S vláčákem na Labské sumce
Počty ulovených sumců na řece Labi se rok od roku zvyšují a dá se konstatovat, že uvláčení sumce se zde stává celkem běžnou záležitostí. Už je tomu více než tři roky, co se lovu sumců
přívlačí věnuji na plno, a za tu dobu se mi podařilo chytit několik slušných exemplářů a pak desítky kousků menších velikostí. Pro sumcaře chytajícího na nástražní ryby bývá trofejním kusem sumec okolo dvou metrů délky, pro rybáře s vláčecím náčiním jsou velice atraktivním a ceněným úlovkem už ryby ve velikostech nad sto dvacet centimetrů. Pokusím se vám zde přiblížit co obnáší sumčí přívlač na řece Labi, prozradím některé fígle z techniky lovu, doporučím vhodné nástrahy a také vybavení vhodné pro lov našich největších dravců žijících v naši největší řece...
Kdy na ně vyrazit?
Jednou z nejdůležitějších zásad při sumčí přívlači je trpělivost. Dalším důležitým faktorem je nepodcenění rybářského vybavení, které může znamenat ztrátu životní ryby. Sumci nejsou okouni, kterých nachytáme desítky za jedinou docházku. Sumčí vláčení bývá často o jednom jediném záběru a ten se nesmí promarnit. Loni se mi stalo již několikrát, že jsem po třech hodinách bezúspěšného rybolovu myslel na odchod a v tom přišel záběr. Proto doporučuji, v letních měsících vláčet až „nadoraz" neboli do půlnoci. Převážná většina záběrů přichází až za tmy s vrcholem na rozmezí desáté až dvanácté hodiny. Nezřídka se stává, že sumec zabere i ráno nebo přes den, ale z vlastních zkušeností můžu říct, že jejich nejvyšší aktivita je za tmy. Vzhledem k tvrdosti a váze rybářského vybavení je člověk za pouhé dvě hodiny intenzivní přívlače dost unaven, proto většinou dorazím k vodě až těsně před setměním po jedenadvacáté hodině. Vím, že nejlepší čas mám teprve před sebou a mohu se čerstvý a odpočatý plně soustředit na každý nához. Tuto taktiku jsem si „naordinoval" až potom, co jsem vláčel bezúspěšně celý den a navečer jsem chytal bezcílně a apaticky. Přesnost a soustředění je na některých úsecích Labe nesmírně důležité, protože nejenže důsledně a důkladně prolovím sumčí loviště, ale také přemýšlením přijdu o méně nástrah, které vodím přesně tak, jak chci.
Kam na ně vyrazit a co jim nabídnout?
Sumci mají stanoviště v různých jámách, zatopených překážkách a na zlomech dna. Často se stává, že pokud rybář hází nástrahy nazdařbůh, tak o ně v těchto místech záhy přijde. Vzhledem k ceně například woblerů to není zas taková legrace vytrhat ve vážkách půl obsahu boxu. Právě woblery se mi osvědčily ze všech sumčích nástrah nejvíce. Jejich specifický chod a široký rozsah použití je řadí na první místo mezi mými nejoblíbenějšími nástrahami pro lov sumců přívlačí. Názor, že sumci se vyskytují pouze v nadjezí a velikých hloubkách se nezakládá na pravdě. Jsou to dravci, kteří vyjíždějí za hejny rybek, obzvláště v letních měsících, i do mělčin. Zde při jejich lovení nejvíce využijeme dvoudílné woblery s ponorem do max. dvou metrů. Ideálním místem pro lov na dvoudílné woblery jsou rozhraní mělčin a hloubek, kde sumci slídí v nočních hodinách po kořisti. Stane se velice často, že záběr přijde až u samého břehu na mělčině s několika decimetry vody. „Noční mělčina" je velice dobrým místem i pro lov candátů, a tak si čekání na sumí-ka občas zpříjemníme chycením nějakého toho ostnoploutvého krasavce. K lovu na mělčinách nejčastěji používám woblery Salmo Whitefish 13 cm — 19 g floating s ponorem do 1,5 m a dvoudílné woblery Rapala Jointed 11.
