Ryby hynou ve velkém
Nejdříve kormoráni, nyní extrémní sucha. Jako by rybáři na Opavsku byli prokletí. „Musím přiznat, že je to opravdu velký problém,\" svěřil se hospodář opavské pobočky Českého rybářského svazu Miroslav Kiszka.
Nejdříve kormoráni, nyní extrémní sucha. Jako by rybáři na Opavsku byli prokletí. „Musím přiznat, že je to opravdu velký problém," svěřil se hospodář opavské pobočky Českého rybářského svazu Miroslav Kiszka.
S krizí se potýkají nejen potoky, ale také chovné rybníky. „Chovné potoky, kde lze lovit pstruhy, jsou takřka vyschlé. V některých místech jsou už pouze kaluže, které se vlivem vysokých teplot navíc ještě prohřívají. Úhyn je tím pádem obrovský," posteskl si Kiszka. Krize je například v potoce v Žimrovicích nebo v Heraltickém potoce. Ty jsou takřka bez vody.
O moc lépe na tom ale nejsou ani chovné rybníky. Největší problém mají ty tzv. nebeské, které jsou závislé na srážkách. Nejenže je v nich úbytek vody až o metr a půl, ale zároveň nejsou okysličené. „Naštěstí nám dobrovolně pomáhají hasiči. Tím, že rybníky prostřikují, zajistí cirkulaci a okysličení vody," pochvaloval si Miroslav Kiszka.
Podle něj je důležité, aby ryby především přežily noc. Ta je totiž pro ně nejkrizovější. Rybníky už byly prostříkávány například v Holasovicích nebo v Uhlířově. „Jsem rád, že ti, kdo můžou, pomáhají," uvedl Miroslav Kiszka. „Kdyby se rybáři pro záchranu ryb doslova neobětovali, je s nimi konec," upozornil.
Zároveň dodal, že takové sucho zaznamenali naposledy před pěti lety.
Extrémní sucho se ale nevyhnulo například ani Oticím. „V současné době řešíme především následky," uvedl starosta Otic Vladimír Tancík. „Měli jsme problém s rybami ve Hvozdnici. Došlo k velkému úhynu. Volali jsme kvůli tomu i policii a hasiče a ti potvrdili, že ryby uhynuly kvůli suchu," postěžoval si.
O uhynulé ryby se pak musel postarat rybářský svaz. Jinak si v Oticích například musí zalévat svá hřiště sportovci. Oproti tomu Bolatice sucho nezaskočilo. „Vody máme dostatek, máme totiž své vrty," uvedl starosta obce Bolatice Herbert Pavera. „Akorát zaléváme jednou až dvakrát týdně naše stromy a keře, nespoléháme na déšť," uzavřel.
Momentální stav, kdy panuje v našem kraji nebývalé sucho, monitorují rovněž na Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHÚ). „Dle dat, které máme z on-line měření, jsou hladiny řek opravdu pod dlouhodobým měsíčním i ročním normálem. V povodí řeky Opavy to je v rozmezí sedmi až čtyřiadvaceti procent dlouhodobého měsíčního normálu. Na většině stanic se přitom hodnoty pohybují buď na nebo těsně pod hranicí sucha," potvrzuje Šárka Maděřičová z regonálního předpovědního pracoviště ČHÚ v Ostravě.
Jak dále vysvětluje, tak pojem sucho je definován jako 355denní voda, což znamená, že s určitou pravděpodobností je 355 dní v roce v korytě dodržen stanovený průtok. „Pro přesné vyhodnocení a stanovení jak moc suchý je srpen či rok, je ale nutné počkat až na hydrologické vyhodnocení," dodává Maděřičová.
A jaká je prognóza na další dny? Nejen rybáři jistě rádi uslyší, že existuje naděje na zlepšení. Přes naše území má prý totiž jen velice pomalu přecházet zvlněná studená fronta spojená s občasným deštěm, přeháňkami nebo bouřkami. „Hladiny řek by ale mohly zvednout pouze výraznější úhrny srážek, a to zejména v bouřkách. Nyní nelze přesně určit, v kterých lokalitách to bude, a tudíž ani z hydrologického hlediska nelze říct, kdy se situace nejen v povodí Opavy zlepší," krotí předčasný optimismus Šárka Maděřičová.
