Přívlač na Rio Elbe 3 - Za Labskými sumci

V třetím díle tohoto seriálu, jak název napovídá, Vám popíši lov sumců na řece Labi, techniku lovu, nástrahy, ale také vybavení vhodné pro jejich lov. 
 Množství úlovků na řece Labi se rok od roku začalo zvyšovat a dalo by se prohlásit, že nyní je ulovení sumce na přívlač na řece Labi běžnou záležitostí. V tomto dílu seriálu Vám tento specifický druh přívlače trošku přiblížím a pokusím se drobnými radami přispět k ještě větším úspěchům Vás čtenářů.

Je tomu pár let co se lovu sumců věnuji naplno a již se mi podařilo ulovit na přívlač několik slušných exemplářů a množství sumců menších velikostí. Pro někoho je sumec trofejní pouze nad dva metry délky ale myslím, že ryby velikosti kolem sto dvaceti centimetrů jsou velice atraktivní a ceněnou rybou při lovu přívlačí.

Jednou z nejdůležitějších zásad při jejich lovu je trpělivost a pak samozřejmě nepodcenění rybářského vybavení, které by mohlo znamenat ztrátu veliké životní ryby. Sumci nejsou okouni, kterých nachytáme deset za docházku, mnohdy je vláčení o jednom jediném zásadním záběru a ten se nesmí promarnit. Letos se mi stalo již několikrát, že jsem po třech hodinách bezúspěšného rybolovu myslel na odchod a v tom přišel záběr. Proto doporučuji, v letních měsících vláčet až na „doraz“, čili do půlnoci. Většina záběrů přichází až za tmy v rozmezí mezi desátou a dvanáctou hodinou. Stává se sice, že sumec zabere i přes den, nebo ráno, ale procentuelně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, jejich největší aktivitu právě za tmy. Vzhledem k tvrdosti a tíze rybářského vybavení, které popíši níže je člověk za dvě hodiny intenzivní přívlače ze břehu dost unaven a tak se mi letos vyplatilo dorazit k Labi až se setměním třeba po deváté hodině. Nejlepší dobu jsem tedy prolovil čerstvý, neunaven a plně soustředěný na každý nához.Tuto taktiku jsem si uvědomil, potom co jsem unavený, nepřesnými náhozy a jakousi apatií marnil u řeky čas a nevěnoval se lovu naplno. Přesnost a soustředění je na některých úsecích Labe nesmírně důležité, protože nejen že důsledně a důkladně prolovíme sumčí loviště nebo stanoviště, ale také přijdeme o méně nástrah, které vedeme přesně tak, jak potřebujeme. Sumci mají stanoviště v různých jámách, zatopených překážkách i zlomech a tak se často stává, pokud rybář hází nástrahou nazdařbůh, že o ni přijde. Vzhledem k ceně například woblerů to není zas taková legrace utrhnout po pár náhozech půl krabičky. A právě woblery se mi v poslední době osvědčily ze všech nástrah nejvíce. Jejich specifický chod a veliký rozsah použití je řadí na první místo mezi moje nejoblíbenější nástrahy pro lov sumců přívlačí.