Pokud se rozhodneme lovit sumce například podél různých hran, zatopených zdí a stromů ve větších hloubkách, tak se mi nejvíce osvědčily jerkové woblery Salmo Fatso sinking, které spouštím do hloubek dle vlastní potřeby a které potom lehkým potahováním zvedám k hladině. Touto technikou můžeme opakovaně vydráždit netečného dravce z úkrytu.
Klasikou mezi hluboko potápivými woblery jsou různé shady. Především model Rapala Shad Rap je hodně používaný, ale také už hodně okoukaný. Osobně mám raději woblery, u kterých mohu ovlivnit jejich chod vlastním vedením. Největších úspěchů jsem dosáhl na „slidery", a to jak na typ Salmo Slider, tak na Water Scout Slick. K lovu sumců používám především jejich potápivé verze a pracuji s nimi tak, že je opakovaně spouštím do různých jam a podemletých děr a následně povytažením nazvedávám.Tato nástraha má geniální chod do strany a napodobuje raněnou rybku. Rozdíl mezi Salmo Slider a Water Scout je v rychlosti jejich potopení a ve zbarvení, které je pro lov sumců celkem nedůležité. Salmo klesá pomaleji a je tedy vhodnější do klidnějších partií řeky a k prolovení tůní a točáků. Naopak Water Scout se potápí jednou tak rychle, a proto je jeho uplatnění lepší v silnějších proudech a k prochytání tůní u protilehlého břehu, kde potřebujeme dosáhnout při velké vzdálenosti a přesnosti náhozu správného kopírování dna.
Co mít s sebou?
Jelikož výše uvedené nástrahy mají poměrně velkou gramáž je potřeba k lovu používat adekvátní vybavení. Podcenění této skutečnosti by mohlo znamenat ztrátu životní ryby a také poškození slabšího vybavení. Pokud lovím se Slidery, které váží od 20 do 60 g, tak bohatě postačí prut s vrhací gramáží 50-80, pokud ale nahazuji woblery Salmo Fatso nebo Salmo Warrior, volím podstatně tvrdší prut s vyšší nosností. Je na každém rybáři, který prut mu sedne do ruky, ale doporučuji při vláčení s těmito speciály upřednostnit kvalitní materiály a celkovou lehkost prutu. Mně nejlépe „padl do ruky" prut Sportex Kev Pike do 80 g a hlavně Sportex Carat Z 98-128 g. S těmito pruty se nemusím obávat nahazování lOOg nástrah a ani zdolávání sumců trofej-ních velikostí. Pro lov s dvoudílnými woblery a pro lov z lodě se mi nejvíce osvědčil prut Robinson Cortez Jerk 1,95 m s vrhací zátěží 20-70 g. Dalším z vynikajících prutů pro těžkou přívlač sumců je Sportex Seastar Travel v gramážích 80-100 g a 90-I60g. Tento prut je pětidílný, velice skladný a i přes větší počet dílů je velmi kvalitní.
Navijáky k těmto prutům by měly mít velkou kapacitu cívky a kvalitní přední brzdy. Doporučoval bych modely renomovaných firem Shimano, Penn, Daiwa, Quantum, Okuma. Rozebírat jednotlivé navijáky by obsáhlo hodně stran a také ceny jednotlivých výrobků jsou různé, takže záleží na každém zájemci, zda si nechá poradit od úspěšných kolegů nebo prodejců.
