Velký rozhovor s Hell Cat - Romanem Matulou

Roman Matula - patří  mezi špičku nejlepší sumcařů v České republice a jeho jméno a úspěchy jsou známé v sumcařské populaci i za hranicí naší země.  Je zakladatelem sumcařské značky Hell-Cat a spolumajitelem největšího rybářského obchodu – Rybářské centrum Mošnov ( www.cadoxfishing.cz )

Ahoj Romane, na české sumcařské scéně jsi dnes již stálicí. Přiblížíš nám svoje začátky? Kdy poprvé ses dostal k rybaření a jak ses vyprofiloval až k sumcařině?

Rybařím už od 5 let, kdy jsem začínal s mým dědou, který mě bral na domácí vodu, což byla Olešná a Baška, které se nacházejí v okolí Frýdku-Místu. Sumacařina mě začala zajímat ke konci 90 let, kdy jsme se svým bráchou začali jezdit na řeku Moravu na sumce. Tam byly mé první začátky a o tom by se dala i napsat kniha. Co jsme tam vymýšleli a jaké teorie vymýšleli o sumcích. Dneska se tomu směju, ale mělo to velké kouzlo a vzpomínám na to do dneska a moc rád!

 Dnešní rybáři mají o 90% vše jednodušší je všude plno materiálu, sociálních sítí, videí a také už je dost lidí co umí sumce lovit, což je velká výhoda.
My jsme v okolí znali pouze našeho strejdu, který byl rybář a ulovil sumce 125cm na Slovensku o tom se mluvilo 10 let, jaký to byl kousek. To byl velký rybář v té době, když ulovil sumce. Dnes je všechno jinak..



Existuje nějaká světová sumcařská ikona a tvůj vzor?

Vážím si lidí, co mi pomohli v začátcích a ukázali mi směr v sumcařině.
Ikona ani ne ale dobrý kamarád a učitel  je Renda Plzák. V dnešní době už není aktivní sumcař, jen rekreační, což je škoda, ale tato cesta jednou začíná a jednou i končí. Ve světě je určitě pár velkých válečníku, které tuto komunitu tvoří a jsou lídři různých sumcových značek.



Známe Tě především jako sumcaře. Které další techniky a druhy ryb jsou ti blízké?

Tak jako sumacař jsem se musel naučit ulovit v jakékoli vodě nástrahu. Což všichni víme, že to není tak jednoduché. I já s tím zápasím a nic nemám zadarmo. Hodně mě baví feeder a plavaná. Přívlačí se také bavím, ale není to pro mě tak zajímavé jako feeder. Je to také dané na jaké lokalitě se pohybuji a jaké nástrahy bych chtěl ulovit. Určitě se nevěnuji muškaření a mořskému rybaření.

Co si myslíš o současném lovu sumců tady u nás? A co si myslíš o současném rybářském řádu? Myslíš, že chrání ryby?

Tyto tři otázky rozvádět by bylo velmi na dlouho. Vezmu to trošku zkrátka. Sumci u nás od rybářů dostávají na určitých lokalitách zabrat. Velký tlak rybářů, kteří chtějí ulovit sumce pořád přibývá. Na některé lokality se sumcaři vůbec nedostanou, protože systémové pravidla jim to zakazují. Např. na některých lokalitách se nesmí vyvážet, což je při sumcařině hodně podstatná věc. Někteří používají tzv. činku, kterou pomocí dvou prutů nahodí, ale ono to není to pravé, co by sumcaři potřebovali.

Šest let jsem byl rybářská stráž a chtěl jsem proniknout do systému, abych si udělal svůj úsudek. Je velká škoda, že máme v ČR tak velké omezení, jako je např. doba hájení a omezení doby lovu. Tu dobu lovu bych aspoň povolil, když už i Slováci , Maďaři a i Poláci mají 2-3 měsíce nonstopku a i více.



Jsou české vody na lov sumců lepší než v okolních zemích? Nebo máme naopak vůči některým okolním státům nějaký zásadní handicap?

Jak už jsem psal v minulé otázce, ano handicapy jsou a značné. Proto se raději pohybuji mimo ČR. Mé krátké výjezdy jsou třeba i na 1 noc nebo max na 3 noci. Stojí mi to za ten benzín a za ty pravidla a hlavně klid u vody. V Česku je opravdu velká spousta rybářů.


