Jsme rybáři se vztahem k přírodě nebo dobytek?

Dlouho jsem váhal se sepsáním tohoto článečku. Nechtěl jsem takzvaně kalit vodu.

Když jsem ale v polovině září chytal na místě, které mi v květnu před třením vydalo několik krásných „labáků“, bylo rozhodnuto.

Tam, kde byl zjara mladý akátový háj, se nacházelo přímo smetiště. Plechovky od piva, Coca-Coly, pytlíky od chipsů a plastové lahve už nikoho nikde nepřekvapí. Odhazování těchto obalů stává českou tradicí. Zaráží mě, že plné plechovky a PET lahve unese každý, ale prázdné odnést domů do odpadu (nejlépe tříděného) nikdo nezvládne. Pravděpodobně jsou o mnoho těžší než naplněné.

V akátech místo trávy a různých bylin „vyrostla spousta zajímavých věcí“. Krabice od pumpy na nafukování gumového člunu, několik obalů od podvodních splávků, ubrus, igelitové tašky, plechovky od bonduelky, několik metrů vlasců a šňůr od různých výrobců (asi zbytky po burze) a spousta drobností, které by naplnily pomalu pytel od brambor. To vše na ploše 2 x 3 m. Není pochyb o tom, kdo to „zapomněl".

Další zajímavostí posledních let je to, že se ryby naučily ve velkém kouřit. Jak jinak si vysvětlit spoustu nedopalků na březích řek a rybníků v místech, kde se krmí a chytá.

Homo sapiens - pán tvorstva -člověk rozumný se právě díky rozšíření mozkové činnosti a používání rozumu odlišil od ostatních zvířat, proto se dá předpokládat, že si nebude svoje životní prostředí záměrně znečišťovat. To můžou jen přihlouplá zvířata - tedy ryby. Že by se snad plotice nebo cejni stali závislými na tabákových výrobcích? Doufám, že se vědcům co nejdříve podaří vyřešit závislost zvířat na cigaretách a najít řešení, aby zmizely vajgly z našich břehů.

Všimli jste si taky, že u nás v okolí vodních ploch a toků žije příbuzný YETIHO - BIG LEJNO, který rád a krmení? Na jeho pobytové stopy narážím skoro pořád, ale bohužel se mi ho nepodařilo ještě zahlédnout. Lidé přece svoje potřeby vykonávají na WC. Jsou tedy zvyklí spláchnout záchod, tudíž po sobě uklidit. Nevyprázdní svoje střeva v obýváku, na zahradě nebo třeba na ulici. Slušně vychovaní lidé se chovají přece stejně doma i v přírodě. Tudíž po sobě splachují - uklízejí (zahrabávají) produkt trávení. Z toho plyne, že ty desítky smradlavých hromádek, které jsou všudypřítomné v okolí rybářských míst, jsou pozůstatky po návštěvě BIG LEJNA. Tvorové „BIG LEJNO“ chudáci neumí vyrobit nábytek ani lopatku, aby po sobě mohli uklidit výkaly. Lidé to už zvládli dávno, takže je to jasné - je nutné naučit Big Lejna slušnému chování, abychom nemuseli po každém kroku mimo cestu v lepším případě čistit boty, někdy i zvracet. Co je nám sportovním rybářům platné, že se pomalu, ale jistě daří šíření myšlenky CHYŤ A PUST. Začaly se sice používat velké podběráky, podložky pod ryby, eko vaky místo vezírků s kruhy a klinik a podobné vymoženosti moderního rybolovu, ale ke svému okolí, přírodě, kde někteří z nás tráví většinu svého volného času, se pořád chováme jako dobytek.

Moje představa lovu trofejních ryb, v mém případě kaprů, je spojení lovu a odpočinku v přírodě. V ČISTÉ PŘÍRODĚ. Ne lov na smetišti plném plechovek, igelitu, vajglů a výkalů...

Jirka Tůma
foto ilustrační