Vlasce a pletené šňůry

 V posledních letech stále více rybářů mění své vlasce za některý z mnoha druhů splétaných šňůr, které jsou nyní na našem trhu. Tyto šňůry přinesly revoluci do moderního sportovního rybolovu stejně tak, jako svého času sklo-laminátové a grafitové pruty. Jejich přínos je zřejmý.
Nemají téměř žádnou průtažnost a tím nabízejí perfektní kontakt s vedenou nástrahou i zdolávanou rybou. Přímo cítíte pohyb nástrahy při vláčení i jemné ťuknutí opatrné ryby. Rozdíl mezi klasickým nylonovým vlascem a splétanou šňůrou je charakteristický při lovu v zarostlé vodě. Je nutné si také na šňůru zvyknout. Stačí však několik dní a dostanete ji při náhozech „do ruky“. Rozdíl mezi vlascem a šňůrou je také patrný, když srovnáme jejich pevnost, kde šňůra daleko předčí vlasec. To dává rybářům nové možnosti, protože mohou používat tenčí šňůry, což vede jak ke zlepšení předkládání nástrahy, tak i k delším hodům. Že by skončila role vlasců v rybolovné technice? Když slyšíme o fantastických vlastnostech šňůr, je snadné podlehnout představám, že vlasec je zbytečný přežitek. Odpověd' zní ne. Samozřejmě vlasec ve srovnání se šňůrou v určitých vlastnostech dopadá hůře. Ale například u pevnosti v uzlu to není tak zlé. A jsou případy, kdy horší vlastnosti vlasců mohou být naopak upřednostňovány. Možná to zní divně, ale v některých situacích se výhody šňůr stávají pro rybáře nevýhodou.


Nylonový vlasec jako syntetický materiál se dostal na americký trh na jaře roku 1940 a v podstatě byl určen pro oděvní výrobky. Avšak okamžitě po skončení 2. světové války byl vyroben první nylonový vlasec pro rybářské použití. Byl laciný a pevný a dramatickým způsobem provedl revoluci ve sportovním rybolovu. V krátké době vytlačil umělé hedvábí, které bylo drahé a mělo tendenci ke zpuchření a zteření. Od té doby vlasec prošel velkým vývojem a byl zdokonalován k dnešním vlastnostem. Když pomineme oděr vlasce při lovu, jsou zde dvě věci, které snižují jeho kvalitu – slunce a teplo. Proto je nutné, pokud vlasec delší dobu nepoužíváme, skladovat jej v temnu a chladu, třeba i v ledničce. Oproti tomu šňůry nejsou tak citlivé a vydrží třikrát až čtyřikrát déle. Nevýhody vlasců jsou však vyváženy jejich podstatně nižší cenou. Krom toho se v poslední době vyrábějí vlasce, které mají mnohem menší průtažnost a nabízejí mnohem větší citlivost než dříve. Vlasce se sníženou průtažností jsou různorodé, což rybářům dovoluje vybrat si ten typ, který jim bude nejlépe vyhovovat pro daný druh rybolovu. Vězte, že mnohokráte doporučovaná nízká průtažnost nemusí být vždy tím nejlepším výběrem. Například když lovíme na malých vzdálenostech, je průtažnost vlasce výhodou, protože částečně vyrovnává první nápor při záseku a snižuje nebezpečí ztráty ryby, či poškození prutu. Největší výhodou měkkých vlasců je to, že vyžadují minimální znalosti a zkušenosti při použití. Chytání s vlascem je velmi snadné a má také menší tendenci k motání než šňůry. Některé druhy šňůr, zejména starší generace, také trochu nasávají vodu, což činí problémy při lovu v zimě, kdy mrznou na cívce a je proto vhodnější použít vlasec. Jiným problémem je nachytávání jemných částeček nečistot a prachu na šňůru. Při průchodu očky prutu to působí jako pilka a narušuje očka prutu. Proto při použití šňůry doporučujeme mít prut osazený kvalitními očky – SIC, Hardloy…

