Vraťte rybníky státu, nařídil soud třeboňským rybářům. Zájem o ně mají církve v rámci restitucí
Průlomový rozsudek z podnětu církve upozorňuje na spornou privatizaci dnešního Rybářství Třeboň.
Největší české rybářství ovládlo před čtvrtstoletím jeho tehdejší vedení. O sporných církevních majetcích zřejmě vědělo.
U soudů jsou další žaloby na společnost.
Příští týden začnou podzimní výlovy v největší české rybníkářské skupině Rybářství Třeboň. Do listopadu chtějí rybáři pochytat kapry z 250 rybníků. Některé z nich možná společnost vyloví naposledy − protože je bude muset vrátit státu. Čtvrtstoletí po privatizaci někdejšího Státního rybářství Třeboň vychází najevo, že firma spjatá s šedou eminencí jihočeské politiky Pavlem Dlouhým nejspíš získala část rybníků neoprávněně. V minulosti totiž patřily římskokatolické církvi a vztahoval se na ně takzvaný blokační paragraf. Ten zakazoval převod pozemků až do přijetí restitučního zákona.
Nedávno padl první rozsudek, který nasměroval několik rybníků zpátky pod stát. Okresní soud v Českých Budějovicích dal na konci září za pravdu žalobě českokrumlovské farnosti, která se dožaduje šesti rybníků v okolí Vlachnovic a Petrovic u Borovan (aby mohla církev oficiálně požádat o jejich vydání, musí se nejdříve vrátit státu). V součtu mají rozlohu asi jen 21 hektarů, což je pouze zlomek třeboňského impéria (celkem přes osm tisíc hektarů rybníků).
U soudů jsou však další církevní žaloby proti firmě. Rybníků se domáhají farnosti v Novosedlech nad Nežárkou a v Lutové, žalobu na vrácení několika rybníků podalo také cisterciácké opatství z Vyššího Brodu.
O rybníky se původně hlásili také premonstráti z kláštera v západočeské Teplé, ti ale svoje žaloby stáhli kvůli pochybnostem, zda o ně z právního hlediska nepřišli už před únorem 1948. Rozsudek je zatím nepravomocný. "Soudní rozhodnutí potvrzuje oprávněnost našich nároků," řekl HN právní zástupce farnosti v Českém Krumlově Jakub Kříž. Rybářství se pravděpodobně odvolá, přestože to zatím nepotvrdilo. "Nemáme ještě k dispozici rozsudek, proto se nemůžeme k ničemu vyjadřovat," vzkázal po své asistentce Jan Hůda, předseda představenstva společnosti Rybářství Třeboň Hld. a.s., jež zastřešuje skupinu.
Členem představenstva je také Pavel Dlouhý, místostarosta Hluboké za ODS. Jeho manželka Jana je s podílem 37 procent největším akcionářem rybářství.
Pro největšího producenta sladkovodních ryb v Evropě, který ročně prodá kolem 3000 tun kaprů, je průlomový verdikt nepříjemný i proto, že po letech znovu otevřel téma sporné privatizace. Šéf společnosti Hůda už v květnu ostře napadal nároky církve, obvinil její zástupce z podvodu a vedení firmy na ně podalo trestní oznámení. Politickou oporu získal v hejtmanovi Jiřím Zimolovi (ČSSD), který Hůdu proti církvi podpořil na červnové tiskové konferenci.
U českobudějovického soudu nicméně rybáři s tvrzením, že zprivatizovali církevní rybníky v dobré víře, narazili. V privatizačním projektu se totiž přímo uvádí, že dotyčné rybníky pocházejí z církevních majetků. Z dokumentace je také zřejmé, že na stát přešly až po únoru 1948, což znamená, že se na ně vztahují církevní restituce.
Privatizaci Státního rybářství Třeboň připravoval tentýž management, který mu dodnes šéfuje. Hůda a další členové představenstva vedli už státní podnik. Jak navíc zdůraznila zpráva Národního kontrolního úřadu (NKÚ) z roku 1995, Hůda podepisoval privatizační dokumenty nejen za předávající stranu, ale i za Rybářství Třeboň jako nabyvatele a současně za Fond národního majetku (FNM), který zastupoval. Podle kontrolorů to "neumožnilo objektivní výkon kontroly převodu majetku".
Také díky závěrům kontroly NKÚ se v 90. letech hovořilo o možném přehodnocení privatizace rybářství. Stanovisko úřadu zkoumalo i Nejvyšší státní zastupitelství, případ ale odložilo. Po nástupu vlády Miloše Zemana se rybářství dostalo na seznam firem, na jejichž privatizaci si měla posvítit policejní akce Čisté ruce, ta však skončila téměř bez výsledků.
Meziresortní komisi, která privatizační projekt v roce 1991 schválila, vedl Vlastimil Tlustý, tehdy náměstek ministerstva zemědělství, později vysoký politik ODS a ministr financí. Dnes si nevybavuje, že se v dokumentech odkazovalo na církev. "Pokud bylo doloženo, že se jedná o původní církevní majetek, byl z privatizace vyjímán. Pravděpodobně to tedy doloženo nebylo. Víc k tomu po 25 letech nemohu uvést," říká dnes Tlustý. Podobně se vyjádřil také Tomáš Ježek, který projekt stvrdil podpisem jako ministr zodpovědný za privatizaci: "Je mi líto, ale podklady nemám a z paměti nic nevylovím."
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-65466230-vratte-rybniky-naridil-soud-trebonskym-rybarum
Tomáš Pergler