Do mrtvých jezer se opět vrátí život
Šumava - Dnes by ryby na Šumavě ještě neměly šanci přežít, kvalita vody se ale zlepšuje.
Do šumavských jezer, která jsou kvůli kyselým dešťům už desítky let mrtvá, se v budoucnu opět vrátí ryby. Nebude to však dříve než za tři nebo čtyři 
desítky let. Stav vody se zlepšuje jen velmi zvolna, dnes by v ní ještě pstruzi neměli šanci přežít. Vyplývá to z dlouholeté společné studie České geologické služby, Jihočeské univerzity a Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zkoumají všechna česká šumavská přírodní jezera (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka) už od roku 1984.
Jezera bývala v minulosti plná života. „Ryby prokazatelně žily v Plešném jezeře, v jezeře Laka a v Černém jezeře. Údajně žily i v Čertově, ale tam to nemáme prokazatelně doloženo. Víme, že v šumavských jezerech žili pstruzi, v Černém jezeře byli navíc někdy před sto lety vysazeni siveni. A právě z Černého jezera ryby vymizely nejpozději, až někdy koncem 70. let minulého století. To proto, že jezero sloužilo jako přečerpávací elektrárna a pumpovala se tam voda z Úhlavy, která kyselou vodu neutralizovala. Když přečerpávání skončilo, ryby zmizely,“ řekl Deníku spoluautor studie Jakub Hruška z České geologické služby.
„Já si ryby v šumavských jezerech ještě pamatuji. Ukazovali nám je učitelé, když jsme tam po druhé světové válce jezdili na školní výlety. Jenže pak začaly ryby umírat. Nejen u nás, ale i na německé straně hranice, to jsem viděl v nějakém západoněmeckém dokumentu,“ vzpomíná 78letý Emil Kintzl z Kašperských Hor.
Příčinou vymírání života v jezerech, odkud zmizely nejen ryby, ale i dafnie (drobní korýši) a další organismy, byl rozvoj průmyslu ve 20. století a s ním spojené kyselé deště, které výrazně změnily složení vody. „Jezera byla tak hluboce okyselena, že jsou z laického pohledu mrtvá. Teď, když se do ovzduší vypouští mnohem méně síry, se ale jejich stav zlepšuje,“ uvedl Hruška, podle něhož je ale velmi důležité, že výrazně zasaženy byly i půdy v okolí jezer.
Nemají tak dodnes schopnost bránit okyselení vody. „V půdách chybí vápník a hořčík, které z nich byly doslova vypláchnuty, a mají tak velmi slabou neutralizační kapacitu. I méně kyselý déšť tedy dokáže jezera udržovat ve špatném stavu, byť je ten stav lepší, než byl před 35 lety. Pořád ale kvalita vody není taková, aby tam ryby mohly žít. Kdybyste je tam dnes vysadili, tak by tam sice část roku vydržely, ale nedokázaly by přežít například jarní tání, kdy je voda mnohem kyselejší, než když je jí málo,“ vysvětlil Hruška.
Modelové výpočty vědců ale ukazují, že se jednou život do šumavských jezer vrátí. Nebude to však hned. „Myslíme si, že ryby budou moci v jezerech na Šumavě žít tak za třicet, čtyřicet let,“ odhadl Hruška. A pomoci bude muset člověk. Pstruzi i další ryby se do jezer sice mohou dostat i přirozenou cestou, například když tam přinesou ptáci jikry zachycené na nohách a z nich se pak vylíhnou rybičky, ale spíše bude potřeba je tam uměle vysadit.
Zdroj: Deník.cz
desítky let. Stav vody se zlepšuje jen velmi zvolna, dnes by v ní ještě pstruzi neměli šanci přežít. Vyplývá to z dlouholeté společné studie České geologické služby, Jihočeské univerzity a Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zkoumají všechna česká šumavská přírodní jezera (Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka) už od roku 1984.Jezera bývala v minulosti plná života. „Ryby prokazatelně žily v Plešném jezeře, v jezeře Laka a v Černém jezeře. Údajně žily i v Čertově, ale tam to nemáme prokazatelně doloženo. Víme, že v šumavských jezerech žili pstruzi, v Černém jezeře byli navíc někdy před sto lety vysazeni siveni. A právě z Černého jezera ryby vymizely nejpozději, až někdy koncem 70. let minulého století. To proto, že jezero sloužilo jako přečerpávací elektrárna a pumpovala se tam voda z Úhlavy, která kyselou vodu neutralizovala. Když přečerpávání skončilo, ryby zmizely,“ řekl Deníku spoluautor studie Jakub Hruška z České geologické služby.
„Já si ryby v šumavských jezerech ještě pamatuji. Ukazovali nám je učitelé, když jsme tam po druhé světové válce jezdili na školní výlety. Jenže pak začaly ryby umírat. Nejen u nás, ale i na německé straně hranice, to jsem viděl v nějakém západoněmeckém dokumentu,“ vzpomíná 78letý Emil Kintzl z Kašperských Hor.
Příčinou vymírání života v jezerech, odkud zmizely nejen ryby, ale i dafnie (drobní korýši) a další organismy, byl rozvoj průmyslu ve 20. století a s ním spojené kyselé deště, které výrazně změnily složení vody. „Jezera byla tak hluboce okyselena, že jsou z laického pohledu mrtvá. Teď, když se do ovzduší vypouští mnohem méně síry, se ale jejich stav zlepšuje,“ uvedl Hruška, podle něhož je ale velmi důležité, že výrazně zasaženy byly i půdy v okolí jezer.
Nemají tak dodnes schopnost bránit okyselení vody. „V půdách chybí vápník a hořčík, které z nich byly doslova vypláchnuty, a mají tak velmi slabou neutralizační kapacitu. I méně kyselý déšť tedy dokáže jezera udržovat ve špatném stavu, byť je ten stav lepší, než byl před 35 lety. Pořád ale kvalita vody není taková, aby tam ryby mohly žít. Kdybyste je tam dnes vysadili, tak by tam sice část roku vydržely, ale nedokázaly by přežít například jarní tání, kdy je voda mnohem kyselejší, než když je jí málo,“ vysvětlil Hruška.
Modelové výpočty vědců ale ukazují, že se jednou život do šumavských jezer vrátí. Nebude to však hned. „Myslíme si, že ryby budou moci v jezerech na Šumavě žít tak za třicet, čtyřicet let,“ odhadl Hruška. A pomoci bude muset člověk. Pstruzi i další ryby se do jezer sice mohou dostat i přirozenou cestou, například když tam přinesou ptáci jikry zachycené na nohách a z nich se pak vylíhnou rybičky, ale spíše bude potřeba je tam uměle vysadit.
Zdroj: Deník.cz