Úhoř říční
Anguilla anguilla (Linnaeus 1758)
Popis: tělo je hadovité, v trupové části s oválným průřezem, V ocasní části viditelně ze stran zploštělé. Oči malé, ústa koncová, spodní čelist přesahuje horní. Břišní ploutve chybějí. Ve hřbetní ploutvi je 245—275 paprsků, v řitní ploutvi 176—249. Obě tyto ploutve jsou spojeny s ocasní a vytvářejí tak souvislý lem. Drobné šupiny nejsou zevně patrné, poněvadž jsou hluboce zarostlé v kůži. Mají eliptický tvar a nepřekrývají se, jak je to běžné u jiných ryb.Rozlišují se dvě ekologické formy — úzkohlavá a širokohlavá, které se morfologicky liší kromě šířky lebky i různou velikostí čelistí, relativní hmotností srdce, mozku a očí. Ekologicky se odlišují různou rychlostí růstu a odlišným složením převládající potravy; úzkohlavá forma dává přednost drobné potravě bezobratlých živočichů, širokohlavá se živí hlavně rybami.
Zbarvení: mladí jedinci mají během sladkovodního života hřbet většinou tmavě zelenohnědý až hnědočerný, břicho je bělavé či žlutavé. Při nástupu pohlavní zralosti nabývají boky kovově bronzového lesku, hřbet je tmavý černý, břicho střibrobílé. Jsou známé úlovky žlutooranžových jedinců (např. z Tiché Orlice) i albínů (PEŇÁZ a PRÁŠIL, 1987).
Pohlavní rozdíly: pohlaví se dá spolehlivě určit jedině pitvou. V našich vodách žijí téměř výlučně samice.
Výskyt: obývá všechny typy vod s výjimkou horských potoků a bystřin.Jeho výskyt v současné době, kdy řeky Ústící do moře jsou přehrazeny nepřekonatelnými překážkami, je u nás zcela závislý na vysazování monté.Úhoř vede noční a skrytý způsob života. Ve Svratce byla zjištěna početnost až 170 ks.ha-1 a 11,7 kg.ha-1, v Oslavě místy až 261 ks.ha-1 a 28,9 kg.ha-1 a v Bílém potoce (přítok Svratky) 111 ks.ha-1 a 83,3 kg.ha-1.
Růst a věk: po vysazení monté (věk 3—5 let, délka 5—8 cm) dosahuje po dvou letech v rybnících délky kolem 45 cm a hmotnosti 0,17 kg. V Labi ve třicátých letech byl uloven úhoř o délce 140 cm a hmotnosti 7 kg (SÝKoRA 1984). Další pozoruhodné úlovky: soutok Uhu a Laborce (1989 — 129 cm,3,58 kg), Plačice (1986— 116 cm, 3.45kg), Labe (1973— 129 cm, 3,4 kg),Stonávka (1989— 128 cm, 3,4 kg), Váh (1967— 126 cm, 3,28 kg), Dyje (1983 — 123 cm, 3,9 kg) a Jihlava (1988 — 102 cm, 3,43 kg). V Popradu ulovený úhoř (105 cm, 2,9 kg) byl jedenáctiletý, dvanáctiletý úhoř (95 cm, 1,8 kg) pochází z Nitry (SEDLÁR, 1964). V roce 1982 ulovili v nádrži Nemečky u Toporčan dva úhoře se stejnou hmotností 2,95 kg, kterým bylo patnáct let. Věk sedmnáct a půl roku byl stanoven u kusu o délce 97 cm a hmotnosti 1,71kg (VOLF a SMIŠEK. 1975). Předpokládá se, že úhoři v našich vodách žijí po vysazení i přes dvacet let. Pozoruhodný je údaj o úhoři, který žil v jednom pražském zahradním bazénku prokazatelně 68 let, přičemž dosáhl délky jen 66,6 cm a hmotnosti 0,58 kg.
