Perlín ostrobřichý
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus,1758)
Popis: tělo je ze stran zploštělé, vyšší než u plotice. Za břišními ploutvemi směrem k řitnímu otvoru je na břiše vytvořen kýl pokrytý šupinami. Ústa jsou malá, horního postavení. Hřbetní ploutev je posunuta za kolmici vztyčenou z hráze břišních ploutví. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 7—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 9—12 měkkých. V postranní čáře je 37—43 šupin, nad ní 7—9, pod ní 3—4 šupiny. Žaberních tyčinek je 11—12, požerákové zuby jsou dvouřadé (3.5 — 5.3, výjimečně 2.5 — 5.2). Kříženec perlína s ouklejí má kýl za břišními ploutvemi, který může být pokryt šupinami.V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 14—15 měkkých paprsků, v postranní čáře je 44—47 šupin, požerákové zuby jsou dvouřadé. Kříženec s cejnkem malým má za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami po celé délce nebo jen v přední části. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 12—17 měkkých paprsků.
Zbarvení: hřbet je zelenomodrý, břicho je střibřitě bílé. Hřbetní ploutev je načernalá, jen při svrchním okraji červenavá, prsní ploutve jsou šedavé, slabě načervenalé. Ostatní ploutve výrazně krvavě červené. Oko nažloutlé nebo oranžové, nikdy ne červené.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době tření drobnou třecí vyrážku na hlavě,hřbetu a na vnitřní straně prsních ploutví, které jsou poměrně delší u samců než u samic.
Výskyt: vyskytuje se v dolních tocích větších řek a v některých nádržích,početný bývá i v zarostlých melioračních kanálech či tůních. Hejnový druh. V inundačních podunajských tůních dosahovala jeho početnost až 18321 ks.ha-1 při 122,1 kg.ha-1. Biomasa kříženců s cejnkem malým dosahovala v Dunaji hodnoty 0,83 kg.ha-1 (BALON, 1963).
Růst a věk: růst bývá poměrně pomalý, dožívá se až 15 let. Kapitální úlovky vzácně dosahují hmotnosti přes 1 kg. Ve Svratce byl chycen v roce 1984 perlín o délce 40 cm a hmotnosti 1,2 kg, v Ostrovském potoce u Bohdanče v roce 1982 chycen kus o stejné délce a o hmotnosti 1,05 kg. Z Mušovské nádrže na Dyji je znám z roku 1982 úlovek o délce 37cm a o hmotnosti 1,32 kg. V mrtvém rameni Váhu byl v roce 1987 uloven perlín o délce 34cm a o hmotnosti 0,91 kg. Mlíčák perlína (39 cm, 0,85 kg), zdolaný v nádrži Domaša v roce 1987, dosáhl věku 8+.
Potrava: menší jedinci se živí drobnou živočišnou i rostlinnou potravou,dospělí perlíni dokáží konzumovat i měkké rostliny.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 2.—3. roce. Tření probíhá při teplotě vody alespoň 18 °C. Na samici připadá až 100 000 lepkavých jiker, jejichž průměr je přes 1 mm a lze je po výtěru nalézt na vodních rostlinách, popř. i kamenech. Kříží se s cejnkem malým, ploticí, ouklejí a tlouštěm.
Význam: perlín je vytrvalá nástražní rybka, větší jedinci jsou vhodní i na konzum, především pro pečení či marinování. Loví se podobně jako plotice,jeho maso je však chutnější.
Popis: tělo je ze stran zploštělé, vyšší než u plotice. Za břišními ploutvemi směrem k řitnímu otvoru je na břiše vytvořen kýl pokrytý šupinami. Ústa jsou malá, horního postavení. Hřbetní ploutev je posunuta za kolmici vztyčenou z hráze břišních ploutví. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé a 7—10 měkkých paprsků, v řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 9—12 měkkých. V postranní čáře je 37—43 šupin, nad ní 7—9, pod ní 3—4 šupiny. Žaberních tyčinek je 11—12, požerákové zuby jsou dvouřadé (3.5 — 5.3, výjimečně 2.5 — 5.2). Kříženec perlína s ouklejí má kýl za břišními ploutvemi, který může být pokryt šupinami.V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 14—15 měkkých paprsků, v postranní čáře je 44—47 šupin, požerákové zuby jsou dvouřadé. Kříženec s cejnkem malým má za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami po celé délce nebo jen v přední části. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 12—17 měkkých paprsků.
Zbarvení: hřbet je zelenomodrý, břicho je střibřitě bílé. Hřbetní ploutev je načernalá, jen při svrchním okraji červenavá, prsní ploutve jsou šedavé, slabě načervenalé. Ostatní ploutve výrazně krvavě červené. Oko nažloutlé nebo oranžové, nikdy ne červené.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době tření drobnou třecí vyrážku na hlavě,hřbetu a na vnitřní straně prsních ploutví, které jsou poměrně delší u samců než u samic.
Výskyt: vyskytuje se v dolních tocích větších řek a v některých nádržích,početný bývá i v zarostlých melioračních kanálech či tůních. Hejnový druh. V inundačních podunajských tůních dosahovala jeho početnost až 18321 ks.ha-1 při 122,1 kg.ha-1. Biomasa kříženců s cejnkem malým dosahovala v Dunaji hodnoty 0,83 kg.ha-1 (BALON, 1963).
Růst a věk: růst bývá poměrně pomalý, dožívá se až 15 let. Kapitální úlovky vzácně dosahují hmotnosti přes 1 kg. Ve Svratce byl chycen v roce 1984 perlín o délce 40 cm a hmotnosti 1,2 kg, v Ostrovském potoce u Bohdanče v roce 1982 chycen kus o stejné délce a o hmotnosti 1,05 kg. Z Mušovské nádrže na Dyji je znám z roku 1982 úlovek o délce 37cm a o hmotnosti 1,32 kg. V mrtvém rameni Váhu byl v roce 1987 uloven perlín o délce 34cm a o hmotnosti 0,91 kg. Mlíčák perlína (39 cm, 0,85 kg), zdolaný v nádrži Domaša v roce 1987, dosáhl věku 8+.
Potrava: menší jedinci se živí drobnou živočišnou i rostlinnou potravou,dospělí perlíni dokáží konzumovat i měkké rostliny.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 2.—3. roce. Tření probíhá při teplotě vody alespoň 18 °C. Na samici připadá až 100 000 lepkavých jiker, jejichž průměr je přes 1 mm a lze je po výtěru nalézt na vodních rostlinách, popř. i kamenech. Kříží se s cejnkem malým, ploticí, ouklejí a tlouštěm.
Význam: perlín je vytrvalá nástražní rybka, větší jedinci jsou vhodní i na konzum, především pro pečení či marinování. Loví se podobně jako plotice,jeho maso je však chutnější.