Jsou sumcařské revíry v naši republice které rád navštěvuješ? Případně které?

Kdysi jsem často lovil v ČR a rád. Nějakou dobu jsem se pohyboval na řece Moravě, pak také na Mušovských jezerech. Po Čechách jsem se také pohyboval, ale to už je pro mě opravdu dávno. Na mých domovských vodách na severní Moravě je to Hlučín, Žermanice a řeka Odra. Slezská Harta byla jeden čas dobrá voda, která má kolem 900ha a je povolen noční lov, ale je tam už tak přeplněno, že už jsem tam nebyl 3 roky. Harta je napuštěna od roku 1997, tak moc stará voda to není.



Asi častěji než u nás, lovíš sumce v zahraničí. Které zahraniční vody jsou pro tebe tzv. srdcové?

Ano, do zahraničí na sumce jezdím více jak 17 let a za tu dobu jsem prolezl spoustu lokalit a zemí. Sám ani neznám už názvy jezer, řek a měst kde jsem se pohyboval. Snad bych si vzpomenul, kdybych koukl na mapu.

V posledních letech se pohybuji v Itálii na hlavním toku ve střední části. Láká mě to, že je to nejtěžší voda v Evropě a pro mě obrovská výzva, ulovit sumce v každém měsíci v roce. Bohužel povinnosti mi nedovolí se věnovat Itálii jak bych chtěl , ale i tak tam trávím 4-6 týdnů v roce. Samozřejmě mám další lokality a země, kde se pohybuji, ale to zůstane pod pokličkou. Jezdil jsem do 10 států a někde jsem zmínil stát a pak mi psalo a volalo spoustu lidí a vyzvídali co a jak. Takže neřeknu nic víc, jen kdo chce jet např. do Holandska, tak ať si vše nastuduje jako já.

Pravděpodobně nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že velice rozšířenou metodou lovu sumců je lov s vábničkou. Jaké jsou tvé zkušenosti a co bys doporučil začátečníkům?

Rada pro začátečníka? Hmm dneska v tak rychlé a bláznivé době, bych akorát poradil toto. Rybařina je koníček a ne honba za kusy a kily. Vábnička je o klidu, štěstí, a když neulovíš sumce, nic se neděje. Já také neulovím sumce každý den. Rybář musí splývat s přírodou a to je to hlavní. Za ty roky a lokality, které jsem všude projezdil, jsem nasbíral myslím si dobrou praxi, ale sumci mě udivují i v dnešní době a určitě i v dalších letech.



Technika lovu sumců vertikální přívlačí zvláště v zahraničí velice vzrůstá na oblibě, jak jsi na tom ty s používáním vertikální přívlače a případně jaké jsou největší úspěchy.

Ano je to novější metoda. Techniku používám už 6. rokem, ale jak již jsem psal, málokdo věděl před 6 lety, jak se to používá a co k tomu je třeba. V té době také nebyly žádná vertikálová olova, ani nic speciálního. Dneska už jsou na trhu k dostání olova v různých gramážích, šňůry přímo na vertikál a také je i dostatek informací i videi. Pro mě není největším úlovkem cm ani kila, pro mě je důležitý příběh a zážitek z té ryby. Např. jednou jsem byl v Itálii a jak je tam známo, tak sumci jsou tam chytří a počasí prekérní. Jaro je velmi zrádné a co platilo ráno, odpoledne už neplatí a večer tím tuplem už ne. Po několika dnech v silném proudu, špatném počasí a v zrovna ne vydařené akci se povedl sumec cca 165cm na vertikál. Všechno bylo v ten moment jedno, hlavní byl ten souboj, tep jsem měl 300 za minutu a adrenalin mi koloval nesmírnou rychlostí tělem. Toto je pro mě důležité… ten pocit, že jednou za čas rybář má štěstí  i když je všechno v háji a v ten moment to byla super akce.



Jakým způsobem hledáš na nové vodě vhodné místo k lovu sumců? Má v tomto případě hlavní slovo echolot a prostředí, anebo jsou klíčové jiné projevy přítomnosti sumce?

Echolot je opravdu základ, bez něho se opravdu nehnu na cizí vodě. Vhodné místa si vybírám podle dna, instinktu a také podle toho jak to vypadá na břehu. Většina rybářů vybírá místo nejprve jak vypadá břeh a pak zbytek. Hledám místa nepřístupná, kde se nedá sedět a spím někdy na lodi anebo v různých svazích. Sumce hledejte tam kde ho nikdo nehledá a většinou to přinese ovoce.

