Když jsem v osmi letech chtěla prvního Shakespeara, naši mysleli, že chci knihu

Ženy mezi rybáři příliš často nepotkáváte. Jaroslava Fryšová, dalo by se říci, rybaří celý život. Rybaření se jí nakonec stalo i profesí. Letos se zúčastnila Mistrovství ČR v lovu ryb přívlačí. Bydlí v Praze, ale reprezentovala Středočeský kraj.

Rybářek moc není. Chytání ryb je spíše doménou mužů. Co vás k rybám přivedlo?
Chytám už odmala. Vyrostla jsem na vesnici mezi samými kluky, takže jsem převzala všechny klučičí zábavy. Fotbal, ryby a podobně.

Takže nikdo z vaší rodiny nerybaří?
Ne, vůbec. Začala jsem s kluky asi od šesti let. Doma byli spokojení, chtěli mít kluka.

Jak jste u vás tenkrát chytali?
Na klasickém vesnickém rybníčku, na splávek, ohnutý špendlík a kus rohlíku. Moje první ryba byla perlín, to si pamatuji. Když jsem v osmi letech chtěla prvního Shakespeara, tak si mysleli, že chci knížku, ale já jsem chtěla naviják. To byla tenkrát vyhlášená značka. Od té doby se rybářské vybavení hodně změnilo, pokrok šel dopředu.
Rybaříte od šesti let. Neměla jste třeba v pubertě chuť od toho utéci?
Ne, já jsem se pohybovala pořád mezi rybáři.

Od kdy jste začala závodit?
Jako dítě jsem jezdila na dětské soutěže, například na Zlatou udici. V dospělém věku jsem už nezávodila. Znovu jsem začala, až když jsem nastoupila k Českému rybářskému svazu. To bylo asi v roce 2002.
Závodíte v přívlači. Je to pro vás taková královská disciplína?
Rybaření vůbec je pro mne koníček, takže nerozlišuji muškaření nebo přívlač, jsem ráda u vody.

Dá se říci, co vás baví více, muška nebo přívlač?
Jak kdy. Nedá se to jednoznačně říci. Jsem zkrátka ráda u vody. Teď chytám na přívlač, tak mě baví přívlač.

Je to náročná disciplína?
Myslím, že je to taková příjemná disciplína, ale když se jí chcete věnovat pořádně, je to náročné jako všechno.

Jaké máte úspěchy v přívlači?
Je to tak střídavě oblačno. Získala jsem titul mistryně republiky. Ale to už bylo před několika lety.

Jak často se dostanete k vodě?
V týdnu moc ne, kvůli pracovnímu vytížení. Ale víkendy se snažím trávit všechny u vody.

Vzpomenete si na váš nejlepší nebo nejzajímavější úlovek v přívlači?
Chytila jsem několik krásných štik kolem sedmdesáti pěti centimetrů, pak pár okounů kolem čtyřiceti centimetrů, candáta pětasedmdesát centimetrů. Občas se mi něco povede. Tak jednou za rok přijde hezčí ryba.

Jezdíte ráda na Berounku?
To ano, zajedu sem ráda, když se sem dostanu. Mám chatu na Orlíku, takže chytám spíše tam. Ale vlastně jezdím ráda všude, kde jsou hodní lidé a dobrá vůle.

Takže jste se na letošní mistrovství ČR těšila?
Moc. Těšíme se, že se zase všichni uvidíme. Přijela jsem ráda, jsou tu moc příjemní lidé.

Vyprávíte si také mezi rybáři veselé rybářské historky?
Samozřejmě. Každý z nás chytil spoustu velikánských ryb. A také máme samé veselé vzpomínky. Tady kolega Petr při posledním mistrovství na Berounce asi před sedmi, osmi roky dobře plaval. Tenkrát hodně pršelo a teklo moc vody. Bylo to dole nad Děčemi. On se vůbec rád koupe. Není závod, kde by se mu to nepovedlo.

Máte doma nějaké nástupce?
Zatím ne.Teď čekám, že se synovci narodí kluk, tak ho hned chytnu k vodě.

Autor: Šárka Hoblíková

Zdroj:https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/kdyz-jsem-v-osmi-letech-chtela-prvniho-shakespeara-nasi-mysleli-ze-chci-knihu-20151013.html