Výskyt a chování kapra
Znalost kaprova chování a jeho potravních zvyklostí může poskytnout mnoho informací pro zjištění jeho výskytu a také kdy a jak ho chytat.
Kaprova přirozená potrava
Všechny druhy vodních živočichů tvoří kaprovu přirozenou potravu, ale nesporně jejich favorizovanou složku tvoří larvy pakomára, obecně známé jako patentky. Kapři milují vrtat se
v nánosech dna a jsou ohromně vybaveni k tomu,aby patentky, žijící v bahně, našli.Jiné, velmi oblíbené sousto, jsou trpasličí rybniční šneci, kteří žijí ve velkém množství ve vodních porostech mnoha rybníků, jezer a pískoven. Kdykoliv dojde k populačnímu výbuchu těchto živočichů, kapři přestanou jevit zájem o cokoliv jiného. Mimo tyto zmíněné živočichy existuje velké množství dalších druhů, pravidelně požírané kaprem, což svědčí o jeho schopnosti vybírat si vyváženou potravu.Také je nutno dodat, že pravidelně okusují vodní rostliny jako vláknitou stravu nebo je prostě polykají zároveň s hmyzem a jinými formami potravy, které na listech žijí. Ačkoliv jsou masožravci, nebývá všeobecně rybí potěr či drobné rybky spojován s kapří potravou. Přesto je známo, že mnoho rybářů ulovilo kapra na mrtvou i živou rybku, nastraženou na štiku nebo candáta.Drtiče v hrdle
Kapr nemá v ústech zuby. Drtí potravu párem kostí umístěných v hrdle, které se nazývají pharyngální neboli požerákové zuby.Tyto požeráky jsou velmi tvrdé a silné a rozdrtí snadno i velké sladkovodní škeble. Když požírá patentky, kapr s nimi nasává celé hrsti bahna, a to vše projde jeho střevem. Jakmile se ocitne potrava ve střevu, je pomocí enzymů rozložena na čtyři základní složky: Proteiny, carbohydráty, tuky nebo oleje a celulosu. Proteiny podporují růst. Carbohydráty jsou zdrojem energie a pomáhají při pohybu, dýchání a srdeční činosti.Tuky a oleje slouží jako zdroj energie a odpovídají za váhové přírustky. Konečně celulosa spolu s jinými nestravitelnými látkami slouží jako balast a je opětovně vyměšována.To je základ kaprova trávícího systému.
Přírodní krmné zóny
Místa, kde kapr přijímá potravu, jsou obyčejně tam, kde je největší výskyt přirozené potravy.V některé době může dojít k takovému nahromadění potravy, že se živí výhradně jí. Kupříkladu kapr, ryjící ve velkém ložisku patentek, je téměř nevšímavý k jakékoliv jiné potravě v okolí. Když nastane takováto situace, je velmi těžké kapra uovit na jinou nástrahu.
Ložiska patentek
Nejproduktivnější ložiska patentek kapři pravidelně a často navštěvují. Při rytí a hledání patentek ve dně vysílají k hladině na důkaz své přítomnosti sňůry bublin. Pozorujte tyto bubliny velmi pečlivě. Podle jejich velikosti, seřazení a rychlosti, jakou se bubliny pohybují, si pak budete moci učinit představu o tom,co se dole děje. V jezerech a rybnících jsou ložiska patentek často velmi rozsáhlá a určit jejich přesné ohraničení není potřebné. Jiné je to ale v pískovnách se střídavou hloubkou vody. Zde se budou patentky pravděpodobně nacházet pouze v propadlinách dna, kde se koncentrují a rozkládají usazeniny. Některé nejproduktivnější propadliny mohou být široké například pouze jeden metr a kapři budou jimi při jejich pastvě pravidelně projíždět sem a tam. Nahodíte-li na jednu nebo druhou stranu kanálu do mělčí vody, rybu nechytíte.
Zastíněná místa
Kapři se také krmí rádi pod ochrannými větvemi stromů a keřů,kde se cítí v bezpečí.Tlející vegetace v těchto zastíněných místech láká moho hmyzu, ale přísun potravy se často rychle
vyčerpá. Nové krmné místo může být zpočátku velmi zanešené, ale časem, jakmile se dno začne čistit, šance chytit rybu velmi roste. Nakonec bude krmné místo kapry dočista vymeteno tak, že se zde již téměř nenajde žádná přirozenná potrava. Když kapři místo takto vyberou, odtáhnou, aby spásli dno někde jinde. Netrvá ale dlouho a takto vyčištěné místo se opět začne plnit odpadky a celý cyklus se opakuje.Tyto přírodní horké fleky mohou trvat několik týdnů nebo po celou sezonu, což je závislé na množství potravy, počtu kaprů a na tom, jak často jsou zde ryby uloveny. Můžete ale vsadit svůj krk na to, že jakmile jeden horký flek vychladne, nový se objeví v jinné části jezera.Porosty vodních rostlin
Porosty vodních rostlin jsou dalším životním prostředím, které kapři milují.Tráví zde hodiny při sbírání trpasličích šneků ze spodku litů leknínů, stulíků či jinných vodních rostlin. Za teplého počasí se sluní uprodstřed trsů rostlinstva a sem tam si mezi nimi lenivě razí cestičky. Slunící se kapři nemají většinou chuť ke krmení, jenom občas pozřou osamělou larvu hmyzu. Jiné krmné zóny tvoří ustí potoků nebo drenáží, kde vysoce prokysličená voda umožňuje bohatý výskyt přirozené potravy.
