Ostrucha křivočará
Pelecus cultratus (Linnaeus,1756)
Popis: tělo je protáhlé, silně z boků stlačené, s nápadně zvlněnou postranní čárou. Hřbetní linie je rovná, břišní obloukovitě vyklenutá, Od hrdla po řiť je vytvořen ostrý kýl. Prsní ploutve jsou protažené, přesahující kolmici od báze břišních ploutví. Ústa horní. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 6—7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 23—28 měkkých paprsků. V postranní čáře je 95—115 šupin, nad ní 12—15, pod ní 3—5 šupin. Žaberních tyčinek je 18—23, požerákové zuby jsou dvouřadé (2.5—5.2), slabě ozubené, hákovité.
Zbarvení: hřbet je střibřitě šedavý nebo modrozelený, boky střibřitě bilé.Hřbetní a ocasní ploutve našedlé, ostatní ploutve načervenalé.
Pohlavní rozdíly: nejsou dostatečně známy.
Výskyt: u nás žije v hlavním toku Dunaje a v jeho ramenech a průtočných kanálech, objevuje se v Malém Dunaji a bývá zastižena i v ústí větších dunajských přítoků (Žitava, Nitra, Hron, Váh). Vyskytuje se též v povodí Tisy. Dříve vytahovala Moravou až po Hodonín, byla pozorována i v dolním úseku Dyje.Celkově lze v současné době hodnotit její výskyt jako málo početný.
Růst a věk: středněvěký druh, dožívající se asi patnácti let, největší jedinci dosahují délky 60 cm a hmotnosti 2 kg. V Dunaji dorůstala ostrucha v průměr u (n = 25, k přepočtu na celkovou délku použit koeficient 1,2) v 1. roce — 121 mm,v 2.roce — 236mm,ve 3.roce — 283mm,ve4.roce —329mm a v 5. roce — 339 mm(BALON. 1956).
Potrava: nejmladší jedinci se živí především zooplanktonem, Od délky asi 20 cm tvoří převládající složku potravy drobné ryby, dále se zde objevují měkkýši a náletový hmyz.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 3—6 let. Tření probíhá při teplotě 14—20 °C v proudu řek. Na jednu samici připadá až 50 000 jiker, které mohou mít v průměru až 6 mm. Jikry se vznášejí ve vodním sloupci a zde prodělávají svůj vývoj.
Význam: nemá podstatný hospodářský význam. V našich vodách je považ ována za kriticky ohrožený druh, na Slovensku je chráněna zákonem.
Popis: tělo je protáhlé, silně z boků stlačené, s nápadně zvlněnou postranní čárou. Hřbetní linie je rovná, břišní obloukovitě vyklenutá, Od hrdla po řiť je vytvořen ostrý kýl. Prsní ploutve jsou protažené, přesahující kolmici od báze břišních ploutví. Ústa horní. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 6—7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 23—28 měkkých paprsků. V postranní čáře je 95—115 šupin, nad ní 12—15, pod ní 3—5 šupin. Žaberních tyčinek je 18—23, požerákové zuby jsou dvouřadé (2.5—5.2), slabě ozubené, hákovité.
Zbarvení: hřbet je střibřitě šedavý nebo modrozelený, boky střibřitě bilé.Hřbetní a ocasní ploutve našedlé, ostatní ploutve načervenalé.
Pohlavní rozdíly: nejsou dostatečně známy.
Výskyt: u nás žije v hlavním toku Dunaje a v jeho ramenech a průtočných kanálech, objevuje se v Malém Dunaji a bývá zastižena i v ústí větších dunajských přítoků (Žitava, Nitra, Hron, Váh). Vyskytuje se též v povodí Tisy. Dříve vytahovala Moravou až po Hodonín, byla pozorována i v dolním úseku Dyje.Celkově lze v současné době hodnotit její výskyt jako málo početný.
Růst a věk: středněvěký druh, dožívající se asi patnácti let, největší jedinci dosahují délky 60 cm a hmotnosti 2 kg. V Dunaji dorůstala ostrucha v průměr u (n = 25, k přepočtu na celkovou délku použit koeficient 1,2) v 1. roce — 121 mm,v 2.roce — 236mm,ve 3.roce — 283mm,ve4.roce —329mm a v 5. roce — 339 mm(BALON. 1956).
Potrava: nejmladší jedinci se živí především zooplanktonem, Od délky asi 20 cm tvoří převládající složku potravy drobné ryby, dále se zde objevují měkkýši a náletový hmyz.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 3—6 let. Tření probíhá při teplotě 14—20 °C v proudu řek. Na jednu samici připadá až 50 000 jiker, které mohou mít v průměru až 6 mm. Jikry se vznášejí ve vodním sloupci a zde prodělávají svůj vývoj.
Význam: nemá podstatný hospodářský význam. V našich vodách je považ ována za kriticky ohrožený druh, na Slovensku je chráněna zákonem.