Parníky u Tančícího domu ženou kapříky rovnou na háček
Rybářská Praha, kam se sjíždějí lidé z celé země: dvouapůlmetrový sumec, střílející pytláci, ale i soutěže pro děti o ceny. Horské pstruhové potoky sice v metropoli a okolí nenajdete, ale i tak si tady můžete užít lovu třeba i této velmi oblíbené ryby.
Rybářská Praha, kam se sjíždějí lidé z celé země: dvouapůlmetrový sumec, střílející pytláci, ale i soutěže pro děti o ceny. Horské pstruhové potoky sice v metropoli a okolí nenajdete, ale i tak si tady můžete užít lovu třeba i této velmi oblíbené ryby.
"Máme třináct revírů, kde se pstruzi dají chytat. Je to třeba Kocába, Radotínský a Pitkovický potok nebo Výmola v Praze-východ," říká pro deník Metro Karel Anders, předseda Pražského rybářského svazu. Skrze okno svítí slunce do nového podolského sídla svazu, který měl v červnu 36 412 členů. Jeho šedesátiletý šéf pochází z rybářské rodiny a koníček, kterému se věnuje od dětství, se mu stal i povoláním.
Máte teď přes 36 tisíc členů. Tito lidé v Praze a okolí chytají, nebo jsou tu jen registrovaní?
Záleží na typu povolenky, ale všichni mohou chytat minimálně v našich revírech. Zároveň se trochu pochlubím, že máme skvěle zarybněno, takže naopak k nám na pražské revíry jezdí lovit i rybáři z jiných částí země.
Co kde v Praze může rybář ulovit?
Máme tu krásné stojaté lokality jako Hostivař, Kyjský rybník či Džbán. Naše povolenka platí ale i ve Vraném nad Vltavou či Štěchovicích. A najdete tu i trofejní kusy. Před časem jsme lovili Hostivař kvůli odbahnění a největší sumec tam měl 243 centimetrů a vážil přes devadesát kilo. Tolstolobik měřil 120 centimetrů a měl přes 40 kilo.
Jak je starý takhle velký sumec?
Může mít 40 i 50 let. Takhle dlouho vlastně Hostivařská přehrada nebyla slovena. Tyto obry jsme pak převezli do jiných revírů.
Stánkaři na náplavce pod Tančícím domem mi před lety říkali, že tam tahají z vody osmikilové kapry…
To platí. A k úlovku tam pomáhají parníky. Když přirážejí ke břehu, tak zvíří dno, což z něj zvedne spoustu živočichů. Kapr začne být aktivnější a chytá je. Mezi tím plave i nástraha – a už ho má rybář na prutu.
Vltava v centru je dobrá oblast na chytání ryb?
Je to velice úspěšný revír, samozřejmě chybí klid přírody, ale zase to mají lidé blízko. Vltava má kvalitní vodu, daří se zde i lososovitým rybám.
Chlapíci ze stánku prý kapry pouštěli. Dají se ale jíst ryby třeba zpod Karlova mostu?
Určitě.
A co bych si teď mohl ulovit?
Všechny ryby od minimální povolené míry výš. A už měsíc, od 16.června, také dravce. Do té doby byli hájení. Od půlky června si tedy můžete nechat štiku, sumce, candáta, bolena dravého…
Zmiňujete minimální míru, je i nějaká maximální povolená?
Jediné omezení začíná být poslední dobou u kapra. Říká se tomu Akce K 70, kdy by měl rybář pustit kapra většího než 70 centimetrů zpět, kde ho chytil. Tohle je pro nás adrenalin. Přelstít velkou rybu, zdolat ji a šetrně jí zase vrátit svobodu.
Jaký byl váš největší boj s rybou?
Ten, který jsem prohrál. Když ryba pořád jede a jede, vy jen koukáte, pak udělá třeba kotrmelec, přetrhne vlasec nebo se vyhákne a je pryč. Ani nevíte, co to bylo. To mohl být čtyřicetikilový sumec stejně jako pětadvacetikilový kapr.
A největší úspěchy?
Štika, co měla 80 centimetrů. Já jsem ale spíše na pstruhy. A tam si vážím, když má potočák nebo duhák 48 centimetrů.
Nebezpečí s ozbrojenými pytláky
Rybářský svaz v Praze zažil případy, kdy se dopadení lidé postavili na odpor.
Stane se, že praští strážného nebo ho hodí do vody a utečou. Nejdrastičtější případ se odehrál před dvěma lety, kdy pytláci porybného postřelili. Naštěstí to byla zbraň malého kalibru – a trefili ho do náprsní tašky. Ubránil se jen díky výstražné střelbě do země. Už také svaz doporučuje, aby radši chodili ve dvou, ve třech. Případ se odehrál v Lahovicích, u soutoku Berounky s Vltavou.