Na mnoha zahraničních revírech je od soumraku zákaz lovu na rybku, vyhýbáš se těmto revírům, nebo to řešíš jinou technikou lovu?

V zahraničí máme už tak hodně špatnou pověst a respektuji pravidla v rámci možností. To znamená, že se někdy ani nedovím všechny pravidla a nevědomky poruším, co bych neměl a pak mě za to pokutují. Ano dostal jsem pár pokut, ale policie, nebo rybářská stráž pochopila, že nejsem pytlák ani nic podobného jen sportovní rybář, který je neškodný. Problémy nastanou, když přijedete do jakékoli země a zakoupíte povolení a neumíte si to přeložit do češtiny. Také se hodně stává, že vám prodají povolení a žádný rybářský řád a vy nevíte nic. Jen se vžijte do cizince, který si u nás koupí povolení, tak musí být úplně zmatený. Zažil jsem to xkrát jako rybářská stráž, ale v rámci pomoci a jazykové bariéry jsem jim vždy pomohl, bez jakýchkoli pokut nebo zabavení vybavení a povolenky.
Techniky lovu k tomu přizpůsobím, ale většinou už vím, do čeho jdu. Stává se, že mě to někdy dostane tam, kde nechci a raději lokalitu opustím. Většinou mám plán B, kdyby něco.



Kdy je v průběhu roku největší šance na sumčí úlovek?

Sumec se dá ulovit i v prosinci nebo v únoru. Je třeba použít správnou techniku lovu a mít vše jak má být.  Sice sumců v prosinci neulovíte tolik jako v létě, ale proto je to pěkná výzva. Pokud bych byl v ČR tak přes prázdniny je sumec aktivní dost a pak je velmi dobré září nebo říjen pokud počasí dovolí. Já určitě půjdu letos lovit sumce v druhé polovině září na 2-3 dny na českou lokalitu.

Prozraď nám svou oblíbenou techniku při lovu sumců, a které nástrahy se ti postupem let projevily jako nejúspěšnější?

Tak mám rád aktivní rybaření. Nerad sedím na židličce a nudím se.  Je pravda, že v poslední době se mi líbí sumce lovit na přívlač. Nejsem žádný odporník v této technice a sumců opravdu touto technikou moc nemám, a proto mě to láká. Krásný je také ten pocit, když na přívlač máte záběr. Je to opravdu nádhera a začíná mě to bavit. Hodně často experimentuji a strašně moc mě těší, když ryby neberou a pak to přijde. Kdo mě zná a byl se mnou, tak ví, o čem mluvím.

Nejúspěšnější nástrahy je velký pojem. Každá lokalita jako je např. Itálie má své dobré a špatné nástrahy. Za ty roky mám už něco vyzkoušené. Vím, jaké jsou dobré nástrahy v zimním období a pak naopak v jarním období.  Velmi atraktivní jsou třeba v Itálii – cípalové nebo parmy. Velkou roli hraje i velikost nástrahy a návazce. Nic není tak jednoduché, jak vypadá a každý detail může mít velký vliv na Váš úlovek. Úhoře už asi 5 let v It už nepoužívám, protože se mi dost často stávalo, že sumec nasál úhoře tak silně, že háček měl pak v jícnu. Měl jsem pak obavy, aby sumec přežil, a za to mi to nestojí, kdyby mi umřela velká ryba. Úhoř je nástraha dobrá, ale raději nastražím něco jiného.



Pokud se zaměříme na sumcové navijáky a pruty, tak které z nich používáš nejraději a při jakých technikách? Mimochodem, dáváš přednost multiplikátoru, nebo klasickému navijáku?