Mnoho rybářů se mě u vody ptá, zda je na sumce lepší vlasec nebo pletená šňůra. Abych řekl pravdu, tak nevím, jestli dokážu na sto procent doporučit to nebo ono. Mohu k problematice říci několik poznámek. Pletenka má, jak víme, daleko menší průtažnost, a tím pádem máme přímý kontakt nejen s nástrahou, ale posléze i s rybou. Vlasec zase daleko více pruží a funguje jako amortizér, ale při jeho větším průměru docílíte kratších hodů než při slabší pletence. Díky pevnosti pletenky přijdete také o méně nástrah, stává se, že při vyprošťování dříve povolí trojháček na nástraze, než že ji utrhnete. Problém s pletenou šňůrou může nastat v okamžiku, kdy nástraha uvázne při vláčení z lodi a ještě hůře z belly boatu. To pak dochází k situacím, že se loď či boat skoro až převrací a nástrahu nejde utrhnout. Zásadou trhání šňůry je - netahat ji holou rukou, ale použít například větev, veslo, na které se pletenka namotá a pak se utrhne. Zamezí se tím zranění. Dalším problémem je zamotání pletenky a následný uzel, po jehož dotažení se šňůra těžko rozmotává. Pak nezbývá než nožem chuchvalec uříznout. Osobně dávám přednost vláčení s vlascem z důvodu jeho pružení. Nasazuji ho při chytání s prutem o gramáži do 80 g. Vlasce používám o průměrech 0,28-0,35 mm dle potřeby dalekých hodů, velikosti tušených ryb i množství vážek v lokalitě. Naopak pletenku nasadím na prut s vrhací zátěží 150g a na těžké nástrahy.
Dalším důležitým doplňkem celku je karabinka s obratlíkem. Jedná se o velmi podceňovanou drobnost, která bohužel může často způsobit ztrátu ryby i s oblíbeným woblerem. Používám větší typy karabin s velkým obloučkem o nosnosti 40-80 kg. Na těžkou přívlač jsou ideální vysoko-pevnostní obratlíky s kvalitní karabinou, která při svém rozsáhlejším obloučku
umožňuje volnější pohyb woblerů a nebrání tím jejich preciznímu chodu. Uzlík uvázaný přímo na očko wobleru zabraňuje pohybu nástrahy a wobler pak nepracuje, jak by měl.
Pár poznámek k nezaplacení
Nyní několik drobných fíglů, které mohou pomoci při zdolávání sumců. Jistě jste již zaslechli „story" kolegů o marném brzdění rozjetého sumce, nebo o několikahodinovém souboji s „fousatým králem Labe". Je to možné, ale stává se to jen při abnormální velikosti zaseknuté ryby nebo při „nezralosti" lovce. Dlouhé souboje se také odehrávají v proudných partiích řeky. Pokud po záběru rybě povolíte a necháte ji využít její sílu, bývá zle. V silném proudu vám sumec ani nedá šanci poznat, jak je veliký a z proher pak vznikají mýty a pohádky o uniklé třímetrové obludě. Troufám si tvrdit, že s výše uvedeným vybavením můžete zdolat i onu bájnou dvoumetrovku na přívlač, ovšem za předpokladu, že využijete kvalit a možností vybavení přímo úměrně k váze a síle ryby. Zvěsti o tom, že ryba okamžitě po záseku zalehla a nešla zvednout ode dna, bývají nepravdivé a smyšlené. Sumec zalehne pouze v případě, že mu to dovolíme a pokud zalehne, měly bychom ho bez větších problémů opět zvednout a donutit k pohybu. Samotné zdolávání probíhá tak, že se snažím co nejrychleji rybu přitáhnout z proudu do klidnější vody, kde si s ní můžu hrát třeba půl hodiny, nežli ji zcela unavím. Samozřejmě se vše odvíjí od velikosti ryby a rozhodně nesmíte sílu přehnat, vše je potřeba brát s rozumem a citem. Při zdolávání sumce je určitá hrubá síle v každém případě potřeba. Pro příklad uvádím, že zdolání sumce kolem 120 cm trvá cca 15-30 minut a u sumce kolem 150 cm už je to 30-45 minut. Tyto časy jsou zprůměrovány, neboť záleží na konkrétních okolnostech zdolávání. Sumec při výpadech mlátí ocasem do vlasce, a tak, hlavně před koncem zdolání, je nutné optimálně seřídit brzdu navijáku. V konečné fázi zdolávání rybáři udělají nejvíce chyb a díky tomu přichází o téměř jistý úlovek. Velice důležité je také samotné vylovení, pokaždé je potřeba se ryby při přitažení dotknout. Po „poplácání" většinou následuje jeden z posledních výpadů, který sumce ještě více vyčerpá. Doteky se opakují tak dlouho, až na ně ryba přestane reagovat. Teprve tehdy je „zralá" na vylovení. Pokud byste chytali za čelist nezdolaného sumce, pak hrozí, že se ryba lekne, z posledních sil zabere a poputujeme za ní do vody i s trojháčkem v ruce. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trojháček v dlani zapíchnutý až ke kosti a ryba visící na druhém trojháku není nic příjemného. Nejvíce těchto příhod se stává při podcenění sumců menších velikostí, kteří jsou nejvíc čilí a mrštní. Takže pokud už sumec nehnuté leží pod hladinou, nezbývá než ho pevně uchopit za spodní čelist a vytáhnout jej z vody. Pak už zbývá jen zhasnout čelovku, abychom neoslňovali fotografa. Po zvěčnění úlovku stačí sumce přeměřit a pustit jej zpět.