Názor, že sumci jsou pouze v nadjezí a velikých hloubkách se nezakládá na pravdě, jelikož jsou to také dravci, kteří vyjíždějí lovit za hejny rybek obzvláště v letních měsících do mělčin. Zde také nejvíce využijeme dvoudílné woblery s ponorem do dvou metrů. Ideálním místem pro lov sumců na dvoudílné woblery jsou tedy rozhraní mělčin a větších hloubek kde jejich uplatnění využijeme nejvíce v nočních hodinách. Sumci sem vyjíždějí ze svých stanovišť za potravou a stává se velice často, že záběr přichází až u samého břehu na mělčině. Je to také velice dobré místo pro lov candátů a tak si čekání na sumíka občas zpříjemníme ulovením nějakého toho candátka. Nejčastěji používám dvoudílné woblery jointed od Rapaly. Pokud se rozhodneme lovit sumce například podle různých hran, zatopených zdí a stromů ve větších hloubkách tak se mi nejvíce osvědčily woblery Rapala Magnum, které spouštíme do hloubek dle vlastní potřeby a potom lehkým potažením zvedáme nástrahu k hladině. Touto technikou můžeme opakovaně vydráždit i netečného dravce ze svého úkrytu. Klasikou mezi hluboko potápivými woblery jsou různé shady a především Shad Rap od Rapaly je hodně používaný, ale také hodně okoukaný a já osobně mám raději woblery, u kterých můžu ovlivnit jejich chod svým vedením. Největších úspěchů jsem ovšem dosáhl na slidery a to jak na slidery Salmo, tak především na Water Scout Slick a Bomber. Používám především jejich potápivé verze a pracuji s nimi tak, že je opakovaně spouštím do různých jam a podemletých děr a následně povytažením nazvedávám. Tato nástraha má geniální chod do strany a napodobuje raněnou uhýbající rybku. Rozdíl mezi slidery Salmo a Water Scout vidím především v rychlosti jejich potopení a v barvě, která ovšem dle mého názoru není pro lov sumců vůbec důležitá. Salmo se pomaleji potápí a je tedy vhodnější na klidnější partie řek, prolovení tůní a „točáků“, Water Scout se potápí jednou tak rychleji a uplatnění najde nejvíce v silnějších proudech a tůních u protilehlého břehu kde potřebujeme dosáhnout při velké vzdálenosti a přesnosti správného kopírování dna.

Jelikož výše uvedené nástrahy mají také větší gramáž,  je potřeba k tomuto lovu požívat také adekvátní vybavení. Podcenění by mohlo znamenat ztrátu životní ryby a také poškození vašeho vybavení. Pokud lovím slidery které váží od 20 do 60g tak bohatě postačí prut gramáže 50-80, ale pokud lovím s například s woblery Water scout , volím  podstatně tvrdší prut s vyšší nosností. Je na každém z Vás, který prut Vám sedne do ruky, ale doporučuji při vláčení s těmito speciály upřednostnit kvalitní materiály a lehkost prutu. Mě osobně nejvíce padl do ruky prut  Spotex Carat Z, Carboflex a Shimano Beasmaster. S těmito pruty se nemusíte bát nahazovat 80 gramové nástrahy a zdolávat sumce trofejních velikostí.  Pro lov s dvoudílnými woblery a pro lov z lodě se mi nejvíce osvědčil pruty těchto značek v jemnější a kratší verzi. Navijáky k těmto prutům by měly mít velkou kapacitu cívky, kvalitní přední brzdu a doporučoval bych tedy modely renomovaných firem Shimano, Penn, atd. Rozebírat jednotlivé modely by obsáhlo hodně stran a také ceny jednotlivých firem jsou různé, takže záleží na každém z Vás, popřípadě na doporučení kolegů, prodejců a kamarádů.

Dalším důležitým doplňkem je karabinka s obratlíkem, velice podceňovaná drobnost která ale bohužel může také způsobit ztrátu ryby i vaším oblíbeným woblerem nebo jinou nástrahou. Používám větší typy s velkým obloučkem a nosností klidně i kolem 40-80kg, ideální jsou vysoko pevnostní obratlíky s kvalitní karabinou, která nám při svém větším obloučku umožní volnější pohyb nástrahy a tudíž hlavně u woblerů preciznější chod (Například firmy Mantikor). Uzlík uvázaný přímo na wobleru zabraňuje dokonalejšímu pohybu nástrahy a nástraha pak nepracuje dle našich představ. Mnoho rybářů se mě u vody ptá, zda použít vlasec nebo pletenou šňůru.  Abych řekl pravdu, nevím, jestli dokážu na sto procent doporučit to, nebo ono, ale můžu Vám předložit dle mého názoru klady a protiklady. Pletenka má jak víme daleko menší, anebo lépe řečeno nulovou průtažnost a tím pádem máme přímý kontakt s nástrahou a posléze i rybou. Vlasec zase daleko více pruží a funguje tím pádem jako jakýsi amortizér, ale při větším průměru by mohl docílit kratších hodů než slabší pletenka. Díky pletence můžeme přijít o méně nástrah, neboť má samozřejmě při stejných průměrech daleko větší pevnost a stává se při vyprošťování, že dříve povolí trojháček na nástraze, než že ji utrhneme. Problém nastává u uvíznutí nástrahy za kmen při vláčení z lodi a ještě hůře z boutu. To pak, jak vypravují kolegové, nastává situace, že se loď a bout skoro až převrací a nástraha nejde utrhnout. Zásadou je hlavně netrhat pletenou šňůru holou rukou, ale použít například, větev, klacek nebo pádlo, na které se pletenka omotá a pak se utrhne. Zamezí se tím zraněním s tím souvisejícím, jako jsou v nejhorším případě uříznuté prsty. Dalším problémem je zamotání pletenky a následný uzel, po jehož dotažení se uzel těžko rozmotává a stává se, že můžeme dvacet metrů pletenky s přehledem vyhodit. Osobně tedy dávám přednost vláčení s vlascem a to z důvodu výše uvedeného pružení a to hlavně u vláčení s prutem o gramáži do 80g. Používám vlasce průměrů 0,28-0,35 dle potřeby dalekých hodů, velikosti tušených ryb i možnosti vázek, naopak pletenku používám při lovu s prutem 128g a těžkými nástrahami.

