Řeka Ebro 2010 - 1.část
Co víme z vyprávění, které předcházelo naší výpravě.
Chytání na Ebru se stalo velkým fenoménem a po popularizaci na různých rybářských webových stránkách doslova hitem posledních let. Současně lze také říct, že rybáři, kteří si zakoupí zájezd na Ebro nebo se tam sami vypraví, jsou přesvědčení, že výprava bude úspěšná a ponese se v duchu kapitálních úlovků. Hovořím o lokalitách obecně známých, jako jsou přehrady na Ebru. Ostatní části a úseky řeky až do její delty už tak populární nejsou. I zde je však svým způsobem „rybářský ráj", pokud má rybář potřebné znalosti a nezbytné štěstí. Pokusím se přiblížit způsoby a podmínky chytání na řece Ebru, nikoliv na jejích přehradách.
Začnu přípravou zájezdu a informacemi, které je dobré mít, aby výprava proběhla bez problémů a návrat nebyl jedním velkým zklamáním. Především v dnešní moderní době je dobré využít informací běžně dostupných na internetu. Vznikem Evropské unie se zjednodušilo cestování a pro pobyt v zemích, které je nutné projet, stačí v podstatě občanský průkaz, jehož platnost nesmí skončit v průběhu zájezdu. Pokud chcete cestou navštívit například Andoru nebo ušetřit při opakovaných cestách a pořídit si dálniční známku přes Švýcarsko, je nutný cestovní pas. V obou případech je potřeba počítat ze zvýšenou kontrolou na hranicích a případnou kontrolou zavazadel.
Pokud si ponecháte svůj úlovek a budete ho přepravovat zpět do Česka, vystavujete se riziku veterinární kontroly a zabavení úlovku. Stejně to platí pro přepravu například nástražních rybiček či jiných živých nástrah při vývozu.
Obecně známá skutečnost, že v cizí zemi je potřebné řídit se předpisy a zákony daného státu, není jen formalita, ale může se stát zásadním problémem. Jako příklad uvedu užívání bezpečnostních pásů ve Španělsku. Při namátkové kontrole byla spolujezdci vyměřena bloková pokuta ve výši 105 eur za nezapnutý pás. Řidiči byl zadržen řidičský průkaz, povinně foukal kvůli zjištění alkoholu a hříšníkovi zadrželi doklad totožnosti. Policista velice korektně a bez emocí pomocí gestikulace vysvětlil posádce, že pokud viník nezaplatí, bude na vozidlo nasazena botička. A tak se také stalo. Následovala sbírka všech členů posádky na pokutu a po zaplacení se pokračovalo v jízdě. Rozčarování, které následovalo, se změnilo poté, co jsme na internetu zpětně zjistili, že sankci je možné udělit v rozmezí 91-310 eur a že jsme vlastně vyvázli velice dobře při dolní hranici. Stejný zdroj uvádí možnost zabavení vozidla v případě zjištění závažného překročení rychlosti nebo povoleného množství alkoholu v krvi u řidiče. Z toho vyplývá jednoduchý závěr: dodržujte předpisy už proto, že jste zpravidla na dovolené, a ne na závodech. Druhým dobrým důvodem, proč se vyplatí omezenou rychlost akceptovat, je snížení spotřeby. A dostáváme se k tomu nejpodstatnějšímu, tedy jak říká „klasik", „peníze až na prvním místě", takže k cenám. Na cestu přes Švýcarsko je nutné zakoupit dálniční známku. Za jízdu po dálnicích ve Francii a Španělsku se platí. Poplatky vy chází na 90-100 eur na jednu cestu z Q do Tortosy, což je město někde uprostře mezi přehradami na Ebru a jeho deltou. Zde je možné na městském úřadě zakoupit povolenku (Licencia de Pesca recrea tivca /Rl/) za 15,05 eura na jeden rok pr oblast Katalánska. Vydává se na základ osobně podepsané žádosti po předloží ní dokladu totožnosti, který je nezbytr při kontrole. Do dotazníku se uvádí mí;to pobytu a myslí se jím místo pobytu v dané oblasti, takže se uvádí například kemp. Benzín i nafta stojí přibližně stejně v rozmezí od 0,90 eura ve Španělsku u obchodních domů až po 1,25 eura na dálnici ve Franci a v Německu (únor 2010). Na řece samotné se oproti přehradám provoz vlastních plavidel řídí podle podobných předpisů, ale nekontroluje se a je tolerován bez ohledu na typ pohonu, například vodní skútry nebo gumové čluny se silným motorem. Ubytování v kempu je dobré mít zajištěné předem a rezervované. Cena se pohybuje kolem 10-15 eur za osobu. Vzhledem k tomu, že lov je povolen 0-24 hodin, je i pobyt u vody akceptován. Problém byl s postavením bivaku, který policie nařídila při kontrole odstranit. Křesílka nebo deštníky ale nevadí. Také pohyb po břehu kolem řeky je zpravidla po soukromých pozemcích, ale z lodi je bez problémů. Zásadní vliv na úspěšnost výpravy má stav vody, její teplota a počasí. Je nutné sledovat i sílu větru. To vše najdete na internetu.
