Ostroretka stěhovavá
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1759)
Popis: tělo je protáhle štíhlé, kryté velkými šupinami, hlava poměrně malá,oko velké. Ústa jsou spodní a mají tvar příčné štěrbiny s ostrými rohovitými rty, pouze u zcela malých jedinců (asi do 10 cm) jsou poněkud
obloukovitá. Ocasní ploutev je silně vykrojená. Podle Lus(1968) jsou ve hřbetní ploutvi (2) 3 (4) tvrdé a (8) 9 (10) měkkých paprsků, v řitní ploutvi (2) 3 (4) tvrdé a 9—12 (převážně 10—11) měkkých paprsků. V postranní čáře je 53—66 šupin s převahou hodnot 56—63, pod postranní čárou (4) 5—6 (7), nad ní (7) 8—9 (10) šupin. Žaberních tyčinek je 27—35, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení nejčastěji 6—6, popř. 5—6, 6—5 či 7—6.
Zbarvení: hřbet šedý s modravým nebo zlatistým leskem, boky a břicho stříbřitě bílé. Všechny ploutve kromě hřbetní jsou načervenalé. Pobřišnice černá.
Pohlavní rozdíly: v době tření jsou samci intenzívněji zbarveni, mají třecí vyrážku na hlavě a na bocích těla.
Výskyt: je to proudomilný druh, kterému vyhovují zejména střední a dolní části řek, mající charakter parmového pásma. Zde vytváří hejna až o několika stovkách kusů. U nás je ostroretka rozšířena v moravských a slovenských tocích. Na území Čech v povodí Labe chyběla, ale bylo Učiněno několik pokusů o její zdejší vysazen( (Berounka, Sázava, Vltava, Divoká Orlice) a byly zaznamenány i úlovky. Ze Zlaté stoky u Třeboně popsal RAJCHARD (1982) nález pětileté o délce 31 cm a hmotnosti 0,278 kg. Ostroretka se dovede Přizpůsobit i stojaté vodě některých nádrží (např. Oravská, Vranovská, Nitrianské Rudno, Mátová u Zvolenu). V některých místech Oslavy bylo zjištěno až 1635 ks.ha-1 195,5 kg.ha-1, ve slovenské řece Topľá až 3078 ks.ha-1 při 481 kg.ha-1.
Růst a věk: největší jedinci u nás dosahují hmotnosti kolem 2 kg. Za zmínku stojí úlovky z Váhu (1984 — 56 cm, 1,73 kg; 1987 — 54 cm, 1,95 kg; 1989 —54cm, 1,86 kg), Dunajce (1988—53cm, 1,8 kg), Hornádu (1986— 52cm,1,48 kg), Stonávky (1985—52 cm, 1,92 kg) a Opavy(1988 —51 cm, 1,95 kg). V nádrži Ružín u Košic byl zjištěn věk 13+ u mlíčáka o délce 48 cm a o hmotnosti 1,22 kg (uloven v roce 1987), věk 14+ je znám u jikrnačky ulovené v Dunajci (45 cm, 1,2 kg), věk 15+ byl potvrzen u jedince z téže lokality (43 cm, 1,015 kg) a ze Svratky (1989 — 53 cm, 1,9 kg). Nejvyšší dosud U nás zjištěný věk 17+ dokládá úlovek ostroretky z Moravice (47 cm, 1,3 kg).
Potrava: ostroretky spásají z kamenů nárosty řas a na nich přisedlých živočichů. Při sběru rostlinných nárostů se otáčejí na bok a přítomnost prozrazují „blýskáním svých stříbřitých těl.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 4—6 let. Tření nastává brzy na jaře při teplotě vody do 10 °C. Jako trdliště jí slouží peřejnaté úseky toků se štěrkovitým až kamenitým dnem, kam podniká různě dlouhé tahy. Na samici připadá až 40 000 jiker o průměru i přes 2 mm. Tření probíhá v hejnech a je poměrně bouřlivé.
Význam: důležitý druh, který zhodnocuje v našich tocích produkcí řas a patří k hospodářsky významným druhům ve většině vhodných toků. Mezi sportovnj rybáři je oblíbeným objektem rybolovu, její maso obsahuje až 7 % tuku. V důsledku menší početnosti ostroretky na území Moravy se přistoupilo k jejímu umělému výtěru a k vysazování ročků do tamějších tekoucích vod.
