FEEDER - Déšť a velká voda

Být správně a vhodně vybavený a k tomu nabitý teorií je fajn, ale ani to  není  zdaleka všechno, co Vás přivede k úlovku. Rybám je naprosto jedno, jaké náčiní máte, co víte a co si myslíte. Je zajímá pouze nástraha, a pokud není zrovna přivázána k jeřábnickému lanu, tak na ni zaberou - mají-li hlad a zaujme je.

Důležitá je proto především síla návazce a velikost háčku. Když jste šikovní, bude Vám prominuta jak délka, tak i akce prutu, protože s tím se dokážete nějak vypořádat. Je jasné, že chcete mít to nejlepší, nejkrásnější a naprosto spolehlivé nářadí, a jeho výběr v žádném případě nepodceňujte. Chci jen říci, že pokud nebudete mít záběry, můžete i to nejlepší a nejdražší nářadí ze všech tak akorát pověsit na zeď. U vody Vás potká mnoho nevšedních situací a mezi nimi i takové, které se zdají být zdánlivě neřešitelné. Musíte se s nimi nejdříve trochu poprat a pak teprve přijde na scénu Vaše vybavení.
   
Překvapení ale nemusí čekat až u vody. Někdy přichází mnohem dříve. V pátek večer se těšíte, že ráno vyrazíte na ryby. Celý týden bylo hezky, ale když ráno vstanete, zjistíte, že prší. Nálada je rázem pryč, avšak nic není ztraceno, pokud jste ochotni obětovat něco ze svého pohodlí. Trocha deště Vás určitě nezničí a je docela dobře možné, že si zachytáte stejně dobře, a možná i lépe, než za pěkného a slunečného počasí, kdy ryby většinou moc neberou. Změna počasí k horšímu (ale pro nás rybáře k horšímu pouze relativně, protože déšť není žádná tragédie)  je jasným signálem, že máme jít na ryby, zejména v letních pařácích, kdy vidíte kapry, jak se jen líně potloukají pod hladinou a na řece bere pouze rybí drobotina. Vítr a déšť v letních parnech přináší rybám velkou úlevu, neboť se do vody dostává větší množství tolik potřebného kyslíku. Rybám se rázem uleví a začnou živě projevovat zájem o potravu, ke které byly až dosud netečné. A to je naše chvíle! Jenže déšť s sebou obvykle přináší zvednutou hladinu řeky a také kalnou vodu. Letos nás velká voda opět potrápila tak, že mnohým vzala chuť nejen na rybaření, ale i do života. Povodeň je extrém, avšak za zvýšené a kalné hladiny se na ryby jít dá, i když řeka nevypadá právě lákavě. Pokud hladina teprve začala stoupat, je to ideální. To jsou ryby vždycky v pohybu a shání potravu. Krmí se jak kaprovité ryby, tak dravci. Zřejmě nějak podvědomě tuší, že spolu s opravdu vysokou vodou může přijít delší období půstu, a tak se snaží nakrmit. Kaprovitým rybám to jde snadno. Voda jim přináší potravu až pod nos. Jak hladina stoupá, zaplavuje pobřežní traviny a unáší s sebou množství různého hmyzu a samozřejmě také žížaly. Proto je také jakákoli žížala při zvedající se a kalné vodě nástrahou číslo jedna. Vždycky je dobré mít nějakou v zásobě, a pokud začne pršet v předvečer rybolovu, pak spěchejte a nějakou tu rousnici si honem chyťte.
   
Když ráno vyrazíte k řece, musíte být připraveni na to, že na místech, kde běžně lovíte, bude silnější proud, a že  budete muset použít například místo prutu medium prut heavy. Dost možná, že se na některých místech opravdu ani nebude dát chytat a budete si muset najít klidnější místo. No a třeba začalo pršet až nad ránem a Vy nebudete muset ve své výbavě nic měnit. V každém případě je dobré připravit se na obě možnosti. Měli byste vědět, že ryby v řekách svá běžná stanoviště hned s prvními kapkami deště neopouští. Takové rybí druhy, jako jsou třeba parma nebo ostroretka, se na svých místech drží, dokud to jen jde. Naproti tomu kapři, cejni, karasi a plotice se vždycky snaží najít klidnější místa chráněná před dravějším proudem. Nejčastěji je proto zastihnete v klidnějších tůních a také v ústích jiných přítoků, které se zatím nezvedají a proudí klidněji než hlavní tok.  Pokud tuto možnost úkrytu nemají, pak se natlačí do těsné blízkosti břehu, kde je proudění nejmenší. Vše záleží na tom, jak rychle voda stoupá. Pokud znenadání přijde přívalová vlna, s rybami to pořádně zamíchá a v podstatě v tu chvíli přestávají brát. Jestliže ale voda stoupá pomalu, krmit se nepřestanou. Pouze se pomalu přesouvají na jiná  místa.
   
