Žijí v přírodě. Pro člověka mohou být i nechtěným sousedem

Jsou nedílnou součástí přírody, v roli mazlíčků těší, v roli škůdců ale spíš trápí a bojují s nimi téměř všechna města. Řeč je o zvířatech, ať už o bobrech, kormoránech, nutriích, či holubech. Města či jednotlivé spolky si od nich ale nenechají nic líbit!

Například v Litomyšli se v minulosti snažili dostat z města nutrie říční. Ty se velmi rychle rozmnožily, neboť se staly mazlíčky a lidé jim přinášeli ve velkém krmení. Dostatek stravy a příhodné klimatické podmínky jsou ale doslova rájem i pro další živočichy, jako jsou třeba krysy. Břehy řeky Loučné však doslova trpí.

Dva odchyty v loňském roce se zdařily pouze částečně a město musí řešit problém s vodními hlodavci znovu. Tentokrát však i s okolními obcemi. „Nejsou pouze v Litomyšli, ale i v dalších lokalitách toku Loučné, jejich počet odhadujeme na padesát," uvedla Jana Foltová z městského úřadu.
Žádají nekrmit!

Prvním opatřením proti hlodavcům bylo umístění cedulí o zákazu krmení. Další jsou v plánu ve spolupráci s odchytovou službou a Povodím Labe, které může obcím pomoci i s financováním řešení problému zvaného nutrie. V nejbližších týdnech by mělo být jasno, jak budou zvířata eliminována.

Mnozí občané se s ohledem na odchyt nutrií ptají, proč musí oblíbení živočichové zmizet. Důvodem je, že trvale ničí břehové porosty a narušují kořenový systém stromů. Stejně jako krysy, které se do opuštěných nor stahují, jsou přenašeči nejrůznějších chorob.

Břehy řek a potoků jsou domovem i dalšího hlodavce. Ve městech ale bobra evropského neuvidíte, vyhledává spíše klidné lokality mimo lidská sídla. A stejně jako nutriím i bobrům se u nás daří. Mnohde se, vzhledem k absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně, přemnožili.
Škůdci u Sázavy

Na Moravskotřebovsku se bobři vyskytují v povodí Třebůvky a částečně Moravské Sázavy. Potíže s nimi začaly asi před deseti lety. „Největší škody způsobují bobři zatopením pastvin a polí. V Kunčině byl před dvěma roky dokonce ohrožen vodní zdroj. A tím, jak se bobři posunuli o několik desítek metrů dopředu k mostu, hrozilo také zatopení silnice," přibližuje vedoucí moravskotřebovského odboru životního prostředí Pavel Báča.

Největší populace bobrů žije v Radkově. Odtud se rozšířili po toku Třebůvky do Městečka Trnávky a dále na Jevíčsko. Čtyři bobří hráze evidují ochránci mezi Sušicemi a Novou Vsí. Usadili se rovněž v oblasti mezi Rychnovem a Třebařovem, kde je několik rybníků. Odhaduje se, že bobrů může být na Moravskotřebovsku zhruba kolem stovky.

Zavalití hlodavci ničí stromy

Bobři jsou plachá zvířata. Více než oni samotní jsou často k vidění spíše stopy, které za sebou zanechávají. Na Orlickoústecku se vyskytují hlavně v lesích na Lanškrounsku, a to v okolí tamějších rybníků. „Působí škody ohryzem stromů, jako je například topol osika, olše, dub letní, popřípadě buk lesní a smrk ztepilý. Podle posledních průzkumů tam žijí tři bobří rodiny a přibývá jich," informovala tisková mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Bobr je u nás chráněným živočichem. Je přísně zakázáno škodlivě zasahovat do jeho přirozeného vývoje, zejména jej usmrcovat, zraňovat, rušit, chytat nebo chovat v zajetí. Jak se ale bránit proti jeho zásahům? Nejjednodušší je si napadané stromy či pozemek důkladně oplotit. Bobr je jedním ze sedmi živočichů, které již v roce 2000 zařadili zákonodárci do seznamu na poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
Bobři se živí mimo vegetační období především kůrou pokácených stromů. Denní spotřeba je až jeden kilogram kůry. Dospělý jedinec váží až třicet kilogramů a je rychlejší než člověk.

