Kapr – prase českých rybníků. (Ne)těšte se na štědrovečerní večeři

První zmínky o českém rybníkářství sahají až do 11. století. Od té doby se neustále vypracovává metodika chovu, šlechtí se kapři k vyšším výnosům a hlavně se kapr stal symbolem Vánoc.

Obalovaný kapr s bramborovým salátem a polévka z kapří hlavy – to je dnes tradiční štědrovečerní menu. Jenže tomu zdaleka tak nebylo vždycky. „Nejprve se podávalo skopové a pak přišly na stůl veliké ryby, jimž se říká kapr,“ napsal ve 13. století Vilém z Rubroeku na téma štědrovečerní večeře. Tento zajímavý muž vyrazil v roce 1253 na přání francouzského krále Ludvíka IX. a papeže Inocencem IV. k mongolskému chánovi Möngkeovi do Karakorumu s cílem obrátit ho na křesťanství.

Nevybíravý kapr

Kapr je, v přeneseném slova smyslu, takové "rybniční prase", které sežere v podstatě všechno, co má „rozumnou“ velikost. Nicméně většinu jeho potravy tvoří zoo a fytoplankton. Od larev pakomárů až po tolik nechtěné řasy a sinice, které v létě znemožňují koupání a způsobují kožní alergie. A protože „kapří byznys“ kvete stejně jako rybníky v létě, je nutno kapry přikrmovat. Jinak by si svou potravu prostě a jednoduše vyžrali a přírůstek by nebyl tak ekonomicky lákavý. Množství vylovených ryb v Česku se totiž od roku 1970 zdvojnásobilo asi na 20 tisíc tun ročně, zhruba polovina se vyváží. A hnojení rybníků, tedy „přídavek“ fosforu a dusíku, se projeví nejen na přírůstku sinic a řas.

Hnůj do vody

Jak byste reagovali v situaci, kdy na procházce kolem rybníka uvidíte valník couvat k hladině. Zadní kola se takřka dotýkají vody do níž se sune masa hnoje vydávající charakteristický zápach. Zavoláte policii? Není důvod, nejde totiž o prohřešek proti zákonu, ale legální kapří přikrmování. „Rybáři totiž vodu vápní a sypou do ní umělá hnojiva či kravskou mrvu, aby řasy lépe rostly. Řasy pak mohou vyvolávat i alergické reakce,“ napsal pro idnes.cz Vladimír Ševela. Rybáři vědí, že křišťálově průzračná voda kaprům nesvědčí. „Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu," varoval v souvislosti s chovem kaprů veřejnost profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii. Ve Sborníku referátů z konference Chov ryb a kvalita vody se jako hnojivo používané ke hnojení rybníků uvádí jak hnůj, tak kejda skotu a kompost. To, že chlévská mrva má z hlediska přírůstků kapra svůj význam, ukazuje ve výše zmíněném sborníku tabulka, z níž jasně vyplývá, že když se do rybníku vyleje kejda v množství 5 tun na hektar vodní plochy, tak vliv na přirozený přírůstek ryb na hektar rybníku je zhruba 270 kg. Přírůstek i hnojení má samozřejmě vliv na množství fosforu a dusíku v rybím mase.

Není kapr jako kapr

Jihočeského kapra zná asi každý. Ale co třeba mariánskolázeňský, sazan nebo robšinský šupinatý? V obalované formě je to strávníkům asi jedno, ale čeští rybníkáři patří mezi šlechtitelskou špičku a jsou hrdí na kapra, který má víc omega3 mastných kyselin, než bylo v přirozených, speciálně nešlechtěných populacích. V České republice, respektive v našich rybnících, je kapr bezkonkurenčně dominantním druhem chovné ryby. Roční produkce se v závislosti na sezoně pohybuje kolem 18 000 tun a je běžně přikrmován obilninami a metodika chovu je neustále více a více propracovávána.

Až si budete pochutnávat na štědrovečerní večeři, nedávejte k dobru to, že jste četli tenhle článek. Mohli byste si trochu „pohnojit“ chuťový zážitek.

Zdroj: https://zoom.iprima.cz/novinky/zajimavosti/kapr-prase-ceskych-rybniku-neteste-se-na-stedrovecerni-veceri
Text: Topi Pigula

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.