Plotice obecná
Rutllus rutilus (Linnaeus, 1758)
Popis: tělo je ze stran zploštělé, za břišními ploutvemi je ostrá hrana pokrytá šupinami. Hlava je s malými ústy, v podstatě koncového postavení. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—4 tvrdé a 7—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—4 tvrdé a 8—12 měkkých paprskú, v postranní čáře je 38—46 šupin, nad postranní čárou 7—9 šupin, pod ní 3—5 šupin, žaberních tyčinek je 11—18, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení 6—5, méně často 6—6 či 5—5. Břišní výstelka (peritoneum) je většinou světlá, ale může býti tmavá až černá. Kříženec mezi
ploticí a cejnem velkým má výrazný kýl za břišními ploutvemi, tento kýl je celý nebo jen v přední části ošupený. V řitní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a(14) 15—20 měkkých paprsků. Požerákové zuby jsou většinou jednořadé, někdy i dvouřadé. U křížence plotice s cejnkem malým chybí šupinami nepokrytá rýha před hřbetní ploutví. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 14—16 měkkých paprsků, požerákové zuby jsou jednořadé nebo dvouřadé. Pro křížence plotice s ouklejí jsou charakteristické 3 tvrdé a 13—15 měkkých paprsků v řitní ploutvi,v postranní čáře je 45—52 šupin, požerákové zuby jsou jednořadé či dvouřadé.
Zbarvení: hřbet je tmavě zelený nebo zelenohnědý, kovově lesklý, boky jsou střibřité, břicho matně bílé. Hřbetní a ocasní ploutev je slabě červenohnědá, párové ploutve jsou načervenalé, duhovka oka je červená.
Pohlavní rozdíly: samci mají poměrně delší párové ploutve a v době tření na těle i na hlavě třecí vyrážku.
Výskyt: velmi přizpůsobivý druh, žijící ve všech typech menších i větších nížinných vod, v řekách vystupuje až k pstruhovému pásmu. V masovém množství se dokáže přemnožit v melioračních kanálech i v uzavřených vodách (údolní nádrže, rybníky), a to zejména za předpokladu chybění dravých ryb. V melioračním kanálu Komoča bylo potvrzeno 35 790 ks.ha-1 a 187,9 kg.ha-1, v Oslavě místy až 5200 ks.ha-1 a 333 kg.ha-1. v inundačních tůních Dunaje ai 167 470 ksha-1 a 505 kg.ha-1. V dunajských ramenech tvořili kříženci s cejnem velkým až 68 ks.ha-1 a 2,14 kg.ha-1, s cejnkem malým až 3,12 kg.ha-1 s perlínem až 2 ks.ha-1 a 0,46 kg.ha-1.
Růst a věk: v našich podmínkách byl nejvyšší věk (20 let) potvrzen u samice ulovené v roce 1983v Dunaji (38,1 cm, 1,344 kg), devatenáctiletá plotice byla ulovena v roce 1980 v Divoké Orlici (40 cm, 0,97 kg). Nejdelší plotice pochází z Bečvy (1982 — 53cm, 1,45 kg), nejtěžší z Labe (1985 — 52cm,2,1 kg). Růst plotice je velmi proměnlivý, v nepříznivých podmínkách vytváří nízkotělé, pomalu rostoucí populace pohlavně dospívající při dosažení délky kolem 6cm.
Potrava: potěr se živí planktonem, později i larvami vodního hmyzu, částmi rostlin a splaveným hmyzem.
Rozmnožování: pohlavně dospívá většinou ve věku 2—3 let. Tření probíhá při teplotě vody 11—17°C na rozmanitý podklad (rostlinstvo, kameny, štěrk).Samice mívá až 100 000 jiker, které jsou lepkavé, nažloutlé nebo šedavé,o průměru kolem 2 mm. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí,perlínem, jesenem, tlouštěm i ostroretkou.
Význam: plotice patří k našim nejrozšířenějším druhům ryb. Jde o vhodný objekt sportovního rybolovu, sama slouží také jako nástražní rybka. Její maso je poměrně chutné. obsahuje obvykle přes 2 % tuku. Konzum komplikují drobné svalové kůstky. Vzhledem k tomu, že jde o rybu s vysokou rozmnožovací schopností, stává se v některých vodách, zejména vodárenských nádržích, nežádoucím druhem a její početnost je zde nutno omezovat.
