinu v alobalu. Pak domů nemusíte předčasně. Ze složeného a do tvaru rybky ztvarovaného alobalu si uděláte to,co vám chybělo.V systémku drží dobře. Ano, pravda, tato „ryba" je celkem tuhá a nepohyblivá, ale nějakou štiku nebo candáta by mohla přemluvit a pořád je to lepší než skončit v bačkorách předčasně.
ODTUČNÍME GUMY
Tlusté shady/rippery/gumové rybky zbavíme ostrým nožem břicha a získáme útlejší
nástrahu, která bude mnohdy lépe odpovídat podobě potravních rybek okounů nebo candátů. A candáti nikdy nemilovali příliš břichaté, nýbrž podlouhlé ryby.
SNÍŽÍME POČET NEDOBRANÝCH ZÁBĚRŮ
O přídavných trojháčcích na lanku se psalo a píše různě, ale přesto se nadále stává, že zažijeme i s nimi od candátů nedobrané záběry. Taková ta drbnutí, jakoby postrčení nástrahy. Tehdy řekneme, že nechtějí... Nebo se stane, že přijde záběr, pěkně poctivý, zasekneme - a nic. Pohled na vytaženou gumovou rybku: Chybí jí ocas! V obou případech patří tedy přídavný trojháček právě na ten ocas. Zkusíme ho tedy zapíchnout až do samého konce ocasu.Snížíme tak sice pohyb nástrahy, ale nebude to nutně na škodu, naopak uvidíme nakonec rybu zblízka. Dravci ovšem nemusí útočit vždy na ocas nástrahy. Někdy jde i candát po hlavě nástrahy a když si ji prohlédneme pořádně, můžeme na ní najít stopy po zubech dravce. V takovém případě je zase dobré mít přídavný trojháček přímo na hlavě gumové rybky. Může se ovšem stát,že nebude jednoduché navázat tak kraťoučký návazec. Můžeme si to však trochu zjednodušit. Vezmeme obratlík a dva kroužky.Trojháček navlékneme do prvního kroužku, obratlík také. Do druhého očka obratlíku navlékneme druhý kroužek, který potom navlékneme (ne provlékneme!) přes očko jigové hlavy. Trojháček zapíchneme do hlavy gumové ryby. Hotovo! Takže ani útoky na hlavu nebo ocas nemusí zůstat bez zaseknuté ryby na prutu.
Na závěr.
Kdo to nezná? Zpětný háček jigové hlavy na kterém drží twister nebo gumová rybka nám
nástrahu potrhají.Ta potom z jigové hlavy sklouzává.Popotahování gumy k hlavě po každém vytažení z vody je prostě nervák. Při trošce zamyšlení dospějeme k závěru, že stojí za to udělat si doma čas k přípravě.Zpětné háčky na jigových začneme zamačkávat kleštěmi. Gumové ryby, twistery, ráčky atd. přilepujeme k hlavám kapkou vteřinového lepidla.Věřte, že se taková časová oběť vyplatí.
Vladimír Lexa