Feeder - Nástrahy – rozhoduje jejich velikost?
Jistě už jste mnohokrát zažili to, že v době horšího braní stačilo změnit, nebo dokonce jen zmenšit nástrahu, vše se jakoby zázrakem obrátilo a ryby začaly znovu brát. Je také všeobecně známo, že v zimě a v chladné vodě dávají ryby přednost spíše drobnějším nástrahám než velkým. Ale je to opravdu tak, anebo je v tom ještě něco jiného?

Termín mých pokusů s velikostí nástrah jsem si záměrně naplánoval do celkem zrádného období, kdy se ryby třou anebo jsou v plné přípravě na tření. V tu dobu se ryby o potravu moc nezajímají a od vody mnoho kolegů často odchází nejen bez úlovku, ale dokonce i bez záběru, přestože vládne nádherné počasí. Někteří to berou sportovně, protože to zažívají rok co rok, ale jiní hudrají na špatné zarybnění, kormorány a já nevím, na co ještě. Já se místo toho pokusím i teď uspět.
Vzhledem k tomu, že voda je již poměrně prohřátá, padá volba na zcela běžně používanou a stále skvělou nástrahu – měkkou kukuřici z plechovky. Tato vynikající a snadno dostupná nástraha už nachytala tolik ryb, že se s ní mnohé nemohou ani zdaleka rovnat. Dokáže spolehlivě chytat ryby po celý rok a já nevidím jediný důvod k tomu, aby ji i v tomto období ryby odmítaly. Je mým velkým favoritem. Nebudu ale spoléhat pouze na jedinou nástrahu, takže číslo dvě budou pelety. I tato nástraha je dokonalá pro jakoukoli vodu a dá se s ní dokázat mnohé. Považuji za velkou chybu, že jí mnoho rybářů nedůvěřuje. Chápu však, že se s mnoha výrobky mohli pěkně spálit. Ona totiž není peleta jako peleta, a pokud s nimi chcete uspět, musíte si správně vybrat.
V nástrahách tedy máme jasno a teď je potřeba sestavit účinnou vnadicí směs. Takovou, která dokáže zaujmout, bude lákat ryby velké i malé, ale ne zbytečně komplikovanou, se kterou bychom měli nějaké starosti. Vzhledem k tomu, že chci lovit na řece, použiji jako základ směs Silver X River a k tomu Silver X Bream s tím, že zvolím poměr 2 : 1 ve prospěch směsi Silver X River. Obě směsi jsou poměrně jemné a nasládlé. Abych je mohl používat bez nebezpečí rychlého zasycení ryb a také aby hezky kalily vodu, přidám ještě velmi jemnou kalicí hlínu, a to tolik, kolik mám připravené směsi. Poměr je tedy 1 : 1. Pro zatraktivnění doplním tekutým atraktantem Worm, menším množstvím masných červů a drobných, dvoumilimetrových pelet. Opravdu nechci krmit ryby žádnou směsí a červy. Chci sledovat, jak velký zájem budou ryby projevovat především o nástrahy, ale kdybych nevnadil, vážně bych riskoval den bez záběru anebo braní tak slabé, že bych mohl jen těžko udělat jakýkoli závěr.


Prostor pro můj pokus s různými velikostmi nástrah mi poskytuje hezká nížinná řeka pověstná krásnými rybami, ale i tím, že jsou tu období naprosto hluchá. Aniž bych o to nějak zvlášť usiloval, trefil jsem se do období, kdy velcí cejni v řece ukončili tření a odjeli tam, odkud přišli (tedy alespoň většina z nich). Není těžké poznat, že období hojnosti pro rybáře z širokého okolí na této řece skončilo, protože břehy zejí prázdnotou. Jsem tu sám a doufám, že to tak vydrží co nejdéle. Ne že bych byl samotář, ale teď chci mít opravdu klid a zcela se soustředit na svou věc.
Posílám doprostřed řeky několik krmítek s vnadicí směsí a na háček nastražuji dvě malá zrnka kukuřice. Pro zdejší velké cejny naprosto přiměřené sousto a pro kapry (kteří tu mají i okolo deseti kilo) je to jen taková chuťovka. I pro další zdejší ryby je to nástraha celkem běžné velikosti - na takové se tu loví. Po dvaceti minutách a několika přehozeních nezaznamenává špička mého feederu ani jediný náznak zájmu ryb. Teprve po půlhodině přichází rychlé škubnutí. Byl by to zázrak, kdybych tuto rybu zasekl, ale zázraky se občas dějí a já se za malou chvíli mohu seznámit s jedním ze zdejších karasů. Jako první rybu jsem sice očekával cejna, ale to nevadí. Teď už by se to mohlo rozběhnout. Ale chyba lávky, neděje se nic. Během patnácti minut zaznamenávám několik drobných pohybů na špičce, avšak na zaseknutí to absolutně není. Náhle je tu další škubnutí, ale tentokrát nemám štěstí. Ze dvou zrnek na háčku zůstalo jen jedno a i to je pěkně pocuchané. Vypadá to, že zájem měla jen malá rybka, anebo si s tím sice pohrávalo něco většího, avšak bez opravdového zájmu. Po hodině a půl je výsledek stále stejný. Jeden karas, jeden promarněný záběr a několik nesekatelných šťouchanců.