Vlastní chytání
Přejděme k vlastnímu chytání. Tuto část rozdělím na dvě. Vypozorované způsoby a techniky lovu podle zásady „jiný kraj, jiný mrav". A chytání, na které jsem zvyklý. Jezdím do této oblasti už několik let a za tu dobu bylo možné pozorovat různé techniky lovu všech možných ryb. Ačkoli je v mysli českého národa Ebro spojené s lovem kapitálních sumců, na dolní řece to moc neplatí. Většina místních zastává názor, že ryby z Ebra jsou kvůli jaderné elektrárně u Flixu radioaktivní, a pro konzumaci je zavrhují. Jí pouze mořské ryby a ostatní mořské „potvory". V tomto duchu se také k rybám chovají a podle toho si jich váží. Sumce považují za škodlivou a přemnoženou rybu, ale málokdo ji umí chytit.
Žije zde několik průvodců, kteří jezdí lovit sumce jako atrakci a po vylovení je vrací zpět do vody. Další málo početná skupinka Rumunů a Ukrajinců, která zde zdomácněla, dokáže sumce ulovit a v duchu svých domovských návyků je bez ohledu na počet a velikost berou jako potravu. Setkal jsem se s turisty, krajany, kteří sumce loví na rybářské pruty uvázané ke křoví nebo stromům (tzv. dunajský způsob) a jako nástrahu používají úhoře na podvodní splávek. Takto „vytěžené" maso (vyřezávají pouze dvě hřbetní šály, takzvanou svíčkovou) zamrazí a vozí domů po vzoru norského lovu. Zbytek ryb, někdy ani neusmrcených hází zpět do vody. Několik skupinek Němců, Čechů a Holanďanů sem jezdí trávit dovolenou a loví ryby v duchu našich rybářských pravidel. Loví se na položenou na dva pruty, vláčí se jedním. Rybu lze zdolat jak ze břehu, tak z lodi. Loď je bezesporu výhodou, jak pro zavážení, tak i při zdolávání. Zdolávání sumců na přívlač je opravdovým zážitkem. Udržet nástrahu v silném proudu, který tu je, vyžaduje při lovu na položenou silné stojany, silné šňůry a velké zátěže jak pro trhačku, tak pro bójku. Situaci navíc komplikuje velké množství řas, které ve vodě plave a namotává se na všechno. S motorem v lodi o síle 5 hp máte pocit, že stojíte na místě, a je nutné v proudu traverzovat.
Candát
Candát je jak známo jedna z nejchutnějších ryb a pro její získání jsou lidé schopni udělat ledacos. Abych stále nejmenoval národnosti bývalého východního bloku, budu jen obecně říkat východní cizinci. Ti považují rybolov candáta a jeho konzumaci za vyloženě společenskou víkendovou záležitost. Ve skupinách po dvou až třech rodinách, což je asi 20-25 lidí, postaví na břehu řeky altány a pořádají lov na ryby pomocí všech možných i nemožných praktik. Sítě, vrše, tenata, lana s háčky přes celou řeku, harpuny či výkonné lampy a trojzubce. Přestože tu pro rybolov existuje jakási norma, je na řece silně ignorována. Výčet „rybářů" bych ještě rozšířil o Marokánce a černochy. Pokud si chcete candáty zachytat v duchu našich představ, je v jarním období skoro jedno, jakou nástrahu použijete, ať umělou, či živou. Nezřídka se podaří během jednoho dne ulovit i desítky ryb. Většinou jsou jak z mateřské školky, kolem 75 centimetrů. Úlovky přes 90 centimetrů jsou náhodné. Se vzrůstající teplotou vody jsou ale ryby opatrnější.