Tolik nahrubo k vybavení a nyní několik drobných tipů, které nám mohou pomoci při zdolávání sumců. Jistě jste již mnohokrát zaslechli vyprávění kolegů o nezastavení sumce, nebo o několikahodinovém marném souboji s „králem Labe“. Kromě abnormální velikosti ryby, nepřipraveností na tento lov je to také zdoláváním sumců a to hlavně v proudných partiích řek. Pokud při záběru a následném záseku rybě okamžitě povolíte a necháte ji využít svoji síly, tak například v proudu Vám v žádném případě nedá šanci poznat její velikost a z toho také pak vznikají báje a povídky o třímetrové rybě. Troufám si tvrdit, že s výše uvedeným vybavením můžeme zdolat i toho bájného dvoumetrového sumce na přívlač, pokud ovšem využijeme kvalit a možností tohoto vybavení přímo úměrně k váze a síle ryby. Povídky o tom že ryba okamžitě po záseku zalehla a nešla zvednout ode dna, jsou nepravdivé a smyšlené. Sumec zalehne pouze v případě, že mu to dovolíme a pokud zalehne, měli bychom ho bez větších problémů opět zvednout a donutit k dalším výpadům. Samotné zdolávání tedy probíhá tak, že se snažíme co nejrychleji rybu přitáhnout z proudu například do tůně pod vašimi nohami a pak si s ním můžeme hrát třeba půl hodiny, nežli ho unavíme. Samozřejmě že se vše odvíjí od velikosti ryby a nesmíme tedy za cenu poškození vybavení naší sílu přehnat, vše je potřeba brát s rozumem a citem, ale určitá hrubá síle je zde v každém případě potřeba. Pro příklad uvedu, že zdolání sumce kolem 120cm trvá cca 15-30 minut a sumce kolem 150cm 30-45 minut, tyto časy jsou zprůměrovány, neboť záleží na okolnostech zdolávání. Sumec svými výpady mlátí ocasem do vlasce, tak zvanými „kopanci“ a hlavně před koncem zdolání je seštelovaná brzda velice důležitá. V konečné fázi zdolávání se také dělá nejvíce chyb a mnoho rybářů díky tomu přichází o úlovek. Velice důležitá je také fáze vylovení, kdy je potřeba při přitažení ryby nejdříve jakýsi dotyk na tělo ryby, po kterém následuje jeden z posledních výpadů a toto opakovat třeba ještě jednou než ryba nezůstane bezvládně ležet a poté může přijít na řadu samotné vylovení. Pokud bychom se ryby před vylovením nedotkli a uchopily ji okamžitě za spodní čelist, mohlo by se stát, že se ryba lekne, z posledních sil zabere a mi i s trojháčkem v ruce poputujeme za ní do vody. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trojháček v ruce vražený až do kosti a ryba na druhé straně není nic příjemného. Nejvíce těchto příhod se stává u podcenění vytažení hlavně u sumců menších velikostí, kteří jsou nejvíc „živí“. Takže nyní nám již zbývá pevně uchopit sumce v rukavicích nebo bez za spodní čelist a jakýmsi zapáčením rybu bez větších problémů vytáhnout do lodi, na břeh nebo podložku. Postačí už pouze vypnout čelovku, abychom neoslnili fotografa, pustit rybu a přát si další neméně pěkný úlovek.

S přáním mnoha kvalitních zážitku z lovu sumců přeje Franta.
 
Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.