Potrava: všežravý druh. Hlavní součást potravy tvoří zvířena dna (měkkýši, larvy chrostíků, larvy pakomárů, beruška, blešivci, pijavky, červi). V menší míře se v potravě objevuje i rostlinná složka. V žaludcích větších jedinců byly nacházeny i ryby, raci, žáby a drobní savci.
Rozmnožování: tření probíhá v Sargasovém moři v blízkosti břehů Severní Ameriky mezi Bermudami a Bahamami. Po výtěru mateční úhoři hynou.Z kulovitých jiker o průměru kolem 1,5 mm se líhnou larvy (tzv. leptocefalové stadium), které se během asi dvou let dostávají mořskými proudy k břehům Evropy. Zde se nejprve mění ve sklovitě zbarvené úhoře, kterým se postupně objevuje pigmentace. Část populace pak táhne proti proudu řek do vnitrozemí, kde zůstává několik let. Sladká voda zřejmě stimuluje u ještě pohlavně indiferentniho monté vývoj jen samičího pohlaví. Samci se zdržují v Ústí řek a v brakické vodě, vznikající smíšením říční a mořské vody.
Význam: úhoř je vysoce ceněná a hodnotná ryba. Jeho maso je velice chutné, vhodné k uzení (obsahuje u konzumních jedinců kolem 25 % tuku).Svými chuťovými vlastnostmi patří mezi nejkvalitnější potraviny. Uhoř říční je vítaným a oblíbeným objektem sportovního rybolovu po celý rok. Dospělí jedinci táhnoucí z našich vod do moře jsou chytáni do úhořích lapadel (slupů).Uhoří sérum slouží ve zdravotnictví pro výrobu séra k určování krevních skupin a podskupin a pro studium dědičnosti krevních znaků. Krevní sérum úhoře obsahuje jed ichtyotoxin. Při běžné kuchyňské úpravě jedovatost masa zahřátím rychle mizí a konzum úhořího masa není spojen s žádným rizikem.Určité nebezpečí pro člověka je spojeno se zabíjením a manipulaci s čerstvými rybami, kdy může ichtyotoXin vniknout poraněním kůží do krve či do oka.
.jpg)
Popis: tělo je hadovité, v trupové části s oválným průřezem, V ocasní části viditelně ze stran zploštělé. Oči malé, ústa koncová, spodní čelist přesahuje horní. Břišní ploutve chybějí. Ve hřbetní ploutvi je 245—275 paprsků, v řitní ploutvi 176—249. Obě tyto ploutve jsou spojeny s ocasní a vytvářejí tak souvislý lem. Drobné šupiny nejsou zevně patrné, poněvadž jsou hluboce zarostlé v kůži. Mají eliptický tvar a nepřekrývají se, jak je to běžné u jiných ryb.Rozlišují se dvě ekologické formy — úzkohlavá a širokohlavá, které se morfologicky liší kromě šířky lebky i různou velikostí čelistí, relativní hmotností srdce, mozku a očí. Ekologicky se odlišují různou rychlostí růstu a odlišným složením převládající potravy; úzkohlavá forma dává přednost drobné potravě bezobratlých živočichů, širokohlavá se živí hlavně rybami.
Zbarvení: mladí jedinci mají během sladkovodního života hřbet většinou tmavě zelenohnědý až hnědočerný, břicho je bělavé či žlutavé. Při nástupu pohlavní zralosti nabývají boky kovově bronzového lesku, hřbet je tmavý černý, břicho střibrobílé. Jsou známé úlovky žlutooranžových jedinců (např. z Tiché Orlice) i albínů (PEŇÁZ a PRÁŠIL, 1987).
Pohlavní rozdíly: pohlaví se dá spolehlivě určit jedině pitvou. V našich vodách žijí téměř výlučně samice.
Výskyt: obývá všechny typy vod s výjimkou horských potoků a bystřin.Jeho výskyt v současné době, kdy řeky Ústící do moře jsou přehrazeny nepřekonatelnými překážkami, je u nás zcela závislý na vysazování monté.Úhoř vede noční a skrytý způsob života. Ve Svratce byla zjištěna početnost až 170 ks.ha-1 a 11,7 kg.ha-1, v Oslavě místy až 261 ks.ha-1 a 28,9 kg.ha-1 a v Bílém potoce (přítok Svratky) 111 ks.ha-1 a 83,3 kg.ha-1.
