Blatňák tmavý
Umbra krameri Walbaum, 1792
Popis: tělo protáhlé, hlava zakončena tupě, ústa malá s drobnými zoubky ocasní ploutev zaoblená, postranní čára chybí. Šupiny jsou i na svrchní části hlavy a na jejích stranách. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a 12—13 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 2 tvrdé a 5—6 měkkých paprsků. Podél těla je 33—36 příčných řad šupin. V ČR žije nominátní poddruh Umbra krameri krameri Walbaum, 1792.
Zbarvení: tělo má nazlátlou až červenohnědou barvu, břišní část je světlejší. Ploutve jsou průsvitné, načervenalé. Na těle jsou rozmístěny nepravidelně tmavé skvrny. uprostřed boků je podélný světlý pruh.
Pohlavní rozdily: nedostatečně známé.
Výskyt: žije v mělké, hustě zarostlé a dobře prohřívané stojaté nebo pomalu tekoucí vodě. V SR byl v minulosti zjištěn na východním Slovensku ve slepých ramenech Laborce a Bodrogu a na západním Slovensku především na Zitném ostrově, kde MIŠÍK (1965) odhadl až 13000 ks.ha-1 při 27,5 kg.ha-1. Podle literárních pramenů patřil v hustě zarostlých vodách mezi Čalovem, Medveďovem a Číčovem, podobně jakov bahnitých tůňkách Záhoria, mezi nejhojnější ryby. v odvodňovacím kanálu Medveďovo-Krúčovce zjistil MIŠÍK (1963) hodnoty 24 336 ks.ha a 77,4 kg.ha-1. V melioračních kanálech napojených na Čilizský potok tvořil blatňák v minulosti až 67% z celkového počtu zde nalezených ryb (BALON. 1967). V Somotorském melioračním kanálu u obce Malý Horeš byl v roce 1977 zastoupen v rybí obsádce v 56% početnosti a 16 % zjištěné biomasy. Díky rozsáhlým vodohospodářským
úpravám a zejména chemizaci v zemědělství v sedmdesátých letech se jeho stavy začaly snižovat a kritická situace nastala během let osmdesátých, kdy jeho populace byly omezené jen na ojedinělé lokality. Dnes je jeho výskyt na východním Slovensku již málo pravděpodobný (Kováč. 1990).
Růst a věk: krátkověký druh, dožívající se 2—3 let. LIBOSVARSKÝ a KUX (1958) zjistili, že ve vzorku 366 zkoumaných kusů tvořily dvouleté ryby již jen 2 %. Z Žitného ostrova je znám nález jedince ve věku 2+, který měl hmotnost 21 g, tříleté ryby z melioračního kanálu u obce DiakovCe měly hmotnost v průměru 26 g. Dosahuje délky až 13 cm.
Potrava: živí se především vodními korýši, larvami hmyzu, splaveným hmyzem a pijavkami.
Rozmnožování: tření probíhá obvykle v dubnu až květnu při teplotě vody 12—18 °C. Samice nejprve upravuje v písku nebo v rostlinných zbytcích jamkovité hnízdo. do kterého klade několik set, u velkých jedinců i přes 2500 nažloutlých jiker o průměru do 2 mm. Potom se k hnízdu přiblíží obvykle 2—3 samci a jikry oplodní. Nakladené jikry i potěr stráží samice.
Význam: kriticky ohrožený. zákonem chráněný druh. Lokality s výskytem blatňáka by měly obdržet statut chráněných nalezišť s přísnou ochranou.Z hlediska jeho záchrany je cenné, že se blatňáka podařilo v Biologické stanici v Šúri v roce 1988 uměle rozmnožit (Kováč. 1990).
Popis: tělo protáhlé, hlava zakončena tupě, ústa malá s drobnými zoubky ocasní ploutev zaoblená, postranní čára chybí. Šupiny jsou i na svrchní části hlavy a na jejích stranách. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a 12—13 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 2 tvrdé a 5—6 měkkých paprsků. Podél těla je 33—36 příčných řad šupin. V ČR žije nominátní poddruh Umbra krameri krameri Walbaum, 1792.
Zbarvení: tělo má nazlátlou až červenohnědou barvu, břišní část je světlejší. Ploutve jsou průsvitné, načervenalé. Na těle jsou rozmístěny nepravidelně tmavé skvrny. uprostřed boků je podélný světlý pruh.
Pohlavní rozdily: nedostatečně známé.
Výskyt: žije v mělké, hustě zarostlé a dobře prohřívané stojaté nebo pomalu tekoucí vodě. V SR byl v minulosti zjištěn na východním Slovensku ve slepých ramenech Laborce a Bodrogu a na západním Slovensku především na Zitném ostrově, kde MIŠÍK (1965) odhadl až 13000 ks.ha-1 při 27,5 kg.ha-1. Podle literárních pramenů patřil v hustě zarostlých vodách mezi Čalovem, Medveďovem a Číčovem, podobně jakov bahnitých tůňkách Záhoria, mezi nejhojnější ryby. v odvodňovacím kanálu Medveďovo-Krúčovce zjistil MIŠÍK (1963) hodnoty 24 336 ks.ha a 77,4 kg.ha-1. V melioračních kanálech napojených na Čilizský potok tvořil blatňák v minulosti až 67% z celkového počtu zde nalezených ryb (BALON. 1967). V Somotorském melioračním kanálu u obce Malý Horeš byl v roce 1977 zastoupen v rybí obsádce v 56% početnosti a 16 % zjištěné biomasy. Díky rozsáhlým vodohospodářským
úpravám a zejména chemizaci v zemědělství v sedmdesátých letech se jeho stavy začaly snižovat a kritická situace nastala během let osmdesátých, kdy jeho populace byly omezené jen na ojedinělé lokality. Dnes je jeho výskyt na východním Slovensku již málo pravděpodobný (Kováč. 1990).
Růst a věk: krátkověký druh, dožívající se 2—3 let. LIBOSVARSKÝ a KUX (1958) zjistili, že ve vzorku 366 zkoumaných kusů tvořily dvouleté ryby již jen 2 %. Z Žitného ostrova je znám nález jedince ve věku 2+, který měl hmotnost 21 g, tříleté ryby z melioračního kanálu u obce DiakovCe měly hmotnost v průměru 26 g. Dosahuje délky až 13 cm.
Potrava: živí se především vodními korýši, larvami hmyzu, splaveným hmyzem a pijavkami.
Rozmnožování: tření probíhá obvykle v dubnu až květnu při teplotě vody 12—18 °C. Samice nejprve upravuje v písku nebo v rostlinných zbytcích jamkovité hnízdo. do kterého klade několik set, u velkých jedinců i přes 2500 nažloutlých jiker o průměru do 2 mm. Potom se k hnízdu přiblíží obvykle 2—3 samci a jikry oplodní. Nakladené jikry i potěr stráží samice.
Význam: kriticky ohrožený. zákonem chráněný druh. Lokality s výskytem blatňáka by měly obdržet statut chráněných nalezišť s přísnou ochranou.Z hlediska jeho záchrany je cenné, že se blatňáka podařilo v Biologické stanici v Šúri v roce 1988 uměle rozmnožit (Kováč. 1990).