Umělá „horká" místa
Předchozí popsaná místa jsou vše přírodní potravní zóny. Je ale také možné si takové „horké" fleky vytvořit dodáním nepřírodní potravy. Často se to stává téměř náhodou. Například nejvíce rybářů hledá místa s čistým dnem, protože vědí, že tam kapr najde lépe jejich nástrahu, než mezi větvičkami, listy rostlin a různými tlejícími zbytky.Trvalé vnadění čistých míst vytvoří krmnou
zónu. V pískovnách se tato favorizovaná místa soustřeďují hlavně k vrcholům písečných lavic. Umělé krmné zóny jsou běžně vytvářeny rybáři v jezerech a rybnících, nebo jiných stojatých vodách, kteří soustřeďují svoji návnadu na oblíbených místech. Prokrmování určitých míst může mít v celku dobré výsledky, zvláště když je návnada pravidelně doplňována. Stovky částic potravy zapadají do nánosů dna a kapři v tom blaženě ryjí. Umělá „horká" místa ale nejsou tak trvale produktivní jako přírodní krmné zóny. Vždy je lepší předložit kaprům nástrahu v oblasti, kde nacházejí přirozenou potravu. Čas přijímání potravy
Obecně se věří, že kapr schání potravu náruživěji v noci. O tom jestli je to pravda by se však dalo obsáhle polemizovat. Snad hlavním důvodem k vytvoření tohoto mítu je to, že kaprové vody jso potmě méně rušeny a odpadá spousta rušivých vlivů. Kaprař je obyčejně ospalý, a když kapři necítí na břehu žádný pohyb, důvěřivěji se přibližují do jeho dosahu.To vzbuzuje dojem, že kapr se krmí aktivněji v noci. Jiný milný názor je to, že kapr schání potravu pouze v určité době během dne nebo noci a jenom ve stejných místech jezera. Když jste ale jednou skutečně nalezli ryby, mohou být chyceny kdykoliv. Je to více otázkou správného předložení nástrahy, než čekání na rybu v tom samém čase a úseku, kde jste předtím měli úspěch. Jediná perioda, kdy se projevuje časové zafixování scháňky potravy, jsou zimní měsíce.Ve studených, zimních podmínkách kapři stěží namáhají své svalstvo ustavičným pohybem hodinu za hodinou.Šetří si svoji energii a krmí se pouze jednu hodinu z 24 hodin. Jedině v tomto období by mohlo být možné nařídit si budíka na dobu, kdy má kapr chuť k jídlu.
Sociální chování
Kapři jsou od přírody stádní živočichové. Mají rádi společný sociální život a ve většině vod se stále to samé hejno ryb drží pohromadě. Časem se může stát, že se hejno rozdělí a ryby se rozprchnou, avšak za krátko se opět vrátí a stmelí se do původního hejna. Kapři jsou jenom žřídka samotáři. Jednotlivá ryba se může oddělit a jít po svém po krátký čas, ale brzy se vrátí do hejna.
Kapří kalendář
V krátkosti se podíváme jak probíhá rok v životě kapra. Je zazímavé sledovat jak průběh roku ovlivňuje jeho chování a vzhled.
Jaro a léto
Kapři se třou od dubna do června v závislosti na teplotě vody.Tření je jediná doba během roku, kdy se dá správně určit pohlaví ryby. Několik týdnů před třením a po něm se mlíčákům vytváří kolem hlavy, prsních ploutví a skřelí třecí vyrážka. Je na dotek velmi hrubá a obsahuje tisíce šedobílých skvrnek. Určení pohlaví jikerňaček je trochu obtížnější. Jikerňačky nemají třecí vyrážku, takže jestli jsou hlava, prsní ploutve a skřele hladké, dá se předpokládat, že je to jikerňačka.Také břišní část, která bude objemná a tuhé maso břicha jsou dobrým ukazatelem. Jikerňačky bývají také většinou větší.