Ve dvou řekách na Jihlavsku uhynuly ryby
Uhynulé ryby našel ve čtvrtek náhodný svědek v řece Šlapanka na Polensku. Šlo až o 150 kilogramů ryb. Převážně jelci a ploštice zahynuli přibližně na dvou kilometrech dlouhém úseku. To ale není jediný případ ze čtvrtka. K dalšímu úhynu došlo také na řece Jihlavě v Malém Beranově.
Příčina úhynu ryb na Polensku zatím není známá. „Policisté na místě odebrali vzorky vody, ryb a půdy. Případ prověřují," uvedla jihlavská policejní mluvčí Jana Kroutilová.
Přímo na místě na Šlapance byl rybář Josef Mokrý. „Původně jsme si mysleli, že je to havárie, že nám sem mlékárna pustila odpadní vody nebo že se se sem po dešti spláchly prášky, co vozí družstevníci. Ale ryby pravděpodobně uhynuly kvůli nedostatku kyslíku," řekl Mokrý s tím, že škoda se pohybuje přes sedm tisíc korun.
Nedostatek kyslíku ve vodě byl zřejmě příčinou úhynu ryb také v druhém případě. Tedy na řece Jihlavě v Malém Beranově.
O obou událostech se policie dozvěděla ve čtvrtek ráno. Podle předsedy Moravského rybářského svazu Jana Kopřivy však mohlo dojít k tomu, že ryby někdo otrávil. „To všechno ale ukážou až testy hygieniků," řekl Kopřiva.
To, že mají ryby nedostatek kyslíku a kvůli tomu hynou, se totiž podle něj stává spíše na rybnících. „Někdy se stane, že ve vodě nastane kyslíkový deficit. Nemusí to být jenom tím, že je tam malý průtok, ale na vině může být i náhlý pokles tlaku vzduchu. Běžné to ale není," přiblížil předseda svazu.
Mokrý si pamatuje, že problém s nedostatkem kyslíku byl na Šlapance ve stejném úseku zhruba před třinácti lety.
Příčinami úhynu ryb v obou řekách se společně s rybáři a policisty začali zabývat pracovníci inspekce životního prostředí, vodoprávních úřadů i vodárenských společností.
Policisté odhadují, že šlo o shodu dvou událostí ve stejném čase. „Nic nenasvědčuje tomu, že by oba případy spolu nějak bezprostředně souvisely," poznamenala policejní mluvčí Kroutilová.
Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové současné počasí ve spojení s déle trvajícím suchem, nižšími stavy vody v řekách a vyšší teplotou vody podobné jevy přineslo i na dalších místech.
Zdroj: Deník.cz
S krizí se potýkají nejen potoky, ale také chovné rybníky. „Chovné potoky, kde lze lovit pstruhy, jsou takřka vyschlé. V některých místech jsou už pouze kaluže, které se vlivem vysokých teplot navíc ještě prohřívají. Úhyn je tím pádem obrovský," posteskl si Kiszka. Krize je například v potoce v Žimrovicích nebo v Heraltickém potoce. Ty jsou takřka bez vody.O moc lépe na tom ale nejsou ani chovné rybníky. Největší problém mají ty tzv. nebeské, které jsou závislé na srážkách. Nejenže je v nich úbytek vody až o metr a půl, ale zároveň nejsou okysličené. „Naštěstí nám dobrovolně pomáhají hasiči. Tím, že rybníky prostřikují, zajistí cirkulaci a okysličení vody," pochvaloval si Miroslav Kiszka.
Podle něj je důležité, aby ryby především přežily noc. Ta je totiž pro ně nejkrizovější. Rybníky už byly prostříkávány například v Holasovicích nebo v Uhlířově. „Jsem rád, že ti, kdo můžou, pomáhají," uvedl Miroslav Kiszka. „Kdyby se rybáři pro záchranu ryb doslova neobětovali, je s nimi konec," upozornil.
Zároveň dodal, že takové sucho zaznamenali naposledy před pěti lety.
Extrémní sucho se ale nevyhnulo například ani Oticím. „V současné době řešíme především následky," uvedl starosta Otic Vladimír Tancík. „Měli jsme problém s rybami ve Hvozdnici. Došlo k velkému úhynu. Volali jsme kvůli tomu i policii a hasiče a ti potvrdili, že ryby uhynuly kvůli suchu," postěžoval si.