Popis: tělo je ze stran zploštělé, za břišními ploutvemi je ostrá hrana pokrytá šupinami. Hlava je s malými ústy, v podstatě koncového postavení. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—4 tvrdé a 7—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—4 tvrdé a 8—12 měkkých paprskú, v postranní čáře je 38—46 šupin, nad postranní čárou 7—9 šupin, pod ní 3—5 šupin, žaberních tyčinek je 11—18, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení 6—5, méně často 6—6 či 5—5. Břišní výstelka (peritoneum) je většinou světlá, ale může býti tmavá až černá. Kříženec mezi
ploticí a cejnem velkým má výrazný kýl za břišními ploutvemi, tento kýl je celý nebo jen v přední části ošupený. V řitní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a(14) 15—20 měkkých paprsků. Požerákové zuby jsou většinou jednořadé, někdy i dvouřadé. U křížence plotice s cejnkem malým chybí šupinami nepokrytá rýha před hřbetní ploutví. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 14—16 měkkých paprsků, požerákové zuby jsou jednořadé nebo dvouřadé. Pro křížence plotice s ouklejí jsou charakteristické 3 tvrdé a 13—15 měkkých paprsků v řitní ploutvi,v postranní čáře je 45—52 šupin, požerákové zuby jsou jednořadé či dvouřadé.
Zbarvení: hřbet je tmavě zelený nebo zelenohnědý, kovově lesklý, boky jsou střibřité, břicho matně bílé. Hřbetní a ocasní ploutev je slabě červenohnědá, párové ploutve jsou načervenalé, duhovka oka je červená.
Pohlavní rozdíly: samci mají poměrně delší párové ploutve a v době tření na těle i na hlavě třecí vyrážku.
Výskyt: velmi přizpůsobivý druh, žijící ve všech typech menších i větších nížinných vod, v řekách vystupuje až k pstruhovému pásmu. V masovém množství se dokáže přemnožit v melioračních kanálech i v uzavřených vodách (údolní nádrže, rybníky), a to zejména za předpokladu chybění dravých ryb. V melioračním kanálu Komoča bylo potvrzeno 35 790 ks.ha-1 a 187,9 kg.ha-1, v Oslavě místy až 5200 ks.ha-1 a 333 kg.ha-1. v inundačních tůních Dunaje ai 167 470 ksha-1 a 505 kg.ha-1. V dunajských ramenech tvořili kříženci s cejnem velkým až 68 ks.ha-1 a 2,14 kg.ha-1, s cejnkem malým až 3,12 kg.ha-1 s perlínem až 2 ks.ha-1 a 0,46 kg.ha-1.
Růst a věk: v našich podmínkách byl nejvyšší věk (20 let) potvrzen u samice ulovené v roce 1983v Dunaji (38,1 cm, 1,344 kg), devatenáctiletá plotice byla ulovena v roce 1980 v Divoké Orlici (40 cm, 0,97 kg). Nejdelší plotice pochází z Bečvy (1982 — 53cm, 1,45 kg), nejtěžší z Labe (1985 — 52cm,2,1 kg). Růst plotice je velmi proměnlivý, v nepříznivých podmínkách vytváří nízkotělé, pomalu rostoucí populace pohlavně dospívající při dosažení délky kolem 6cm.
Potrava: potěr se živí planktonem, později i larvami vodního hmyzu, částmi rostlin a splaveným hmyzem.
Rozmnožování: pohlavně dospívá většinou ve věku 2—3 let. Tření probíhá při teplotě vody 11—17°C na rozmanitý podklad (rostlinstvo, kameny, štěrk).Samice mívá až 100 000 jiker, které jsou lepkavé, nažloutlé nebo šedavé,o průměru kolem 2 mm. Kříží se s cejnem velkým, cejnkem malým, ouklejí,perlínem, jesenem, tlouštěm i ostroretkou.
Význam: plotice patří k našim nejrozšířenějším druhům ryb. Jde o vhodný objekt sportovního rybolovu, sama slouží také jako nástražní rybka. Její maso je poměrně chutné. obsahuje obvykle přes 2 % tuku. Konzum komplikují drobné svalové kůstky. Vzhledem k tomu, že jde o rybu s vysokou rozmnožovací schopností, stává se v některých vodách, zejména vodárenských nádržích, nežádoucím druhem a její početnost je zde nutno omezovat.