Jeseter Sibiřský
Acipenser baerii - Nikolskii, 1896.
Popis: Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách. Chov v zajetí je dnes směřován i na produkci kaviáru. Z umělého chovu známe křížence mezi jeseterem sibiřským, malým nebo ruským.
Zbarvení: Je hnědavé až našedlé, štítky na bocích a na hřbetě barevně splývají s tělem. Rypec je výrazně protáhlý, před ústy jsou 2 páry vousků, visících směrem dolů. Charakteristický je také tvar ocasní ploutve, stejně jako u jiných jeseterovitých ryb je horní lalok delší než spodní. Celkově působí tělo jesetera sibiřského hladkým celistvým dojmem s jednotvárným hnědavým nebo našedlým zbarvením, s nímž splývají i štítky na bocích a na hřbetě.
Výskyt: Ob a Lena, Sibiř, Rusko. Jeden samostatný poddruh se vyskytuje v Bajkalském jezeře a jeho největších přítocích. V jiných částech světa je uměle vysazován a chován v nádržích pro kaviár.
Růst a věk: Je rybou dlouhověkou, pohlavně dospívají samci v 9-15 letech a samice v 16-20 letech a dožívá se až 60 let.
Potrava: Živí se bezobratlými živočichy na dně vod - larvy hmyzu, červi, korýši, drobnými rybkami. V dospělosti i větší ryby.
Rozmnožování: Výtěr probíhá v proudných částech řeky nad kamenitým nebo štěrkovým dnem obvykle na přelomu května a června při teplotě 9-15 °C. Samice je schopná vyprodukovat až 800 tisíc jiker. Vytřené ryby i vylíhlý plůdek se poté postupně vrací s proudem řeky do jezera. Růst je závislý na podmínkách, v jakých jeseter sibiřský žije.
Význam: U nás je zatím spíše ojediněle se vyskytující rybou závislou na umělém chovu. Ve vodách své vlasti byl jeseter sibiřský významným druhem velkých řek.
Popis: Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách. Chov v zajetí je dnes směřován i na produkci kaviáru. Z umělého chovu známe křížence mezi jeseterem sibiřským, malým nebo ruským.
Zbarvení: Je hnědavé až našedlé, štítky na bocích a na hřbetě barevně splývají s tělem. Rypec je výrazně protáhlý, před ústy jsou 2 páry vousků, visících směrem dolů. Charakteristický je také tvar ocasní ploutve, stejně jako u jiných jeseterovitých ryb je horní lalok delší než spodní. Celkově působí tělo jesetera sibiřského hladkým celistvým dojmem s jednotvárným hnědavým nebo našedlým zbarvením, s nímž splývají i štítky na bocích a na hřbetě.
Výskyt: Ob a Lena, Sibiř, Rusko. Jeden samostatný poddruh se vyskytuje v Bajkalském jezeře a jeho největších přítocích. V jiných částech světa je uměle vysazován a chován v nádržích pro kaviár.
Růst a věk: Je rybou dlouhověkou, pohlavně dospívají samci v 9-15 letech a samice v 16-20 letech a dožívá se až 60 let.
Potrava: Živí se bezobratlými živočichy na dně vod - larvy hmyzu, červi, korýši, drobnými rybkami. V dospělosti i větší ryby.
Rozmnožování: Výtěr probíhá v proudných částech řeky nad kamenitým nebo štěrkovým dnem obvykle na přelomu května a června při teplotě 9-15 °C. Samice je schopná vyprodukovat až 800 tisíc jiker. Vytřené ryby i vylíhlý plůdek se poté postupně vrací s proudem řeky do jezera. Růst je závislý na podmínkách, v jakých jeseter sibiřský žije.
Význam: U nás je zatím spíše ojediněle se vyskytující rybou závislou na umělém chovu. Ve vodách své vlasti byl jeseter sibiřský významným druhem velkých řek.