Za tu dobu jsem měl tu čest rybařit na spoustu prutů a navijáku. Viděl jsem ten posun k lepšímu vybavení než např. před 10 lety. Vývoj a materiály jdou velkými skoky kupředu a cenová politika rybářského vybavení je už dost příznivá. Na každou techniku by měl být speciální prut. Sumcařina je na vývoj prutů dost složitá. Sumcař má velké nároky na prut aby mu vyhovoval. Trošku už o tom vím, necelé tři roky dělám vývoj prutů. Je to dlouhá cesta, kde vývojář je velmi tenkém ledu. Na lov na vábničku z lodě rád používám krátké pruty. S menším krátkým proutkem se velmi dobře manipuluje a nepřekáží tolik na lodi. Délky od 180-200cm gramáže jsou podle potřeby. Když rybařím ze břehu, jsou velmi ideální pruty v délce od 270 – 320cm. Tvrdost prutů si rybář vybere sám, někdo má rád tvrdé někdo zase měkké pruty. Přívlačové pruty používám okolo 270 až 300 cm. 
Naviják nebo multiplikátor? Používám obojí. Je pravdou, že používám převážně navijáky, protože se mi lépe s nimi manipuluje. Před 15 lety jsem používal multiplikátor a bez nich to prostě nešlo. Doba pokročila a vývoj se posunul a já jsem přesedlal na navijáky. Jediný velký rozdíl je, že na velký multiplikátor se vleze více šňůry než na naviják. Proto si ho někdy beru sebou, abych dostal nástrahu, tam kde potřebuji. Cenově se také budeme pohybovat jinde. Kvalitní navijáky seženete do 3tis Kč – například Tica Cybernetic GG100 nebo nový model Tica GG10000. Výborný naviják s náhradní kovovou cívkou, které používám více jak 7 let.



Kde dělají začátečníci při lovu sumců největší chyby? Na co klást největší důraz, pokud chtějí zvýšit svou úspěšnost v lovu tohoto dravce?

 Každý jednou začínal a dělal chyby a pořád děláme chyby i za ty roky. Začátečníci nedávají důraz na detaily a to se projeví v celém rybaření. Vidím to, jak s nimi komunikuji a snažím se poradit. Každý rybář by chtěl ulovit hned 2m sumce a to je ta chyba. Postupem času si rybář uvědomí, že o to vlastně nejde. Podstata sumcařiny je pochopit sumce, jak přemýšlí a jak žijí. Je pravda, že většina lidí se k tím prochytá a časem a zkušenostmi to pochopí. Holt nejde hned všechno.


Jaké vybavení na lov sumců bys doporučil začátečníkům.

Musíte si uvědomit jednu věc, sumec je největší sladkovodní ryba. Na takovou rybu musíte mít kvalitní vybavení a být maximálně připraven. Kvalitní prut, naviják a šňůra je základ. Všechno záleží, jakou techniku chcete použít a co k tomu potřebujete. Dalším velkým problémem jsou háčky. Rybáři používají mořské nebo jiné nevhodné háčky a pak se diví, že jim to sumec vyhne. Všechno jde zlomit nebo ohnout, ale také jde koupit velmi kvalitní vybavení určené přímo k danému  rybaření. Opravdu vidím u vody úplné nesmysly a jen se modlím, aby jim sumec nezabral.

Ptáte se proč?  Když na to rybář  nemá prut nevadí, pokud nepotká velkého sumce a ten mu s prutů udělá děličku, ale vadí mi nekvalitní šňůry a malé nosnosti. Rybáři používají cca 40kg šnůry, což je pro lov ze břehu totálně nevhodné. Při záběru sumce, může dojít k přetržení šňůry a to je pak velký problém. Většinou rybáři používají návazec s kombinací jednoháčku nebo trojháčku a sumec může tím pádem uhynout. Prasklá šňůra zajistí sumci malou šanci na přežití, protože v tlamě má prošpikované háčky a ještě je volná šňůra která se může o něco zadrhnout a sumec může být přikurtovaný s prošitou tlamou někde pod vodou u stromu. Každý rok vidím několik mrtvých sumců. Proto radím koupit dobrou výbavu za rozumné peníze ve specializovaných obchodech anebo přímo u odborníka na tuto techniku. Hlavně ať vám neradí člověk, který viděl sumce jen na obrázku nebo o nich jen slyšel.



Je člun nutnou součástí výbavy sumcaře? A je takový člun vhodné vybírat podle jiných kritérií než například člun pro kapraře?