Tření se většinou odehrává ve velmi mělkých úsecích vody, zvláště když je v ní hodně porostů. Kapr se také může vytřít na větve nesené vodou, ponořené kořeny stromů nebo zatopené křoviny.Jedna jikerňačka je obyčejně doprovázena čtyřmi nebo pěti mlíčáky. Když tření vrcholí,hladina vody exploduje,protože mlíčáci nadzvedávají jikerňačky a spršky vody a vodního
porostu létají všemi směry. Nakonec jikerňačka uvolní jikry do oblaku samčího mlíčí. Produktivita jednotlivých jikerňaček je ohromující. Středně velká ryba může vyprodukovat několik miliónů jiker. Každá jikra je průhledná a má v průměru kolem 1,5 mm. Po námaze způsobené třením jsou kapři ve špatné kondici. Často jim chybí šupiny, mají poraněné a roztřepené ploutve.V oteplující se vodě pozdního léta, bohaté na potravu, ale rychle obnoví ztracenou tělesnou váhu a zranění se zahojí.Podzim a zima
Na podzim, kdy rozdíly mezi denní a noční teplotou nejsou tak znatelné, přijímá kapr potravu v mnohem delších časových úsecích.Váha nyní dosahuje vrcholu a ryba je v nejlepší kondici.
S počátkem zimy září barvy těla jako nová mince. Pohyby kapra se zpomalují s klesající teplotou vody a periody krmení jsou omezenější. Obejdou se bez potravy také 2-3 dny. Každopádně nyní vyžadují mnohem méně výživy pro udržení své tělesné váhy, protože již nejsou tolik aktivní jako dříve. Koncem zimy se projevuje lehký váhový úbytek a zářivá barva těla z podzimu zmatoví.Vypadají sice našedlí a zdá se, že mají silnější vrstvu slizu.Tento stav trvá krátce a po přechodnou dobu, neboť jakmile se voda oteplí, kapři opět rychle obnovují svůj krásný vzhled.
Vyhledání ryby
Kapr má velmi charakteristické zvyky v chování, které nám velmi usnadňují rybu vystopovat.
Vyskakování
Snad nejpozoruhodnější v chování kaprů je jejich zvyk vyskakovat nad hladinu a plácnout sebou do vody. Na toto chování existuje spousta teorií. Ať je však příčina tohoto chování jakákoliv, pro nás je důležité že se vyplatí nahodit do míst kde takto vyskakující kapry vidíme, neboť lze předpokládat výskyt kapřích kolegů v okolí .
Šípové vlny
Pokud rychle plující ryba zanechává za sebou stopu vzduté vody, jsou šípové vlny, které tím vznikají, další známý úkaz. Je to obyčejně zapřičiněno kaprem prchajícím z místa, kde se náhle cítí v nebezpečí.
Vypouštění bublin
Pravděpodobně nejslibnějším ukazatelem výskytu kapra ze všech jsou řetězce bublin. Uvolnění přírodního plynu ze dna může být někdy omylem považováno za krmící se rybu, ale je snadné to od sebe rozeznat. Kapr nebude tvořit bubliny na jednom místě déle, než několik minut. To proto, že se stále v nepravidelných intervalech pohybuje. Pozorujte tudíž chvíly bubliny a hlídejte, jestli se začnou hýbat. Jestli ano, s určitostí pocházejí od ryby.
Výstup bublin na hladinu způsobují také tři jiné druhy ryb: štika,lín a cejn. Štika uvolňuje plyny,
když se u dna prudce rozjede za svou obětí a když ji uchvátí.To ovšem znamená, že výron bublin je pouze krátký. Lín se krmí jemnějším způsobem než kapr, proto zvedá jen drobné bublinky, velikosti špendlíkové hlavičky. Cejn zvedá bubliny podobné kapřím, ale protože se krmí celé hejno najednou, budou bubliny zároveň na více místech.Kapři jsou hltaví, zapálení žrouti, proto není nic nezvyklého spatřit je, jak se zavrtávají svými nosy třeba 10 cm hluboko do bohatých výživných vrstev usazenin, plných patentek. Hledejte souvislý řetězec velkých bublin, vystupujících na hladinu a postupujících kolem stejnoměrnou rychlostí. Když se bude krmit několik kaprů na stejném místě, můžete podle bublin vystopovat jednotlivé ryby. Bubliny se na hladině budou objevovat 60-90 cm od sebe. Největší bubliny a jejich nejaktivnější výskyt obyčejně pochází od nejaktivnější ryby.
Někdy ryba může zvedat proud drobnějších bublin podobně jako tomu je v sodovce. Proud bublin se zakrátko přemístí do jiného místa,třeba 3-10 m vedle.To znamená, že ložiska patentek jsou malá, rozhozená sem tam po dně. Náhodně můžete zastihnout kapra hlavou až po prsní ploutve z vody. Není přesně zjištěna příčina takového chování, ale jedna z možností je, že potom co se ryba důkladně krmila při dně, si tak možná oplachuje žábry nebo se vynoří k nadýchnutí větší dávky kyslíku.