O uhynulé ryby se pak musel postarat rybářský svaz. Jinak si v Oticích například musí zalévat svá hřiště sportovci. Oproti tomu Bolatice sucho nezaskočilo. „Vody máme dostatek, máme totiž své vrty," uvedl starosta obce Bolatice Herbert Pavera. „Akorát zaléváme jednou až dvakrát týdně naše stromy a keře, nespoléháme na déšť," uzavřel.
Momentální stav, kdy panuje v našem kraji nebývalé sucho, monitorují rovněž na Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHÚ). „Dle dat, které máme z on-line měření, jsou hladiny řek opravdu pod dlouhodobým měsíčním i ročním normálem. V povodí řeky Opavy to je v rozmezí sedmi až čtyřiadvaceti procent dlouhodobého měsíčního normálu. Na většině stanic se přitom hodnoty pohybují buď na nebo těsně pod hranicí sucha," potvrzuje Šárka Maděřičová z regonálního předpovědního pracoviště ČHÚ v Ostravě.
Jak dále vysvětluje, tak pojem sucho je definován jako 355denní voda, což znamená, že s určitou pravděpodobností je 355 dní v roce v korytě dodržen stanovený průtok. „Pro přesné vyhodnocení a stanovení jak moc suchý je srpen či rok, je ale nutné počkat až na hydrologické vyhodnocení," dodává Maděřičová.
A jaká je prognóza na další dny? Nejen rybáři jistě rádi uslyší, že existuje naděje na zlepšení. Přes naše území má prý totiž jen velice pomalu přecházet zvlněná studená fronta spojená s občasným deštěm, přeháňkami nebo bouřkami. „Hladiny řek by ale mohly zvednout pouze výraznější úhrny srážek, a to zejména v bouřkách. Nyní nelze přesně určit, v kterých lokalitách to bude, a tudíž ani z hydrologického hlediska nelze říct, kdy se situace nejen v povodí Opavy zlepší," krotí předčasný optimismus Šárka Maděřičová.
Ve dvou řekách na Jihlavsku uhynuly ryby
Uhynulé ryby našel ve čtvrtek náhodný svědek v řece Šlapanka na Polensku. Šlo až o 150 kilogramů ryb. Převážně jelci a ploštice zahynuli přibližně na dvou kilometrech dlouhém úseku. To ale není jediný případ ze čtvrtka. K dalšímu úhynu došlo také na řece Jihlavě v Malém Beranově.
Příčina úhynu ryb na Polensku zatím není známá. „Policisté na místě odebrali vzorky vody, ryb a půdy. Případ prověřují," uvedla jihlavská policejní mluvčí Jana Kroutilová.
Přímo na místě na Šlapance byl rybář Josef Mokrý. „Původně jsme si mysleli, že je to havárie, že nám sem mlékárna pustila odpadní vody nebo že se se sem po dešti spláchly prášky, co vozí družstevníci. Ale ryby pravděpodobně uhynuly kvůli nedostatku kyslíku," řekl Mokrý s tím, že škoda se pohybuje přes sedm tisíc korun.
Nedostatek kyslíku ve vodě byl zřejmě příčinou úhynu ryb také v druhém případě. Tedy na řece Jihlavě v Malém Beranově.
O obou událostech se policie dozvěděla ve čtvrtek ráno. Podle předsedy Moravského rybářského svazu Jana Kopřivy však mohlo dojít k tomu, že ryby někdo otrávil. „To všechno ale ukážou až testy hygieniků," řekl Kopřiva.
To, že mají ryby nedostatek kyslíku a kvůli tomu hynou, se totiž podle něj stává spíše na rybnících. „Někdy se stane, že ve vodě nastane kyslíkový deficit. Nemusí to být jenom tím, že je tam malý průtok, ale na vině může být i náhlý pokles tlaku vzduchu. Běžné to ale není," přiblížil předseda svazu.
Mokrý si pamatuje, že problém s nedostatkem kyslíku byl na Šlapance ve stejném úseku zhruba před třinácti lety.
Příčinami úhynu ryb v obou řekách se společně s rybáři a policisty začali zabývat pracovníci inspekce životního prostředí, vodoprávních úřadů i vodárenských společností.
Policisté odhadují, že šlo o shodu dvou událostí ve stejném čase. „Nic nenasvědčuje tomu, že by oba případy spolu nějak bezprostředně souvisely," poznamenala policejní mluvčí Kroutilová.
Podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové současné počasí ve spojení s déle trvajícím suchem, nižšími stavy vody v řekách a vyšší teplotou vody podobné jevy přineslo i na dalších místech.
Zdroj: Deník.cz