Počátkem devadesátých let se dostaly splétané šňůry na trh a ihned se staly velkým hitem, zejména pak při lovu přívlačí. Tady se nejvíce projevily jejich revoluční vlastnosti – téměř nulová průtažnost a vysoká pevnost. Druhá generace šňůr byla vyrobena z nových vláken a novou technologií. Např. fy Berkley použila nové umělé vlákno – Micro Dyneema a nový horizontální způsob splétání. Výsledkem je téměř homogenní šňůra jako vlasec – Fire Line. Tyto nové typy šňůr díky své nulové průtažnosti dávají vláčkařům možnost cítit pohyb nástrahy a i malé ťuknutí ryby je hned znát na prutu. Mnoho jemných záběrů, které jsme dříve propásli, se najednou stávají zřetelnými. To je důležité zejména v obdobích, kdy ryby mizerně berou a spíše jen testují nástrahu a lehce do ní klepou. Je moudré zasekávat lehce, protože šňůra netlumí sílu záseku a může se stát, že vytrhneme rybě háček z tlamy nebo se může uvolnit prudkými pohyby hlavou. Tomu se můžeme vyhnout tím, že nakonec šňůry přivážeme 1,5m dlouhý návazec z vlasce, čímž však snížíme pevnost udice. Návazec z vlasce nás ale více chrání při vyháčkování ryby a použijeme-li nové fluocarbonové vlasce, stává se navíc konec udice pro ryby neviditelným. Za druhé použijeme měkčí a citlivější prut, nejlépe s parabolickou akcí, která částečně eliminuje prudké nárazy. Šňůry jsou pevné, tenké a proto ostré a snadno se o ně poraníme. Proto je nutné být při manipulaci opatrný. To platí zvláště při vázce. Doporočujeme mít s sebou rukavice a používat je, když se snažíme vyprostit nástrahu nebo je nutné utrhnout šňůru. Velkým problémem je zařezávání šňůry na navijáku do spodních navinutých vrstev. Obvzláště po vázkách a při zdolávání ryb. To samozřejmě snižuje délku dalších hodů a dochází také k zamotání. Tady doporučujeme používat navijáky s křížovým navíjením. Tím snížíme nebezpečí zařezávání šňůry. Vedle minimální průtažnosti mají šňůry ve srovnání s vlasci druhou velkou výhodu a to je vyskoká pevnost v tahu. Obecně při stejném průměru je šňůra 4x pevnější než vlasec. To nám umožňuje použít tenčí průměry. S ním dosahujeme delších náhozů a lepší vedení nabízené nástrahy.

Při tomto výběru je nutné znát jejich rozdílné vlastnosti a využít je ve svůj prospěch. Pokud požadujete lepší hody a přímý kontakt s nástrahou ve vzdálenostech okolo 50-ti metrů, vyberte si šňůru. Ale když chcete při zdolávání ryby dát přednost průtažnosti, volte vlasec. Obecně řečeno, šňůra je lepší pro vláčení, kdy její přednosti převažují nad zápory a to obvzláště při vláčení ve velkých vzdálenostech. Pro hluboké vody a opatrné záběry je šňůra mnohem lepší. Pokud se jedná o ostatní druhy rybolovu, je nylonový (silonový) vlasec bezesporu lepší volbou. Lov na plavanou je určitě účinnější při použití vlasce. Vlasec se také méně zamotává. Když ale lovíte na položenou s odhozem na velkou vzdálenost, není od věci dát přednost šňůře. Šňůry se také s úspěchem používají při mořském rybolovu. Při lovu na moři ve velkých hloubkách cítíte záběr zřetelněji a to Vám dává možnost zaseknou dříve. Při menším průměru šňůry lze také použít kehčí sestavení udice. Olovo nemusí být tak velké.