Mnoho nezapomenutelných zážitku z lovu sumců přeje
Radim Křepelka
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.

Kdy na ně vyrazit?
Jednou z nejdůležitějších zásad při sumčí přívlači je trpělivost. Dalším důležitým faktorem je nepodcenění rybářského vybavení, které může znamenat ztrátu životní ryby. Sumci nejsou okouni, kterých nachytáme desítky za jedinou docházku. Sumčí vláčení bývá často o jednom jediném záběru a ten se nesmí promarnit. Loni se mi stalo již několikrát, že jsem po třech hodinách bezúspěšného rybolovu myslel na odchod a v tom přišel záběr. Proto doporučuji, v letních měsících vláčet až „nadoraz" neboli do půlnoci. Převážná většina záběrů přichází až za tmy s vrcholem na rozmezí desáté až dvanácté hodiny. Nezřídka se stává, že sumec zabere i ráno nebo přes den, ale z vlastních zkušeností můžu říct, že jejich nejvyšší aktivita je za tmy. Vzhledem k tvrdosti a váze rybářského vybavení je člověk za pouhé dvě hodiny intenzivní přívlače dost unaven, proto většinou dorazím k vodě až těsně před setměním po jedenadvacáté hodině. Vím, že nejlepší čas mám teprve před sebou a mohu se čerstvý a odpočatý plně soustředit na každý nához. Tuto taktiku jsem si „naordinoval" až potom, co jsem vláčel bezúspěšně celý den a navečer jsem chytal bezcílně a apaticky. Přesnost a soustředění je na některých úsecích Labe nesmírně důležité, protože nejenže důsledně a důkladně prolovím sumčí loviště, ale také přemýšlením přijdu o méně nástrah, které vodím přesně tak, jak chci.
Kam na ně vyrazit a co jim nabídnout?
Sumci mají stanoviště v různých jámách, zatopených překážkách a na zlomech dna. Často se stává, že pokud rybář hází nástrahy nazdařbůh, tak o ně v těchto místech záhy přijde. Vzhledem k ceně například woblerů to není zas taková legrace vytrhat ve vážkách půl obsahu boxu. Právě woblery se mi osvědčily ze všech sumčích nástrah nejvíce. Jejich specifický chod a široký rozsah použití je řadí na první místo mezi mými nejoblíbenějšími nástrahami pro lov sumců přívlačí. Názor, že sumci se vyskytují pouze v nadjezí a velikých hloubkách se nezakládá na pravdě. Jsou to dravci, kteří vyjíždějí za hejny rybek, obzvláště v letních měsících, i do mělčin. Zde při jejich lovení nejvíce využijeme dvoudílné woblery s ponorem do max. dvou metrů. Ideálním místem pro lov na dvoudílné woblery jsou rozhraní mělčin a hloubek, kde sumci slídí v nočních hodinách po kořisti. Stane se velice často, že záběr přijde až u samého břehu na mělčině s několika decimetry vody. „Noční mělčina" je velice dobrým místem i pro lov candátů, a tak si čekání na sumí-ka občas zpříjemníme chycením nějakého toho ostnoploutvého krasavce. K lovu na mělčinách nejčastěji používám woblery Salmo Whitefish 13 cm — 19 g floating s ponorem do 1,5 m a dvoudílné woblery Rapala Jointed 11.

