Slangové a lidové názvy ryb - dokončení
V tomto díle dokončíme zajímavý rozbor slangových a lidových názvů našich šupináčů. Je až s podivem, kolik jmen pro jednotlivé druhy naši předkové vymysleli, a ještě více mne udivuje, jak jsou trefná a jak přesně dokážou mnohdy charakterizovat vzhled, chování nebo staletími zažité zvyky obyvatel vodní říše. A kterou jinou rybou začít druhý díl našeho povídání, než tou naší vpravdě národní!
Kapr obecný

Šupináč, šupák, králík – označení pro kapra - formu šupinatou.
Jelčák – označení pro kapra s nízkým, protáhlým tvarem těla, které lze ztotožnit s původní říční dunajskou formou.
Řádkáč – označení pro kapra - formu řádkovou.
Lysec, lysák, lysej, špíglák – označení pro kapra - formu lysou.
Naháč, koženáč – označení pro kapra - formu hladkou.
Karas obecný
Pravák, zlaťák, karásek, kotaška, batuška, selský kapr, bahenní kapr.
Karas stříbřitý
Stříbrňák – toto běžné označení nepůvodní formy karasa opět slouží k jeho rychlé identifikaci oproti příbuznému druhu. Chytil jsem stříbrňáka - rozuměj karasa stříbřitého, vs. chytil jsem praváka nebo zlaťáka - rozuměj karasa obecného.
Lín obecný
Ryba doktor – dříve se věřilo, že sliz a kůže lína mají léčivé účinky.
Slizák, klouzek – podle charakteristické silné vrstvy ochranného slizu, ze stejných důvodů se tak někdy říká i úhořovi.
Další používané názvy: pomalej, lenoch.
Lipan podhorní
Praporčík – podle charakteristické vysoké hřbetní ploutve, zvané prapor.
Další používané názvy: lipen, lipeň.
Losos obecný
Salmonid – podle anglického názvu čeledi lososovitých, někdy se tak slangově označují i další naše lososovité ryby – pstruzi a siveni.
Mřenka mramorovaná
Grundle – jedno z mála slangových označení ryb přejatých z cizího jazyka, konkrétně z němčiny (grundel je starý německý název pro mřenku). My máme slovo grundle spojené s tradičním pokrmem z drobných rybek, upražených na pánvi. Původně se grundle dělaly skutečně z mřenek. Později i z hrouzků, proto se také hrouzkům někdy nepřesně říká grundle či žgrundle. Dnes už tímto slovem označujeme v podstatě jakýkoli pokrm z drobných rybek podávaných v celku, včetně těch mořských.
Další používané názvy: mřín, mřínek, mřenek, grundla, žgrundla.
Mník jednovousý
Ryba se žhavým srdcem – toto poetické pojmenování si mník vysloužil díky svému způsobu života, neboť je nejaktivnější v chladném období roku. Jako by ho tedy v ledové zimní vodě pohánělo jeho rozžhavené srdce, které mu dodává sílu a energii.
Okoun říční
Okyš, vokyš, okas, vokas, pruhovanej, tygřík, hltoun.

Ouklej obecná
Bělička – běličkou je někdy nazývána i plotice, či v podstatě jakákoli drobná kaprovitá, tzv. bílá ryba.
Perlička, perleťová či perlová ryba – spíše než u nás se takto ouklej nazývá v západní Evropě, neboť z jejích drobných stříbrných šupinek se dříve vyráběly umělé perly.
Ostroretka stěhovavá
Frgál, frgálek, ostrá – ostroretka je typická ryba povodí Moravy, většina slangových názvů má proto kořeny na Moravě. Vycházejí přitom z typických morfologických znaků ostroretky – výrazného rypce a ostrých úst, sloužících k seškrabávání řas z říčních kamenů.
Špeditérka – toto víceméně žertovné označení se vžilo mezi některými moravskými rybáři; vychází z druhového názvu ostroretky, který si vysloužila svými dlouhými migračními tahy.
Parma obecná
Parmice, královna řeky.
Perlín ostrobřichý
Červenopeřice, červenice, merlín, šenkýřka, rotojgle, zlatá, zlatka, zlatnice – červenopeřice či červenice je běžné označení pro perlína, užívané mezi rybáři po celé republice. Většina slangových výrazů si všímá karmínově červených ploutviček a zlatavého zbarvení těla této velmi pěkné kaprovité rybky.
Piskoř pruhovaný
Pískora, čík.
Plotice obecná
Červenka, očko, červenoočko, bělice, bílá – naše nejhojnější ryba si vysloužila také celou řadu slangových jmen a pojmenování. Nejběžnější je označení červenka, pod kterým je možná známější než pod svým skutečným jménem. Často se plotici říká i očko či červenoočko nebo se obecně označuje jako bělice či prostě bílá.
Radoun – tímto výrazem se na jihu Čech nepojmenovávají jen plotice, ale i proudníci a jiné druhy drobných kaprovitých rybek.
Další používané názvy: ploťka, perza, plotna.
Podoustev říční
Nosák, nosál – podobně jako u ostroretky toto označení opět vychází z charakteristického znaku podoustve – boulovitého rypce.
Paroustev, poroustev, židovka – označení rozšířené zejména v českých zemích.
Cukparma, cukyna – takto se naopak od nepaměti říká podoustvím v okolí Brna a na jihu Moravy.
Pstruh obecný
Potočák, pravák, potok.
Pstruh duhový
Duhák, duhová ryba, američan, amík.

Sekavec podunajský
Sykavka, sykavec, kamenáč, sekáč.
Siven americký
Siveň.
Střevle potoční
Střevlec, střevlice, střevlička, střelička, olšovka, butka, erlicna, skalní jeleček.
Střevlička východní
Pseudorasbora, rasbora – výrazy odvozené z latinského názvu této drobné, nepůvodní rybky.
Další používaný název: hrouzkovec.
Sumec velký
Sum, sumár, sumík, sumíš, sumál, vousáč, fousatej, dědek.
Sumeček americký
Truman, sumec malý čili trpasličí.
Štika obecná
Zubatá – i pro štiku existuje pochopitelně mnoho slangových výrazů, nejběžnější je asi ten upomínající na mocné ozubí tohoto nesmlouvavého dravce.
Torpédo – toto pojmenování zase připomíná typický hydrodynamický tvar těla štiky.
Štontovka – výraz upozorňující na teritoriální způsob života štik; štont = stanoviště.
Kudla, štíče, štíhle, jehla, jehlice – označení pro malé štiky.
Tolstolobec pestrý, tolstolobik bílý
Tolja – pod tímto jménem se prodávají tyto ryby či jejich maso i v některých rybárnách.
Úhoř říční
Had, hádě, hadice, tkanice, tkanička, kabel – také pro úhoře pochopitelně vznikla celá řada slangových jmen, mnohé z nich si všímají jeho typického hadovitého těla. Zatímco hadicí označíme spíše větší rybu, tkanice či tkanička je rozšířené označení pro malé úhoříky.
Drňák, rosák, olšák – tyto názvy zase vycházejí ze zbarvení úhoří kůže.
Cestovatel, mořský tulák – tajemný úhoří život plný dlouhých cest a toulek přinesl úhoři i poetické označení mořský tulák nebo prostě cestovatel.
Vranka obecná
Pulec, hlaváč, slimejš, vraník – slangová jména vranky si všímají zejména jejího poněkud bizarního tvaru těla s velkou, širokou hlavou a velkými ústy.
Tomáš Lotocki
Článek vyšel v časopise Český Rybář
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.