Pytláků na Prostějovsku přibývá, čílí se rybáři

 „Děti zabily na přehradě štiku kamenem. Prostě ji chytily, bacily do hlavy, daly do tašky a pelášily pryč," překvapil redakci hrůznou příhodou Pavel Müller, jednatel prostějovského rybářského svazu. Viděl je podle něj někdo ze šlapadla na vodě, a tak to rybářům oznámil.


„Pytlačení je mezi nerybáři a bohužel i mezi některými rybáři velmi rozšířené. Jde o stálý celorepublikový trend, který se, naneštěstí, díky našim lidem rozšířil i do zahraničí," řekl Pavel Müller.

Přiznal také, že to je potom opravdová ostuda, když takového člověka v cizině chytí se zakázaným úlovkem a nahlásí do České republiky.
Pytlačení se připisuje spíše starší generaci

„Musím ale říci, že pytlačení se týká spíše starší generace. Mladí lidé se chovají u vody klidně, připravují se zodpovědně na lov, a když chytí svou rybu, vyfotí se s ní a obvykle ji zase pustí," řekl jednatel prostějovských rybářů.

Často se podle něj také stává, že než úlovek vrátí zpátky do vody, ještě jej i ošetří.

„Tohle starší lidé udělají málokdy. Mnohdy táhnou rybu za sebou po štěrku, protože se k ní ani nechtějí sehnout," dodal.

Starší pytláci si zakázaným chytáním obvykle přivydělávají, ryby potom prodávají dál a za získané peníze si podle slov Pavla Müllera koupí třeba cigarety.

Nedávno narazil i na případ, kdy jeden člověk chytil podle záznamů asi 110 kilo ryb a chtěl další povolenku na nový lov. „To je extrém, takové množství by přece nikdo normální sám nesnědl," zamyslel se jednatel.

Jindy chce někdo ulovit svůj kus za každou cenu. A může to být třeba rybář s povolením. „Teď tu mám takový čerstvý případ z jižní Moravy. Rybářka měla nahozeno na sumce, a tak na háček napíchla asi třiceticentime­trového kapra, což se nesmí. Mohla použít rybu o deset centimetrů větší, kterou by předtím chytila, to je povolené. Přišla o papíry a ještě má velkou ostudu," řekl Pavel Müller, který mnohdy jednání kolegů nemůže pochopit.
Pokuta místo provazu

A jak se proti pytlačení bránit? „Jednoduché to není. Rozšiřujeme rybářské stráže, ale všude být nemůžeme. A pokuta pět set korun za přestupek je směšná. Abychom ji mohli uložit, musí pytlák chytit pět až šest kilo ryb," dodal. A domnívá se, že se proti pytlačení moc dělat nedá.

Lidé kontrolují vodní toky ve svém volném čase, profesionální rybářská stráž si své cesty plánuje, takže je často daleko od místa, kde se právě něco stalo. „Pravda je, že když se někde objeví na břehu policie, lidé hned utečou. A před sedmi lety se na Mušově dokonce střílelo," vzpomněl si Pavel Müller, který je z mezilidských vztahů ve své branži zklamaný. „Za Jakuba Krčína pytláky věšeli pro výstrahu na stromě u rybníka, aby ho všichni viděli. Co udělat v dnešní době, aby se situace zlepšila, to nevím. Naše původní poslání bylo zarybňovat vodu. A kam to dospělo," povzdechl si.

Mezi myslivci je situace o něco lepší. „V létě moc problémy nemáme, protože je vzrostlá vegetace a zvěř se v ní dobře schová," řekl jednatel prostějovské Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Procházka.

„Nás trápí to, že zvěř zahyne na silnicích, kde ji srazí auta. Jen mezi Brodkem u Prostějova a Drysicemi to bylo za tři měsíce sedmnáct kusů, mezi kterými byli jeleni i daněk," upřesnil.

Vrásky dělá myslivcům i přirozený úbytek zvěře, jako jsou koroptve, bažanti a zajíci. „Ještě chvíli a stejně nebudeme mít co lovit," řekl Jiří Procházka na závěr.

Autor: MARCELA ŽŮRKOVÁ
Zdroj: https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/pytlaku-na-prostejovsku-pribyva-cili-se-rybari-20160722.html