Růst a věk: po vysazení monté (věk 3—5 let, délka 5—8 cm) dosahuje po dvou letech v rybnících délky kolem 45 cm a hmotnosti 0,17 kg. V Labi ve třicátých letech byl uloven úhoř o délce 140 cm a hmotnosti 7 kg (SÝKoRA 1984). Další pozoruhodné úlovky: soutok Uhu a Laborce (1989 — 129 cm,3,58 kg), Plačice (1986— 116 cm, 3.45kg), Labe (1973— 129 cm, 3,4 kg),Stonávka (1989— 128 cm, 3,4 kg), Váh (1967— 126 cm, 3,28 kg), Dyje (1983 — 123 cm, 3,9 kg) a Jihlava (1988 — 102 cm, 3,43 kg). V Popradu ulovený úhoř (105 cm, 2,9 kg) byl jedenáctiletý, dvanáctiletý úhoř (95 cm, 1,8 kg) pochází z Nitry (SEDLÁR, 1964). V roce 1982 ulovili v nádrži Nemečky u Toporčan dva úhoře se stejnou hmotností 2,95 kg, kterým bylo patnáct let. Věk sedmnáct a půl roku byl stanoven u kusu o délce 97 cm a hmotnosti 1,71kg (VOLF a SMIŠEK. 1975). Předpokládá se, že úhoři v našich vodách žijí po vysazení i přes dvacet let. Pozoruhodný je údaj o úhoři, který žil v jednom pražském zahradním bazénku prokazatelně 68 let, přičemž dosáhl délky jen 66,6 cm a hmotnosti 0,58 kg.
Potrava: všežravý druh. Hlavní součást potravy tvoří zvířena dna (měkkýši, larvy chrostíků, larvy pakomárů, beruška, blešivci, pijavky, červi). V menší míře se v potravě objevuje i rostlinná složka. V žaludcích větších jedinců byly nacházeny i ryby, raci, žáby a drobní savci.
Rozmnožování: tření probíhá v Sargasovém moři v blízkosti břehů Severní Ameriky mezi Bermudami a Bahamami. Po výtěru mateční úhoři hynou.Z kulovitých jiker o průměru kolem 1,5 mm se líhnou larvy (tzv. leptocefalové stadium), které se během asi dvou let dostávají mořskými proudy k břehům Evropy. Zde se nejprve mění ve sklovitě zbarvené úhoře, kterým se postupně objevuje pigmentace. Část populace pak táhne proti proudu řek do vnitrozemí, kde zůstává několik let. Sladká voda zřejmě stimuluje u ještě pohlavně indiferentniho monté vývoj jen samičího pohlaví. Samci se zdržují v Ústí řek a v brakické vodě, vznikající smíšením říční a mořské vody.
Význam: úhoř je vysoce ceněná a hodnotná ryba. Jeho maso je velice chutné, vhodné k uzení (obsahuje u konzumních jedinců kolem 25 % tuku).Svými chuťovými vlastnostmi patří mezi nejkvalitnější potraviny. Uhoř říční je vítaným a oblíbeným objektem sportovního rybolovu po celý rok. Dospělí jedinci táhnoucí z našich vod do moře jsou chytáni do úhořích lapadel (slupů).Uhoří sérum slouží ve zdravotnictví pro výrobu séra k určování krevních skupin a podskupin a pro studium dědičnosti krevních znaků. Krevní sérum úhoře obsahuje jed ichtyotoxin. Při běžné kuchyňské úpravě jedovatost masa zahřátím rychle mizí a konzum úhořího masa není spojen s žádným rizikem.Určité nebezpečí pro člověka je spojeno se zabíjením a manipulaci s čerstvými rybami, kdy může ichtyotoXin vniknout poraněním kůží do krve či do oka.