Sekavčík horský
Sabanejewia aurata (Filippi, 1865)
Popis: tělo protažené ze stran zploštělé stejně tak i hlava. Okolo úst je 6 vousků a pod okem vztyčitelný trn, na konci rozdvojený. Na spodní i svrchní straně zádě je silný kožní kýl. OLIVA, BALON, FRANK (1952) uvádějí ve hřbetní ploutvi (1 )2—3 tvrdé a (5)6—7 měkkých paprsků, V řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 4—7 měkkých, žaberních tyčinek 7—9(10).
Zbarvení: základní zbarvení je šedavě bílé, na bocích a břiše nažloutlé, na hřbetě přechází do šedé. V podélné linii hřbetu je umístěno 4—12 tmavohnědých skvrn. Na bocích těla je podélná řada 8—15 červenohnědých a tmavě fialových skvrn. U báze ocasní ploutve jsou nad sebou dvě tmavé skvrny,často splývající v proužek.
Pohlavní rozdily: samci mají charakteristickým způsobem vzduté boky pod bází hřbetní ploutve.
Výskyt: obývá většinou podhorské řeky a potoky se štěrkovitým dnem a jemnými nánosy detritu v zátočinách. Na území SR a ČR žije sekavec horský v Dunaji a některých přítocích (Váh, Malý Dunaj, Nitra, Hron, Tisa, Rimava, Slaná, Hornád, Bodrog), v padesátých letech byl hlášen i z Bečvy (BARUŠ a kol., 1989).
Růst a věk: krátkověký druh dorůstající délky asi 12 cm a hmotnosti 50 g.Bližší údaje z našeho území chybějí.
Potrava: živí se zooplanktonem a zvířenou dna, sbírá suchozemský a vodní hmyz. V trávicím ústrojí byla potvrzena i rostlinná složka.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 1—2 roky, tře se od dubna do července. Samice mívá až 300 jiker o průměru do 2 mm. Jikry jsou vytírány na kořínky rostlin nebo přímo na kameny a dno toku.
Význam: přímý hospodářský význam nemá. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.
Popis: tělo protažené ze stran zploštělé stejně tak i hlava. Okolo úst je 6 vousků a pod okem vztyčitelný trn, na konci rozdvojený. Na spodní i svrchní straně zádě je silný kožní kýl. OLIVA, BALON, FRANK (1952) uvádějí ve hřbetní ploutvi (1 )2—3 tvrdé a (5)6—7 měkkých paprsků, V řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 4—7 měkkých, žaberních tyčinek 7—9(10).
Zbarvení: základní zbarvení je šedavě bílé, na bocích a břiše nažloutlé, na hřbetě přechází do šedé. V podélné linii hřbetu je umístěno 4—12 tmavohnědých skvrn. Na bocích těla je podélná řada 8—15 červenohnědých a tmavě fialových skvrn. U báze ocasní ploutve jsou nad sebou dvě tmavé skvrny,často splývající v proužek.
Pohlavní rozdily: samci mají charakteristickým způsobem vzduté boky pod bází hřbetní ploutve.
Výskyt: obývá většinou podhorské řeky a potoky se štěrkovitým dnem a jemnými nánosy detritu v zátočinách. Na území SR a ČR žije sekavec horský v Dunaji a některých přítocích (Váh, Malý Dunaj, Nitra, Hron, Tisa, Rimava, Slaná, Hornád, Bodrog), v padesátých letech byl hlášen i z Bečvy (BARUŠ a kol., 1989).
Růst a věk: krátkověký druh dorůstající délky asi 12 cm a hmotnosti 50 g.Bližší údaje z našeho území chybějí.
Potrava: živí se zooplanktonem a zvířenou dna, sbírá suchozemský a vodní hmyz. V trávicím ústrojí byla potvrzena i rostlinná složka.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 1—2 roky, tře se od dubna do července. Samice mívá až 300 jiker o průměru do 2 mm. Jikry jsou vytírány na kořínky rostlin nebo přímo na kameny a dno toku.
Význam: přímý hospodářský význam nemá. Je řazen mezi kriticky ohrožené druhy.