Kapr
.JPG)
Kapr se tu vyskytuje ve formě dlouhého říčního typu, je to velký bojovník a mívá úctyhodné rozměry. Jeho lov na plavanou či položenou si rovněž osvojili východní cizinci. Občas se stane, že dojde k přehození vlasců. Doporučuji nástrahu tahat silněji a k sobě. V opačném případě je zde zvyk nástrahu druhého prostě odříznout a dál se situací nezabývat, ať už přehození zavinil kdokoliv. Zkrátka „maňána". „Po našem" je to velmi radostné chytání, protože velikost úlovků je jen zřídka pod 50 centimetrů a po vytvoření krmného místa na jinak hladové řece jsou výsledky více než uspokojivé.
Ostatní ryby
Jedná se hlavně o cípaly, blackbassy, karasy, úhoře, sumečky a další druhy, které se zdržují v těchto vodách. Reagují na všechny druhy nástrah a jsou příjemným rozptýlením. Co napsat závěrem? Lov na řece Ebru je svérázný a krásný. Skýtá mnohá překvapení, zejména s ohledem na velikost ryb a jejich nečekané záběry. Je to výzvou pro další opakované návraty. Kdo si jednou tuto řeku oblíbil, bude se k ní vracet. Tak jako všechny vody, i tato je laskavá a milá, ale dovede také potrápit a ukázat své zuby. A stejně jako nelze zajistit na výpravě za rybami počasí a úlovek u nás, je tomu i na Ebru. Z těch více než dvaceti výprav jsme už dvakrát přitáhli „s dlouhým nosem", tedy bez šupiny. Ovšem některé výpravy ulovily za týden ke stovce ryb a to stojí za to se vracet.
Tolik vyprávění a zkušenosti našeho kamaráda a jeho průvodce a v příštím díle vám napíši, jak to bylo doopravdy v únoru 2010.
Autor: Radim Křepelka
Chytání na Ebru se stalo velkým fenoménem a po popularizaci na různých rybářských webových stránkách doslova hitem posledních let. Současně lze také říct, že rybáři, kteří si zakoupí zájezd na Ebro nebo se tam sami vypraví, jsou přesvědčení, že výprava bude úspěšná a ponese se v duchu kapitálních úlovků. Hovořím o lokalitách obecně známých, jako jsou přehrady na Ebru. Ostatní části a úseky řeky až do její delty už tak populární nejsou. I zde je však svým způsobem „rybářský ráj", pokud má rybář potřebné znalosti a nezbytné štěstí. Pokusím se přiblížit způsoby a podmínky chytání na řece Ebru, nikoliv na jejích přehradách.
Začnu přípravou zájezdu a informacemi, které je dobré mít, aby výprava proběhla bez problémů a návrat nebyl jedním velkým zklamáním. Především v dnešní moderní době je dobré využít informací běžně dostupných na internetu. Vznikem Evropské unie se zjednodušilo cestování a pro pobyt v zemích, které je nutné projet, stačí v podstatě občanský průkaz, jehož platnost nesmí skončit v průběhu zájezdu. Pokud chcete cestou navštívit například Andoru nebo ušetřit při opakovaných cestách a pořídit si dálniční známku přes Švýcarsko, je nutný cestovní pas. V obou případech je potřeba počítat ze zvýšenou kontrolou na hranicích a případnou kontrolou zavazadel.Pokud si ponecháte svůj úlovek a budete ho přepravovat zpět do Česka, vystavujete se riziku veterinární kontroly a zabavení úlovku. Stejně to platí pro přepravu například nástražních rybiček či jiných živých nástrah při vývozu.