Čluny jsou pro mě velká kapitola. Když si vzpomenu, na čem jsem jezdil, tak se musím smát, jaké jsem byl jelito.
Je pravda, že mít dobrý člun už je velká hra. Velký člun už myslím člun o délce více jak 4 m a benzínovém motoru aspoň 10hp. Tady už sumcař propadl sumcařině na dobro. Sám jsem měl asi 7-8 lodí už ani nevím sám a i v dnešní době přemýšlím o další nové lodí  o něco lepší. Lodě jsou o financích, co si kdo může dovolit. Sám mám loď cca 5m a motor 40Hp. Dále používám nafukovací člun, protože bez něho bych se nehnul. Člun je 270cm laminátová podlaha, motor 5hp. Používám ho na vyvážení a tahám na něm rybářskou výbavu. Když je potřeba. Nafukovací člun můžete použít jaký chcete, klidně i s dřevěnou podlahou nebo nafukovací, ale vždycky musíte dávat velký pozor, abyste ho neprotrhli.


A teď několik otázek kolem byznysu. Kdy vznikla myšlenka založení sumcařské značky Hell Cat a jaké byly začátky zrodu?

Hell-Cat vznikla s firmou Hobby-g, která je na českém a slovenském trhu velmi známá svými výrobky např. značky: Giants Fishing, Gardner, Wychwood, K-karp, a dalších asi 10 značek. Společně s Lukášem Grofem, jsme se dali do zajímavé konverzace a vyplynula s toho spolupráce. Postupem času jsme si řekli, jak by to mohlo fungovat. Nyní už jsem v Hobby-g jako doma. Začátky byly jako všude těžké a pořád jsme v začátcích, protože nikdo za nás nic nevymyslí a neudělá. Bude to dlouho ještě trvat aby to bylo, jak chceme.



Dnes je již značka Hell Cat na českém trhu celkem známá a populární, jsi s touto skutečností spokojen, nebo je stále co zlepšovat a rozšiřovat?

Nevím jestli je až tak známá značka na našem trhu, ale spíše se zaměřujeme na to, čemu věříme a snažíme se dělat věci tak jak to rybář sumcař potřebuje. Kdybychom chtěli mít velký sortiment hned, tak bychom určitě neměli kvalitu, jakou máme nyní. Neříkám, že je všechno top, ale nemusím se stydět za věci, které nabízíme zákazníkům. Kvalita a funkčnost je pro nás priorita číslo 1. Dost výrobků děláme v EU, i když to stojí více peněž, ale kdykoli můžeme za výrobcem nebo dodavatelem přímo zajet a doladit produkt. Děláme také dost výrobků doma. Ano doma v obýváku, například stojany na sumce 2 modely nebo doutníkové olova, peletová olova, atd. atd. Bere nám to spoustu času, ale je to pak kvalitní a věříme tomu. Velkou oporou na domácí výrobu je Láďa Klega který svaří cca 1000 ks stojanů ročně. Jak za ním přijdu, tak je pořád v dílně a na ryby moc nemá čas, Holt někdo to dělat musí. :), je v tom zapojeno spousta lidí, co nám pomáhají a za to jsme velmi moc rádi.

Rozšiřovat sortiment určitě časem budeme, máme plán na 3 roky dopředu. Letos už jsme dali dalších 8 produktů během roku na trh. Na další rok chystáme dalších 12-15 produktů. Asi by Vás zajímalo, s čím vyrazíme. Něco málo prozradím.
Bude velká řízkovnice 25litrů, zajímavé rolničky (že by červené), obratlíky, bižuterie, série třpytek velkých, vertikální věci a budou nové pruty, které mám momentálně v testech. Myslím, že budou povedené, ale ještě neříkám hop atd. atd. 



Jak probíhá expanze Hell Catu na zahraniční trhy, nebo je na to ještě brzy a přednost má především český a slovenský trh?

Český a slovenský trh už nás trošku zná. Už dodáváme i do Polska a už se dolaďuje i Maďarsko a další země. Spíše máme problém s dodávkou produktů. Nestačíme dodávat na domácí trhy. Jak jsem řekl, dost vyrábíme sami a to nás dost brzdí. Časem určitě vymyslíme rychlejší výrobu, ale vše chce čas. Musím také na ryby, protože od stolu nic moc nevymyslím a hlavně neotestuji. Byl jsem zvyklý být dost času na rybách, ale projekt Hell mi dává opravdu zabrat. Těší mě na druhou stranu zájem, i když vím, že mám hlavu na špalku. Jak jeden český rybář řekl. Český člověk úspěch neodpouští.

Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu úspěchů jak u vody, tak i v podnikání.
S pozdravem Nachytáno.cz a Roman Matula - Hell-Cat



Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.




Facebook stránky