Pstruh duhový
Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792)
Popis: stavbou těla se podobá pstruhovi potočnímu. Hlava je klínovitá,čelisti ozubené, koutky úst sahají až pod oko. Před ocasní ploutví je na hřbetě tuková ploutvička. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 10—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 8—10 měkkých. V postranní čáře je 120—150 šupin. Radličná kost má člunkovitý tvar, na přední trojúhelníkovité plošce této kosti je v příčné řadě 2—6 zubů a na zadní člunkovité liště 9—18 zubů v jedné až dvou podélných řadách. V literatuře se můžeme běžně setkat s latinským názvem pstruha duhového Salmo gairdnerii Richardson,1836,popř. pstruha amerického duhového Salmo gairdnerii irideus Gibbons,1855.Nejnověji však bylo zjištěno, že pstruh americký je totožný s druhem Salmo mykiss (Walbaum. 1792) z řek Kamčatky. Druh Salmo mykiss byl později přeřazen do rodu Oncorhynchus, takže podle práce SMITH, STEARLEY (1989) se musí nyní pro pstruha amerického používat vědecké jméno Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792).
Zbarvení: hřbet je modře či olivově zelený, boky stříbřité, břicho bílé. Středem boků probíhá podélný růžový či načervenalý pás. Na hlavě, hřbetě, bocích a na hřbetní i ocasní ploutvi jsou rozmístěny poměrně hustě černé skvrny. Albín pstruha amerického byl znám z proslulého Vackova chovu v Litomyšli-Nedošíně (STĚPANEK. POSPÍŠIL 1947). V posledních letech se objektem záměrného šlechtění stala zlatě zbarvená barevná odchylka s tmavými skvrnami.
Pohlavní rozdíly: samci mají poměrně delší hlavu, špičatější spodní čelist,větší ústa a delší párové ploutve než samice.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. V tekoucích vodách se pstruh duhový přes dlouholetou snahu rybářů výrazně neuplatnil. Až na výjimky (např. Stěnava, Loučná, Malá Haná) se v našich tocích nevytvořily populace, které by byly schopny existence bez vysazování a doplňování násadou. Tento druh se osvědčil v některých uzavřených nádržích, zejména v prvních letech po jejich napuštění (např. Hnilecká nádrž u Spišské Nové Vsi či nádrž Liptovská Mara u Liptovského Mikuláše).
Růst a věk: uvádí se, že se dožívá až deseti let. Ve své domovině dosahuje hmotnosti až téměř 20 kg, v našich podmínkách dorůstá do menších velikostí. V nádrži Křetínka v povodí Svitavy byl v roce 1985 uloven jedinec o délce 89 cm a o hmotnosti 7,05 kg, v roce 1988 tamtéž kus o délce 78 cm a o hmotnosti 5,80 kg. Z Jesenické nádrže je znám úlovek o délce 81 cm a o hmotnosti 5,9 kg, z revíru Vltava 29 z roku 1978 pstruh o délce 68cm a o hmotnosti 6,1 kg. V nádrži Liptovská Mara byl v roce 1989 uloven pstruh duhový o délce 73 cm a o hmotnosti 5,33 kg.
Potrava: larvy vodního hmyzu, splavený hmyz; v nádržích se živí převážně zooplanktonem a vodními měkkýši. Větší pstruzi loví i rybky.
Rozmnožování: dospívá ve věku 1—3 roky, tření probíhá Od konce března do první poloviny dubna. K výtěru dochází v proudivých místech, kde samice a v menší míře i samci vytloukají do štěrkopískového dna miskovitou prohlubeň, do níž jsou ukládány jikry. Na 1 kg samice připadá v průměru 4500 jiker,které jsou žlutopomerančové, o průměru až 4 mm. Při umělém výtěru se plúdek líhne v plošných či lahvových líhňařských přístrojích, roček je vysazován do volných vod nebo intenzívně odkrmován převážně granulovým krmivem ve speciálních rybníčcích. Zkouší se i výkrm do konzumní velikosti v klecích plovoucích při hladině.
Význam: jeden z hospodářsky nejdůležitějších druhů, který slouží především k intenzívní výrobě konzumní ryby. Ve volných vodách je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Má velmi kvalitní a chutné maso, obsahující kolem 3 % tuku.