Klasikou mezi hluboko potápivými woblery jsou různé shady. Především model Rapala Shad Rap je hodně používaný, ale také už hodně okoukaný. Osobně mám raději woblery, u kterých mohu ovlivnit jejich chod vlastním vedením. Největších úspěchů jsem dosáhl na „slidery", a to jak na typ Salmo Slider, tak na Water Scout Slick. K lovu sumců používám především jejich potápivé verze a pracuji s nimi tak, že je opakovaně spouštím do různých jam a podemletých děr a následně povytažením nazvedávám.Tato nástraha má geniální chod do strany a napodobuje raněnou rybku. Rozdíl mezi Salmo Slider a Water Scout je v rychlosti jejich potopení a ve zbarvení, které je pro lov sumců celkem nedůležité. Salmo klesá pomaleji a je tedy vhodnější do klidnějších partií řeky a k prolovení tůní a točáků. Naopak Water Scout se potápí jednou tak rychle, a proto je jeho uplatnění lepší v silnějších proudech a k prochytání tůní u protilehlého břehu, kde potřebujeme dosáhnout při velké vzdálenosti a přesnosti náhozu správného kopírování dna.
Co mít s sebou?
Jelikož výše uvedené nástrahy mají poměrně velkou gramáž je potřeba k lovu používat adekvátní vybavení. Podcenění této skutečnosti by mohlo znamenat ztrátu životní ryby a také poškození slabšího vybavení. Pokud lovím se Slidery, které váží od 20 do 60 g, tak bohatě postačí prut s vrhací gramáží 50-80, pokud ale nahazuji woblery Salmo Fatso nebo Salmo Warrior, volím podstatně tvrdší prut s vyšší nosností. Je na každém rybáři, který prut mu sedne do ruky, ale doporučuji při vláčení s těmito speciály upřednostnit kvalitní materiály a celkovou lehkost prutu. Mně nejlépe „padl do ruky" prut Sportex Kev Pike do 80 g a hlavně Sportex Carat Z 98-128 g. S těmito pruty se nemusím obávat nahazování lOOg nástrah a ani zdolávání sumců trofej-ních velikostí. Pro lov s dvoudílnými woblery a pro lov z lodě se mi nejvíce osvědčil prut Robinson Cortez Jerk 1,95 m s vrhací zátěží 20-70 g. Dalším z vynikajících prutů pro těžkou přívlač sumců je Sportex Seastar Travel v gramážích 80-100 g a 90-I60g. Tento prut je pětidílný, velice skladný a i přes větší počet dílů je velmi kvalitní.
Navijáky k těmto prutům by měly mít velkou kapacitu cívky a kvalitní přední brzdy. Doporučoval bych modely renomovaných firem Shimano, Penn, Daiwa, Quantum, Okuma. Rozebírat jednotlivé navijáky by obsáhlo hodně stran a také ceny jednotlivých výrobků jsou různé, takže záleží na každém zájemci, zda si nechá poradit od úspěšných kolegů nebo prodejců.
Mnoho rybářů se mě u vody ptá, zda je na sumce lepší vlasec nebo pletená šňůra. Abych řekl pravdu, tak nevím, jestli dokážu na sto procent doporučit to nebo ono. Mohu k problematice říci několik poznámek. Pletenka má, jak víme, daleko menší průtažnost, a tím pádem máme přímý kontakt nejen s nástrahou, ale posléze i s rybou. Vlasec zase daleko více pruží a funguje jako amortizér, ale při jeho větším průměru docílíte kratších hodů než při slabší pletence. Díky pevnosti pletenky přijdete také o méně nástrah, stává se, že při vyprošťování dříve povolí trojháček na nástraze, než že ji utrhnete. Problém s pletenou šňůrou může nastat v okamžiku, kdy nástraha uvázne při vláčení z lodi a ještě hůře z belly boatu. To pak dochází k situacím, že se loď či boat skoro až převrací a nástrahu nejde utrhnout. Zásadou trhání šňůry je - netahat ji holou rukou, ale použít například větev, veslo, na které se pletenka namotá a pak se utrhne. Zamezí se tím zranění. Dalším problémem je zamotání pletenky a následný uzel, po jehož dotažení se šňůra těžko rozmotává. Pak nezbývá než nožem chuchvalec uříznout. Osobně dávám přednost vláčení s vlascem z důvodu jeho pružení. Nasazuji ho při chytání s prutem o gramáži do 80 g. Vlasce používám o průměrech 0,28-0,35 mm dle potřeby dalekých hodů, velikosti tušených ryb i množství vážek v lokalitě. Naopak pletenku nasadím na prut s vrhací zátěží 150g a na těžké nástrahy.