Obecně známá skutečnost, že v cizí zemi je potřebné řídit se předpisy a zákony daného státu, není jen formalita, ale může se stát zásadním problémem. Jako příklad uvedu užívání bezpečnostních pásů ve Španělsku. Při namátkové kontrole byla spolujezdci vyměřena bloková pokuta ve výši 105 eur za nezapnutý pás. Řidiči byl zadržen řidičský průkaz, povinně foukal kvůli zjištění alkoholu a hříšníkovi zadrželi doklad totožnosti. Policista velice korektně a bez emocí pomocí gestikulace vysvětlil posádce, že pokud viník nezaplatí, bude na vozidlo nasazena botička. A tak se také stalo. Následovala sbírka všech členů posádky na pokutu a po zaplacení se pokračovalo v jízdě. Rozčarování, které následovalo, se změnilo poté, co jsme na internetu zpětně zjistili, že sankci je možné udělit v rozmezí 91-310 eur a že jsme vlastně vyvázli velice dobře při dolní hranici. Stejný zdroj uvádí možnost zabavení vozidla v případě zjištění závažného překročení rychlosti nebo povoleného množství alkoholu v krvi u řidiče. Z toho vyplývá jednoduchý závěr: dodržujte předpisy už proto, že jste zpravidla na dovolené, a ne na závodech. Druhým dobrým důvodem, proč se vyplatí omezenou rychlost akceptovat, je snížení spotřeby. A dostáváme se k tomu nejpodstatnějšímu, tedy jak říká „klasik", „peníze až na prvním místě", takže k cenám. Na cestu přes Švýcarsko je nutné zakoupit dálniční známku. Za jízdu po dálnicích ve Francii a Španělsku se platí. Poplatky vy chází na 90-100 eur na jednu cestu z Q do Tortosy, což je město někde uprostře mezi přehradami na Ebru a jeho deltou. Zde je možné na městském úřadě zakoupit povolenku (Licencia de Pesca recrea tivca /Rl/) za 15,05 eura na jeden rok pr oblast Katalánska. Vydává se na základ osobně podepsané žádosti po předloží ní dokladu totožnosti, který je nezbytr při kontrole. Do dotazníku se uvádí mí;to pobytu a myslí se jím místo pobytu v dané oblasti, takže se uvádí například kemp. Benzín i nafta stojí přibližně stejně v rozmezí od 0,90 eura ve Španělsku u obchodních domů až po 1,25 eura na dálnici ve Franci a v Německu (únor 2010). Na řece samotné se oproti přehradám provoz vlastních plavidel řídí podle podobných předpisů, ale nekontroluje se a je tolerován bez ohledu na typ pohonu, například vodní skútry nebo gumové čluny se silným motorem. Ubytování v kempu je dobré mít zajištěné předem a rezervované. Cena se pohybuje kolem 10-15 eur za osobu. Vzhledem k tomu, že lov je povolen 0-24 hodin, je i pobyt u vody akceptován. Problém byl s postavením bivaku, který policie nařídila při kontrole odstranit. Křesílka nebo deštníky ale nevadí. Také pohyb po břehu kolem řeky je zpravidla po soukromých pozemcích, ale z lodi je bez problémů. Zásadní vliv na úspěšnost výpravy má stav vody, její teplota a počasí. Je nutné sledovat i sílu větru. To vše najdete na internetu.
Vlastní chytání
Přejděme k vlastnímu chytání. Tuto část rozdělím na dvě. Vypozorované způsoby a techniky lovu podle zásady „jiný kraj, jiný mrav". A chytání, na které jsem zvyklý. Jezdím do této oblasti už několik let a za tu dobu bylo možné pozorovat různé techniky lovu všech možných ryb. Ačkoli je v mysli českého národa Ebro spojené s lovem kapitálních sumců, na dolní řece to moc neplatí. Většina místních zastává názor, že ryby z Ebra jsou kvůli jaderné elektrárně u Flixu radioaktivní, a pro konzumaci je zavrhují. Jí pouze mořské ryby a ostatní mořské „potvory". V tomto duchu se také k rybám chovají a podle toho si jich váží. Sumce považují za škodlivou a přemnoženou rybu, ale málokdo ji umí chytit.