Měním háček za menší a nasazuji jen jedno zrnko. To probudí zájem během krátké chvíle, ale přestože jde o záběr celkem čitelný, sekám do prázdna. Při druhém pokusu cítím na konci vlasce rybu, ale vzápětí padá z háčku. Zkusím to tedy jinak a nastražím jediné malé zrnko kukuřice na vlasový přívěs mimo háček. Následující záběr je jako z učebnice. Špička prutu se malinko zachvěje, pak se prostě ohne a drží. Zasekávat je zbytečné. První stříbrná „lopata“ se brzy objevuje na hladině a záhy ji následují dvě další pěkné ryby. Cejni tu jsou opravdu parádní.
Abych si ověřil, zda na tyto záběry měla opravdu vliv velikost nástrahy, nastražuji mimo háček dvě zrnka. Sedím u nich hodnou chvíli neúspěšně. Vyměním návazec za ten s menším háčkem, nastražím jedno zrnko a záběr je tu! Tentokrát to není cejn, ale docela pěkný kapřík. Hezký lysec jezdí jako čert a neprodává svou kůži zadarmo ani náhodou. Docela mě potrápil, ale nakonec končí v podběráku. Malý háček měl pevně zaseknutý v dolním pysku tlamy tak, jak to má být. Jsou-li na krmeném místě kapři, nabídnu jim větší sousto. Znovu přecházím k větší nástraze, ale ta zůstává celou hodinu nepovšimnuta. Podtrženo, sečteno – drobná nástraha zcela jasně vítězí. Je čas odejít. Výsledky byly natolik přesvědčivé, že ani není třeba nad nimi nějak dlouho přemýšlet. Počasí je stálé a zítra by měl být stejný tlak i teplota. To je dobrý důvod, abych navštívil stejné místo ve stejnou hodinu znovu a vyzkoušel pro změnu lov s peletami.
Na trhu je mnoho pelet, ale jak už jsem dříve avizoval, není peleta jako peleta. Jsou výrobci, kteří nabízí opravdu kvalitní zboží, ale najdete i takové výrobky, které jsou naprosto k ničemu. Peleta, která se ve vodě rozpadne během několika minut, se hodí tak maximálně pro vnadění, a to také ne vždycky. Zejména pokud jde o větší ryby a eliminování drobných ryb na lovišti, je třeba se jim vyhnout. Z několika pelet je na lovišti během chvíle jen hromada šrotu, a ten bude vždycky lákat drobotinu, které se přece chcete vyhnout tím, že pro vnadění používáte pelety a ne sypkou směs. Takto ji dopravujete na loviště jen v trochu jiné formě. Pokud tedy chcete používat pelety, používejte ty opravdu kvalitní. K výrobě dobrých pelet se používají stejně kvalitní suroviny jako pro to nejlepší boilie, jen technologie výroby je jiná. Od toho se také odvíjí cena pelet a doba jejich rozpadu. Levné pelety jsou často jen parfémovaný slisovaný šrot a výsledky podle toho také vypadají. Myslím, že tohle vysvětlení je dostatečné a každému snadno srozumitelné.