Chytání s vlascem je relativně snažší a jednodušší. Avšak na jednu věc je třeba si dát pozor – kroucení vlasce. To zvláště při vláčení. Další životně důležitou věcí je uzel. Nesprávně provedený uzel snižuje pevnost vlasce více, než bychom si mysleli. Někteří výrobci uvádějí doporučené uzly pro daný typ vlasce či šňůry. Pokud je tomu tak, rozhodně se těmito radami řiďtě. Když vážete uzel, je třeba před započetím navlhčit vlasec. Toto také vždy udělejte před utažením uzlu. Zamezíte přehřátí vlasce a jeho poškození. Pokaždé uzel pečlivě zkontrolujte. Pokud se Vám něco nezdá, neváhejte a uvažte jej znovu. Vězte, trvá to jen několik vteřin a může Vám to zachránit rybu nebo Vašeho oblíbeného woblera.

Vlasec není nezničitelný a proto ho nenechávejte na navijáku příliš dlouho. Při každém chytání se vlasec i šňůra opotřebovávají a klesá jejich kvalita i pevnost. Chodíte-li na ryby pravidelně, proveďte výměnu alespoň 1x za sezónu. To platí především pro vlasce. Naproti tomu šňůra vydrží snadno celou sezónu. Pokud provádíme kontrolu, zaměříme se před každým lovem na prvních 4–5m. V těchto místech dochází k poškození o kameny a jiné ostré předměty pod vodou nejčastěji. Váš vlasec se jediným pojítkem mezi Vámi a rybou a proto o něj pečujte.
Uzel je velmi citlivou součástí sestavení udice. Nabízíme Vám dva druhy, které doporučuje pro své výrobky firma Berkley. Splétané šňůry jsou velice tenké a velmi hladké, proto běžné uzly nedrží a sklouzávají. „UNI – UNI“ uzel: Velmi spolehlivý uzel pro spojení rozdílných materiálů: Fire Line – monifilní vlasec Šňůra Whiplash – monofilní vlasec Postup vázání: Přiložíme šňůru a vlasec k sobě. Vlasec ohneme, vytvoříme očko a 3–4x obtočíme vlasec kolem obou dle obrázku, pak pomalu dotáhneme uzel. To samé opakujeme se šňůrou, pomalu dotáhneme a máme dva stejné uzly. Uzly dotáhneme pevně k sobě. PALOMAR uzel: Je vhodný jak pro vlasec, tak i šňůru. Dvojité omotání poskytuje jakýsi ochranný polštář tlumící nárazové šoky. Postup vázání: Protáhneme dvojitě vlasec skrze očko háčku či karabinky a necháme oko asi v délce 5cm, uděláme uzel tak, aby oko bylo oproti hrotu háčku, protáhneme háček hrotem nahoru skrze oko, dotáhneme uzel.


PRO A PROTI

NYLONOVÉ VLASCE
-lacinější
-snadno se s nimi nahazuje
-lépe tlumí výpady chycené ryby
-mají paměť
-rychleji stárnou
-menší kontakt s nástrahou a rybou


SPLÉTANÉ ŠŇŮRY
-delší životnost
-nemají paměť
-delší hody
-perfektní kontakt s nástrahou a rybou
-snadněji se uvolňují z vázek
-jsou dražší
-více se zamotávají
-ryba se snadněji ztratí