Rychlá přívalová vlna  ryby rozhodí, ale ony se rychle vzpamatují a najdou si místa, na kterých zůstanou, dokud nezačne voda zase opadávat. To je pro nás ta horší varianta. Ona vůbec situace rovnající se povodňovému nebo téměř povodňovému stavu na řece je špatná jak pro nás, tak pro ryby. Je to zcela něco jiného než neškodné  pomalé vystoupání hladiny a její následný pokles. Rozdíl je také mezi opravdu silným a vytrvalým deštěm doprovázeným větrem s větším ochlazením a docela příjemnou přeháňkou se slabým, i když delším deštíkem, který všechny příjemně osvěží. Silný déšť spojený s velkou změnou počasí obvykle vodu velmi rychle ochladí, a to nám situaci hodně ztěžuje, neboť rybí aktivita, alespoň co se vyhledávání potravy týče, se velmi snižuje, až na určitou dobu zcela pozastavuje. Ale i když špatné počasí trvá delší dobu, není nic ztraceno. I po výraznější změně počasí z teplého slunečného na dlouhodobě chladnější a deštivé  sklouzne všechno do jakéhosi normálu asi za tři dny a ryby berou i v dešti. Dejte rybám prostě pár dnů a uvidíte, že budou zase brát  naprosto perfektně.
   
To ovšem nemohou všichni rybáři potvrdit, protože k vodě buď vůbec nejdou, anebo nehledají ryby na těch správných místech. Já takovou změnu počasí většinou vítám, protože přináší do mé rybařiny změnu a k tomu klid na březích, protože davy rybářů hodně prořídnou. V tuto dobu přecházím z lehkého lovu cejnů na parmy, které se se zvedající vodou dávají automaticky do pohybu, hledají potravu a v podvečer pokouším úhoře. Občas se splete i mník, na rousnici často zabere menší sumec, ale ani o kapry a další ryby není nouze. Je jen škoda, že se ryby vytažené z kalné vody nehodí pro focení. Jsou celé vybledlé a bez lesku.
   
Jak jsem již napověděl, složení rybí obsádky si zcela jasně říká o prut heavy, silnější vlasec, větší háčky a těžší krmítka nebo větší zátěž. V tuto  dobu Vám velmi dobrou službu prokážou parmové speciály. Zkrátka -  připravte se raději na větší ryby. Při zvedlé a kalné vodě postrádá jemnost smysl. Ryby nástrahu obvykle nijak dlouze neochutnávají, ale prostě ji popadnou a je to. Menší rybky se už dávno uchýlily do ústraní a my můžeme očekávat lepší kousky. Jako nástrahu lze použít všechno, co máte vyzkoušeno, ovšem jak jsem již jednou řekl, nejlepší jsou žížaly. Menší kopaná žížala, rousnice celá či její půlka nebo střapeček hnojáčků dávají největší šanci na pěknou rybu. Aby byly Vaše žížalky v dobré kondici, je třeba se o ně dobře postarat, a když jich ponesete větší množství, držte je v termokyblíku. Větší rousnice a vůbec velká sousta se při lovu feederem nepoužívají právě často. Mnohem běžnější jsou drobnější nástrahy jako například masní červi. Teď je ovšem jiná situace vyžadující jiný přístup a především větší háčky. U feederu platí, že se používají největší možné háčky, jaké je ještě možné do nástrahy dostat tak, aby na nich vypadala přirozeně. Zrovna tak platí, že špička háčku musí být volná. Znamená to tedy, že na rousnice je třeba mít opravdu větší háčky a je hloupost promarnit dobrý záběr jen kvůli tomu, že se Vám zdál háček na rousnici velký. Jestliže zabere ryba, která nemá problém s rousnicí, nebude mít problém ani s háčkem.
   
Silnější vlasec a návazec používáme za zvýšené vody nejen proto, že očekáváme větší ryby, ale také proto, že lovíme v silnějším proudu, který unikajícím rybám vydatně pomáhá. Dobré je, že při silně proudící a kalné vodě silnější vlasce rybám obvykle nevadí. Nebojte se tedy kmenového vlasce od 0,18 mm až do průměru 0,23 mm a návazce z vlasce o průměru 0,16 mm i výš. Vaše nářadí bude v podstatě připraveno tak, jako byste se chystali na větší kapry na stojaté vodě. Vlasec ještě pro jistotu překontrolujte a můžete-li, volte opravdu pevný, oděruvzdorný a málo průtažný.
   
Vnadění není podmínkou, ale i při zvýšené a kalné vodě má velký význam. Ryby Vaši nástrahu mnohem  snadněji naleznou v silnější pachové stopě, než když jen někde sama leží. Na složení vnadicí směsi až tak nezáleží, protože ryby ji pravděpodobně moc žrát nebudou. Důležité je, aby v ní byli masní červi nebo sekané rousnice a aby byla opravdu výrazná svým pachem, který musí být silnější, než je běžné.
   
Abychom bez úhony přečkali deštivé počasí, je také třeba náležitě se postarat o sebe. Pláštěnka anebo nepromokavý oděv jsou sice vynikající věc, ovšem nikdy to nebude ono. Ideální je velký deštník, pod který ukryjete nejen sebe, ale i všechny své věci. Oblečení volte sice nepromokavé, ale prodyšné, protože v létě mohou být i za deště teploty poměrně vysoké. Velkou službu  prokážou opravdu kvalitní boty. Taková obuv, do které se nedostane vlhko a přitom se v ní nepotíte, je k nezaplacení a měla by být zcela samozřejmou součástí výbavy každého rybáře, kterého nevyleká trocha nepohody nebo méně schůdný terén.

Milan Tychler
Článek byl publikován v časopise Český Rybář