Lov candátů přívlačí
Kde hledat
Hledání candátů je jedním z nejtěžších úkolů každého rybáře, protože tento fakt rozhoduje o úspěchu či neúspěchu každého lovce. Hledání candátů ztěžuje i ten fakt, že rybář nemůže spoléhat na vizuální kontakt s candátem. Candát je hloubková ryba, pro kterou hloubka 50m není žádný problém, tak jako pouhé tři metry vodního sloupce. Z důvodu široké škály hloubkového rozpětí nám skákající rybičky nemusí prozradit výskyt tohoto predátora jak je zvykem třeba u okouna. Candát patří mezi hejnové ryby, proto nebývá na vodních plochách rovnoměrně rozprostřen, ale spíše se vyskytují candátí „ostrůvky“, z tohoto hlediska je lov velmi ztížen. Při hledání candátů se snažím vyhledávat místa, která jsou kontrastní. Velmi se mi osvědčila tato strategie, kde candáti projíždějí mělčejší místa z těch hlubokých. Mezi vhodné lokality patří různé díry a lavice. Candáty také často hledám na místech, kde se písčité pláže pozvolna mění na skálu, či kde ruší monotónost řeky určité překážky, jako jsou mostní pilíře, popadané stromy či jezy. Při stopování candátů hraje znatelnou roli i rozdíl několika metrů, proto je vhodné tyto ryby hledat aktivně než prohazovat několik hodin jedno místo, o kterém si myslíme, že by mohlo být úspěšné. Ne nadarmo se říká změna místa ryba jistá. Když to shrnu do několika vět, tak TOP místa na řekách jsou u hrází a v
prohlubních, v oblastech soutoků říček, oblasti okolo mostních pilířů, které vytváří vracáky. Na stojatých vodách, jsou to místa, která přechází strmě do veliké hloubky, zátoky, zúženiny, kamenné břehy přecházející v písčité. Velmi oblíbené jsou místa s nezvyklými překážkami, jako jsou ruiny budov, či vojenské bunkry, které jsou známé z pár českých přehrad. Jak lovit
Při lovu candátů je vhodné mít v krabičce několik gum, buď ripperů nebo twistrů a také pár woblerů. Klíč k úspěchu je teoreticky velmi jednoduchý, ovšem v praxi jde o hodiny a hodiny tréninku. Klíč spočívá ve vdechnutí životu nástraze, který by candáta fascinoval.
guma
Většina umělých nástrah je konstruována tak, aby při sebemenším popotažením začala vytvářet svůj charakteristický pohyb, a gumové nástrahy na tom nejsou jinak. S gumovou nástrahou lze vláčet ve vodním sloupci, nebo s ní poskakovat po dně. Já osobně používám gumy pouze pro poskakování po dně a do sloupce používám spíše woblery. Praxe mi před několika lety ukázala, že nejdůležitější faktor vedení gumové nástrahy je klesání. Čím pomaleji twister klesá ke dnu, tím je nástraha půvabnější pro cílovou rybu. Nejvíce záběrů od candáta právě na konci klesající fáze, kdy se dotkne guma dna. V této fázi je nejtěžší udržet kontakt s nástrahou, protože v této chvíli často nemáme vyšponovaný
wobler
Co se týká woblerů, tak jejich chod se nedá nějak významně ovlivnit. Jejich chod je dán už od výroby, převážně tvarem nořítka, samostatné váhy a materiálu ze kterého je wobler vyroben. Co můžeme ovlivnit, je jeho efektivita, tu ovlivníme rychlostí navíjení a pocukáváním nástrahou. Jejich jedinou nevýhodou je, že se nedají dostat do velkých hloubek. I když existují určité woblery, které jsou schopny dosáhnout hloubky až 8metrů. Woblera je vhodné použít zrána a v noci, kdy jsou candáti najetí u břehu a hledají potravu. Při úplné tmě jsou efektivnější a daleko úspěšnější ty wobleři, kteří jsou ozvučeny dráždivou kuličkou. V noci se nemusí dlouho vybírat velikost woblera, protože ryby spíše reagují na zvuk, co vytváří kuličky než na samotného woblera, kterého ani nevidí. Většinu
ART- Aleš Panocha
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.