Podle šéfa pražského územního svazu Karla Anderse jde často o zahraniční dělníky zvýchodu, kteří si tak vylepšují finanční situaci. "Týká se to ale i mnoha Čechů, kteří se chtějí obohatit. Máme dobrovolnou rybářskou stráž z našich členů i několik profesionálů," řekl.
Zdroj: Metro.cz
"Máme třináct revírů, kde se pstruzi dají chytat. Je to třeba Kocába, Radotínský a Pitkovický potok nebo Výmola v Praze-východ," říká pro deník Metro Karel Anders, předseda Pražského rybářského svazu. Skrze okno svítí slunce do nového podolského sídla svazu, který měl v červnu 36 412 členů. Jeho šedesátiletý šéf pochází z rybářské rodiny a koníček, kterému se věnuje od dětství, se mu stal i povoláním.
Máte teď přes 36 tisíc členů. Tito lidé v Praze a okolí chytají, nebo jsou tu jen registrovaní?
Záleží na typu povolenky, ale všichni mohou chytat minimálně v našich revírech. Zároveň se trochu pochlubím, že máme skvěle zarybněno, takže naopak k nám na pražské revíry jezdí lovit i rybáři z jiných částí země.
Co kde v Praze může rybář ulovit?
Máme tu krásné stojaté lokality jako Hostivař, Kyjský rybník či Džbán. Naše povolenka platí ale i ve Vraném nad Vltavou či Štěchovicích. A najdete tu i trofejní kusy. Před časem jsme lovili Hostivař kvůli odbahnění a největší sumec tam měl 243 centimetrů a vážil přes devadesát kilo. Tolstolobik měřil 120 centimetrů a měl přes 40 kilo.
Jak je starý takhle velký sumec?
Může mít 40 i 50 let. Takhle dlouho vlastně Hostivařská přehrada nebyla slovena. Tyto obry jsme pak převezli do jiných revírů.
Stánkaři na náplavce pod Tančícím domem mi před lety říkali, že tam tahají z vody osmikilové kapry…
To platí. A k úlovku tam pomáhají parníky. Když přirážejí ke břehu, tak zvíří dno, což z něj zvedne spoustu živočichů. Kapr začne být aktivnější a chytá je. Mezi tím plave i nástraha – a už ho má rybář na prutu.
Vltava v centru je dobrá oblast na chytání ryb?
Je to velice úspěšný revír, samozřejmě chybí klid přírody, ale zase to mají lidé blízko. Vltava má kvalitní vodu, daří se zde i lososovitým rybám.
Chlapíci ze stánku prý kapry pouštěli. Dají se ale jíst ryby třeba zpod Karlova mostu?
Určitě.
A co bych si teď mohl ulovit?
Všechny ryby od minimální povolené míry výš. A už měsíc, od 16.června, také dravce. Do té doby byli hájení. Od půlky června si tedy můžete nechat štiku, sumce, candáta, bolena dravého…
Zmiňujete minimální míru, je i nějaká maximální povolená?
Jediné omezení začíná být poslední dobou u kapra. Říká se tomu Akce K 70, kdy by měl rybář pustit kapra většího než 70 centimetrů zpět, kde ho chytil. Tohle je pro nás adrenalin. Přelstít velkou rybu, zdolat ji a šetrně jí zase vrátit svobodu.
Jaký byl váš největší boj s rybou?
Ten, který jsem prohrál. Když ryba pořád jede a jede, vy jen koukáte, pak udělá třeba kotrmelec, přetrhne vlasec nebo se vyhákne a je pryč. Ani nevíte, co to bylo. To mohl být čtyřicetikilový sumec stejně jako pětadvacetikilový kapr.
A největší úspěchy?
Štika, co měla 80 centimetrů. Já jsem ale spíše na pstruhy. A tam si vážím, když má potočák nebo duhák 48 centimetrů.
Nebezpečí s ozbrojenými pytláky
Rybářský svaz v Praze zažil případy, kdy se dopadení lidé postavili na odpor.
Stane se, že praští strážného nebo ho hodí do vody a utečou. Nejdrastičtější případ se odehrál před dvěma lety, kdy pytláci porybného postřelili. Naštěstí to byla zbraň malého kalibru – a trefili ho do náprsní tašky. Ubránil se jen díky výstražné střelbě do země. Už také svaz doporučuje, aby radši chodili ve dvou, ve třech. Případ se odehrál v Lahovicích, u soutoku Berounky s Vltavou.
Podle šéfa pražského územního svazu Karla Anderse jde často o zahraniční dělníky zvýchodu, kteří si tak vylepšují finanční situaci. "Týká se to ale i mnoha Čechů, kteří se chtějí obohatit. Máme dobrovolnou rybářskou stráž z našich členů i několik profesionálů," řekl.
Zdroj: Metro.cz