Pohyb vodních rostlin
V mělkých, hustě zarostlých vodách, kapr často prozradí svou přítomnost povrchovým pohybem porostu. Nazývá se „stanování". Stává se totiž, že kapr, blížící se k povrchu, zvedne hustý porost několik cm nad hladinu. Hledejte také známky rozhrnování porostu.Tento úkaz vzniká tím, že si kapr razí cestu mezi ponořenými stvoly rostlin.
Pozorování pobřežních vod
Všechny předchozí známky jsou výborným ukazatelem výskytu ryby, ale nejlepší zamozřejmě je, když můžete kapra pozorovat na blízkou vzdálenost v čisté vodě.To je ovšem často možné pouze v jezerech, která nejsou vystavena velkému tlaku rybářů. Kapr prohledává okrajové vody, kde je nejbohatší výskyt potravy a opatrné přiblížení může zajistit úlovek velké ryby přímo pod vašima nohama. Kde je břeh trvale rušen, kapr je z okrajových vod vytlačován. Místo toho pak prohledává pobřeží ostrovů v jezeře nebo vyvýšená místa, která často vystupují až téměř na hladinu. Právě popsané chování kaprů by ukazovalo na to, že kapři dávají přednost mělčinám před hlubokou vodou, ale nadá se to říci tak jednoduše. Musí se vzít v úvahu také změny teploty ovzduší a vody a roční období. Oteplování a ochlazování vody probíhá v mělké vodě rychleji. Za horkých letních dnů najdete kapra spíše v mělké vodě zarostlé zátoky, jak se líně povaluje v hloubce která mu sotva zakryje hřbet, než v 6 m hluboké propadlině. Říká se, že nejhlubší vody v jezeře dávají největší šanci k ulovení ryby v zimě.To je pravděpodobné, ale také pamatujte na to, že několik slunečních dnů nebo teplý vítr nutí kapra k pohybu do trochu prohřátějších mělčích vod.
Ovlivnit pohyby kapra může také směr větru.Teoreticky návětrná strana má být vždy produktivnější, protože zvýšená turbulence kalí vodu a dochází k zvýšenému uvolňování potravy. Není to ale zaručené na vodách, kde se kapři rychle naučili, že za takovýchto podmínek na ně hustě dopadají vlasce s olověnou zátěží.
Obři v řekách
Tyto zhora popsané ukazatele se vesměs vztahují ke stojatým vodám, ale bylo by chybou přehlížet velký rybí potenciál v tekoucích, poměrně nezmapovaných vodách. Je mnoho řek, ve kterých se pohybují deseti nebo patnáctikilový kapři.Nedostatek zájmu o lov říčního kapra pramení hlavně z obtíží spojených s uplatňováním tradičních technik lovu s číhátkem, nebo otevřeným navijákem, či neustálá proměna profilu dna řeky. Vystopování říčního kapra vyžaduje stejné postupy, jako na stojatých vodách. I zde se ukazuje stálá záliba ryby ve vodních porostech, ostrovech a úkrytech za překážkami pod vodou. Oblíbená místa jsou také v okolí jezů, zdymadel a vtoků teplé vody. Když se tlak na vaši oblíbenou stojatou vodu příliš zvětší,
obraťte se k řece, kde plují také desetikiloví kapři. Ti mohou mít navíc mnohem menší zkušenosti z háčkem.Jak se kapr učí
Je kapr inteligentní? V porovnání k velikostí těla má kapr největší mozek ze všech sladkovodních ryb. Ovšem spojovat si kapří myšlení jen náznakem s našim je zcela nereálné.
Co dělá obtížné ho chytit, je jeho schopnost rychle se poučit ze zkušeností. Kapraři mají ve zvyku stále používat stejný přístup k lovu, a kapři se ztoho učí. Když byli několikrát chyceni na určitou nástrahu nebo určitou metodou, stanou se velmi podezřívavými. Často rychle ujíždějí z dohledu nástrahy, jejíž barvu si spojují s nebezpečím.Toto může být pravdivé zejména ve vodách, ve kterých kaprovo přežití nezáleží na rybářově návnadě.
Ve vyrovnaném prostředí zapřičiní těžkopádný rybářský tlak to,že chytit kapra je velmi obtížné. Na druhé straně budou kapři na hustě zarybněných vodách, kde jejich potrava závisí na boilies a jiných návnadách, mnohem ochotnější pokusit se o štěstí a vzít podezřelou nástrahu. Jiné řešení pro ně není,pouze strádání. Respektujte kaprovu vrozenou zchytralost, ale nepřiznávejte jim více inteligence, než ve skutečnosti mají.
Milan Špála
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.