Žije zde několik průvodců, kteří jezdí lovit sumce jako atrakci a po vylovení je vrací zpět do vody. Další málo početná skupinka Rumunů a Ukrajinců, která zde zdomácněla, dokáže sumce ulovit a v duchu svých domovských návyků je bez ohledu na počet a velikost berou jako potravu. Setkal jsem se s turisty, krajany, kteří sumce loví na rybářské pruty uvázané ke křoví nebo stromům (tzv. dunajský způsob) a jako nástrahu používají úhoře na podvodní splávek. Takto „vytěžené" maso (vyřezávají pouze dvě hřbetní šály, takzvanou svíčkovou) zamrazí a vozí domů po vzoru norského lovu. Zbytek ryb, někdy ani neusmrcených hází zpět do vody. Několik skupinek Němců, Čechů a Holanďanů sem jezdí trávit dovolenou a loví ryby v duchu našich rybářských pravidel. Loví se na položenou na dva pruty, vláčí se jedním. Rybu lze zdolat jak ze břehu, tak z lodi. Loď je bezesporu výhodou, jak pro zavážení, tak i při zdolávání. Zdolávání sumců na přívlač je opravdovým zážitkem. Udržet nástrahu v silném proudu, který tu je, vyžaduje při lovu na položenou silné stojany, silné šňůry a velké zátěže jak pro trhačku, tak pro bójku. Situaci navíc komplikuje velké množství řas, které ve vodě plave a namotává se na všechno. S motorem v lodi o síle 5 hp máte pocit, že stojíte na místě, a je nutné v proudu traverzovat.
Candát
Candát je jak známo jedna z nejchutnějších ryb a pro její získání jsou lidé schopni udělat ledacos. Abych stále nejmenoval národnosti bývalého východního bloku, budu jen obecně říkat východní cizinci. Ti považují rybolov candáta a jeho konzumaci za vyloženě společenskou víkendovou záležitost. Ve skupinách po dvou až třech rodinách, což je asi 20-25 lidí, postaví na břehu řeky altány a pořádají lov na ryby pomocí všech možných i nemožných praktik. Sítě, vrše, tenata, lana s háčky přes celou řeku, harpuny či výkonné lampy a trojzubce. Přestože tu pro rybolov existuje jakási norma, je na řece silně ignorována. Výčet „rybářů" bych ještě rozšířil o Marokánce a černochy. Pokud si chcete candáty zachytat v duchu našich představ, je v jarním období skoro jedno, jakou nástrahu použijete, ať umělou, či živou. Nezřídka se podaří během jednoho dne ulovit i desítky ryb. Většinou jsou jak z mateřské školky, kolem 75 centimetrů. Úlovky přes 90 centimetrů jsou náhodné. Se vzrůstající teplotou vody jsou ale ryby opatrnější.
Kapr
Kapr se tu vyskytuje ve formě dlouhého říčního typu, je to velký bojovník a mívá úctyhodné rozměry. Jeho lov na plavanou či položenou si rovněž osvojili východní cizinci. Občas se stane, že dojde k přehození vlasců. Doporučuji nástrahu tahat silněji a k sobě. V opačném případě je zde zvyk nástrahu druhého prostě odříznout a dál se situací nezabývat, ať už přehození zavinil kdokoliv. Zkrátka „maňána". „Po našem" je to velmi radostné chytání, protože velikost úlovků je jen zřídka pod 50 centimetrů a po vytvoření krmného místa na jinak hladové řece jsou výsledky více než uspokojivé.Ostatní ryby
Jedná se hlavně o cípaly, blackbassy, karasy, úhoře, sumečky a další druhy, které se zdržují v těchto vodách. Reagují na všechny druhy nástrah a jsou příjemným rozptýlením. Co napsat závěrem? Lov na řece Ebru je svérázný a krásný. Skýtá mnohá překvapení, zejména s ohledem na velikost ryb a jejich nečekané záběry. Je to výzvou pro další opakované návraty. Kdo si jednou tuto řeku oblíbil, bude se k ní vracet. Tak jako všechny vody, i tato je laskavá a milá, ale dovede také potrápit a ukázat své zuby. A stejně jako nelze zajistit na výpravě za rybami počasí a úlovek u nás, je tomu i na Ebru. Z těch více než dvaceti výprav jsme už dvakrát přitáhli „s dlouhým nosem", tedy bez šupiny. Ovšem některé výpravy ulovily za týden ke stovce ryb a to stojí za to se vracet.
Tolik vyprávění a zkušenosti našeho kamaráda a jeho průvodce a v příštím díle vám napíši, jak to bylo doopravdy v únoru 2010.
Autor: Radim Křepelka