Kormoráni škodí

Černá smrt. Tak někteří rybáři přezdívají kormoránům velkým, kteří na mnoha místech republiky ve velkém likvidují rybí společenstva. Zhruba na dvacet kusů predátorů potrápilo letos v zimě i rybáře v nekořském revíru. „Škodí v každém revíru, zvlášť když bylo zamrzlo," konstatoval jednatel rybářů v Nekoři Jiří Pomikálek. Škody se ale dají vyčíslit těžko. Od roku 2012 už kormorán není na seznamu ohrožených druhů a smí se tedy střílet. Povolení uděluje obec s rozšířenou působností. Podle ornitologů je jejich odstřelování zbytečné. „Bez ohledu na odstřel a jiné plašení je kormoránů u nás v zimě stále stejně. Reálně se dá říct, že odstřel nemá žádný efekt," uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Vedle kormoránů pak rybáře trápí i volavky a vydry.

KORMORÁNI JIM „PIJÍ KREV"

Hejna kormoránů, která požírají ve velkém ryby, trápí rybníkáře a rybáře v celém Česku, Pardubicko nevyjímaje. Kormoráni „pijí krev" rybářům i kvůli tomu, že spoustu ryb neuloví, ale jen poraní, a ty často následně uhynou.

Rybáři dostali nově možnost domluvit se s myslivci, kteří mohou regulovat počet kormoránů odstřelem. „Kormoráni nám působí velké škody neustále, a to kolem 800 tisíc ročně. Stát bohužel za ně přestal poskytovat před třemi lety náhrady. Zatím se nám podařilo získat povolení na odstřel kormoránů. Myslivci mohou v blízkosti rybníků střílet tyto ptáky od 1. října do 31. března, přičemž se tento termín dá prodloužit až do konce dubna. Povolení nám udělily krajský úřad a ministerstvo zemědělství na pět let," uvedl porybný Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč Miroslav Škoda.

Získat povolení k odstřelu těchto rybožravých ptáků ovšem není vždy úplně jednoduché, své o tom vědí pardubičtí rybáři, kterým páchali kormoráni, kteří se usadili na Labi u zdymadla a u Kunětic, enormní škody celou zimu.

„Povolení na odstřel se těžkou domlouvá – ve městě se střílet nesmí, neboť tam není žádná honitba, v Kuněticích jsou hranice dvou honiteb, takže se musíme domluvit s více mysliveckými sdruženími… Nebojujeme ovšem jenom s kormorány, vrásky na čele nám dělají i volavky, ty nám teď vyzobali násady štik, dále i vydry, které chodí lovit klidně i do rybochovného zařízení. Tato zvířata nemají přitom žádného přirozeného nepřítele," svěřil se Václav Horák, jednatel pardubické místní organizace Českého rybářského svazu.

ODSTŘELOVALI SE UŽ ZA PERNŠTEJNŮ

S tím, že jsou kormoráni u nás přemnožení a že je třeba je regulovat, souhlasí i ornitolog Vladimír Lemberk z Východočeské pobočky České ornitologické společnosti.

„V Česku jsou všichni kormoráni tažní, do střední Evropy přilétají ze severu Evropy. Výjimkou je jen malá hnízdící populace v jižních Čechách, ta se ovšem nijak nerozrůstá. Počty kormoránů ovšem celoevropsky stoupají. Důležité je říci, že počty rybožravých ptáků rostou úměrně potravní nabídce – když je víc ryb, je i více ptáků, kteří se jimi živí. Kormoráni škody nyní opravdu působí, takže je třeba je regulovat. Jsou doklady, že se kormoráni odstřelovali už za Pernštejnů, takže to není nic nového", vysvětluje ptakoznalec, přitom se však zastává volavek.

„Počty volavek se sice zvýšily, nikoli však dramaticky. Volavka je pták u nás hnízdící a – na rozdíl od kormorána – se neživí pouze rybami, ale i drobnými hlodavci a bezobratlými," doplnil ornitolog.

Ačkoli hodně rybářů kormoránům nemůže přijít na jméno, někteří z nich jsou ke kormoránům celkem smířliví, jako třeba Jan Pačovský z Pardubic. „Slyšel jsem o případech, kdy kormoráni zlikvidovali velkou část rybí populace, a to především rybího potěru. Nevím, jestli kormorán má nějakého přirozeného nepřítele, nebo zda jejich stav může být regulován pouze člověkem. Každopádně bych regulaci výskytu kormoránů prováděl citlivě," míní rekreační rybář.


Autor: Petr Šilar, Jiří Šmeral, Iva Janoušková
Zdroj: https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/ziji-v-prirode-pro-cloveka-mohou-byt-i-nechtenym-sousedem-20170405.html