Popis: tělo je protáhle štíhlé, kryté velkými šupinami, hlava poměrně malá,oko velké. Ústa jsou spodní a mají tvar příčné štěrbiny s ostrými rohovitými rty, pouze u zcela malých jedinců (asi do 10 cm) jsou poněkud
obloukovitá. Ocasní ploutev je silně vykrojená. Podle Lus(1968) jsou ve hřbetní ploutvi (2) 3 (4) tvrdé a (8) 9 (10) měkkých paprsků, v řitní ploutvi (2) 3 (4) tvrdé a 9—12 (převážně 10—11) měkkých paprsků. V postranní čáře je 53—66 šupin s převahou hodnot 56—63, pod postranní čárou (4) 5—6 (7), nad ní (7) 8—9 (10) šupin. Žaberních tyčinek je 27—35, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení nejčastěji 6—6, popř. 5—6, 6—5 či 7—6.
Zbarvení: hřbet šedý s modravým nebo zlatistým leskem, boky a břicho stříbřitě bílé. Všechny ploutve kromě hřbetní jsou načervenalé. Pobřišnice černá.
Pohlavní rozdíly: v době tření jsou samci intenzívněji zbarveni, mají třecí vyrážku na hlavě a na bocích těla.
Výskyt: je to proudomilný druh, kterému vyhovují zejména střední a dolní části řek, mající charakter parmového pásma. Zde vytváří hejna až o několika stovkách kusů. U nás je ostroretka rozšířena v moravských a slovenských tocích. Na území Čech v povodí Labe chyběla, ale bylo Učiněno několik pokusů o její zdejší vysazen( (Berounka, Sázava, Vltava, Divoká Orlice) a byly zaznamenány i úlovky. Ze Zlaté stoky u Třeboně popsal RAJCHARD (1982) nález pětileté o délce 31 cm a hmotnosti 0,278 kg. Ostroretka se dovede Přizpůsobit i stojaté vodě některých nádrží (např. Oravská, Vranovská, Nitrianské Rudno, Mátová u Zvolenu). V některých místech Oslavy bylo zjištěno až 1635 ks.ha-1 195,5 kg.ha-1, ve slovenské řece Topľá až 3078 ks.ha-1 při 481 kg.ha-1.
Růst a věk: největší jedinci u nás dosahují hmotnosti kolem 2 kg. Za zmínku stojí úlovky z Váhu (1984 — 56 cm, 1,73 kg; 1987 — 54 cm, 1,95 kg; 1989 —54cm, 1,86 kg), Dunajce (1988—53cm, 1,8 kg), Hornádu (1986— 52cm,1,48 kg), Stonávky (1985—52 cm, 1,92 kg) a Opavy(1988 —51 cm, 1,95 kg). V nádrži Ružín u Košic byl zjištěn věk 13+ u mlíčáka o délce 48 cm a o hmotnosti 1,22 kg (uloven v roce 1987), věk 14+ je znám u jikrnačky ulovené v Dunajci (45 cm, 1,2 kg), věk 15+ byl potvrzen u jedince z téže lokality (43 cm, 1,015 kg) a ze Svratky (1989 — 53 cm, 1,9 kg). Nejvyšší dosud U nás zjištěný věk 17+ dokládá úlovek ostroretky z Moravice (47 cm, 1,3 kg).
Potrava: ostroretky spásají z kamenů nárosty řas a na nich přisedlých živočichů. Při sběru rostlinných nárostů se otáčejí na bok a přítomnost prozrazují „blýskáním svých stříbřitých těl.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 4—6 let. Tření nastává brzy na jaře při teplotě vody do 10 °C. Jako trdliště jí slouží peřejnaté úseky toků se štěrkovitým až kamenitým dnem, kam podniká různě dlouhé tahy. Na samici připadá až 40 000 jiker o průměru i přes 2 mm. Tření probíhá v hejnech a je poměrně bouřlivé.
Význam: důležitý druh, který zhodnocuje v našich tocích produkcí řas a patří k hospodářsky významným druhům ve většině vhodných toků. Mezi sportovnj rybáři je oblíbeným objektem rybolovu, její maso obsahuje až 7 % tuku. V důsledku menší početnosti ostroretky na území Moravy se přistoupilo k jejímu umělému výtěru a k vysazování ročků do tamějších tekoucích vod.