Stejně jako všichni ostatní mám možnost vybrat si z mnoha druhů pelet a příchutí. Do teplé vody se hodí jak sladké, tak i kořeněné příchutě a stejně tak i pelety na masové či rybí bázi. Pokud v danou chvíli nemám zcela jasnou představu a vyhraněný názor, sáhnu vždycky po peletách s příchutí Robin Red od firmy Dynamite Baits, která používá originální Haitovu recepturu. Jde v podstatě o směs koření a rybích mouček v kombinaci, kterou ryby milují. Robin Red je dnes už příchutí legendární, mimořádně úspěšnou a její receptura se z pochopitelných důvodů tají. Více či méně se můžeme pokoušet tuto příchuť napodobit, ale originál bude vždycky jenom jeden. Tentokrát je to pro mě snadná volba.
Použiji velikost 8 mm, která odpovídá zhruba velikosti kukuřičného zrna. S nastražením mimo háček nemám zvláštní práci, protože tyto pelety dostanu ve všech velikostech už předvrtané. Musím jen zvolit správnou velikost háčku. Druhá větší varianta bude peleta velikosti 15 mm. Kromě místa lovu bude všechno stejné jako včera, stejné nářadí, stejná koncová sestava, stejná vnadicí směs. Jen místo lovu posunu zhruba o 30 metrů níž po proudu, abych prostě začal znovu a nenavazoval na místo včera krmené.
A už padá pět krmítek vnadicí směsi s masnými červy a peletkami doprostřed klidně tekoucí řeky. Pak připevním návazec a jedna malá temně rudá peleta čeká, co ji sezobne. Dnes uplatním opačný postup. Začnu s menší nástrahou, a když zaznamenám záběry, zkusím nástrahu větší. Peleta na vlasovém přívěsu je skvělá nástraha a já jí bezmezně věřím. Důvěřuji tomuto způsobu nastražení mnohem více než nastražení na gumičku, kdy je peleta v podstatě pevně spojena s ramínkem háčku. Neříkám, že tento způsob je špatný, ale zaznamenávám s ním větší procento neúspěšných záseků. Uchyluji se k němu v tom případě, že používám malé pelety bez dírky, u kterých někdy bývá problém dírky vrtat, protože drobné pelety rády praskají. Když jsem nucen použít gumičku, dělám to tak, že ji připevním k vlasovému přívěsu, a celý problém je vyřešen.
A je tu první záběr. Díky nástraze umístěné mimo háček se ryba chytá sama. Evidentně jde o rybu těžkou, ale moc se nebrání. Brzy je na hladině a potvrzuje to, co jsem od začátku tušil. Je to velký cejn! Cejn s takovou muskulaturou, jakého můžete chytit jen tady. Další hod znamená dalšího pěkného cejna a velmi brzy přichází ještě jeden. Dnes je to o mnoho zábavnější než včera. Čtvrtý záběr jsem neviděl, protože jsem si připravoval návazec s větší nástrahou. Ryba téměř strhla prut z vidličky. Teď uhání po proudu, co jí ploutve stačí, a když ji chci přibrzdit, vyráží ještě zběsileji a návazec trhá. Podle mě to byl hodně pěkný kapr a zastavit jej mohlo jen opravdu silné nářadí. Nejvyšší čas, abych nasadil větší peletu. V krátké chvíli leží na krmeném místě a já nervozně očekávám záběr. Neděje se nic. Trpělivě čekám a prodlevu přisuzuji tomu, že zabravší kapr lovné místo poplašil. Jenže ani po půlhodině se nestalo nic, ale já jsem na jemné špičce viděl několik jemných doteků rybích těl na vlasci. Ryby na lovišti bezpochyby jsou.


Měním návazec a do vody letí opět malá nástraha. Na záběr nečekám ani pět minut. Lehoučké poklepání a špička se ukázkově uklání. Zvednu prut a jasně cítím bránící se rybu. Těžko říci, co to je, ale nevypadá to ani na cejna ani na kapra. Možná větší karas? Jenže chyba lávky. Za malou chvíli se u břehu objevuje krásný jelec jesen. Ti tady jsou přímo výstavní a tento je také moc pěkný. Nepatří k rekordům, ale je nádherný. Ten si fotku zaslouží. Zvládám to rychle a už zase chytám. Přichází další cejn, za ním ještě jeden, další jesen a karas. Domněnka je potvrzena. Ryby na lovišti jsou a zajímá je jen malá nástraha. Opět ji vyměním za větší, odhodlaný čekat a čekat. Teprve po hodině a půl je tu regulérní záběr. Během čekání došlo k mnoha kontaktům ryb s vlascem, ale až teď je tu opravdový záběr. Podle všeho opět kapr a ne ledajaký. Asi budu potřebovat i trochu štěstíčka, abych ho dostal do podběráku. Ryby pouštím, chovám se k nim slušně, u svatého Petra to mám myslím dobré a on mi tuto rybu dopřál. Je to kapr takový, že by bez nesnází slupnul i golfový míček.
Jaký je tedy po dnešku závěr? V době slabého braní se i na větší nástrahu ryba chytit jistě dá, ale záběrů je tak málo, že si moc zábavy neužijete. Pokud rybám vyjdete vstříc menším soustem, je to o mnoho veselejší a na rybu si jistě sáhnete. Existuje celkem uznávaná teorie, že v době tření se mnoho ryb živí jikrami, a proto žádnou velkou nástrahu nechtějí. Jak moc je tato úvaha správná, se můžete sami velmi jednoduše a brzy přesvědčit. Vyrazte do terénu s menšími nástrahami, než na jaké lovíte obvykle, a porovnejte si výsledky. Chybu neuděláte ani v tom, když použijete jemnější nářadí. Třeba Vás menší nástraha na malém, ale spolehlivém háčku přesvědčí o tom, že jste dosud něco dělali špatně. Ale i v případě, že Vám jde výhradně o velké ryby, to bude jistě dobrá zkušenost a celkem zábavný den. Jistě lepší než den bez záběru.
Milan Tychler
Článek vyšel v časopise Český rybář
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.