Vlasec je to, co nás přímo spojuje s úlovkem a klademe na něj nemalé nároky. Pryč je doba hedvábí a koňských žíní. Dnes vládne světu nylonové vlákno. Při koupi nás zajímá především průměr a pevnost. Průměr se udává v setinách milimetru. Pevnost vlasce se udává v kilogramech a je pouze orientační. Faktorů, které snižují pevnost, je mnoho. Především jsou to uzly (někteří výrobci udávají pevnost v uzlu), drobná poškození otěrem, stárnutí… Nutno podotknout, že špatně uvázaný uzel sníží pevnost vlasce až o 50 %. Různé značky se mohou při stejném průměru v pevnosti značně lišit. Kvalitní vlasce jsou velmi pevné i při malém průměru, který je dodržen po celé délce, při jejich koupi však musíme sáhnout hlouběji do peněženky. Průměr vlasce také rozhoduje o tom, kolik ho navineme na cívku navijáku, jak daleko nahodíme a jak se bude nástraha na háčku chovat. Tenký vlasec má vůči vodnímu proudu menší odpor, což umožňuje použít menší zátéž a nástraha se v tekoucí vodě pohybuje přirozeněji. S tím souvisí i měkkost vlasce. Měkké, poddajné vlasce mají obyčejně i větší průtažnost. Tuto vlastnost oceníme zvláště při lovu na menší vzdálenosti, kdy při zdolávání ryb pracuje i vlasec. Tuhé, neprůtažné vlasce a pletené šňůry se využívají především při vláčení (kdy je nutný citlivý kontakt mezi rybářem a nástrahou) a při lovu na velkou vzdálenost. Dalším faktorem je odolnost proti poškození. Vlasce se speciálně vytvrzeným povrchem a měkkým jádrem najdou uplatnění tam kde jsou často v pohybu (vláčení), při lovu v kamenitých lovištích, pískových lavicích s výskytem škeble, mezi rostlinstvem nebo jinými překážkami. Mnoho rybářů se při nákupu nechá ovlívnit barvou vlasce. Osobně si myslím, že tato vlastnost nehraje žádnou významnou roli. Výjimkou je snad vláčení v průzračných pstruhových vodách. V našich kalnějších vodách ryba vlasec nevidí a při používání splétaných návazcových materiálů s ním vlastně ani nepřijde do styku. Pokud používám jako návazcový materiál silon o malém průměru, volím přírodní zabarvení nebo světlé odstíny šedé a hnědé. Rovněž se mi zdá, že barvené tmavé vlasce podléhají dříve stárnutí. Jak jsem se již dříve zmínil, vlasec velmi výrazně ovlivňují uzly. Používáme je ke spojování vlasců mezi sebou, k přivázání h áčků, obratlíků, karabinek nebo vláčených nástrah. Pokud je to možné, snažíme se uzlům vyhnout. K naší škodě však vždy nějaký ten uzel na vlasci bude. Vážeme je proto s velkou pozorností a před dotažením je navlhčíme. Vlasec se tak lépe uspořádá a tolik se nezahřeje. Při lovu feederem se obvykle loví na kratší vzdálenosti. Proto používám vlasce měkké a průtažné. Při zaseknutí větší ryby na krátkou vzdálenost je náčiní okamžitě vystaveno velkému zatížení a tvrdý neprůtažný vlasec o menším průměru se snadno přetrhne. Navíc se na poddajných vlascích lépe vážou uzly a nástraha se v proudu chová přirozeněji. V současné době zkouším vlasec Super Yellow od firmy Shimano, který se navíc vyznačuje nízkou pamětí. Při lovu feedrem mi dovoluje při průměru 0,16 a návazci 0,14 mm vodit tříkilové kapry zaseknuté téměř pod nohama do vzdálenosti kolem sedmi metrů, aniž bych extrémně zatěžoval náčiní. Ze všeho nejvíce škodí vlascům sluneční záření a chemicky znečištěná voda. U levných prutů s nekvalitními očky je nutná jejich častá kontrola. Kal, který ulpívá na vlasci působí na obyčejná očka prutu jako skelný papír a dokáže koncové očko úplně prořezat. Poškozená očka se musejí okamžitě vyměnit. Doporučuji vyměnit vlasec dvakrát ročně. Samozřejmě, záleží na tom, jak často je používán. Také ho občas při stáčení protáhněte mezi prsty. Zjistíte-li poškození, musíte část odstřihnout, nebo vyměnit. Tak předejdete ztrátě třeba trofejního úlovku. Před koupí vlasce musíme mít jasno, jakou technikou budeme lovit a tomu přizpůsobíme výběr.
  Karel Vávra

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.