Popis: stavbou těla se podobá pstruhovi potočnímu. Hlava je klínovitá,čelisti ozubené, koutky úst sahají až pod oko. Před ocasní ploutví je na hřbetě tuková ploutvička. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 10—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 8—10 měkkých. V postranní čáře je 120—150 šupin. Radličná kost má člunkovitý tvar, na přední trojúhelníkovité plošce této kosti je v příčné řadě 2—6 zubů a na zadní člunkovité liště 9—18 zubů v jedné až dvou podélných řadách. V literatuře se můžeme běžně setkat s latinským názvem pstruha duhového Salmo gairdnerii Richardson,1836,popř. pstruha amerického duhového Salmo gairdnerii irideus Gibbons,1855.Nejnověji však bylo zjištěno, že pstruh americký je totožný s druhem Salmo mykiss (Walbaum. 1792) z řek Kamčatky. Druh Salmo mykiss byl později přeřazen do rodu Oncorhynchus, takže podle práce SMITH, STEARLEY (1989) se musí nyní pro pstruha amerického používat vědecké jméno Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792).
Zbarvení: hřbet je modře či olivově zelený, boky stříbřité, břicho bílé. Středem boků probíhá podélný růžový či načervenalý pás. Na hlavě, hřbetě, bocích a na hřbetní i ocasní ploutvi jsou rozmístěny poměrně hustě černé skvrny. Albín pstruha amerického byl znám z proslulého Vackova chovu v Litomyšli-Nedošíně (STĚPANEK. POSPÍŠIL 1947). V posledních letech se objektem záměrného šlechtění stala zlatě zbarvená barevná odchylka s tmavými skvrnami.
Pohlavní rozdíly: samci mají poměrně delší hlavu, špičatější spodní čelist,větší ústa a delší párové ploutve než samice.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. V tekoucích vodách se pstruh duhový přes dlouholetou snahu rybářů výrazně neuplatnil. Až na výjimky (např. Stěnava, Loučná, Malá Haná) se v našich tocích nevytvořily populace, které by byly schopny existence bez vysazování a doplňování násadou. Tento druh se osvědčil v některých uzavřených nádržích, zejména v prvních letech po jejich napuštění (např. Hnilecká nádrž u Spišské Nové Vsi či nádrž Liptovská Mara u Liptovského Mikuláše).
Růst a věk: uvádí se, že se dožívá až deseti let. Ve své domovině dosahuje hmotnosti až téměř 20 kg, v našich podmínkách dorůstá do menších velikostí. V nádrži Křetínka v povodí Svitavy byl v roce 1985 uloven jedinec o délce 89 cm a o hmotnosti 7,05 kg, v roce 1988 tamtéž kus o délce 78 cm a o hmotnosti 5,80 kg. Z Jesenické nádrže je znám úlovek o délce 81 cm a o hmotnosti 5,9 kg, z revíru Vltava 29 z roku 1978 pstruh o délce 68cm a o hmotnosti 6,1 kg. V nádrži Liptovská Mara byl v roce 1989 uloven pstruh duhový o délce 73 cm a o hmotnosti 5,33 kg.
Potrava: larvy vodního hmyzu, splavený hmyz; v nádržích se živí převážně zooplanktonem a vodními měkkýši. Větší pstruzi loví i rybky.
Rozmnožování: dospívá ve věku 1—3 roky, tření probíhá Od konce března do první poloviny dubna. K výtěru dochází v proudivých místech, kde samice a v menší míře i samci vytloukají do štěrkopískového dna miskovitou prohlubeň, do níž jsou ukládány jikry. Na 1 kg samice připadá v průměru 4500 jiker,které jsou žlutopomerančové, o průměru až 4 mm. Při umělém výtěru se plúdek líhne v plošných či lahvových líhňařských přístrojích, roček je vysazován do volných vod nebo intenzívně odkrmován převážně granulovým krmivem ve speciálních rybníčcích. Zkouší se i výkrm do konzumní velikosti v klecích plovoucích při hladině.
Význam: jeden z hospodářsky nejdůležitějších druhů, který slouží především k intenzívní výrobě konzumní ryby. Ve volných vodách je oblíbeným objektem sportovního rybolovu. Má velmi kvalitní a chutné maso, obsahující kolem 3 % tuku.