Dalším důležitým doplňkem celku je karabinka s obratlíkem. Jedná se o velmi podceňovanou drobnost, která bohužel může často způsobit ztrátu ryby i s oblíbeným woblerem. Používám větší typy karabin s velkým obloučkem o nosnosti 40-80 kg. Na těžkou přívlač jsou ideální vysoko-pevnostní obratlíky s kvalitní karabinou, která při svém rozsáhlejším obloučku

Pár poznámek k nezaplacení
Nyní několik drobných fíglů, které mohou pomoci při zdolávání sumců. Jistě jste již zaslechli „story" kolegů o marném brzdění rozjetého sumce, nebo o několikahodinovém souboji s „fousatým králem Labe". Je to možné, ale stává se to jen při abnormální velikosti zaseknuté ryby nebo při „nezralosti" lovce. Dlouhé souboje se také odehrávají v proudných partiích řeky. Pokud po záběru rybě povolíte a necháte ji využít její sílu, bývá zle. V silném proudu vám sumec ani nedá šanci poznat, jak je veliký a z proher pak vznikají mýty a pohádky o uniklé třímetrové obludě. Troufám si tvrdit, že s výše uvedeným vybavením můžete zdolat i onu bájnou dvoumetrovku na přívlač, ovšem za předpokladu, že využijete kvalit a možností vybavení přímo úměrně k váze a síle ryby. Zvěsti o tom, že ryba okamžitě po záseku zalehla a nešla zvednout ode dna, bývají nepravdivé a smyšlené. Sumec zalehne pouze v případě, že mu to dovolíme a pokud zalehne, měly bychom ho bez větších problémů opět zvednout a donutit k pohybu. Samotné zdolávání probíhá tak, že se snažím co nejrychleji rybu přitáhnout z proudu do klidnější vody, kde si s ní můžu hrát třeba půl hodiny, nežli ji zcela unavím. Samozřejmě se vše odvíjí od velikosti ryby a rozhodně nesmíte sílu přehnat, vše je potřeba brát s rozumem a citem. Při zdolávání sumce je určitá hrubá síle v každém případě potřeba. Pro příklad uvádím, že zdolání sumce kolem 120 cm trvá cca 15-30 minut a u sumce kolem 150 cm už je to 30-45 minut. Tyto časy jsou zprůměrovány, neboť záleží na konkrétních okolnostech zdolávání. Sumec při výpadech mlátí ocasem do vlasce, a tak, hlavně před koncem zdolání, je nutné optimálně seřídit brzdu navijáku. V konečné fázi zdolávání rybáři udělají nejvíce chyb a díky tomu přichází o téměř jistý úlovek. Velice důležité je také samotné vylovení, pokaždé je potřeba se ryby při přitažení dotknout. Po „poplácání" většinou následuje jeden z posledních výpadů, který sumce ještě více vyčerpá. Doteky se opakují tak dlouho, až na ně ryba přestane reagovat. Teprve tehdy je „zralá" na vylovení. Pokud byste chytali za čelist nezdolaného sumce, pak hrozí, že se ryba lekne, z posledních sil zabere a poputujeme za ní do vody i s trojháčkem v ruce. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trojháček v dlani zapíchnutý až ke kosti a ryba visící na druhém trojháku není nic příjemného. Nejvíce těchto příhod se stává při podcenění sumců menších velikostí, kteří jsou nejvíc čilí a mrštní. Takže pokud už sumec nehnuté leží pod hladinou, nezbývá než ho pevně uchopit za spodní čelist a vytáhnout jej z vody. Pak už zbývá jen zhasnout čelovku, abychom neoslňovali fotografa. Po zvěčnění úlovku stačí sumce přeměřit a pustit jej zpět.
Mnoho nezapomenutelných zážitku z lovu sumců přeje
Radim Křepelka
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.