Kormoráni v Praze

Na Trojském ostrově je nocoviště a shromaždiště kormoránů. Ti se tu vyskytují zpravidla od září do března nebo dubna, přičemž jejich počty kulminují v prosinci či lednu. V některých zimách jsme tu zaznamenali až 1600 ptáků. Teď je tady zhruba kolem 2500 kusů, jejich maximální počet tu lze vidět večer, před západem slunce. Během dne je tu ptáků podstatně méně, protože ještě před rozedněním odlétají na jiné části Vltavy, někteří dokonce až na Berounku nebo Sázavu. 

Kormorán loví potravu při potápění ve vodě. Zajímavé je, že počty kormoránů v Praze v zimě dosahují zhruba 2500 jedinců, znamená to tedy, že je tu z Vltavy denně vyloveno asi tuna a půl ryb! Přesto Vltava nezůstává prázdná, kormoráni se sem každý rok vracejí, je vidět, že je řeka poměrně bohatá na život. 

Z hlediska kormoránů bylo ovšem zásadní změnou především oteplení vod, a to nejen třeba v Praze, ale vůbec v celé střední Evropě. Hlavně v poválečné době vznikly mnohé přehrady, jezy, pod nimiž řeky nezamrzají, navíc se rozvinuly velké městské aglomerace, z nichž je poměrně velký únik tepla, které opět pomáhá oteplovat vodu a ta pak nezamrzá. A kormoráni, kteří dřív létali na zimoviště několik tisíc kilometrů ze severní Evropy někam do mediteránní oblasti, mohou nyní zůstávat ve střední Evropě. Dalším faktorem je také legislativní ochrana, kormorán, který se ještě v minulých staletích střílel, začal být v poválečné době intenzivně chráněn. Navíc, ve všech zemědělských oblastech Evropy probíhá intenzivní hnojení, spousta živin je spláchnuta do vody, což využily některé menší druhy ryb, které se při vyšší nabídce potravy mohou namnožit. Následně se od 70. let začali kormoráni šířit po Evropě.