Siven americký
Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815)
Popis: tělo je vyšší než u pstruha obecného, ze stran zploštělé. Ústa jsou koncová, silně rozeklaná, s ozubenými čelistmi. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička. Šupiny velmi drobné, hluboce zapuštěné v kúži. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—5 tvrdých a 8—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3—5 tvrdých a 7—9 měkkých paprsků. V postranní čáře je 109—130 šupin, žaberních tyčinek je 11—22.
Zbarvení: hřbet olivový až modrozelený, s meandrovitými proužky a skvrnami. Boky světlejší, břicho oranžové až načervenalé. Na bocích a často i na hřbetě jsou žluté, modré nebo karmínové skvrny. Prsní, břišní a řitní ploutve jsou načervenalé, lemované výrazným bílým a černým proužkem. Zbarvení sivena je velmi proměnlivé podle typu lokality a mění se i během roku.
Pohlavní rozdily: samci se od samic liší nahoru zakřivenou spodní čelistí a živějším zbarvením (samice nemají oranžové boky).
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Je rozšířen jen v některých potocích a řekách. Dlouhodobý výskyt je např. znám z horního toku Labe a říčky Pančavy v Krkonoších. Dříve se vyskytoval i v Černém jezeře na Šumavě, jeho výskyt je uváděn ze Štrbského plesa v Tatrách, z nádrže Richtárovo u Podbrezové,Nitře a z pstruhových potoků v Pohroní a Pováží. Přizpůsobil se životu v některých údolních nádržích. Snáší kyselejší vodu (nižší hodnotu pH) než pstruh obecný.
Růst a věk: ve své domovině dosahuje hmotnosti až k 7 kg, v našich podmínkách délky až 50 cm a hmotnosti 2 kg. V roce 1981 byl v Hejlovce (přítok Sázavy) uloven siven o délce 52 cm ao hmotnosti 2,1 kg, v Rožanském potoce u Šluknova v roce 1979 jedinec o délce 50cm a o hmotnosti 2,3 kg. Rekordní úlovek sivena ze slovenských vod měl hmotnost 0,97 kg (Váh u Liptovského Mikuláše, 1977).
Potrava: larvy vodního hmyzu, v nádržích i zooplankton u větších jedinců se v potravě objevují I ryby.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 2—3 roky, tření nastává v říjnu až listopadu. Vytírá se v proudivých místech se štěrkopískovým dnem do miskovitých prohlubní. Samice mívá až 2000 nažloutlých jiker o průměru kolem 4 mm. Kříží se pstruhem obecným, přičemž vznikají neplodné, tzv. tygrovité ryby.
Význam: cenná lososovitá ryba, oblíbená ve sportovním rybolovu. Siven je rovněž chován ve pstruhařských provozech a intenzívně odkrmován ve speciálních rybníčcích nebo v plovoucích klecích. Jeho maso bývá oranžově zbarveno, je tužší a sušší než u pstruha a je vysoce ceněno.
Popis: tělo je vyšší než u pstruha obecného, ze stran zploštělé. Ústa jsou koncová, silně rozeklaná, s ozubenými čelistmi. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutvička. Šupiny velmi drobné, hluboce zapuštěné v kúži. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—5 tvrdých a 8—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3—5 tvrdých a 7—9 měkkých paprsků. V postranní čáře je 109—130 šupin, žaberních tyčinek je 11—22.
Zbarvení: hřbet olivový až modrozelený, s meandrovitými proužky a skvrnami. Boky světlejší, břicho oranžové až načervenalé. Na bocích a často i na hřbetě jsou žluté, modré nebo karmínové skvrny. Prsní, břišní a řitní ploutve jsou načervenalé, lemované výrazným bílým a černým proužkem. Zbarvení sivena je velmi proměnlivé podle typu lokality a mění se i během roku.
Pohlavní rozdily: samci se od samic liší nahoru zakřivenou spodní čelistí a živějším zbarvením (samice nemají oranžové boky).
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Je rozšířen jen v některých potocích a řekách. Dlouhodobý výskyt je např. znám z horního toku Labe a říčky Pančavy v Krkonoších. Dříve se vyskytoval i v Černém jezeře na Šumavě, jeho výskyt je uváděn ze Štrbského plesa v Tatrách, z nádrže Richtárovo u Podbrezové,Nitře a z pstruhových potoků v Pohroní a Pováží. Přizpůsobil se životu v některých údolních nádržích. Snáší kyselejší vodu (nižší hodnotu pH) než pstruh obecný.
Růst a věk: ve své domovině dosahuje hmotnosti až k 7 kg, v našich podmínkách délky až 50 cm a hmotnosti 2 kg. V roce 1981 byl v Hejlovce (přítok Sázavy) uloven siven o délce 52 cm ao hmotnosti 2,1 kg, v Rožanském potoce u Šluknova v roce 1979 jedinec o délce 50cm a o hmotnosti 2,3 kg. Rekordní úlovek sivena ze slovenských vod měl hmotnost 0,97 kg (Váh u Liptovského Mikuláše, 1977).
Potrava: larvy vodního hmyzu, v nádržích i zooplankton u větších jedinců se v potravě objevují I ryby.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 2—3 roky, tření nastává v říjnu až listopadu. Vytírá se v proudivých místech se štěrkopískovým dnem do miskovitých prohlubní. Samice mívá až 2000 nažloutlých jiker o průměru kolem 4 mm. Kříží se pstruhem obecným, přičemž vznikají neplodné, tzv. tygrovité ryby.
Význam: cenná lososovitá ryba, oblíbená ve sportovním rybolovu. Siven je rovněž chován ve pstruhařských provozech a intenzívně odkrmován ve speciálních rybníčcích nebo v plovoucích klecích. Jeho maso bývá oranžově zbarveno, je tužší a sušší než u pstruha a je vysoce ceněno.